Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

to V. Klaus na velmi sledovaném projevu před poslanci EP prohlásil, že „zřejmě nejdůležitějšípro tuto chvíli je požadavek, aby svobodná diskuse o těchto věcech(o podobě evropské integrace a jejich alternativách – pozn. autora) nebyla považovánaza útok na samotnou myšlenku evropské integrace“ [Klaus 2009a].5. ZTOTOŽŇUJÍCÍ EUROPEISTA VÁCLAV HAVELA EUROSKEPTIK VÁCLAV KLAUSAplikujeme-li nastíněnou typologii postojů k evropské integraci, můžeme dojít k závěru,že Václav Havel je jednoznačně prototypem ztotožňujícího evropeisty 8 . VáclavHavel je ve své orientaci k evropské integraci velmi pozitivní a ve svých postojíchprincipiální. Evropskou integraci vnímá pozitivně jako celek. Podle Havla znamenáevropská integrace historický precedens – první úspěšný pokus tento civilizační prostorspojený společnými hodnotami integrovat na základě rovnosti všech zúčastněnýchstátů, na principech solidarity a demokracie. Pokud vyjadřuje nějakou kritikuvůči ní, jedná se pouze o její dílčí aspekty: technokratický a byrokratický ráz evropskéintegrace a pak také o absenci evropského duch a evropského zájmu. Namísto něj sev EU zjevně manifestují zájmy jednotlivých států a jejich vzájemné soupeření.Názory Václava Klause jsou diametrálně odlišné. Evropu chápe jako společenstvínárodních států, které sledují své národní zájmy. Odmítá myšlenku existence evropskéholidu. Evropská unie je pragmatický projekt, kterému i V. Klaus přikládá velkoudůležitost. Podle něj je „unikátním a v podstatě revolučním experimentemsama Evropská unie se svým pokusem udělat rozhodování v Evropě lepší tím, že sejeho významná část přesune z jednotlivých států do celoevropských institucí“[Klaus 2009a]. Klausovo přesvědčení o správnosti intergovernmentálního přístupua dominanci národních států kladené proti Havlově přesvědčení o jednotném evropskémprostoru jej logicky vede k vznášení námitek proti další integraci, oslabovánínárodních států a podle něj i nadměrnému přesunu kompetencí na nadnárodní úroveň,což vede ke vzniku demokratického deficitu a vzdalování rozhodovacích institucíod jednotlivých občanů EU. V. Klaus je v obecné rovině zastáncem evropské integracea členství ČR v EU. Jak uvedl ve svém důležitém projevu před poslanciEvropského parlamentu v roce 2009, neútočí na samotnou evropskou integraci[Klaus 2009a]. Ani nepožaduje vystoupení ČR z EU. Nabízí pouze jinou cestu prokou skončila návštěva delegace několika europoslanců (mj. Daniel Cohn-Bendit či Brian Crowley)na Pražském hradě. Někteří europoslanci vyčítali V. Klausovi jeho postoje k Lisabonské smlouvěči setkání s D. Ganleyem, který nedokázal věrohodně vysvětlit své zdroje při financování kampaněproti schválení Lisabonské smlouvy v Irsku [blíže viz iDNES 2008]. Do střetu se také dostals předsedou Senátu PČR Přemyslem Sobotkou kvůli senátním schválení Lisabonské smlouvy [Benešová2009].8) Pro zajímavost lze připomenout na to, že Václav Havel byl tradičně velkým zastáncem atlantistickéorientace, která je s „eurooptimismem“ zejména v bezpečnostní, ale částečně i v politické oblastiv určitém rozporu.134