Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

neobjektivní hodnocení České republiky poukázalo na to, že EU se po masivnímrozšíření změnila a že nebyla schopna absorbovat přistoupení velkého počtu (navícbývalých socialistických) zemí. V souvislosti s enormním a bezprecedentním tlakemna rychlé přijetí Lisabonské smlouvy je patrné, že kultura konsensu a kompromisu,která definovala politický systém EU po dlouhá desetiletí, je minulostí. Kromě jinéhototiž Lisabonská smlouva obsahuje zásadní reformu systému kvalifikované většinyv Radě EU, která zřetelně favorizuje velké členské země na úkor středních a malýchstátů. Více či méně skryté odkazování malých či středních států do mocenskýchpředpokojů bude realitou, kterou české předsednictví signalizovalo.Konečně poslední poznámku, ke které komentáře k českému předsednictví navádí,se týká charakteru současné evropské politiky. Český komentátor Adam Drdave své poměrně smířlivé analýze českého předsednictví Rady EU pro týdeník EuropeanVoice uvedl: „Je téměř bezvýznamné dívat se na to, kolika jednáním Češi úspěšněpředsedali a kolik rozhodnutí za jejich vedení EU učinila. Stejně tak nemá cenu uvádět,že politika nejsou novinové titulky, ale drobná práce v zákulisí, kterou veřejnost nevnímá.Je to bezvýznamné, protože – a to je jádro českého selhání – politika jednodušenení technická disciplína. Politika je také otázka umění zaujmout, otázka spolehlivostia důvěryhodnosti“ [Drda 2009].Zdá se, že přístup, který zaujal Adam Drda, v současné reflexi nejen českéhopředsednictví, ale evropské integrace a politiky obecně převládá a je inherentně přítomenv samotné evropské politice. Není důležité, co a jak je konáno, ale jak aktérvypadá a jaký vzbuzuje dojem. Doba se zrychluje, není v ní času a prostoru na podrobnouanalýzu, ostatně cui bono? České předsednictví na toto povrchní klipovitéklima, stejně jako na proměňující se atmosféru v EU, doplatilo. Aplikujeme-li totižna něj měřítka použitá u jiných mandátů, zjistíme, že si vedlo podobně jako jehopředchůdci. Z hlediska očekávání, jež jsou nakládána na malé a nové země, tedyzvládnutí logistiky a negociace, pak bylo české předsednictví dokonce výborné. Jehojedinou výraznou chybou byl březnový pád vlády, který ovšem spíše než na předsednictvíupozornil na nevyzrálost české politiky.LiteraturaBarber, Tony. 2009. „Czech life support misery to end.“ Financial Times. 17. 6. 2009, p. 11.Bengtsson, Rikard. 2003. „The Council Presidency and external representation.“ Pp. 55–71 inOle Elgström (ed.). European Union Council Presidencies: A comparative perspective. London:Routhledge.Bowlby, Chris. 2008. „Eurosceptic becomes EU leader.“ BBC 27. 12. 2008 [online] Dostupnéz: (http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/7792317.stm)Cassata, Peter. 2008. „Czech EU Presidency: New Euroskeptic Era?“ Atlantic Council [online]Dostupné z: (http://www.acus.org/new_atlanticist/czech-eu-presidency-new-euroskeptic-era)151