11.07.2015 Views

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

věnuje samotnému tématu – tj. analýze obrazu ČR v EU v průběhu českého předsednictvív první polovině roku <strong>20</strong>09 ve švédských médiích. Součástí této kapitoly jepokus analyzovat i to, jak švédská média hodnotila jednotlivé události spojené s českýmpředsednictvím.Je nutné zdůraznit, že si tento příspěvek neklade za cíl předložit rozbor českošvédskýchvztahů či pokus o analýzu českého předsednictví (to je ostatně úkolempředchozí kapitoly P. Kanioka). Účelem je představit mediální obraz <strong>vztahu</strong> ČRk EU a s ním spojených událostí ve vybraných švédských médiích v první poloviněroku <strong>20</strong>09. Výsledkem analýzy je mediální reflexe této tématiky, tak jak jej vytvořilašvédská média.2. VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO TÉMATU A OKRUHUINFORMAČNÍCH ZDROJŮVyjasněme si nejdříve, čím přesně se budeme zabývat. Východiskem pro stanovenívýzkumného tématu je otázka „Jak švédská média vnímala pozici ČR v EU?“. Tatootázka nám ale pořád příliš <strong>do</strong>bře nenaznačuje, jak téma uchopit. Tato otázka obsahujeněkolik prvků, které si nyní musíme definovat tak, aby je bylo možné při šetřenízkoumat. S ohledem na název celé knihy a na význam půlročního předsednictví sezaměříme na to, jak švédská média vnímala pozici ČR v EU v průběhu českéhopředsednictví Radě EU. Tím současně vymezujeme i časový úsek, na který se zaměříme,tj. od 1.ledna <strong>do</strong> 30.června <strong>20</strong>09.Po meto<strong>do</strong>logické stránce využijeme kvantitativní obsahovou analýzu mediálníchobsahů. Je to metoda, která umožňuje strukturovaně, systematicky a ověřitelnězkoumat zadané téma [viz Scherer 1998: 30an]. Informace, které použijeme, budemečerpat z vlivných švédských médií, která jsou současně zdrojem informací prodrtivou většinu švédského obyvatelstva. Do analýzy bu<strong>do</strong>u spadat média tištěná,rozhlas a televize. Pro analýzu příspěvků tištěných médií byly vybrány dva serióznídeníky – Dagens Nyheter a Svenska Dagbladet. Předmětem analýzy byly dále příspěvkyšvédských veřejnoprávních médií – švédského rozhlasu (Sveriges Radio)a švédské veřejnoprávní televize (Sveriges Television). Tato stať rozebírá zpravodajstvítěchto 4 médií, které je zveřejňováno na jejich internetových stránkách.Proč byla vybrána právě tato média? Jak již bylo naznačeno, jedná se bezesporuo nejvlivnější seriózní švédská média s velkým okruhem diváků, čtenářů a posluchačů.Lze proto vyvozovat, že tato média mají výrazný vliv na utváření názorů švédskéveřejnosti. Nejedná se však o <strong>do</strong>konale reprezentativní vzorek švédských médií. Cílemtéto stati není stanovit, zda jsou tato média k ČR objektivní. Kritériem pro výběrseriózních médií byla míra jejich vlivu na švédskou veřejnost, kterou lze měřit výšísle<strong>do</strong>vanosti těchto médií. Cílem této stati je tedy spíše pokusit se podat obraz toho,jak ČR vnímá švédská veřejnost pod vlivem zpravodajství nejvlivnějších švédskýchmédií.164

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!