Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Dagens Nyheter (DN) je švédský ranní deník, který má ze všech seriózních novinnejvětší náklad a pokrývá svou distribucí celé území Švédska. Ve srovnání s bulvárnímitýdeníky DN příliš neztrácí. Nejčtenějším deníkem je Aftonbladet, který denněvydává 377 500 výtisků [TS 2009: 7; srv. Westerberg 2009]. V roce 2008 činil průměrnýnáklad DN na jedno vydání 339 800 výtisků [TS 2009: 7], zatímco v roce2007 to bylo o něco více – 344 200. DN uvádí, že se kompletní informace deníkuv konečném součtu dostanou mezi zhruba 880 000 čtenářů denně [DN 2008]. Deníkje také prostorem pro rozsáhlou názorovou výměnu vlivných osobností ze světapolitiky, ekonomiky, kultury apod. Jedná se o politicky nezávislý deník, který začalvycházet již v roce 1864 a zpočátku inklinoval k liberálně smýšlejícímu obyvatelstvua měl tak blízko k Lidové liberální straně. Dnes se již deník profiluje jako politickynezávislý, ale obecné liberální zaměření deníku zůstalo.Svenska Dagbladet (SVD) je třetím největším seriózním deníkem (po DN a Göteborgs-Posten)s cirkulací 194 800 [TS 2009: 7]. První vydání se objevilo v roce1884 a od roku 1910 se fakticky jednalo tiskový orgán konzervativní (dnes umírněné)strany. Od roku 1977 se jedná o nezávislý konzervativně laděný („obunden moderat“).Zpravodajství SVD si denně přečte zhruba půl milionu čtenářů [SVD2007]. Jeho vliv je nejsilnější zejména ve Stockholmu, kde je soustředěna podstatnáčást švédských politických, ekonomických, kulturních a jiných elit.Švédská veřejnoprávní televize – Sveriges Television AB ( SVT) – je celonárodnítelevizí, která měla monopol na vysílání od roku 1956 až do roku 1992, kdy začalavysílat soukromá stanice TV4. Dnes se jedná o největší švédskou televizi se sledovanostícca 36%. V řadě ohledů se podobá svému britskému vzoru BBC.Švédský rozhlas – Sveriges Radio AB (SR) – byl založen v roce 1925 a podobnějako SVT se do značné míry inspiruje rozhlasem BBC. Denně jej poslouchá 3,7 mil.Švédů a je tak médiem, který osloví nejvíce lidí ve Švédsku [SR 2009]. Vybraná čtveřicemédií zaujímá ústřední postavení na švédském mediálním trhu. Lze proto předpokládat,že informace, která tato média poskytují, se stávají zdrojem dat pro většinušvédského obyvatelstva a mají fundamentální vliv na vytváření obrazu Českérepubliky v EU v očích švédské veřejnosti.Obsahem analýzy jsou články, které publikovala všechna 4 uvedená média na svýchinternetových stránkách. Po obsahové stránce se zaměříme na ty články, které se vztahujík tématu ČR a EU publikované za období 31. 12. 2008 – 1. 7. 2009 1 . Do analýzybyly zařazeny všechny tématicky relevantní články, které se přímo vztahy mezi ČRa EU zabývaly. V analýze byly zohledněny všechny články, které se tématem zabývalypřímo a pak také články, ve kterých příslušné téma zabíralo alespoň 25% z celkové délkypříspěvku. Tento podíl stanovuje hranici mezi z hlediska potřeb tohoto příspěvkurelevantními články na jedné straně a na straně druhé nerelevantními články, které setématu pouze dotýkají, resp. jej zmiňují ale tématem se již nijak dále nezabývají.1) Poslední den roku 2008 a první červencový den publikovala švédská média řadu článků k tématu.Bylo proto logické rozšířit sledované období i o tyto dny.165
Dodejme ještě, že se v těchto médiích objevovalo velké množství jiných článků,které se však otázkou pozice ČR v EU a její evropskou politikou nezabývaly. Typickyse jednalo o velké množství sportovních zpráv, např. z hokejového mistrovství světa.3. ŠVÉDSKO V EVROPSKÉ UNII 2Dříve než se budeme věnovat samotné analýze pohledu Švédska na ČR, shrňme alespoňve stručnosti samotnou pozici Švédska uvnitř EU a jeho postoj k evropské integraci[srv. Gustavsson 1998]. Jak se pokusíme ukázat, tento vývoj se do určitémíry otiskl i ve způsobu, jakým švédská média přistupují k EU a tím pádem i ke vnímáníČR v EU.V době studené války drtivá většina politických elit členství Švédska v ES odmítala.Hlavním argumentem bylo, že členství by narušilo tradiční pilíř švédské zahraničnípolitiky – neutralitu. Členství by také ohrozilo švédský model sociální politiky,který byl v té době v porovnání s ostatními zeměmi západní Evropy daleko rozsáhlejšía štědřejší. Tuto zahraničně-politickou doktrínu explicitně formuloval dlouholetýsociálně-demokratický premiér Tage Erlander (1946–1969) v roce 1961ve svém slavném „kovovém projevu“ určeném zástupcům odborů švédského kovoprůmyslu.I ideologické důvody stály v pozadí odmítnutí tohoto projektu evropskéintegrace: Švédsko bylo nedůvěřivé vůči „katolické“, „konzervativní“ a „kapitalistické“Evropě [Möller 2004: 186]. Tato koncepce zahraniční politiky se zásadnězměnila až v roce 1990, kdy Švédsko požádalo o vstup do ES/EU. Dvěma hlavnímidůvody pro hlubokou změnu švédského postoje byl (1) pád komunismu a železnéopony, což snižovalo relevanci a význam švédské neutrality v mezinárodních vztazích,a (2) ekonomická krize, která zasáhla Švédsko na počátku 90.let. Švédsko siv té době od členství v EU slibovalo rychlejší ekonomické zotavení. V roce 1994Švédsko těsnou většinou 52,3% rozhodlo v referendu o připojení k EU. Od roku1996 ale bylo více Švédů spíše proti členství Švédska v EU. Poměr sil se obrátilv roce 2001 a od roku 2005 zřetelně roste podíl příznivců EU na současných cca55%. V referendu v roce 2003 Švédové odmítli euro jako svou měnu (55,9% hlasůproti). Nyní se však postoj Švédů poněkud obrací. Podle průzkumu provedenéhov květnu roku 2009 švédským statistickým úřadem bylo 42% Švédů pro přijetí Eura,zatímco proti bylo 43% [SCB 2009]. Zejména liberálové požadují nové referendumo euru, a to nejpozději v roce 2011. Mezi odpůrce EU a eura se spíše řadí voliči Levicovéstrany a Strany zelených.Současný švédský předseda vlády Fredrik Reinfeldt zdůraznil, že Švédsko chcebýt více proevropské a více aktivní v rámci EU [Reinfeldt 2009a]. Tento změněnýpostoj je dán zejména tím, že ve vládě od roku 2006 zasedá koalice nesocialistických2) Tato kapitola je upraveným úryvkem článku „Švédské předsednictví EU v roce 2009: výzvy, plánya očekávání“ [Brunclík 2009].166
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193: ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195: zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197: O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199: sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201: Poznámky:199
- Page 202: CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov
Dodejme ještě, že se v těchto médiích objevovalo velké množství jiných článků,které se však otázkou pozice ČR v EU a její evropskou politikou nezabývaly. Typickyse jednalo o velké množství sportovních zpráv, např. z hokejového mistrovství světa.3. ŠVÉDSKO V EVROPSKÉ UNII 2Dříve než se budeme věnovat samotné analýze pohledu Švédska na ČR, shrňme alespoňve stručnosti samotnou pozici Švédska uvnitř EU a jeho postoj k evropské integraci[srv. Gustavsson 1998]. Jak se pokusíme ukázat, tento vývoj se <strong>do</strong> určitémíry otiskl i ve způsobu, jakým švédská média přistupují k EU a tím pádem i ke vnímáníČR v EU.V <strong>do</strong>bě studené války drtivá většina politických elit členství Švédska v ES odmítala.Hlavním argumentem bylo, že členství by narušilo tradiční pilíř švédské zahraničnípolitiky – neutralitu. Členství by také ohrozilo švédský model sociální politiky,který byl v té <strong>do</strong>bě v porovnání s ostatními zeměmi západní <strong>Evropy</strong> daleko rozsáhlejšía štědřejší. Tuto zahraničně-politickou <strong>do</strong>ktrínu explicitně formuloval dlouho<strong>let</strong>ýsociálně-demokratický premiér Tage Erlander (1946–1969) v roce 1961ve svém slavném „kovovém projevu“ určeném zástupcům odborů švédského kovoprůmyslu.I ideologické důvody stály v pozadí odmítnutí tohoto projektu evropskéintegrace: Švédsko bylo nedůvěřivé vůči „katolické“, „konzervativní“ a „kapitalistické“Evropě [Möller <strong>20</strong>04: 186]. Tato koncepce zahraniční politiky se zásadnězměnila až v roce 1990, kdy Švédsko požádalo o vstup <strong>do</strong> ES/EU. Dvěma hlavnímidůvody pro hlubokou změnu švédského postoje byl (1) pád komunismu a železnéopony, což snižovalo relevanci a význam švédské neutrality v mezinárodních vztazích,a (2) ekonomická krize, která zasáhla Švédsko na počátku 90.<strong>let</strong>. Švédsko siv té <strong>do</strong>bě od členství v EU slibovalo rychlejší ekonomické zotavení. V roce 1994Švédsko těsnou většinou 52,3% rozhodlo v referendu o připojení k EU. Od roku1996 ale bylo více Švédů spíše proti členství Švédska v EU. Poměr sil se obrátilv roce <strong>20</strong>01 a od roku <strong>20</strong>05 zřetelně roste podíl příznivců EU na současných cca55%. V referendu v roce <strong>20</strong>03 Švé<strong>do</strong>vé odmítli euro jako svou měnu (55,9% hlasůproti). Nyní se však postoj Švédů poněkud obrací. Podle průzkumu provedenéhov květnu roku <strong>20</strong>09 švédským statistickým úřadem bylo 42% Švédů pro přijetí Eura,zatímco proti bylo 43% [SCB <strong>20</strong>09]. Zejména liberálové požadují nové referendumo euru, a to nejpozději v roce <strong>20</strong>11. Mezi odpůrce EU a eura se spíše řadí voliči Levicovéstrany a Strany zelených.Současný švédský předseda vlády Fredrik Reinfeldt zdůraznil, že Švédsko chcebýt více proevropské a více aktivní v rámci EU [Reinfeldt <strong>20</strong>09a]. Tento změněnýpostoj je dán zejména tím, že ve vládě od roku <strong>20</strong>06 zasedá koalice nesocialistických2) Tato kapitola je upraveným úryvkem článku „Švédské předsednictví EU v roce <strong>20</strong>09: výzvy, plánya očekávání“ [Brunclík <strong>20</strong>09].166