Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

určili v roce 1976 Helene Wallace a George Edwards [Hayes-Renshaw, Wallace2006: 141], kteří předsednictví připsali následující funkce:1. manažer Rady,2. reprezentant Společenství v zahraničních vztazích,3. programový iniciátor,4. vyjednavač dohod,5. administrátor,6. kolektivní reprezentant RadyMartin Westlake a David Galloway [2004: 334] přidávají k těmto funkcím ještěfunkci čestného vyjednavače, kterou odlišují od funkce vyjednávače dohod. Zajímavoupoznámku učinil v roce 1984 Jean-Louis Dewost [1984], který předsednictvípřisoudil roli arbitra v případě politických konfliktů 2 . Katalog Jonase Tallberga čiOle Elgströma [Tallberg 2002: 13, Elgström 2003: 4–7] je o něco jednodušší a rozeznáváčtveřici základních funkcí předsednictví:1. administrace a řízení práce Rady,2. určování politických priorit,3. vyjednávání,4. reprezentace Rady.Kontroverzně přijímaná je národní dimenze předsednictví 3 , v jejímž rámci předsednictvímůže posloužit jako prostor pro obhájení národních zájmů či národní pozice.Tuto funkci přisuzuje předsednictví explicitně Adriaan Schout [Schout 1998;Schout, Vanhoonacker 2006a: 1054] či Philippa Sherrington [2001: 44]. Implicitněji pak očekává Martin Westlake a David Galloway [2006: 335], kteří uvádějí, žepředsednictví představuje pro členský stát možnost, jak prosadit své priority. Frekventovanéjsou také logické poznámky uvádějící, že předsedající stát, jakkoliv semůže snažit o neutralitu a nestrannost, je stále součástí politických jednání v RaděEU, v nichž má své dlouhodobé zájmy.Zjednodušený pohled na předsednické funkce, který byl náplní předchozích odstavců,i detailům neznalému čtenáři jasně naznačuje, že moderní předsednictvípředstavuje pro většinu členských států nákladný a náročný úkol. Nákladná a náročnáje organizační dimenze předsednictví, která klade velké požadavky nejen na materiálnízázemí předsednické země, ale především na kapacitu a kompetenci jejístátní administrativy. Počet funkcí, jež jsou od předsednické země vyžadovány, a jejichodlišné zaměření v sobě nesou diametrálně odlišné nároky nejen na jejich výkon,ale také na přípravu. Motivace a výkon kupříkladu určování politických priorit,jež předsednickou zemi staví do role lídra, nemusí být vždy příliš kompatibilní s reprezentacíkompromisu dosaženého Radou EU či se samotným vyjednáváním2) Dewost poukazoval na konflikt ohledně rybářské politiky v roce 1982, který byl úspěšně vyřešendíky dvojici trialogů mezi dánskou delegací, tehdejším předsednictvím a Evropskou komisí.Dewostem zmíněnou funkci by však šlo zahrnout pod vyjednávání.3) Předsednictví je považováno za servis evropské integraci, nikoliv jako nástroj zahraniční politikyčlenského státu.140