Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

v historii samostatné ČR přihlásil k myšlence integrace ČR do Evropských společenství,resp. aby se ČR stala „pevnou součástí rodiny vyspělých evropských demokracií“[Havel 1993a]. Pokud kdy V. Havel evropskou integraci kritizoval, tak to bylokvůli jejímu technokratickému a ekonomickému zaměření. Ani tato kritika neměnínic na tom, že V. Havel chápe EU jako důležitý krok k evropské jednotě a očekává, žesi EU vytvoří i svou duchovní dimenzi [srv. Drulák, Beneš 2007: 330]. Václav Havelse vyjádřil k Evropské unii mnohokrát. Klíčové myšlenky však nastínil v několikastěžejních prezidentských projevech, které pronesl např. v roce 1994 ve Štrasburku[Havel 1994; Havel 2000], Paříži [Havel 1999a] či Římě [Havel 2002].Východiskem pro postoje Václava Havla k EU je jeho dějinná, filozofická a vizionářskáperspektiva charakteristická vysokou mírou obecnosti a abstrakce. VáclavHavel vychází z myšlenky Evropy jako společného civilizačního prostoru, ve kterémje ale patrná rozmanitost evropských národů. Jedná se o historicky vzniklý region,který vzešel z kombinace antické, židovské a křesťanské myšlenkové a kulturní tradice[viz Havel 1999a; Havel 1999b]. V minulosti proběhlo velké množství pokusůtento prostor sjednotit. Současný projekt evropské integrace, započatý po druhésvětové válce, je však revoluční v tom, že poprvé v dějinách úsilí o sjednocení tohotoregionu a nastolení společného pořádků vyrůstá ze svobodné vůle všech. Je založenna vzájemném porozumění a na společné touze po míru a spolupráci [Havel 1994;Havel 1996a]. Jedná se o „bezprecedentní pokus založit politický pořádek a spolupráciv Evropě na vskutku spravedlivých základech, totiž na rovnoprávnostivšech…“ [Havel 1995; srv. Havel 1996a; Havel 2003]. Myšlenka Evropské unie podleV. Havla „nespadla z nebe ani se nezrodila v laboratoři politických teoretiků čina rýsovacím prkně politických inženýrů, ale zcela přirozeně vyrostla z pochopenítéto evropské integrity jakožto osudového faktu a z úsilí mnoha generací Evropanůpromítnout ji do určitého „nadnárodního“ evropského uspořádání“ [Havel 1994].Václav Havel se cítí být Evropanem a považuje za nutné evropanství pěstovat.Dobrý Čech je český Evropan, nikoli Čech zahleděný do svého češství [Havel 1995;srv. Havel 2000]. Evropu dále pojí společné hodnoty. Rozdělení Evropy v druhé polovině20.století železnou oponou proto chápe V. Havel jako násilné a umělé, zvláštěs ohledem na totalitní systémy ve střední a východní Evropě, jejichž ideové zakotveníbylo s evropskými hodnotami neslučitelné.Jeho chápání EU není pragmatické, ale hodnotově orientované. Jeho tématy jeEvropa v historii, společné evropské hodnoty či pád železné opony jako obrovskápříležitost k překonání rozdělení Evropy, výzvy globalizace pro evropskou spolupráciapod. Ve svých projevech se zaměřuje zejména na duchovní a hodnotovou dimenzievropské integrace [např. Havel 1994; Havel 2000]. V. Havel se nikdy příliš nezabýval„technickými“ záležitostmi evropské integrace, resp. konkrétními problémya metodami, jak stanovených cílů dosáhnout. To ale vyplývá do značné míry nejenz jeho intelektuálního či filozofického zaměření, ale také z titulu jeho funkce – prezidentarepubliky, který neřídí ministerská zasedání apod. Jeho úkolem je spíše nabízetobecnější vize, orientace na záležitosti zásadního a dlouhodobého významu a ur-126