Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

cism) od tzv. tvrdého euroskepticismu (hard eurosceptism) [Szczerbiak, Taggart2000; Szczerbiak, Taggart 2002].Měkký euroskepticismus není v principu zaměřený proti evropské integraci čiproti členství v EU, ale jeho podstatou jsou výhrady vůči jednomu či více aspektůmevropské integrace, které dávají vzniknout opozici vůči EU v oblastech, kde se zdá,že „národními zájmy“ jsou v rozporu se stávajícím vývojem evropské integrace.Měkký euroskepticismus nabízí reformní alternativu. Nepožaduje vystoupení státuz EU, ani nezpochybňuje legitimitu celého projektu evropské integrace [Szczerbiak,Taggart 2004: 7; Conti 2003: 8].Tvrdý euroskeptismus naopak předpokládá „principiální opozici vůči EU a evropskéintegraci a proto jej lze nalézt u stran, které se domnívají, že jejich země byměla EU opustit, anebo jejichž postoje jsou v protikladu vůči celému projektu evropskéintegrace…“ [Szczerbiak, Taggart 2004: 7]. Neuvažuje o reformě EU, alejako alternativu nabízí zcela odlišný model evropské spolupráce a prosazuje výraznýpřesun kompetencí (nikoli pouze v několika oblastech za účelem lepšího fungováníEU) z nadnárodních orgánů zpět na orgány národní [Conti 2003: 7–8].Co je to však eurooptimismus? Jak již sám název napovídá, jedná se o přístup,který v zásadě proces evropské integrace vítá a chápe jej principiálně či alespoňpo pragmatické stránce (nevýhody a rizika jsou převáženy výhodami) pozitivně.V teoretické rovině lze identifikovat i postoj, který je k evropské integraci indiferentní,resp. nevyhraněný. Nehodnotí jej ani negativně, ani pozitivně.Všechny tyto nastíněné postoje zakomponoval do koherentní klasifikace italskýpolitolog Nicolo Conti [2003] 1 . Jeho klasifikace má podobu škály, na které lze vymezit5 postojů: (a) tvrdý euroskepticismus, (b) měkký euroskepticismus, (c) neutrálnípostoj, (d) funkcionální europeismus a (e) ztotožňující europeismus.První dva typy jsme si již přiblížili výše (Conti v podstatě přebírá vymezení tvrdéhoa měkkého euroskepticismu od Szczerbiaka a Taggarta). Třetím typem postojů jeneutrální či nevyhraněný postoj (no commitment / no mention). Nositelé tohoto postojese otázkou EU jako celkem nezabývají. Nezaujímají k EU žádné principiálnístanovisko, nemají k EU propracovaný program apod. Mohou sice prezentovat některésvé postoje k evropské problematice, ale jsou velmi opatrní při formulovánínormativního postoje [Conti 2003: 8].Funkcionální europeismus (functional europeanism) je eurooptimistický postoj.Nositelé tohoto postoje v prvé řadě sledují specifické domácí zájmy. Evropská integraceje vnímána jako projekt, který může tyto specifické zájmy naplnit. Jinými slovy,eurooptimismus je na místě pouze do té míry, do jaké má evropská integrace pozitivnívliv na naplňování těchto zájmů. Nejedná se tedy o bezvýhradný europeismus.Evropská integrace není chápána jako cíl, nýbrž pouze jako nástroj k dosažení domácíchzájmů.1) Tuto koncepci využívá např. i český politolog V. Havlík [2004] při analýze programů dánských politickýchstran.124