Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Negativně také vyzněly články o pádu vlády M. Topolánka 12 . Zdůrazněme, že sepříspěvky příliš nezabývaly vnitropolitickou situací v ČR ale zejména dopady vládníkrize na evropskou politiku, resp. reálnými a hrozícími dopady vládní krizena schopnost ČR řídit EU, či ohrožením ratifikace Lisabonské smlouvy 13 . Například7 z 9 článků SR věnovaných vládní krizi v ČR vyzněly negativně či spíše negativně.Patrně nekritičtější byl deník DN. Pouze 50% článků vyznělo v této souvislosti negativně,zato však relativně velmi kriticky 14 .Jednoznačně neutrálně vyznívaly články, které se věnovaly českému předsednictvía otázkám, kterými se zabývalo. Pouze malá část měla negativní nádech,právě kvůli vlivu vládní krize na schopnost ČR řídit Evropskou radu. Pozitivně vyznívajícíchčlánků nebylo mnoho a byly převážně koncentrovány výhradně do rubrikyratifikace Lisabonské smlouvy. Všechna média spíše pozitivně hodnotila ratifikaciLisabonské smlouvy v ČR a poukazovala na případná rizika neschválení –ohrožení rozšiřování EU, těžkopádnost a neefektivnost rozhodovacího procesuv EU apod. Neschválení Lisabonské smlouvy mohlo také vést ke ztížení pozicešvédské vlády v době, kdy převezeme předsednictví [např. SVD 2009b]. Vyzněnítěchto článků vyplývalo převážně z toho důvodu, že Lisabonská smlouva bylašvédskými médií přijímána spíše pozitivně – jako dokument, který zpřehlednía zefektivní fungování EU apod 15 .5. ZÁVĚRCílem tohoto krátkého příspěvku bylo podat analýzu pohledu švédské veřejnostina pozici ČR v Evropské unii. Příspěvek se zaměřil na mediální obraz ČR v průběhučeského předsednictví. Metodou k dosažení tohoto cíle byla analýza mediálních obsahůpříspěvků čtveřice švédských nejvlivnějších médií v prvním pololetí roku 2009,kdy ČR předsedala Radě EU. Pozorný švédský divák a čtenář si mohl zhruba každýdruhý den přečíst článek k tomuto tématu. Z analýzy příspěvků publikovanýchna internetu je zřejmé, že pád vlády M. Topolánka a nastalá vládní krize v březnu2009 se staly vůbec nejčastějším tématem, který švédská média v souvislosti s českýmpředsednictvím zmiňovala. Tomuto tématu se věnovala zhruba jedna třetina12) Např. v komentáři DN se dočteme, že „české upřednostňování vnitřního mocenského boje předevropským předsednictvím znamená dvojitou porážku“ (pro ČR i pro EU – pozn. autora) [DN2009a]. Podobně vyzníval i článek „Česká krize může ovlivnit rozšiřování EU“ [Silberstein2009b] či článek „Obavy v zahraničí nad vládní krizí v Česku [Abrahamson 2009c].13) Např. článek „Česká krize ohrožuje Lisabonskou smlouvu“ [Silberstein 2009a] či článek „Krizev Česku ohrožuje Lisabonskou smlouvu [Lundin 2009].14) Např. článek „Vyvstává otázka kdo vlastně řídí EU“ [Brors 2009] či komentáře listu „Temné jarov Praze“ [DN 2009b] a „Hledá se vedení EU“ [DN 2009c].15) Např. komentář SVT [2009b] „České ano Lisabonské smlouvě“, komentář SVD [2009] „Jasnéčeské ano Lisabonské smlouvě“ či článek „Nejtěžší překážka k ratifikaci Lisabonské smlouvy jepřekonána“ [Stensson 2009].173