Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
4. EKONOMICKÉ VZTAHY SRN A ČESKÉ REPUBLIKY PO ROCE1990Pád železné opony umožnil okamžitý nárůst hospodářských vazeb mezi SRNa Československem. Částečnou liberalizaci obchodu přinesly první asociačnídohody mezi ES a státy Visegrádu (Československo, Maďarsko a Polsko) podepsané16. prosince 1991 [Kohlmann 1997]. Spolková republika Německo byla již v roce1990 nejvýznamějším obchodním partnerem zemí Visegrádu. Českosloveský exportdo SRN narostl mezi lety 1989 a 1992 o 173 %, o obdobných 166 % vzrost takéněmecký export do Československa [Katzenstein 1997: 23]. Ze zemí Visegrádu zaznamenaltaké v následujícím období 1993–1995 největší dynamiku právě vývozSRN do České republiky [Zeman, Grexa 1998: 115]. Pro německé firmypředstavovalo otevření trhů ve střední a východní Evropě velkou šanci. Oprotinapříklad francouzské nebo americké konkurenci měli němečtí aktéři výhodu,zvláště s ohledem na geografickou a kulturní blízkost regionu. Německé firmy seaktivně zúčastnily zakládání joint-ventures ve střední Evropě. Za nejúspěšnější jepovažován projekt VW-ŠKODA, který byl největší německou investicí ve středníEvropě na počátku 90. let 20. století [srovnej Jeřábek, Zich 1997: 152–161]. V roce1991 tím stoupl podíl německých přímých investic (FDI) v Československu na 86 %všech přímých zahraničních investic v zemi [Markovits, Reich 1998: 287; Katzenstein1997: 23]. Trend růstu německých přímých investic pokračoval mírnějšímtempem během celých 90. let 20. století. V roce 1997 představovaly německé FDIve střední a východní Evropě více než třetinu všech přímých zahraničních investicv této oblasti.Zbožovou strukturu vývozu a dovozu SRN se státy střední Evropy je možno charakterizovatspecifickou „dělbou práce“. Základním znakem bylo dominantní postavenístrojírenské produkce kompletních strojů vyvážených ze SRN. Naopak v reformníchzemích jako ČR v první polovině 90. let převažovala výroba komponentůa nekvalifikovaných dílů, které vyžadovaly intenzivní zpracování náročné na pracovnísílu [Zeman, Grexa 1998: 116].Výše uvedený krátký rozbor německých hospodářských aktivit v České republiceodpoví jen částečně na otázku, proč měla SRN a aktéři její politiky zájem na integracisvých východních sousedů do evropských struktur. Německo mělo především politickýa bezpečnostní zájem na stabilizaci východní Evropy. Institucionální a finančnípodpora SRN státům střední a východní Evropy vyústila v pozici SRN jako státuEvropské unie, který se výrazně a kontinuálně zasazoval o východní rozšíření. Bylasoučástí „širší“ strategie formování německého okolí v souladu s vlastní hodnotovoua institucionální strukturou (milieu shaping strategy) [Handl 2003; Bulmer, Jeffery,Paterson 2000].157
5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ ROZŠÍŘENÍ EUA ZAČLENĚNÍ ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTURProsazováním konkrétních kroků strategie rozšíření na úrovni Evropské uniev letech 1994 (summit v Essenu) a 1995 se SRN stala státem, který byl považovánza „advokáta“ kandidátských zemí střední a východní Evropy. Konzervativně-liberálníkoalice pod vedením Helmuta Kohla odpověděla na základní politickou otázku„zda ES rozšiřovat?“ na počátku 90. let 20. století kladně. Vláda H. Kohla chápalavýchodní rozšíření jako příležitost nastartovat po sjednocení Německa proces sjednoceníevropského kontinentu. Představitelé SRN byli při svém rozhodování mimojiné ovlivněni reflexí spoluviny Německa, které přispělo svou agresí za II. světovéválky k rozdělení Evropy. Podpora východnímu rozšíření byla výrazem pokračovánípoválečné politiky multilateralismu. Zároveň se tím SRN mohla vyvarovat obvinění,že Německo směřuje k ovládnutí „východního prostoru“ jako své zóny vlivu (jakpředpokládali např. A. Markovits a S. Reich).Kodaňský summit v roce 1993 znamenal pro státy střední a východní Evropykonkrétní perspektivu budoucího přistoupení k EU. V Madridu v prosinci 1995 bylna německou žádost schválen časový plán přípravy východního rozšíření a zahájenípřístupových jednání [Lippert 2001: 365]. Spolková republika Německo se taképodstatně zasadila o multilaterální finanční a institucionální pomoc zemím střednía východní Evropy, která měla přispět k rychlejší přípravě kandidátských státůna vstup do EU. Spolková vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí poskytovalypomoc bilaterálně přímo např. Polsku nebo České republice [Davis, Dombrowski1997: 5]. Na spolkovém ministerstvu hospodářství (BMWi) byl vytvořen úřadzvláštního státního sekretáře (jmenován Walter Kittel), kterého H. Kohl pověřilkoordinací německých vládních podpůrných programů pro střední Evropu. Zároveňvšak SRN podporovala zrod multilaterálních nástrojů finanční podpory prostřední Evropu (např. PHARE). 1 SRN poskytla mezi lety 1990–1994 celkem přes11 milionů ECU, což činilo více než 25 % veškeré bilaterální pomoci pro střední Evropu.SRN sponzorovala třetinovým podílem program PHARE. Příklad zemí Polskaa České republiky, které jen v roce 1994 získaly polovinu všech prostředkůposkytnutých Evropskou unií programu CBC/INTERREG, dokládá význam německéhoangažmá ve prospěch svých východních sousedů [Davis, Dombrowski1997: 7, 15]. Výrazná angažovanost SRN na jedné straně korespondovala s aktivitaminěmeckých ekonomických aktérů ve střední Evropě (viz vysoký podíl přímýchzahraničních investic), na druhé straně jasně deklarovala zájem spolkové vládyna stabilizaci regionu.V řadě hledisek byla strategie jednoznačné podpory pro východní rozšíření jižza vlády Helmuta Kohla v rozporu s krátkodobými finančními, sektorálními a regionálnímizájmy v německé politice. Tento trend zesílil po nástupu rudo-zelené koalice1) PHARE – Pologne et Hongrie Aide de la Réconstruction Économique.158
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157: cích evropských struktur byly v s
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193: ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195: zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197: O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199: sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201: Poznámky:199
- Page 202: CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov
5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ ROZŠÍŘENÍ EUA ZAČLENĚNÍ ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTURProsazováním konkrétních kroků strategie rozšíření na úrovni Evropské uniev <strong>let</strong>ech 1994 (summit v Essenu) a 1995 se SRN stala státem, který byl považovánza „advokáta“ kandidátských zemí střední a východní <strong>Evropy</strong>. Konzervativně-liberálníkoalice pod vedením Helmuta Kohla odpověděla na základní politickou otázku„zda ES rozšiřovat?“ na počátku 90. <strong>let</strong> <strong>20</strong>. sto<strong>let</strong>í kladně. Vláda H. Kohla chápalavýchodní rozšíření jako příležitost nastartovat po sjednocení Německa proces sjednoceníevropského kontinentu. Představitelé SRN byli při svém rozho<strong>do</strong>vání mimojiné ovlivněni reflexí spoluviny Německa, které přispělo svou agresí za II. světovéválky k rozdělení <strong>Evropy</strong>. Podpora východnímu rozšíření byla výrazem pokračovánípoválečné politiky multilateralismu. Zároveň se tím SRN mohla vyvarovat obvinění,že Německo směřuje k ovládnutí „východního prostoru“ jako své zóny vlivu (jakpředpokládali např. A. Markovits a S. Reich).Kodaňský summit v roce 1993 znamenal pro státy střední a východní <strong>Evropy</strong>konkrétní perspektivu bu<strong>do</strong>ucího přistoupení k EU. V Madridu v prosinci 1995 bylna německou žá<strong>do</strong>st schválen časový plán přípravy východního rozšíření a zahájenípřístupových jednání [Lippert <strong>20</strong>01: 365]. Spolková republika Německo se taképodstatně zasadila o multilaterální finanční a institucionální pomoc zemím střednía východní <strong>Evropy</strong>, která měla přispět k rychlejší přípravě kandidátských státůna vstup <strong>do</strong> EU. Spolková vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí poskytovalypomoc bilaterálně přímo např. Polsku nebo České republice [Davis, Dombrowski1997: 5]. Na spolkovém ministerstvu hospodářství (BMWi) byl vytvořen úřadzvláštního státního sekretáře (jmenován Walter Kittel), kterého H. Kohl pověřilkoordinací německých vládních podpůrných programů pro střední Evropu. Zároveňvšak SRN podporovala zrod multilaterálních nástrojů finanční podpory prostřední Evropu (např. PHARE). 1 SRN poskytla mezi <strong>let</strong>y 1990–1994 celkem přes11 milionů ECU, což činilo více než 25 % veškeré bilaterální pomoci pro střední Evropu.SRN sponzorovala třetinovým podílem program PHARE. Příklad zemí Polskaa České republiky, které jen v roce 1994 získaly polovinu všech prostředkůposkytnutých Evropskou unií programu CBC/INTERREG, <strong>do</strong>kládá význam německéhoangažmá ve prospěch svých východních sousedů [Davis, Dombrowski1997: 7, 15]. Výrazná angažovanost SRN na jedné straně korespon<strong>do</strong>vala s aktivitaminěmeckých ekonomických aktérů ve střední Evropě (viz vysoký podíl přímýchzahraničních investic), na druhé straně jasně deklarovala zájem spolkové vládyna stabilizaci regionu.V řadě hledisek byla strategie jednoznačné podpory pro východní rozšíření jižza vlády Helmuta Kohla v rozporu s krátko<strong>do</strong>bými finančními, sektorálními a regionálnímizájmy v německé politice. Tento trend zesílil po nástupu ru<strong>do</strong>-zelené koalice1) PHARE – Pologne et Hongrie Aide de la Réconstruction Économique.158