Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

11.07.2015 Views

předsednictví zabránit prohlubování krize a naopak nastartovat růst. Programv této souvislosti poukazoval na tři efektivní nástroje: používání unijní legislativya její úpravu, podporu vzdělání, výzkumu, vývoje a odstranění překážek, jež bránímezinárodnímu obchodu. Z hlediska konkrétních položek byly prioritními opatřenímiúprava legislativy EU ošetřující kapitálovou přiměřenost investičních podnikůa úvěrových institucí, dojednání legislativy regulující pojišťovnictví či legislativyupravující činnost ratingových agentur. Druhé opatření, podpora výzkumu, vývojea vzdělání, se mělo uskutečnit především důsledným uplatněním svobody pohybupracovníků a služeb. Třetí nástroj spočíval podle předsednictví v liberalizaci světovéhoobchodu [Úřad vlády České republiky 2009: 2–5].Energetika jako druhé E obsahovala tři zásadní položky. V prvé řadě se jednaloo dokončení dokumentu s názvem Druhý strategický energetický přehled 11 . Druhýmcílem byla finalizace legislativy ošetřující udržování minimálních zásob ropya ropných produktů. Předsednictví v této souvislosti podporovalo navýšení povinnýchminimálních zásob z 90 na 120 dní. Třetím bodem byla revize transevropskýchenergetických sítí, kde předsednictví vycházelo z předpokladu, že pouze plně dokončenýa funkční trh s elektrickou energií a plynem vytvoří v EU předvídatelnéa stabilní prostředí [Úřad vlády České republiky 2009: 6–8].Důležitým rozměrem priority Energetika byla politika ochrany klimatu. V tétooblasti bylo snahou předsednictví dosáhnout globálně přijatelné dohody o nastaveníredukčních závazků, zaměřených na vypouštění skleníkových plynů do ovzduší,po roce 2012 [Úřad vlády České republiky 2009: 10].Třetí prioritní E – Evropská unie ve světě – obsahovalo řadu položek. V souladuse svým ideovým profilem kladla česká vláda velký důraz na posilování spojenectvís USA. Program se zaměřoval na intenzivní dialog s novou administrativou USAv klíčových oblastech – hospodářství, ochraně klimatu, energetice a spolupráci setřetími zeměmi. Vedle transatlantické spolupráce se předsednictví koncentrovalona prohlubování vztahů s postsovětskými státy, a to formou prohloubení východnídimenze Evropské politiky sousedství. České předsednictví v této souvislosti vycházeloz provázanosti stabilní energetiky a korektních vztahů mezi EU a tímto regionem.Ve vztazích s Ruskem bylo cílem předsednictví sjednocení pozice členskýchstátů EU ve vztahu k Rusku s výhledem na vznik nové dohody o vzájemném partnerství.Agenda rozšiřování EU pak upřela pozornost na západní Balkán, konkrétně zejménana Chorvatsko [Úřad vlády České republiky 2009: 21–23].V dalších politických oblastech bylo předsednictví z pohledu svého programunízko profilové. Spíše diskusně byla v programu pojednána témata reforem rozpočtuEU a společné zemědělské politiky či budoucnosti Lisabonské strategie. Marginálněbyly v programu zmíněny také institucionální a konstituční aspekty evropskéintegrace.11) Jeho význam spočíval ve faktu, že měl obsahovat rozbor střednědobé poptávky a nabídky energiev EU a na jejím základě vytipování vhodných projektů infrastruktury.145

Program „Evropa bez bariér“ lze označit za standardní předsednický dokument.Česká vláda jeho priority poměrně dopředu a jasně indikovala, rovněž s předstihempředeslala, že jeho vyznění bude liberální. Předsednictví se podařilo zaměřit na potřebyEU, národně preferovaných položek v dokumentu příliš nebylo. Program taklogicky nevyvolal žádné kontroverzní reakce, a to jak v České republice, tak v EU.5. PRŮBĚH PŘEDSEDNICTVÍ: ŠEST ETAP O TŘECH DĚJSTVÍCHMetaforizovalo-li by se předsednictví do šestietapového cyklistického závodu, v českémpřípadě byly nejzajímavější první tři dějství. Lépe řečeno, závod se na ně redukoval.Leden připravil České republice ostrý start v podobě dvou souběžných krizí –plynové a konfliktu v Gaze. Zatímco první zkoušku zvládlo předsednictví elegantně,ve druhém případě se nevyvarovalo jistých zaškobrtnutí. V únoru se předsednictvíkonsolidovalo a začalo rutinně a bez potíží vykonávat každodenní agendu. Březenpak znamenal předčasný aprílový žert nejen pro předsednictví, ale také pro celouEU a fakticky znamenal konec závodu.Aprílovým žertem není míněno nic jiného, než odvolání vlády Poslaneckou sněmovnou24. 3. Kabinet Mirka Topolánka, který začal v dané době získávat pozitivníhodnocení za předsednický výkon jak v České republice, tak v zahraničí (a obraceltak původní negativní naladění vůči České republice), padl hlasy poslanců ČSSD,KSČM, dvou bývalých poslankyň SZ a stejného počtu bývalých poslanců ODS. Neníúkolem tohoto textu spekulovat o příčinách, jež vedly k vyslovení nedůvěry, ani o motivechkonkrétních aktérů 12 . Faktem ovšem zůstává, že přes různá politická ospravedlnění,jež se v následných dnech a týdnech objevily v médiích, předsednictví a potažmoČeská republika pozbylo zárodky prestiže, jež získalo a vrátilo se do atmosférypodzimu 2008. Následné úvahy o tom, že by předsednictví dokončila Topolánkovavláda v demisi a měsíc trvající bezradné formování úřednického kabinetu již jen dokreslilytristnost části tuzemské politické elity. Byť k pádu vlády během předsednictvínedošlo v jeho moderní historii poprvé 13 , poprvé neměla opozice připravenu alternativu.Instalaci úřednické vlády Jana Fischera za ni rozhodně považovat nelze.12) Teorií a úvah se v médiích objevilo několik. Část komentátorů za pádem vlády viděla prezidentaVáclava Klause, k čemuž přispěl prchlivý výrok odstupujícího premiéra Topolánka o tom, žena „Pražském hradě se slavilo dlouho do noci“. Další teorie spatřovala motiv k odvolání v tlakukrajských politiků ČSSD na ústředí strany. Lokální sociálně demokratičtí lídři se měli obávattoho, že centrální pravostředová vláda bude klást krajským samosprávám, které po volbách v roce2008 ovládla ČSSD, obstrukce a omezí přísun financí do krajů. Opoziční lídr Jiří Paroubek, proslulýzaujetím průzkumy veřejného mínění, se podle dalšího výkladu pádu kabinetu obával rostoucípopularity Topolánkovy vlády, způsobenou úspěšným předsednictvím. Se zajímavou teoriípřišel komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. Podle něj byla za odvoláním vlády neschopnostpremiéra Topolánka trpělivě vyjednávat s vlastními poslanci a Topolánkovo přílišné spoléhánína kouzlo předsednictví [Pečinka 2009].13) Vztah mezi stabilitou vlád a předsednictvím je pojednán v Kaniok 2009b.146

Program „Evropa bez bariér“ lze označit za standardní předsednický <strong>do</strong>kument.Česká vláda jeho priority poměrně <strong>do</strong>předu a jasně indikovala, rovněž s předstihempředeslala, že jeho vyznění bude liberální. Předsednictví se podařilo zaměřit na potřebyEU, národně preferovaných položek v <strong>do</strong>kumentu příliš nebylo. Program taklogicky nevyvolal žádné kontroverzní reakce, a to jak v České republice, tak v EU.5. PRŮBĚH PŘEDSEDNICTVÍ: ŠEST ETAP O TŘECH DĚJSTVÍCHMetaforizovalo-li by se předsednictví <strong>do</strong> šestietapového cyklistického závodu, v českémpřípadě byly nejzajímavější první tři dějství. Lépe řečeno, závod se na ně redukoval.Leden připravil České republice ostrý start v po<strong>do</strong>bě dvou souběžných krizí –plynové a konfliktu v Gaze. Zatímco první zkoušku zvládlo předsednictví elegantně,ve druhém případě se nevyvarovalo jistých zaškobrtnutí. V únoru se předsednictvíkonsoli<strong>do</strong>valo a začalo rutinně a bez potíží vykonávat kaž<strong>do</strong>denní agendu. Březenpak znamenal předčasný aprílový žert nejen pro předsednictví, ale také pro celouEU a fakticky znamenal konec závodu.Aprílovým žertem není míněno nic jiného, než odvolání vlády Poslaneckou sněmovnou24. 3. Kabinet Mirka Topolánka, který začal v dané <strong>do</strong>bě získávat pozitivníhodnocení za předsednický výkon jak v České republice, tak v zahraničí (a obraceltak původní negativní naladění vůči České republice), padl hlasy poslanců ČSSD,KSČM, dvou bývalých poslankyň SZ a stejného počtu bývalých poslanců ODS. Neníúkolem tohoto textu spekulovat o příčinách, jež vedly k vyslovení nedůvěry, ani o motivechkonkrétních aktérů 12 . Faktem ovšem zůstává, že přes různá politická ospravedlnění,jež se v následných dnech a týdnech objevily v médiích, předsednictví a potažmoČeská republika pozbylo zárodky prestiže, jež získalo a vrátilo se <strong>do</strong> atmosférypodzimu <strong>20</strong>08. Následné úvahy o tom, že by předsednictví <strong>do</strong>končila Topolánkovavláda v demisi a měsíc trvající bezradné formování úřednického kabinetu již jen <strong>do</strong>kreslilytristnost části tuzemské politické elity. Byť k pádu vlády během předsednictvíne<strong>do</strong>šlo v jeho moderní historii poprvé 13 , poprvé neměla opozice připravenu alternativu.Instalaci úřednické vlády Jana Fischera za ni rozhodně považovat nelze.12) Teorií a úvah se v médiích objevilo několik. Část komentátorů za pádem vlády viděla prezidentaVáclava Klause, k čemuž přispěl prchlivý výrok odstupujícího premiéra Topolánka o tom, žena „Pražském hradě se slavilo dlouho <strong>do</strong> noci“. Další teorie spatřovala motiv k odvolání v tlakukrajských politiků ČSSD na ústředí strany. Lokální sociálně demokratičtí lídři se měli obávattoho, že centrální pravostře<strong>do</strong>vá vláda bude klást krajským samosprávám, které po volbách v roce<strong>20</strong>08 ovládla ČSSD, obstrukce a omezí přísun financí <strong>do</strong> krajů. Opoziční lídr Jiří Paroubek, proslulýzaujetím průzkumy veřejného mínění, se podle dalšího výkladu pádu kabinetu obával rostoucípopularity Topolánkovy vlády, způsobenou úspěšným předsednictvím. Se zajímavou teoriípřišel komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. Podle něj byla za odvoláním vlády neschopnostpremiéra Topolánka trpělivě vyjednávat s vlastními poslanci a Topolánkovo přílišné spoléhánína kouzlo předsednictví [Pečinka <strong>20</strong>09].13) Vztah mezi stabilitou vlád a předsednictvím je pojednán v Kaniok <strong>20</strong>09b.146

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!