Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
věnuje samotnému tématu – tj. analýze obrazu ČR v EU v průběhu českého předsednictvív první polovině roku <strong>20</strong>09 ve švédských médiích. Součástí této kapitoly jepokus analyzovat i to, jak švédská média hodnotila jednotlivé události spojené s českýmpředsednictvím.Je nutné zdůraznit, že si tento příspěvek neklade za cíl předložit rozbor českošvédskýchvztahů či pokus o analýzu českého předsednictví (to je ostatně úkolempředchozí kapitoly P. Kanioka). Účelem je představit mediální obraz <strong>vztahu</strong> ČRk EU a s ním spojených událostí ve vybraných švédských médiích v první poloviněroku <strong>20</strong>09. Výsledkem analýzy je mediální reflexe této tématiky, tak jak jej vytvořilašvédská média.2. VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO TÉMATU A OKRUHUINFORMAČNÍCH ZDROJŮVyjasněme si nejdříve, čím přesně se budeme zabývat. Východiskem pro stanovenívýzkumného tématu je otázka „Jak švédská média vnímala pozici ČR v EU?“. Tatootázka nám ale pořád příliš <strong>do</strong>bře nenaznačuje, jak téma uchopit. Tato otázka obsahujeněkolik prvků, které si nyní musíme definovat tak, aby je bylo možné při šetřenízkoumat. S ohledem na název celé knihy a na význam půlročního předsednictví sezaměříme na to, jak švédská média vnímala pozici ČR v EU v průběhu českéhopředsednictví Radě EU. Tím současně vymezujeme i časový úsek, na který se zaměříme,tj. od 1.ledna <strong>do</strong> 30.června <strong>20</strong>09.Po meto<strong>do</strong>logické stránce využijeme kvantitativní obsahovou analýzu mediálníchobsahů. Je to metoda, která umožňuje strukturovaně, systematicky a ověřitelnězkoumat zadané téma [viz Scherer 1998: 30an]. Informace, které použijeme, budemečerpat z vlivných švédských médií, která jsou současně zdrojem informací prodrtivou většinu švédského obyvatelstva. Do analýzy bu<strong>do</strong>u spadat média tištěná,rozhlas a televize. Pro analýzu příspěvků tištěných médií byly vybrány dva serióznídeníky – Dagens Nyheter a Svenska Dagbladet. Předmětem analýzy byly dále příspěvkyšvédských veřejnoprávních médií – švédského rozhlasu (Sveriges Radio)a švédské veřejnoprávní televize (Sveriges Television). Tato stať rozebírá zpravodajstvítěchto 4 médií, které je zveřejňováno na jejich internetových stránkách.Proč byla vybrána právě tato média? Jak již bylo naznačeno, jedná se bezesporuo nejvlivnější seriózní švédská média s velkým okruhem diváků, čtenářů a posluchačů.Lze proto vyvozovat, že tato média mají výrazný vliv na utváření názorů švédskéveřejnosti. Nejedná se však o <strong>do</strong>konale reprezentativní vzorek švédských médií. Cílemtéto stati není stanovit, zda jsou tato média k ČR objektivní. Kritériem pro výběrseriózních médií byla míra jejich vlivu na švédskou veřejnost, kterou lze měřit výšísle<strong>do</strong>vanosti těchto médií. Cílem této stati je tedy spíše pokusit se podat obraz toho,jak ČR vnímá švédská veřejnost pod vlivem zpravodajství nejvlivnějších švédskýchmédií.164