Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
ČESKÁ REPUBLIKA V ČELE EVROPY:TŘI ETAPY MÍSTO ŠESTIPetr Kaniok 11. ÚVODPředsednictví Rady Evropské unie (EU) v prvním pololetí roku 2009 představovalonejvýznamnější zahraničně politický úkol moderní české státnosti. V rámci rotačníhosystému půlročního řízení Rady EU byla Česká republika po Slovinsku druhýmstátem bývalého východního bloku, který dostal příležitost k řízení Rady EU, klíčovéinstituce EU jak z hlediska reprezentace zájmů členských států, tak z hlediska legislativníhoprocesu v EU. Následující kapitola se zaměří na reflexi českého předsednictví,jeho souvislosti a potenciální dopady. Nejedná se tedy o snahu komplexněa detailně české předsednictví zhodnotit. Taková ambice má nejen určitá metodologickáúskalí, ale především praktické překážky. Na metodologické problémy hodnocenípředsednictví bude poukázáno v jedné z následných podkapitol, praktické překážkylze uvést hned: podrobná evaluace českého mandátu vyžaduje nejen násobněvíce prostoru, než který je určen této kapitole, ale také větší časový odstup.Z hlediska struktury začíná kapitola stručným teoretickým vymezením předsednictvía jeho funkcí. Byť teorie předsednictví nepředstavuje primární cíl tohoto textu,nelze se bez několika odstavců obejít. Následně je představen zahraničně politickýa domácí kontext předsednictví a popsána jeho agenda a průběh. Poslední úsektextu přináší zamyšlení nad mediální reflexí českého předsednictví, a to jak z hlediskavnitropolitických, tak unijních souvislostí.2. PŘEDSEDNICTVÍ RADY EU: FUNKCE A HODNOCENÍPředsednictví Rady EU se v posledních dvou desetiletích stalo předmětem poměrněintenzivního výzkumu, který ve formátu studií [Henderson 1998, van Keulen 2004,Quaglia, Moxon-Browne 2006, Warntjen 2007, Thomson 2008], kapitol v odbornýchknihách [Schout, Vanhoonacker. 2006b; Schout 2008; Tallberg 2008] či monografiích[Tallberg 2006, Kaniok 2009a] nabídl poměrně přesnou charakteristikumoderního předsednictví. Za její základ lze označit nestranný výkon komplexníhobalíku funkcí, jejichž geneze začala v 50. letech 20. století a do své dnešní podoby sevytvořily počátkem 90. let 20. století. První a základní dělení předsednických funkcí1) Tento text byl zpracován v rámci plnění grantového výzkumu České předsednictví Rady EU: mostpřes minulost (GA ČR 407/09/P030).139
určili v roce 1976 Helene Wallace a George Edwards [Hayes-Renshaw, Wallace2006: 141], kteří předsednictví připsali následující funkce:1. manažer Rady,2. reprezentant Společenství v zahraničních vztazích,3. programový iniciátor,4. vyjednavač dohod,5. administrátor,6. kolektivní reprezentant RadyMartin Westlake a David Galloway [2004: 334] přidávají k těmto funkcím ještěfunkci čestného vyjednavače, kterou odlišují od funkce vyjednávače dohod. Zajímavoupoznámku učinil v roce 1984 Jean-Louis Dewost [1984], který předsednictvípřisoudil roli arbitra v případě politických konfliktů 2 . Katalog Jonase Tallberga čiOle Elgströma [Tallberg 2002: 13, Elgström 2003: 4–7] je o něco jednodušší a rozeznáváčtveřici základních funkcí předsednictví:1. administrace a řízení práce Rady,2. určování politických priorit,3. vyjednávání,4. reprezentace Rady.Kontroverzně přijímaná je národní dimenze předsednictví 3 , v jejímž rámci předsednictvímůže posloužit jako prostor pro obhájení národních zájmů či národní pozice.Tuto funkci přisuzuje předsednictví explicitně Adriaan Schout [Schout 1998;Schout, Vanhoonacker 2006a: 1054] či Philippa Sherrington [2001: 44]. Implicitněji pak očekává Martin Westlake a David Galloway [2006: 335], kteří uvádějí, žepředsednictví představuje pro členský stát možnost, jak prosadit své priority. Frekventovanéjsou také logické poznámky uvádějící, že předsedající stát, jakkoliv semůže snažit o neutralitu a nestrannost, je stále součástí politických jednání v RaděEU, v nichž má své dlouhodobé zájmy.Zjednodušený pohled na předsednické funkce, který byl náplní předchozích odstavců,i detailům neznalému čtenáři jasně naznačuje, že moderní předsednictvípředstavuje pro většinu členských států nákladný a náročný úkol. Nákladná a náročnáje organizační dimenze předsednictví, která klade velké požadavky nejen na materiálnízázemí předsednické země, ale především na kapacitu a kompetenci jejístátní administrativy. Počet funkcí, jež jsou od předsednické země vyžadovány, a jejichodlišné zaměření v sobě nesou diametrálně odlišné nároky nejen na jejich výkon,ale také na přípravu. Motivace a výkon kupříkladu určování politických priorit,jež předsednickou zemi staví do role lídra, nemusí být vždy příliš kompatibilní s reprezentacíkompromisu dosaženého Radou EU či se samotným vyjednáváním2) Dewost poukazoval na konflikt ohledně rybářské politiky v roce 1982, který byl úspěšně vyřešendíky dvojici trialogů mezi dánskou delegací, tehdejším předsednictvím a Evropskou komisí.Dewostem zmíněnou funkci by však šlo zahrnout pod vyjednávání.3) Předsednictví je považováno za servis evropské integraci, nikoliv jako nástroj zahraniční politikyčlenského státu.140
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182: Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184: upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186: 4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188: 6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190: české vlády proti kanadským ví
určili v roce 1976 Helene Wallace a George Edwards [Hayes-Renshaw, Wallace<strong>20</strong>06: 141], kteří předsednictví připsali následující funkce:1. manažer Rady,2. reprezentant Společenství v zahraničních vztazích,3. programový iniciátor,4. vyjednavač <strong>do</strong>hod,5. administrátor,6. kolektivní reprezentant RadyMartin Westlake a David Galloway [<strong>20</strong>04: 334] přidávají k těmto funkcím ještěfunkci čestného vyjednavače, kterou odlišují od funkce vyjednávače <strong>do</strong>hod. Zajímavoupoznámku učinil v roce 1984 Jean-Louis Dewost [1984], který předsednictvípřisoudil roli arbitra v případě politických konfliktů 2 . Katalog Jonase Tallberga čiOle Elgströma [Tallberg <strong>20</strong>02: 13, Elgström <strong>20</strong>03: 4–7] je o něco jednodušší a rozeznáváčtveřici základních funkcí předsednictví:1. administrace a řízení práce Rady,2. určování politických priorit,3. vyjednávání,4. reprezentace Rady.Kontroverzně přijímaná je národní dimenze předsednictví 3 , v jejímž rámci předsednictvímůže posloužit jako prostor pro obhájení národních zájmů či národní pozice.Tuto funkci přisuzuje předsednictví explicitně Adriaan Schout [Schout 1998;Schout, Vanhoonacker <strong>20</strong>06a: 1054] či Philippa Sherrington [<strong>20</strong>01: 44]. Implicitněji pak očekává Martin Westlake a David Galloway [<strong>20</strong>06: 335], kteří uvádějí, žepředsednictví představuje pro členský stát možnost, jak prosadit své priority. Frekventovanéjsou také logické poznámky uvádějící, že předsedající stát, jakkoliv semůže snažit o neutralitu a nestrannost, je stále součástí politických jednání v RaděEU, v nichž má své dlouho<strong>do</strong>bé zájmy.Zjednodušený pohled na předsednické funkce, který byl náplní předchozích odstavců,i detailům neznalému čtenáři jasně naznačuje, že moderní předsednictvípředstavuje pro většinu členských států nákladný a náročný úkol. Nákladná a náročnáje organizační dimenze předsednictví, která klade velké požadavky nejen na materiálnízázemí předsednické země, ale především na kapacitu a kompetenci jejístátní administrativy. Počet funkcí, jež jsou od předsednické země vyža<strong>do</strong>vány, a jejichodlišné zaměření v sobě nesou diametrálně odlišné nároky nejen na jejich výkon,ale také na přípravu. Motivace a výkon kupříkladu určování politických priorit,jež předsednickou zemi staví <strong>do</strong> role lídra, nemusí být vždy příliš kompatibilní s reprezentacíkompromisu <strong>do</strong>saženého Ra<strong>do</strong>u EU či se samotným vyjednáváním2) Dewost poukazoval na konflikt ohledně rybářské politiky v roce 1982, který byl úspěšně vyřešendíky dvojici trialogů mezi dánskou delegací, tehdejším předsednictvím a Evropskou komisí.Dewostem zmíněnou funkci by však šlo zahrnout pod vyjednávání.3) Předsednictví je považováno za servis evropské integraci, nikoliv jako nástroj zahraniční politikyčlenského státu.140