v unijních kruzích nenahrával fakt, že se na konci roku <strong>20</strong>08 řadila mezi několikmálo států, jež novou smlouvu ještě neratifikovaly. Vzhledem k palčivosti ekonomickérecese v EU byla nevýho<strong>do</strong>u českého předsednictví skutečnost, že země <strong>do</strong>sudnení členem eurozóny, což se kromě jiného odráží na výkonu předsednických práva povinností v Radě ministrů financí. V neposlední řadě pak představovala důležitousoučást unijního kontextu skutečnost, že v červnu <strong>20</strong>09 se měly konat volby <strong>do</strong> EP,což zásadně ovlivňovalo legislativní aktivitu končícího EP a končící Komise 9 .Vnitropolitický kontext předsednictví byl určen dlouhou <strong>do</strong>bu před jeho začátkem.Poukázat lze na tři důležité body. Za prvé, ze strukturálního hlediska Česká republikatrpí od parlamentních voleb v roce 1996 existencí slabých vládních sestav,které nemají v Poslanecké sněmovně <strong>do</strong>statečnou (či vůbec žádnou) většinu a vedlesnahy o prosazení vládního programu musí stejnou (ne-li větší) snahu vynakládatna uhájení své existence. Politický život se tak ze souboje idejí a řešení smrsknulna přetahovanou o rozhodujícího poslance, <strong>do</strong>provázenou často personalizovanýmikonflikty, mediálními aférami a inherentní nestabilitou. Parlamentní volby v roce<strong>20</strong>06, poslední před českým předsednictvím, tento stav <strong>do</strong>vedly k <strong>do</strong>konalosti. Jejichvýsledkem byl pat, v němž levicové a levostře<strong>do</strong>vé strany (ČSSD a KSČM) získalystejný počet mandátů jako pravicové a pravostře<strong>do</strong>vé formace (ODS,KDU-ČSL a nově také Strana zelených). V lednu <strong>20</strong>07, půl roku po volbách, vzniklakoaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Zelených, která se opřela o podporu dvou poslancůz ČSSD. Tento nestandardní způsob konstrukce vládní většiny posunul vztahymezi ČSSD a ODS k ryzímu antagonismu, výstižně nazvaný „studená občanská válka“[Doležal <strong>20</strong>09]. V jejích pomyslných zákopech se česká politika nacházela takév pre předsednické <strong>do</strong>bě. Již na jaře <strong>20</strong>08 se předseda ČSSD Jiří Paroubek vyjádřilve smyslu, že vláda bude cílem opozičních útoků také během předsednictví [Kaniok<strong>20</strong>08], čímž se zřetelně lišila česká situace například od slovinské, kde se vládas opozicí <strong>do</strong>mluvila na příměří během předsednictví [Turčinová <strong>20</strong>08].Druhým důležitým faktorem, který dlouho<strong>do</strong>bě definuje český vnitropolitickýkontext ve <strong>vztahu</strong> k EU, je váha a význam, který česká politika obecně přisuzuje evropskéintegraci. Bez uzardění lze konstatovat, že je nevalný. Diskuze o evropské integracije v české politické obci plytká a až na výjimky se omezuje na replikování frázía pouček. Nezřídka pak politická debata o evropské integraci představuje pouzedalší extrapolaci vnitropolitických pří, se všemi jejich předsudky a stereotypy. Důsledkemtohoto přístupu je skutečnost, že česká politika ne<strong>do</strong>kázala vyprodukovatalespoň elementární shodu nad českými národními zájmy v EU.Z hlediska vnitropolitických souvislostí českého předsednictví je nutné <strong>do</strong>dat, žeobavy u části komentátorů, <strong>do</strong>mácích a zahraničních politiků vyvolávala osoba prezidentarepubliky Václava Klause, který je považován za oponenta hlubší evropskéintegrace a hlavního architekta českého euroskepticismu [Hanley <strong>20</strong>08]. Mediálně9) Z hlediska legislativního cyklu EU je potřeba uvést, že obě instituce přestávají pracovat zhrubana konci dubna volebního roku.143
frekventované obavy směrovaly zejména k souladu vládního a prezidentova postoje,stejně jako k potenciálním sporům kupříkladu o řízení ER [Bowlby <strong>20</strong>08].Nálepka outsidera, jež předsednictví provázela s jeho příchodem <strong>do</strong> úřadu, ovšemnebyla jen problematickou vizitkou české politiky a odrazem komplikovaného zahraničníhodění. Ve své podstatě mohla být také výho<strong>do</strong>u. Sportovní terminologií řečeno,standardní průběh předsednictví by byl vzhledem k nízce posazené laťce bo<strong>do</strong>vanýmumístěním, přičemž každý úspěch by pak zajišťoval České republice cenný kov.4. AGENDA PŘEDSEDNICTVÍ: STANDARDNÍ TŘI EPříprava na výkon předsednictví začala přibližně v roce <strong>20</strong>06. Z organizačního hlediskaje v prvních měsících provázely nejasnosti. Ještě v závěru roku <strong>20</strong>06 se počítaloze zřízením funkce vládního zmocněnce pro přípravu předsednictví, nakonec bylaagenda svěřena nově vzniklému úřadu místopředsedy vlády pro evropské záležitosti,který byl ustaven v souvislosti se vznikem druhé Topolánkovy vlády v lednu <strong>20</strong>07[Tomalová <strong>20</strong>08].Během roku <strong>20</strong>07 a <strong>20</strong>08 vznikal také program českého předsednictví. Jeho obsahbyl vymezen osmnáctiměsíčním programem předsednického tria Francie, Českérepubliky a Švédska. Ve své podstatě se ale jednalo o omezení formální, příkladprvního osmnáctiměsíčního programu Německa, Portugalska a Slovinska ukázal,že obsah více<strong>let</strong>ého programu je tak vágní a široký, že participujícím předsednictvímneklade žádné relevantní překážky. Finalizace programu, který ve svých pracovníchverzích prošel například reflexí akademické veřejnosti, proběhla v závěruroku <strong>20</strong>08. V lednu <strong>20</strong>09 byl program oficiálně představen předse<strong>do</strong>u vlády Topolánkemna půdě EP.Program českého předsednictví nesl název „Evropa bez bariér“, což mělo vystihovatČeskou republikou preferovanou EU „bez vnitřních, ekonomických, kulturnícha hodnotových bariér“ [Úřad vlády České republiky <strong>20</strong>09: v]. Leitmotiv předsednictvítak odpovídal ideovému profilu Topolánkova kabinetu, přičemž v důrazu na odstraněníbariér lze identifikovat český národní zájem, <strong>vztahu</strong>jící se ke snaze odstranitpřetrvávající překážky volného pohybu pracovních sil. Předsednictví sek liberalismu přihlásilo rovněž v kontextu hospodářské krize. Jako její léky odmítloregulaci a protekcionismus [Úřad vlády České republiky <strong>20</strong>09: v]. Celkově měl podlepředsednického programu vývoj v EU směrovat k ekonomické liberalizaci, většíenergetické bezpečnosti a intenzívní transatlantické spolupráci.Ústředními pilíři českého předsednictví byla tři E 10 – ekonomika, energetikaa vnější vztahy. V ekonomické oblasti považovala Česká republika za prvořadý úkol10) V této souvislosti se nejednalo o příliš invenční zkratku. Spojení tří E použilo v souvislosti s předsednictvímjiž v roce <strong>20</strong>01 Švédsko. V jeho případě tři E znamenala „rozšíření“, „životní prostřední“a „zaměstnanost“.144
- Page 1 and 2:
Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4:
copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6:
PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8:
zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10:
Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12:
Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15:
ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17:
ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19:
(mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21:
3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23:
lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25:
únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27:
je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29:
du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31:
mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33:
slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35:
Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37:
odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39:
Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41:
převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43:
Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45:
ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47:
Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49:
opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51:
sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53:
TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55:
vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57:
grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59:
na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61:
dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63:
Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65:
I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67:
ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69:
Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71:
manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73:
měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75:
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77:
Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79:
ních manifestů a volební komunik
- Page 80:
Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84:
třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86:
Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88:
2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90:
3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92:
3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143: například vlivnými francouzským
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193: ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195:
zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197:
O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199:
sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201:
Poznámky:199
- Page 202:
CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov