Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Česká republika oficiálně požádala o vstup do Evropské unie teprve 23. ledna1996. Jediná země z „desítky“ to udělala ještě později: Slovinsko (10. června1996). 9 Když byl Václav Klaus později kritizován pro svůj „antievropský“ postoj, nejednoupoukázal na to, že oficiální žádost ČR o členství v EU byla podána právěv době, kdy byl on premiérem.V druhé polovině 90. let došlo v české politice (a hospodářství) k řadě důležitýchzměn, které zde samozřejmě nemůžeme vykládat, ale je třeba alespoň telegrafickyuvést ty z nich, které měly vliv na problematiku, jíž se zabýváme. Předevšímje třeba poznamenat, že od červnových voleb do Poslanecké sněmovny v roce1996 vstupují do české politiky dvě nové významné okolnosti, které mají dodnesvýrazný dopad na politickou scénu. Zaprvé se po ODS stabilně usazuje v česképolitické „krajině“ druhý silný subjekt, ČSSD, který měl navíc tehdy razantníhopředsedu Miloše Zemana. Ta tam je doba, kterou profesor ústavního práva a poslanecČSSD Zdeněk Jičínský s velkou nadsázkou označil za éru „Klausova absolutismu“.To by bylo zcela v pořádku, kdyby bohužel odvrácenou stránkou nebylzároveň za druhé nástup chronické vládní slabosti a vládní nestability. 10 Vládníslabostí zde nemyslím charakteristiku premiérů a ministrů, ale skutečnost, že nedisponujídostatečnou podporou v parlamentu. 11 Už druhá (menšinová) Klausovavláda, utvořená po prvních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1996 12 , neměladlouhého trvání (česká lidová tvořivost pád Klausovy vlády označila za „sarajevskýatentát“) a v českém hospodářství došlo v té době k propadu. Pražskádiplomacie si musela uvědomit, že Česká republika není žádným středoevropským„tygrem“. Šlo jí už jen o to, aby se ČR udržela v první velké vlně evropskéhorozšíření na Východ. 13Po nastíněných změnách v druhé polovině 90. let (a po podání oficiální žádostio vstup do EU) je třeba stručně naznačit, jak se staví veřejné mínění a politické strany(včetně ČSSD), jejich leadeři a jejich voliči k otázkám evropské integrace. Pokud9) Jen pro srovnání: jak Polsko, tak Maďarsko podalo žádost o vstup do EU už v roce 1994!10) To jsem předpověděl v době, kdy k tomu nejenže ještě nedošlo, ale kdy se naopak tehdejší premiérKlaus radoval v novinové stati z 9. března 1996 „Malé historické srovnání s Baťovými časy“ [vizKlaus 1996] z toho, jakou politickou stabilitu má dnešní Česká republika ve srovnání s meziválečnouČeskoslovenskou republikou. Moje reakce na tento Klausův článek se jmenuje „Malá politologickáúvaha o vládní stabilitě“, vyšla v Parlamentním zpravodaji rovněž v březnu 1996 [vizNovák 1996] a byla přetištěna roku 2004 v kolektivní monografii Volební a stranické systémy [vizNovák, Lebeda 2004b].11) Nejtragikomičtějším dopadem této skutečnosti je, že v roce 2009 Topolánkova vláda padlauprostřed českého předsednictví EU! Česká republika se pak stala předmětem mezinárodníhoposměchu.12) V roce 1992 byla ještě na papíře česko-slovenská federace, po jejímž formálním zániku se druhořadáČeská národní rada přejmenovala na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.13) Je podle mého názoru velmi potěšitelné, že do první velké vlny rozšíření se dostalo nakonec i Slovensko,které tedy aspoň do EU vstoupilo současně s ČR. Připomeňme, že ekonomické ukazatele(zejména míra ekonomického růstu) se na sklonku 90. let na Slovensku vyvíjely daleko příznivějinež v ČR.11