Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

v Radě EU. Předsednický stát je tak do značné míry obětí vnitřní tenze způsobenénastavením předsednictví, přičemž platí, že zvládnutí tohoto napětí je důležitýmpředpokladem pro zvládnutí samotného předsednictví.Poznámkou o zvládnutí předsednictví lze plynule přejít k dalšímu problematickémubodu předsednické teorie. Jestliže o funkcích předsednictví a jejich podobě panujepřes pestrost katalogů funkcí a odlišném důrazu na význam konkrétních úkolůpoměrně jasná shoda, nepanuje téměř žádná shoda ohledně hodnocení předsednictví.Některé funkce předsednictví samozřejmě měřit s jistou mírou přesnosti a porovnatelnostilze. Většina hodnocení předsednictví se ovšem odehrává v rovině kvalitativníchsoudů.Na obtížnost či téměř nemožnost předsednictví objektivně hodnotit a poté srovnávatjejich úspěšnost poukazují mnozí autoři [Schout 1998; Schout, Vanhoonacker2006; Hayes-Renshaw, Wallace 2006]. Martin Westlake a David Galloway[2004: 336] upozorňují na paradoxní skutečnost, že úspěšné a produktivní jednáníER může zastínit jinak konfliktní a špatně vnímané předsednictví a naopak. Jelikožpředsednictví kombinuje řadu funkcí, málokterý pozorovatel je schopen kompetentněvyhodnotit například jak organizační funkci předsednictví, tak reprezentaci EU.Objektivitu hodnocení (a zejména srovnávání) konkrétních mandátů stěžuje skutečnost,že každá země zaujímá odlišnou výchozí pozici. Na vědomí je potřeba vzít takéfakt, že průběh předsednictví může být narušen neočekávanou zahraničně politickouudálostí 4 . Velký vliv má také atmosféra v EU. Je kupříkladu zjevné, že složitousituaci má předsednictví, které vyjednává například finanční perspektivu či připravujea řídí mezivládní konferenci.Omezení, jež se vztahují k možnosti objektivně hodnotit předsednictví, lze naléztvíce. Úseky této kapitoly, jež mají analytické ambice, tak je potřeba chápat spíšejako analytický komentář, který srovnává deklarovaná tvrzení s realitou, případnědosažené výsledky s jejich mediálním obrazem.3. KONTEXT ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ: LAŤKA TÉMĚŘ NA NULE„Obecně platí, že předsednictví Rady EU vykonávají malé země lépe než velké státy.Lépe se shodnou s ostatními institucemi EU, volí konsensuální přístup, naslouchajíostatním, snaží se dohodnout“. Do těchto slov lze shrnout tvrzení, které se pravidelněobjevuje v teoretické literatuře o předsednictví [Elgström 2003; Hayes-Renshaw,Wallace 2006]. Přesto se v posledních letech, se zvyšující se frekvencí výskytu malýchči středně velkých zemích v předsednické funkci, objevuje před každým předsednictvímdaného typu u velkých a vlivných aktérů v EU skepse až despekt. Česképředsednictví bylo vyvrcholením tohoto přístupu. Žádné jiné předsednictví nebylo4) Poukázat lze například na belgické předsednictví z druhé poloviny roku 2001, jehož průběh poznamenalyzářijové teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku.141