Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

v unijních kruzích nenahrával fakt, že se na konci roku 2008 řadila mezi několikmálo států, jež novou smlouvu ještě neratifikovaly. Vzhledem k palčivosti ekonomickérecese v EU byla nevýhodou českého předsednictví skutečnost, že země dosudnení členem eurozóny, což se kromě jiného odráží na výkonu předsednických práva povinností v Radě ministrů financí. V neposlední řadě pak představovala důležitousoučást unijního kontextu skutečnost, že v červnu 2009 se měly konat volby do EP,což zásadně ovlivňovalo legislativní aktivitu končícího EP a končící Komise 9 .Vnitropolitický kontext předsednictví byl určen dlouhou dobu před jeho začátkem.Poukázat lze na tři důležité body. Za prvé, ze strukturálního hlediska Česká republikatrpí od parlamentních voleb v roce 1996 existencí slabých vládních sestav,které nemají v Poslanecké sněmovně dostatečnou (či vůbec žádnou) většinu a vedlesnahy o prosazení vládního programu musí stejnou (ne-li větší) snahu vynakládatna uhájení své existence. Politický život se tak ze souboje idejí a řešení smrsknulna přetahovanou o rozhodujícího poslance, doprovázenou často personalizovanýmikonflikty, mediálními aférami a inherentní nestabilitou. Parlamentní volby v roce2006, poslední před českým předsednictvím, tento stav dovedly k dokonalosti. Jejichvýsledkem byl pat, v němž levicové a levostředové strany (ČSSD a KSČM) získalystejný počet mandátů jako pravicové a pravostředové formace (ODS,KDU-ČSL a nově také Strana zelených). V lednu 2007, půl roku po volbách, vzniklakoaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Zelených, která se opřela o podporu dvou poslancůz ČSSD. Tento nestandardní způsob konstrukce vládní většiny posunul vztahymezi ČSSD a ODS k ryzímu antagonismu, výstižně nazvaný „studená občanská válka“[Doležal 2009]. V jejích pomyslných zákopech se česká politika nacházela takév pre předsednické době. Již na jaře 2008 se předseda ČSSD Jiří Paroubek vyjádřilve smyslu, že vláda bude cílem opozičních útoků také během předsednictví [Kaniok2008], čímž se zřetelně lišila česká situace například od slovinské, kde se vládas opozicí domluvila na příměří během předsednictví [Turčinová 2008].Druhým důležitým faktorem, který dlouhodobě definuje český vnitropolitickýkontext ve vztahu k EU, je váha a význam, který česká politika obecně přisuzuje evropskéintegraci. Bez uzardění lze konstatovat, že je nevalný. Diskuze o evropské integracije v české politické obci plytká a až na výjimky se omezuje na replikování frázía pouček. Nezřídka pak politická debata o evropské integraci představuje pouzedalší extrapolaci vnitropolitických pří, se všemi jejich předsudky a stereotypy. Důsledkemtohoto přístupu je skutečnost, že česká politika nedokázala vyprodukovatalespoň elementární shodu nad českými národními zájmy v EU.Z hlediska vnitropolitických souvislostí českého předsednictví je nutné dodat, žeobavy u části komentátorů, domácích a zahraničních politiků vyvolávala osoba prezidentarepubliky Václava Klause, který je považován za oponenta hlubší evropskéintegrace a hlavního architekta českého euroskepticismu [Hanley 2008]. Mediálně9) Z hlediska legislativního cyklu EU je potřeba uvést, že obě instituce přestávají pracovat zhrubana konci dubna volebního roku.143