v Radě EU. Předsednický stát je tak <strong>do</strong> značné míry obětí vnitřní tenze způsobenénastavením předsednictví, přičemž platí, že zvládnutí tohoto napětí je důležitýmpředpokladem pro zvládnutí samotného předsednictví.Poznámkou o zvládnutí předsednictví lze plynule přejít k dalšímu problematickémubodu předsednické teorie. Jestliže o funkcích předsednictví a jejich po<strong>do</strong>bě panujepřes pestrost katalogů funkcí a odlišném důrazu na význam konkrétních úkolůpoměrně jasná shoda, nepanuje téměř žádná shoda ohledně hodnocení předsednictví.Některé funkce předsednictví samozřejmě měřit s jistou mírou přesnosti a porovnatelnostilze. Většina hodnocení předsednictví se ovšem odehrává v rovině kvalitativníchsoudů.Na obtížnost či téměř nemožnost předsednictví objektivně hodnotit a poté srovnávatjejich úspěšnost poukazují mnozí autoři [Schout 1998; Schout, Vanhoonacker<strong>20</strong>06; Hayes-Renshaw, Wallace <strong>20</strong>06]. Martin Westlake a David Galloway[<strong>20</strong>04: 336] upozorňují na para<strong>do</strong>xní skutečnost, že úspěšné a produktivní jednáníER může zastínit jinak konfliktní a špatně vnímané předsednictví a naopak. Jelikožpředsednictví kombinuje řadu funkcí, málokterý pozorovatel je schopen kompetentněvyhodnotit například jak organizační funkci předsednictví, tak reprezentaci EU.Objektivitu hodnocení (a zejména srovnávání) konkrétních mandátů stěžuje skutečnost,že každá země zaujímá odlišnou výchozí pozici. Na vě<strong>do</strong>mí je potřeba vzít takéfakt, že průběh předsednictví může být narušen neočekávanou zahraničně politickouudálostí 4 . Velký vliv má také atmosféra v EU. Je kupříkladu zjevné, že složitousituaci má předsednictví, které vyjednává například finanční perspektivu či připravujea řídí mezivládní konferenci.Omezení, jež se <strong>vztahu</strong>jí k možnosti objektivně hodnotit předsednictví, lze naléztvíce. Úseky této kapitoly, jež mají analytické ambice, tak je potřeba chápat spíšejako analytický komentář, který srovnává deklarovaná tvrzení s realitou, případně<strong>do</strong>sažené výsledky s jejich mediálním obrazem.3. KONTEXT ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ: LAŤKA TÉMĚŘ NA NULE„Obecně platí, že předsednictví Rady EU vykonávají malé země lépe než velké státy.Lépe se shodnou s ostatními institucemi EU, volí konsensuální přístup, naslouchajíostatním, snaží se <strong>do</strong>hodnout“. Do těchto slov lze shrnout tvrzení, které se pravidelněobjevuje v teoretické literatuře o předsednictví [Elgström <strong>20</strong>03; Hayes-Renshaw,Wallace <strong>20</strong>06]. Přesto se v posledních <strong>let</strong>ech, se zvyšující se frekvencí výskytu malýchči středně velkých zemích v předsednické funkci, objevuje před každým předsednictvímdaného typu u velkých a vlivných aktérů v EU skepse až despekt. Česképředsednictví bylo vyvrcholením tohoto přístupu. Žádné jiné předsednictví nebylo4) Poukázat lze například na belgické předsednictví z druhé poloviny roku <strong>20</strong>01, jehož průběh poznamenalyzářijové teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku.141
například vlivnými francouzskými deníky očekáváno s tak hlubokým despektema neskrývanou nevolí jako v případě českého mandátu. Schopnost vlády premiéraMirka Topolánka zvládnout předsednictví Rady EU byla zahraničními experty, poslanciEvropského parlamentu (EP) a analytiky zpochybňována zejména vzhledemk nestabilní vnitropolitické situaci. Například analýza 5 společnosti Newton Mediaz listopadu <strong>20</strong>08 ukázala, že politická nestabilita v České republice byla v říjnu nejvícefrekventovaným 6 mediálním argumentem pro neúspěch předsednictví[Mediainfo <strong>20</strong>08]. Koncem října <strong>20</strong>08 se v této souvislosti <strong>do</strong>konce v českých a evropskýchmédiích objevily úvahy o tom, že nejlepší by bylo, kdyby předsednictvíi po 1. lednu <strong>20</strong>09 vykonávala ještě Francie, případně kdyby si Česká republika vyměnilapředsednictví se Švédskem 7 . Dlužno <strong>do</strong>dat, že například slovinské předsednictvítakto nízká očekávání neprovázela.Extrémně nízká očekávání, jež <strong>do</strong>provázela Českou republiku několik měsícůpřed zahájením předsednictví [Ka<strong>cz</strong>ynski <strong>20</strong>09], byla kombinací externích a vnitropolitickýchfaktorů. Ze zahraničněpolitického hlediska nastupovala Česká republika<strong>do</strong> předsednické funkce v <strong>do</strong>bě turbulentního světového i unijního dění. Světovéscéně <strong>do</strong>minovalo téma hospodářské krize globálního rozsahu a pokračující emancipacenastupujících mocností Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Očekávání vzbuzovalanová administrativa v USA, která se výkonu moci ujala souběžně se začátkem českéhopředsednictví. Jeho start ostatně ovlivnily dvě další vnější okolnosti, jimiž bylkonflikt v Gaze a energetická krize, způsobená přerušením <strong>do</strong>dávek plynu z Ruskapřes Ukrajinu <strong>do</strong> <strong>Evropy</strong>.Z vnějšího hlediska byl ovšem pro české předsednictví důležitější evropský kontext.Jeho <strong>do</strong>minantním rysem byl fakt, že Česká republika přebírala mandátpo Francii a aktivistickém a mediálně orientovaném prezidentu Nicolasovi Sarkozym.Česká republika má oproti Francii v EU zcela opačnou pověst, většinou unijních,zahraničních a tuzemských opinion makers ji považuje za euroskeptickoua problematickou zemi 8 [Cassata <strong>20</strong>09]. Za českého předsednictví se rovněž očekávalcelkový posun v ratifikaci Lisabonské smlouvy, přičemž předsednické zemi příliš5) Citovaná analýza byla zaměřena na celostátní deníky Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny,Li<strong>do</strong>vé noviny, Mladá fronta Dnes, Právo, Šíp a vybrané týdeníky (Ekonom, Euro, Reflex, Respekt,Týden). Analýza pokrývala ob<strong>do</strong>bí od 1. <strong>do</strong> 31. 10. <strong>20</strong>08.6) Politická nestabilita jako příčina neúspěchu byla předmětem 15% sle<strong>do</strong>vaných příspěvků, 14% získalvelmi po<strong>do</strong>bný argument zpochybňování kompetence české vlády/mandátu pro výkon předsednictvía tutéž hodnotu argument, že Česká republika <strong>do</strong>sud neratifikovala Lisabonskou smlouvu[Mediainfo <strong>20</strong>08].7) Tato úvaha má svůj původ v článku rakouského deníku Kurier „Mach´s nochmal, Sarko“ ze dne21. října <strong>20</strong>08. Na politické rovině ji artikuloval například europoslanec za německou CDU/CSUIngo Friedrich [Idnes <strong>20</strong>08].8) Termín euroskepticismus patří k jednomu z nejproblematičtějších v dnešním výzkumu evropskéintegrace. Ve své nejpoužívanější vědecké definici totiž obsahuje jak naprosté odmítání evropskéintegrace, tak kritiku jejího současného vývoje. Média tento široký záběr, ve<strong>do</strong>ucí k faktu, žeeuroskeptikem je téměř každý, k<strong>do</strong> zpochybní současnou po<strong>do</strong>bu EU, přijala a tím termín de factoznehodnotila. Ke kritice euroskepticismu a jeho typologií viz Kaniok <strong>20</strong>07.142
- Page 1 and 2:
Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4:
copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6:
PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8:
zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10:
Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12:
Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15:
ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17:
ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19:
(mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21:
3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23:
lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25:
únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27:
je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29:
du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31:
mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33:
slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35:
Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37:
odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39:
Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41:
převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43:
Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45:
ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47:
Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49:
opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51:
sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53:
TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55:
vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57:
grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59:
na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61:
dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63:
Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65:
I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67:
ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69:
Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71:
manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73:
měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75:
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77:
Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79:
ních manifestů a volební komunik
- Page 80:
Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84:
třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86:
Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88:
2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90:
3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193:
ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195:
zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197:
O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199:
sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201:
Poznámky:199
- Page 202:
CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov