Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

všech typů menšin, demokratické instituce, oddělení moci zákonodárné, výkonnéa soudní, pluralitní politický systém, úcta k soukromému vlastnictví i podnikánía tržní ekonomika, rozvoj občanské společnosti“ [Havel 2000; srv. Havel 2004b].Tyto evropské hodnoty by se měly podle Havla odrazit ve vypracování krátkého,srozumitelného ústavního textu, resp. charty Evropské unie, „která by jasně definovalaideje, na nichž je založena, smysl, který má, a hodnoty, které chce ztělesňovat.Je jasné, že základem takové charty by nemohlo být nic jiného, než určitý mravníkodex evropského občana“ [Havel 1994; srv, Havel 1999a]. Jedním z účelů tohototextu je prezentovat občanům EU, co EU znamená, na čem je založena apod. „Pochopí-liobyvatelé Evropy, že tu nejde o nějaké anonymní byrokratické monstrum,které je chce omezovat či jim dokonce upírat jejich svébytnost, ale o nový typ lidskéobce, který jejich svobodu naopak významně rozšiřuje, pak se nemusí Evropskáunie o svou budoucnost bát“ [Havel 1994; srv. Havel 1999a]. V. Havel z těchto důvodůpak uvítal Smlouvu z Nice a její schválení [Havel, Kwasniewszki, Schuster, Mádl2002] a také tzv. Evropskou ústavu 2 a po jejím zamítnutí nově také tzv. Lisabonskousmlouvu, které společné hodnoty EU artikulují.Pokud jde o konkrétnější podobu evropské integrace, V. Havel se přihlásil k myšlenceevropské konfederace [Havel 1991], kterou artikuloval v roce 1989 francouzskýprezident F. Mitterrand. Později uvažoval i o federativních aspektech Evropské unie.Například v projevu ve francouzském Senátu v souvislosti s požadavkem na vypracování„základního zákona“ EU navrhl zřízení dvoukomorového parlamentu. První komoruby tvořil stávající Evropský parlament, který zastupuje občany jednotlivých státůa zohledňuje velikost těchto států (podle počtu obyvatel). Nově by byla zavedenadruhá komora, jak tomu bývá u standardních federací. Druhá komora by byla volenanepřímo. Každý parlament členského státu by do ní vysílal 2–3 poslance. Každý státby tedy měl ve druhé komoře stejnou hlasovací sílu. Dále by pak bylo nutné stanovit,o kterých otázkách rozhoduje pouze první komora a o kterých rozhoduje i druhá komora.Evropská komise jako výkonný orgán by tak již nemusela zahrnovat komisařeze všech členských zemí [Havel 1999a; srv. Havel 2000].Protože V. Havel chápe Evropu jako region spojený společnými evropskými hodnotami,vehementně obhajuje rozšiřování Evropské unie. Vstup nových členských státůvnímá jako rozšiřování prostoru společně sdílených hodnot. Protože byly České zeměpo staletí „geopolitickou křižovatkou Evropy“ [Havel 2009a], resp. častým objektem2) Evropská ústava [viz Smlouva o Ústavě pro Evropu] měla nahradit všechny předcházející smlouvyEU, avšak byla v roce 2005 zamítnuta referendy ve Francii a Nizozemsku. V průběhu německéhopředsednictví EU v první polovině roku 2007 se podařilo dojednat alternativní dokument, který seod Evropské ústavy lišil zejména ve formě. Nový dokument je založen na metodě novelizace stávajícíchsmluv. Po obsahové stránce byly vyjmuty některé atributy, které dávaly vzniknout téměř evropskémustátu (vlajka, hymna, prezident, státní svátek, atd.). Tento nový dokument byl schválenv červnu 2007 a protože byl text dokončen až v druhé polovině téhož roku a slavnostně podepsánv prosinci v Lisabonu v době portugalského předsednictví, byl označen Lisabonská smlouva. Úplnýnázev textu zní „Návrh Smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropskéhospolečenství“ [blíže viz Pitrová a kol. 2008].128