ce, která plynou podle jejich ideologů z vlády velkokapitálu. Za zvláštní zmínku stojíu této strany „pro<strong>let</strong>ářských internationalistů“ jejich důraz na … „národní svrchovanost“!Jak ukazují sociologické výzkumy, KSČM je v druhé polovině 90. <strong>let</strong> takéjedinou významnou stranou, u níž procento odpůrců vstupu <strong>do</strong> EU je větší než procentostoupenců. 16 Např. podle výzkumu agentury Factum ze září 1997 bylo 57%komunistických sympatizantů proti vstupu ČR <strong>do</strong> Evropské unie, jen 25% je pro,18% z nich nemají názor.Z relevantních a dlouho<strong>do</strong>bě působících politických stran je nejproevropštějšívoličstvo ODS (podle výše zmíněného výzkumu Factum ze září 1997 bylo 79% jejichvoličů pro vstup <strong>do</strong> Evropské unie, jen 6% proti a 15% nemělo názor). VedeníODS, zejména pak její dlouho<strong>let</strong>ý předseda Klaus, však otevřeně vystupuje protinadnárodním tendencím Evropské unie. Už v druhé polovině 90. <strong>let</strong> tedy existovaljistý kontrast ve <strong>vztahu</strong> k Evropské unii mezi vedením a voličstvem ODS.U ČSSD měl rozdíl mezi stanoviskem vedení a voličstva opačné znaménko. Vedení(v čele s předse<strong>do</strong>u Zemanem) bylo „eurooptimistické“, <strong>do</strong>volávalo se Maastrichtskésmlouvy, kritizovalo ODS a jejího předsedu za jejich „euroskepticismus“ 17a obviňovalo je z toho, že nechtějí ratifikovat Evropskou sociální chartu. 18 Avšak nejenvoliči 19 , ale podle výzkumu vedeného v <strong>let</strong>ech 1996–1998 Broklem, Mansfel<strong>do</strong>voua Seidlovou ze Sociologického ústavu AV [viz Brokl, Mansfel<strong>do</strong>vá et al. 1998]<strong>do</strong>konce i řa<strong>do</strong>ví poslanci ČSSD měli v té <strong>do</strong>bě o poznání větší strach z evropské integracenež jejich pravicoví vrstevníci. <strong>20</strong>16) Sympatizanti republikánské extrémní pravice Miroslava Sládka byli tehdy také spíše proti než prointegraci <strong>do</strong> EU (v září 1997 podle agentury Factum je jich 33,5% pro vstup <strong>do</strong> EU, 42% proti, aleod předčasných voleb <strong>do</strong> Poslanecké sněmovny v roce 1998 už Sládkovi republikáni trvale zmizeliz českého parlamentu, protože nepřekročili pětiprocentní klauzuli).17) K pojmům „eurooptimismus“ a „euroskepticismus“ blíže viz stať M. Brunclíka v této knize „Evropskáintegrace pohledem českých prezidentů“18) Zeman také prohlašoval, že vítězství sociálních demokratů v řadě zápa<strong>do</strong>evropských zemí (zejm.v Německu) usnadní práci nové menšinové sociálnědemokratické vlády v České republice. Avšaknástup Schröderovy sociální demokracie k moci v Německu nijak zvlášť českým sociálním demokratůmnepomohl, protože nový německý kancléř se věnoval především vnitřním sociálním problémům.19) Stále podle výše zmíněného výzkumu Factum ze září 1997, 45,5% sympatizantů ČSSD je provstup <strong>do</strong> EU, 28,5% proti a 26% nemají názor. Ve srovnání se sympatizanty ODS jsou tedyve <strong>vztahu</strong> k evropské integraci o poznání vlažnější. Konečně nejnápadnějším rysem voličstva maléKDU-ČSL je podle stejného výzkumu Factum veliký podíl těch, k<strong>do</strong> nemají názor (46%), přičemž47% jich je pro vstup <strong>do</strong> EU a jen 7% proti. O sympatizantech Unie svobody (jejichž názory na EUjsou velmi blízké sympatizantům ODS) není třeba dlouze vykládat, protože ve vývoji českého stranickéhosystému představují jen krátkou epizodu, vyvolanou vnitřní krizí ODS.<strong>20</strong>) Lze v této souvislosti připomenout Kitscheltovu hypotézu, podle níž pravice a levice nemají stejnýcharakter na Východě a na Západě. Zatímco na Západě se prosazuje nová libertariánská a postmaterialistickálevice, na Východě pozorujeme starou levici s autoritářskými tendencemi. Dálepak západní pravice inklinuje podle Kitschelta k autoritářským sklonům, zatímco stře<strong>do</strong>evropskápostkomunistická pravice je spíše libertariánská a kosmopolitní [viz Kitschelt 1992]. V 90. <strong>let</strong>ech<strong>do</strong> jisté míry ČSSD této hypotéze odpovídala, ale podle pozdějších sociologických výzkumů <strong>do</strong>cházíokolo roku <strong>20</strong>00 u stoupenců ČSSD k nárůstu libertarianismu.13
Jak se vyvíjel postoj veřejnosti a těchto relevantních českých politických strank Evropské unii podrobněji popisují následující statě Daniela Kunštáta, Jana Kubáčkaa dalších autorů této publikace, kteří volně navazují na aspekty postojů ČR k EUnastíněné v této úvodní stati.Literatura a zdrojeBrokl, Lubomír, Zdenka Mansfel<strong>do</strong>vá et al. 1998. „Vybrané problémy související se vstupemČR <strong>do</strong> EU očima poslanců“, písemná zpráva ze semináře konaného v PS PČR 7. října1998.Kitschelt, Herbert. 1992. „The Formation of Party System in East Central Europe“, Politicsand Society, vol. <strong>20</strong>, č. 1, s. 7–50.Klaus, Václav. 1996. „Malé historické srovnání s Baťovými časy“, Li<strong>do</strong>vé noviny, 9. 3.Kundera, Milan. 1983, „L‘Occident kidnappé ou la tragédie de l‘Europe <strong>centra</strong>le“, Le Débat,novembre.Novák, Miroslav. 1996. „Malá politologická úvaha o vládní stabilitě“, Parlamentní zpravodaj,2.ročník 1995–96, č. 07 (březen), s. 296–297 (přetištěno v [Novák, Lebeda <strong>20</strong>04b]).Novák, Miroslav. 1997. „L‘opinion publique et la dislocation de la fédération tchécoslovaque“,in: Aligisakis, M., M. de Bel<strong>let</strong> et al., Nationalismes en Europe <strong>centra</strong>le et orientale:conflit ou nouvelle cohabitation?, Genève: Georg & Publications de l‘Institut européende l‘Université de Genève, s. 191–210.Novák, Miroslav. 1999. „L‘Union européenne vue de Prague“, in: Bossuat, G. (ed.),L‘élargissement de l‘Union européenne à l’Est européen: Enjeux historiques et perspectives,Cergy Pontoise: Groupe de recherche sur l‘histoire de l‘Europe communautaire (CICC),Université de Cergy Pontoise, s. 85–98.Novák, Miroslav. <strong>20</strong>00. „The Relevance of Small Parties: From a General Framework tothe Czech ‚Opposition Agreement‘“, Czech Sociological Review, (Vol.8), No. 1 (Spring),s. 27–47.Novák, Miroslav. <strong>20</strong>03. „Demokratický přechod a konsolidace: české země ve srovnávacíperspektivě bývalých komunistických zemích střední <strong>Evropy</strong>“, in: Dvořáková, V., A.Heroutová(eds.), II. Kongres českých politologů, Praha: Česká společnost pro politické vědy,s. 111–123.Novák, Miroslav, Tomáš Lebeda <strong>20</strong>04a. „L’Union européenne vue de la République tchèque“,in: Dulphy, A., Ch. Manigand (éds.), Les opinions publiques face à l‘Europe communautaire.Public Opinion and Europe, Bruxelles: P.I.E-Peter Lang, s. <strong>20</strong>1–216Novák, Miroslav, Tomáš Lebeda a kol., <strong>20</strong>04b, Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodnímsrovnání, Dobrá Voda: Aleš Čeněk.Novák, Miroslav. <strong>20</strong>05. „Postkomunistická nebo standardní? Naše demokracie 15 <strong>let</strong> poté“,in: Mrklas, L. (ed.), 15 <strong>let</strong> poté. Sborník k patnáctému výročí pádu komunismu v zemíchstřední a východní <strong>Evropy</strong>, Praha: CEVRO/Jalna, s. 31–44.Rupnik, Jacques. 1998. „Regards croisés sur l‘Europe“, Regards communs sur l‘Europe,Prague: Cahiers du CEFRES, č. 14f.14
- Page 1 and 2: Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4: copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6: PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8: zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10: Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12: Přestože byla proevropská politi
- Page 16 and 17: ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19: (mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21: 3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23: lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25: únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27: je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29: du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31: mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33: slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35: Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37: odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39: Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41: převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43: Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45: ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47: Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49: opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51: sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53: TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55: vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57: grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65:
I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67:
ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69:
Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71:
manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73:
měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75:
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77:
Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79:
ních manifestů a volební komunik
- Page 80:
Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84:
třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86:
Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88:
2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90:
3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92:
3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94:
2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96:
„Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98:
Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100:
3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102:
ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104:
Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106:
S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108:
ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110:
v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112:
Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114:
7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116:
mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118:
Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120:
EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122:
10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124:
Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126:
cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128:
v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130:
všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132:
podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134:
představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136:
to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138:
Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140:
Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142:
určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144:
například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146:
frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148:
Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150:
epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152:
jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154:
Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156:
Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158:
cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160:
5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162:
á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164:
Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166:
věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168:
Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170:
ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172:
Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174:
Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176:
příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178:
SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180:
1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182:
Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184:
upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186:
4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188:
6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190:
české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193:
ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195:
zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197:
O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199:
sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201:
Poznámky:199
- Page 202:
CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov