a obětí velmocenských her, zhodnotil vstup ČR <strong>do</strong> EU jako historickou událost, kterázajistí ČR bezpečnost a společenství v klubu demokratických vyspělých států.Vedle rozšiřování V. Havel v zásadě vítá i prohlubování evropské integrace. Uvítaltak např. schválení Smlouvy z Nice, či schválení textu Evropské ústavy. Napsal, žetento text má k <strong>do</strong>konalosti daleko, avšak upozornil, že je schválení tohoto <strong>do</strong>kumentuje „historický okamžik“, protože se na něm shodlo 25 zemí. Dále zdůraznil,že je třeba bránit se přebujelé byrokracii. Na druhou stranu uvedl, že „její [přebujelábyrokracie – pozn. autora] nadměrné zdůrazňování na úkor obsahu celého procesupovažuji za hloupost“ [Havel <strong>20</strong>04a]. Podporuje také schvalování a ratifikaci Lisabonskésmlouvy [Havel <strong>20</strong>09b] 3 .4. VÁCLAV KLAUS A PROCES EVROPSKÉ INTEGRACES nástupem Václava Klause <strong>do</strong> prezidentského úřadu v roce <strong>20</strong>03 se <strong>do</strong> značné míryproměnil přistup prezidentského úřadu k evropské integraci. Zatímco jeho předchůdce,Václav Havel, byl v zásadě nakloněn prohlubování integrace, Václav Klausbyl známý svým velmi kritickým postojem k tomuto procesu. Na druhou stranu jenutné zdůraznit, že v <strong>do</strong>bě, kdy byl V. Klaus premiérem, <strong>do</strong>jednala ČR tzv. asociační<strong>do</strong>hodu a formálně požádala o členství v EU.Východiskem evropské integrace je pro V. Klause spolupráce evropských národníchstátů, charakterizovaných pluralitními demokratickými systémy s tržními ekonomikamibez přívlastků [Klaus <strong>20</strong>01a: 65; srv. Klaus <strong>20</strong>04a]. Po<strong>do</strong>bně jako u VáclavaHavla je podle Václava Klause pojítkem států v Evropě „úsilí o svobodu,o bezpečnost a o prosperitu“ [Klaus 1998a]. Posláním evropské integrace je (a) „odstraňovánízbytečných a pro lidskou svobodu a prosperitu kontraproduktivních bariérpohybu lidí, zboží a služeb, idejí, politických filozofií, světonázorů, kulturníchschémat, vzorců chování, které se v průběhu historie z nejrůznějších důvodů utvořilymezi jednotlivými evropskými státy“ a (b) „společná péče o veřejné statky, existujícína úrovni kontinentu, čili o takové projekty, které není možné účinně realizovatna bázi bilaterálního vyjednávání dvou (či několika) sousedních evropských zemí“[Klaus <strong>20</strong>09a].Jinými slovy, Klausovo pojetí integrace je definované jako „proces postupnéhoodstraňování všech omezení, které stojí v cestě kontaktů mezi lidskými bytostmi“[Klaus <strong>20</strong>01a: 79]. Evropskou integraci chápe velmi pragmaticky a prakticky.Na rozdíl od svého předchůdce klade méně důrazu na vizionářské představy, alena konkrétní výsledky, rizika a výhody evropské integrace. Zatímco V. Havel pojímámyšlenku EU jako přirozenou, vzniklou v reakci na integritu evropského prostoru,3) V. Havel se však <strong>do</strong>mnívá, že by EU její neschválení přežila, protože by byl v krátko<strong>do</strong>bém horizontu(1–2 roky) přijat nový text. Jako důležitější než Lisabonskou smlouvu označil smlouvu s USAo umístění radaru v ČR [Havel <strong>20</strong>09c].129
podle V. Klause je EU produktem politických elit a svým rychlým tempem integracea nadměrnou mírou unifikace nepřirozeným útvarem, který podvazuje svobodu. EUje podle Klause „souborem velmi konkrétních politických a ekonomických smluv,které odrážejí reálné zájmy a vztahy v evropském prostoru. Proto není proces rozšiřováníEU, naše debata o členství i o směřování evropské integrace naplňováním nějakéabstraktní utopické vize, ale zcela reálnou věcí, založenou na racionálním zkoumáníkladů, záporů, souvislostí, i zájmů“ [Klaus 1999a; srv. Klaus <strong>20</strong>09a]. PodleKlause není totiž západní svět naplněním nějaké ideální vize, ale jedná se o lidskoukonstrukci s nutnými ne<strong>do</strong>statky. Je to svět charakterizovaný konkurencí jednotlivců,skupin i celých států [Klaus <strong>20</strong>09d]. Klaus se navíc od svého předchůdce necítíbýt Evropanem.Evropskou integraci Klaus kritizuje ze dvou hlavních směrů, které jsou úzce provázané.První se zaměřuje na převažující způsob myšlení a filozofická východiskazastánců prohlubování integračního procesu v EU. Druhá linie kritiky se zaměřujena obsah evropské integrace a na směr, kterým se vývoj EU posouvá. Tato linie serozpadá na další části: jednak na politický obsah evropské integrace – tj. institucionálníuspořádání, jednak na ekonomický a sociální systém, který v EU převažuje[Novák, Brunclík <strong>20</strong>07].Klaus kritizuje převládající paradigma současných úvah o EU, které se odrážejíi v praktickém vývoji evropské integrace, pro který je podle Klause charakteristickárostoucí <strong>centra</strong>lizace ekonomických procesů a byrokratizace kaž<strong>do</strong>denního života,umělý a nepřirozený a ve svém důsledku i škodlivý přenos rozho<strong>do</strong>vání na mezinárodníúroveň a oslabování tradičních <strong>do</strong>mácích kontrolních mechanismů a etatistickémyšlení spojené se ztrátou individuální odpovědností [Klaus <strong>20</strong>01a: 28–29].Klaus píše o utopistech a konstruktérech, kteří chtějí obejít standardní demokraticképrocesy „z<strong>do</strong>la (třeba vymýšlením podstatních odpolitizovaných útvarů), či shora(umělou nadstátní integrací, jejímž důsledkem má být soustředění moci <strong>do</strong> rukoustruktur, jejichž činnost by se vymykala běžným kontrolním politickým kontrolnímmechanismům“ [Klaus <strong>20</strong>01a: 155; srv. Klaus <strong>20</strong>05a]. V této souvislosti používáKlaus termín „evropeismus“ [Klaus <strong>20</strong>04a; Klaus <strong>20</strong>04b; Klaus <strong>20</strong>06a; Klaus<strong>20</strong>07a], který považuje za „<strong>do</strong>minantní ideologii sou<strong>do</strong>bé <strong>Evropy</strong>“. Jedná se o širší,mnohodimenzionální ideologii, která není nikde jasně formulovaná a není zcela koherentní.Za jediný ucelený výraz této ideologie považuje Klaus text Evropské ústavy[Klaus <strong>20</strong>06a].Směr postupu evropské integrace potvrzuje hypotézu, že „lze očekávat, že logikaintegračního procesu – a jeho naléhavé nezbytnosti v podmínkách zostřující se globálníkonkurence – si vytvoření jakési Evropské federace vyžádá“ [Vodička<strong>20</strong>02: 60]. Právě tento integrační styl myšlení a z něj vyplývající vývoj, tj. posouvánísuverenity z úrovně národních států na národní úroveň evropské integrace, je hlavníobavou Václava Klause [Klaus <strong>20</strong>01a: 90; srv. Klaus <strong>20</strong>03a; Klaus <strong>20</strong>05a]. Debatao tom, <strong>do</strong> jaké míry jsou státy vnímány jako výchozí kameny evropského kontinentu,je podle Klause základním sporem současnosti [Klaus <strong>20</strong>03a]. Jedná se tu o po-130
- Page 1 and 2:
Z PERIFERIEDO CENTRA EVROPY20 LET V
- Page 3 and 4:
copyright © CEVRO Institut, o.p.s.
- Page 5 and 6:
PODĚKOVÁNÍ:Kolektiv autorů by n
- Page 7 and 8:
zdědila hlavní priority předchá
- Page 9 and 10:
Těžko bylo možné opominout čes
- Page 11 and 12:
Přestože byla proevropská politi
- Page 14 and 15:
ce, která plynou podle jejich ideo
- Page 16 and 17:
ČESKÉ VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ A EVROP
- Page 18 and 19:
(mzdy, důchody, ceny), o možnost
- Page 20 and 21:
3. VÝVOJ NÁZORŮ NA ČLENSTVÍ Č
- Page 22 and 23:
lidé s úplným středním a zvlá
- Page 24 and 25:
únor 2003 listopad 2003sníží se
- Page 26 and 27:
je se do velkého celku a otevírá
- Page 28 and 29:
du. Pokud se v prvních šetřeníc
- Page 30 and 31:
mích 11 . Ve všech státech (s v
- Page 32 and 33:
slední. Občané členských zemí
- Page 34 and 35:
Tabulka 15: Uplatňování vybraný
- Page 36 and 37:
odpovědí a pouze asi desetina se
- Page 38 and 39:
Tabulka 16: Prospěšnost či škod
- Page 40 and 41:
převažují neutrální odpovědi
- Page 42 and 43:
Graf 13: Hodnocení dostatku či ne
- Page 44 and 45:
ci unie po přijetí smlouvy, pří
- Page 46 and 47:
Graf 18: Informace o činnosti vlá
- Page 48 and 49:
opačného názoru bylo 16 % oslove
- Page 50 and 51:
sjednocování je v české populac
- Page 52 and 53:
TEMATIKA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ
- Page 54 and 55:
vuje, když je něco v domácím po
- Page 56 and 57:
grace nikdy nestalo hlavní volebn
- Page 58 and 59:
na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61:
dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63:
Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65:
I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67:
ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69:
Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71:
manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73:
měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75:
2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77:
Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79:
ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129: všech typů menšin, demokratické
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
- Page 169 and 170: ference OSN o změnách klimatu kon
- Page 171 and 172: Nejvíce příspěvků bylo zpracov
- Page 173 and 174: Tabulka 2: Vyznění analyzovaných
- Page 175 and 176: příspěvků. Vládní krize v ČR
- Page 177 and 178: SVT (Sveriges Television) - http://
- Page 179 and 180: 1) Jsou paušalizující, nerozliš
- Page 181 and 182:
Z dalších průzkumů ale vyplýv
- Page 183 and 184:
upravena tak, že ji dotyčný zpra
- Page 185 and 186:
4) V obou případech se počítá
- Page 187 and 188:
6. PŘEDSEDNICTVÍ: ÚČINNÁ MEDI
- Page 189 and 190:
české vlády proti kanadským ví
- Page 192 and 193:
ZÁVĚREMPo pádu komunistického r
- Page 194 and 195:
zakotveného aktu v rámci českéh
- Page 196 and 197:
O AUTORECHProf. Dr. Miroslav Novák
- Page 198 and 199:
sociálních věd UK v Praze. Téma
- Page 200 and 201:
Poznámky:199
- Page 202:
CEVRO Institut, o.p.s. I Jungmannov