Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

11.07.2015 Views

4. EKONOMICKÉ VZTAHY SRN A ČESKÉ REPUBLIKY PO ROCE1990Pád železné opony umožnil okamžitý nárůst hospodářských vazeb mezi SRNa Československem. Částečnou liberalizaci obchodu přinesly první asociačnídohody mezi ES a státy Visegrádu (Československo, Maďarsko a Polsko) podepsané16. prosince 1991 [Kohlmann 1997]. Spolková republika Německo byla již v roce1990 nejvýznamějším obchodním partnerem zemí Visegrádu. Českosloveský exportdo SRN narostl mezi lety 1989 a 1992 o 173 %, o obdobných 166 % vzrost takéněmecký export do Československa [Katzenstein 1997: 23]. Ze zemí Visegrádu zaznamenaltaké v následujícím období 1993–1995 největší dynamiku právě vývozSRN do České republiky [Zeman, Grexa 1998: 115]. Pro německé firmypředstavovalo otevření trhů ve střední a východní Evropě velkou šanci. Oprotinapříklad francouzské nebo americké konkurenci měli němečtí aktéři výhodu,zvláště s ohledem na geografickou a kulturní blízkost regionu. Německé firmy seaktivně zúčastnily zakládání joint-ventures ve střední Evropě. Za nejúspěšnější jepovažován projekt VW-ŠKODA, který byl největší německou investicí ve středníEvropě na počátku 90. let 20. století [srovnej Jeřábek, Zich 1997: 152–161]. V roce1991 tím stoupl podíl německých přímých investic (FDI) v Československu na 86 %všech přímých zahraničních investic v zemi [Markovits, Reich 1998: 287; Katzenstein1997: 23]. Trend růstu německých přímých investic pokračoval mírnějšímtempem během celých 90. let 20. století. V roce 1997 představovaly německé FDIve střední a východní Evropě více než třetinu všech přímých zahraničních investicv této oblasti.Zbožovou strukturu vývozu a dovozu SRN se státy střední Evropy je možno charakterizovatspecifickou „dělbou práce“. Základním znakem bylo dominantní postavenístrojírenské produkce kompletních strojů vyvážených ze SRN. Naopak v reformníchzemích jako ČR v první polovině 90. let převažovala výroba komponentůa nekvalifikovaných dílů, které vyžadovaly intenzivní zpracování náročné na pracovnísílu [Zeman, Grexa 1998: 116].Výše uvedený krátký rozbor německých hospodářských aktivit v České republiceodpoví jen částečně na otázku, proč měla SRN a aktéři její politiky zájem na integracisvých východních sousedů do evropských struktur. Německo mělo především politickýa bezpečnostní zájem na stabilizaci východní Evropy. Institucionální a finančnípodpora SRN státům střední a východní Evropy vyústila v pozici SRN jako státuEvropské unie, který se výrazně a kontinuálně zasazoval o východní rozšíření. Bylasoučástí „širší“ strategie formování německého okolí v souladu s vlastní hodnotovoua institucionální strukturou (milieu shaping strategy) [Handl 2003; Bulmer, Jeffery,Paterson 2000].157

5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ ROZŠÍŘENÍ EUA ZAČLENĚNÍ ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTURProsazováním konkrétních kroků strategie rozšíření na úrovni Evropské uniev letech 1994 (summit v Essenu) a 1995 se SRN stala státem, který byl považovánza „advokáta“ kandidátských zemí střední a východní Evropy. Konzervativně-liberálníkoalice pod vedením Helmuta Kohla odpověděla na základní politickou otázku„zda ES rozšiřovat?“ na počátku 90. let 20. století kladně. Vláda H. Kohla chápalavýchodní rozšíření jako příležitost nastartovat po sjednocení Německa proces sjednoceníevropského kontinentu. Představitelé SRN byli při svém rozhodování mimojiné ovlivněni reflexí spoluviny Německa, které přispělo svou agresí za II. světovéválky k rozdělení Evropy. Podpora východnímu rozšíření byla výrazem pokračovánípoválečné politiky multilateralismu. Zároveň se tím SRN mohla vyvarovat obvinění,že Německo směřuje k ovládnutí „východního prostoru“ jako své zóny vlivu (jakpředpokládali např. A. Markovits a S. Reich).Kodaňský summit v roce 1993 znamenal pro státy střední a východní Evropykonkrétní perspektivu budoucího přistoupení k EU. V Madridu v prosinci 1995 bylna německou žádost schválen časový plán přípravy východního rozšíření a zahájenípřístupových jednání [Lippert 2001: 365]. Spolková republika Německo se taképodstatně zasadila o multilaterální finanční a institucionální pomoc zemím střednía východní Evropy, která měla přispět k rychlejší přípravě kandidátských státůna vstup do EU. Spolková vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí poskytovalypomoc bilaterálně přímo např. Polsku nebo České republice [Davis, Dombrowski1997: 5]. Na spolkovém ministerstvu hospodářství (BMWi) byl vytvořen úřadzvláštního státního sekretáře (jmenován Walter Kittel), kterého H. Kohl pověřilkoordinací německých vládních podpůrných programů pro střední Evropu. Zároveňvšak SRN podporovala zrod multilaterálních nástrojů finanční podpory prostřední Evropu (např. PHARE). 1 SRN poskytla mezi lety 1990–1994 celkem přes11 milionů ECU, což činilo více než 25 % veškeré bilaterální pomoci pro střední Evropu.SRN sponzorovala třetinovým podílem program PHARE. Příklad zemí Polskaa České republiky, které jen v roce 1994 získaly polovinu všech prostředkůposkytnutých Evropskou unií programu CBC/INTERREG, dokládá význam německéhoangažmá ve prospěch svých východních sousedů [Davis, Dombrowski1997: 7, 15]. Výrazná angažovanost SRN na jedné straně korespondovala s aktivitaminěmeckých ekonomických aktérů ve střední Evropě (viz vysoký podíl přímýchzahraničních investic), na druhé straně jasně deklarovala zájem spolkové vládyna stabilizaci regionu.V řadě hledisek byla strategie jednoznačné podpory pro východní rozšíření jižza vlády Helmuta Kohla v rozporu s krátkodobými finančními, sektorálními a regionálnímizájmy v německé politice. Tento trend zesílil po nástupu rudo-zelené koalice1) PHARE – Pologne et Hongrie Aide de la Réconstruction Économique.158

5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ ROZŠÍŘENÍ EUA ZAČLENĚNÍ ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTURProsazováním konkrétních kroků strategie rozšíření na úrovni Evropské uniev <strong>let</strong>ech 1994 (summit v Essenu) a 1995 se SRN stala státem, který byl považovánza „advokáta“ kandidátských zemí střední a východní <strong>Evropy</strong>. Konzervativně-liberálníkoalice pod vedením Helmuta Kohla odpověděla na základní politickou otázku„zda ES rozšiřovat?“ na počátku 90. <strong>let</strong> <strong>20</strong>. sto<strong>let</strong>í kladně. Vláda H. Kohla chápalavýchodní rozšíření jako příležitost nastartovat po sjednocení Německa proces sjednoceníevropského kontinentu. Představitelé SRN byli při svém rozho<strong>do</strong>vání mimojiné ovlivněni reflexí spoluviny Německa, které přispělo svou agresí za II. světovéválky k rozdělení <strong>Evropy</strong>. Podpora východnímu rozšíření byla výrazem pokračovánípoválečné politiky multilateralismu. Zároveň se tím SRN mohla vyvarovat obvinění,že Německo směřuje k ovládnutí „východního prostoru“ jako své zóny vlivu (jakpředpokládali např. A. Markovits a S. Reich).Kodaňský summit v roce 1993 znamenal pro státy střední a východní <strong>Evropy</strong>konkrétní perspektivu bu<strong>do</strong>ucího přistoupení k EU. V Madridu v prosinci 1995 bylna německou žá<strong>do</strong>st schválen časový plán přípravy východního rozšíření a zahájenípřístupových jednání [Lippert <strong>20</strong>01: 365]. Spolková republika Německo se taképodstatně zasadila o multilaterální finanční a institucionální pomoc zemím střednía východní <strong>Evropy</strong>, která měla přispět k rychlejší přípravě kandidátských státůna vstup <strong>do</strong> EU. Spolková vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí poskytovalypomoc bilaterálně přímo např. Polsku nebo České republice [Davis, Dombrowski1997: 5]. Na spolkovém ministerstvu hospodářství (BMWi) byl vytvořen úřadzvláštního státního sekretáře (jmenován Walter Kittel), kterého H. Kohl pověřilkoordinací německých vládních podpůrných programů pro střední Evropu. Zároveňvšak SRN podporovala zrod multilaterálních nástrojů finanční podpory prostřední Evropu (např. PHARE). 1 SRN poskytla mezi <strong>let</strong>y 1990–1994 celkem přes11 milionů ECU, což činilo více než 25 % veškeré bilaterální pomoci pro střední Evropu.SRN sponzorovala třetinovým podílem program PHARE. Příklad zemí Polskaa České republiky, které jen v roce 1994 získaly polovinu všech prostředkůposkytnutých Evropskou unií programu CBC/INTERREG, <strong>do</strong>kládá význam německéhoangažmá ve prospěch svých východních sousedů [Davis, Dombrowski1997: 7, 15]. Výrazná angažovanost SRN na jedné straně korespon<strong>do</strong>vala s aktivitaminěmeckých ekonomických aktérů ve střední Evropě (viz vysoký podíl přímýchzahraničních investic), na druhé straně jasně deklarovala zájem spolkové vládyna stabilizaci regionu.V řadě hledisek byla strategie jednoznačné podpory pro východní rozšíření jižza vlády Helmuta Kohla v rozporu s krátko<strong>do</strong>bými finančními, sektorálními a regionálnímizájmy v německé politice. Tento trend zesílil po nástupu ru<strong>do</strong>-zelené koalice1) PHARE – Pologne et Hongrie Aide de la Réconstruction Économique.158

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!