Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
na poměrem 98 hlasů pro, jeden proti [Kazda 2004]. Rozhodnutí konzervativců setrvatve skupině EPP-ED znamenalo také pro české občanské demokraty definitivnípříklon k orientaci na skupinu Evropská lidová strana – Evropští demokraté(EPP-ED).Krátce před volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 ODS jasně deklarovala,že v Evropském parlamentu vstoupí do EPP-ED. Projevilo se to i ve volebnímprogramu ODS, kde stálo, že „ODS bude v Evropském parlamentu spolupracovatse všemi politickými silami, s nimiž bude schopna nalézt dostatečný programovýprůnik. Politika ODS v Evropském parlamentu bude nicméně vždy vycházet z národníhoprogramu ODS. Jako dlouholetý člen uskupení pravicových stran EDUa IDU považuje ODS za nejdůležitější přirozené a tradiční své partnerství s nejsilnějšípolitickou skupinou pravého středu v Evropském parlamentu – skupinouEPP-ED. ODS se hodlá zapojit do práce v této skupině stejným způsobem jako britskáKonzervativní strana, s níž ODS sdílí podobný pohled na institucionální architekturuEU a ekonomické otázky“[Volební program ODS 2004]. Po volbách do EPODS na svém názoru setrvala a do skupiny EPP-ED vstoupila. Stala se ve volbáchdo EP nejsilnější českou politickou stranou.Klíčové vstupní jednání mezi ODS a skupinou EPP-ED se odehrálo krátcepo volbách do EP v Budapešti. Tam se skupina EPP-ED setkala ke svému prvnímujednání v červenci 2004. Delegace ODS vedená Janem Zahradilem na tomto jednáníoficiálně oznámila, že má zájem o členství ve skupině EPP-ED. ODS požádalao vstup podle článku 5 stanov EPP-ED. Ten umožňuje poslancům být členem skupinyv její části, která nese název Evropští demokraté. Takto přijatí členové nebyli vázánipolitikou Evropské lidové strany v institucionálních otázkách.Skupina EPP-ED na základě žádosti ODS o členství vytvořila vyjednávací skupinusloženou ze tří poslanců skupiny EPP-ED a jednoho zástupce ODS. Po ukončeníjednání ve vyjednávací skupině byla ODS na dalším zasedání v Bruselu přijatado skupiny EPP-ED dle článku 5 jejích stanov [Fajmon 2005].Spolu s občanskými demokraty zamířili do skupiny EPP-ED také poslanci zvoleníza KDU-ČSL (z titulu členské strany v EPP) a poslanci zvolení na kandidátceSdružení nezávislých SNK-Evropští demokraté (z titulu žádosti o členství na základěčlánku 4 stanov).V závěru funkčního období se ovšem ODS začala orientovat na vznik nové „eurorealistické“frakce v rámci EP. Krátce po evropských volbách byl ohlášen procesvzniku nové konzervativní frakce v EP. Aktivity v tomto směru zahájili čeští občanštídemokraté a britští konzervativci již v roce 2006, kdy společně položili základy Hnutípro evropskou reformu (MER). V červenci 2007 vytvořila ODS a britští konzervativcituto novou eurostranickou formaci s názvem Hnutí pro evropskou reformu(Movement for European Reform–MER) oficiálně. Základem platformy se stalo společnéprohlášení předsedy ODS Mirka Topolánka a předsedy Konzervativní stranyDavida Camerona, podepsané 13. července 2006. Podle prohlášení obě strany hodlají„společně s (…) blízkými partnery z ostatních zemí, zahrnujících současné členy117
EU i kandidátské země“, založit Hnutí za evropskou reformu, „které bude podporovata prosazovat myšlenky více moderní, otevřené, flexibilní a decentralizované Evropy,připravené tak čelit výzvám 21. století“. V příštím legislativním období Evropskéhoparlamentu, po evropských volbách v roce 2009, chtějí obě strany podleprohlášení založit spolu s blízkými partnery novou parlamentní skupinu (frakci),která bude vůdčí politickou silou ve formulování a prosazování jejich názorů na budoucnostEvropy.V úterý 6. března 2007 proběhla v Bruselu, za účasti předsedy ODS Mirka Topolánkaa předsedy britských konzervativců Davida Camerona, první (ustavující) společnákonference Hnutí za evropskou reformu. Tématy konference byla ekonomickákonkurenceschopnost, vnější vztahy EU zejména ke třetímu světu a energetickábezpečnost včetně změn klimatu. Oba lídři se jak ve svých projevech, tak na setkánís médii shodli, že cílem společného úsilí není jen vytvoření nové politické frakcev Evropském parlamentu po volbách 2009, ale především vybudování moderní, otevřené,flexibilní a decentralizované EU, připravené reagovat na nové podněty a výzvy21. století. Během ustavující konference se k Hnutí připojil také bulharský Svazdemokratických sil (SDS). Vedení EPP mu za to později pohrozilo suspendovánímčlenství v EPP, ale nakonec od tohoto záměru ustoupilo. SDS se navíc rozhodlpo volbě nového vedení strany v létě 2007 své aktivity v MER ukončit.Zúčastněné strany oznámily vznik nové frakce v Evropském parlamentu na koncičervna 2009. Frakce nese název Evropští konzervativci a reformisté a původně sek ní přihlásilo pětapadesát nově zvolených poslanců EP. Jádrem nové frakce se stalydvě strany, které tvořily prvek Evropští demokraté v rámci frakce Evropská lidovástrana – Evropští demokraté (EPP–ED) – britská Konzervativní strana a česká Občanskádemokratická strana (ODS). Třetí klíčovou stranou ve frakci se stala polskáformace Právo a spravedlnost (PiS), jejíž poslanci dosud zasedali ve frakce Unie proEvropu národů (UEN) a strana patřila k eurostraně Aliance pro Evropu národů(AEN), kterou vytvořily zejména strany patřící v EP právě k frakci UEN 20 .Z původních pětapadesáti poslanců nové frakce pocházelo dvacet šest z britskéKonzervativní strany (včetně jednoho zvoleného v Severním Irsku pod hlavičkouUlsterští unionisté a konzervativci), patnáct z polského PiS a devět z české ODS. Užsamotní britští konzervativci by tedy sami naplnili jednu ze dvou podmínek k ustavenífrakce – členství pětadvaceti poslanců. Druhou podmínkou tvoří účast poslancůz alespoň čtvrtiny členských zemí Unie (aktuálně sedm států). I tato podmínkabyla naplněna, protože k nové frakci se připojilo pět dalších poslanců z pěti zemí 21 .20) Zde musíme poznamenat, že do fungování eurostrany AEN se nikdy žádná český politická strananezapojila. Je pravděpodobné, že historie AEN se brzo uzavře kvůli odchodu irské strany FiannaFail do ELDR, italské Národní aliance v podobě sloužení s Forza Italia do EPP a PiS a TuB/LNNKdo nové konzervativní eurostrany.21) Prvním z nich je maďarský poslanec Lajos Bokros, který byl zvolen za Maďarské demokratickéfórum (MDF). Konzervativní MDF mělo dosud jediného poslance EP, který zasedal ve frakci118
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107 and 108: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 109 and 110: v okamžiku svého vstupu do ELDR b
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
- Page 159 and 160: 5. NĚMECKÁ PODPORA PRO VÝCHODNÍ
- Page 161 and 162: á převzala německé návrhy, pot
- Page 163 and 164: Sedelmeier, Ulrich, Helen Wallace.
- Page 165 and 166: věnuje samotnému tématu - tj. an
- Page 167 and 168: Dodejme ještě, že se v těchto m
na poměrem 98 hlasů pro, jeden proti [Kazda <strong>20</strong>04]. Rozhodnutí konzervativců setrvatve skupině EPP-ED znamenalo také pro české občanské demokraty definitivnípříklon k orientaci na skupinu Evropská li<strong>do</strong>vá strana – Evropští demokraté(EPP-ED).Krátce před volbami <strong>do</strong> Evropského parlamentu v roce <strong>20</strong>04 ODS jasně deklarovala,že v Evropském parlamentu vstoupí <strong>do</strong> EPP-ED. Projevilo se to i ve volebnímprogramu ODS, kde stálo, že „ODS bude v Evropském parlamentu spolupracovatse všemi politickými silami, s nimiž bude schopna nalézt <strong>do</strong>statečný programovýprůnik. Politika ODS v Evropském parlamentu bude nicméně vždy vycházet z národníhoprogramu ODS. Jako dlouho<strong>let</strong>ý člen uskupení pravicových stran EDUa IDU považuje ODS za nejdůležitější přirozené a tradiční své partnerství s nejsilnějšípolitickou skupinou pravého středu v Evropském parlamentu – skupinouEPP-ED. ODS se hodlá zapojit <strong>do</strong> práce v této skupině stejným způsobem jako britskáKonzervativní strana, s níž ODS sdílí po<strong>do</strong>bný pohled na institucionální architekturuEU a ekonomické otázky“[Volební program ODS <strong>20</strong>04]. Po volbách <strong>do</strong> EPODS na svém názoru setrvala a <strong>do</strong> skupiny EPP-ED vstoupila. Stala se ve volbách<strong>do</strong> EP nejsilnější českou politickou stranou.Klíčové vstupní jednání mezi ODS a skupinou EPP-ED se odehrálo krátcepo volbách <strong>do</strong> EP v Budapešti. Tam se skupina EPP-ED setkala ke svému prvnímujednání v červenci <strong>20</strong>04. Delegace ODS vedená Janem Zahradilem na tomto jednáníoficiálně oznámila, že má zájem o členství ve skupině EPP-ED. ODS požádalao vstup podle článku 5 stanov EPP-ED. Ten umožňuje poslancům být členem skupinyv její části, která nese název Evropští demokraté. Takto přijatí členové nebyli vázánipolitikou Evropské li<strong>do</strong>vé strany v institucionálních otázkách.Skupina EPP-ED na základě žá<strong>do</strong>sti ODS o členství vytvořila vyjednávací skupinusloženou ze tří poslanců skupiny EPP-ED a jednoho zástupce ODS. Po ukončeníjednání ve vyjednávací skupině byla ODS na dalším zasedání v Bruselu přijata<strong>do</strong> skupiny EPP-ED dle článku 5 jejích stanov [Fajmon <strong>20</strong>05].Spolu s občanskými demokraty zamířili <strong>do</strong> skupiny EPP-ED také poslanci zvoleníza KDU-ČSL (z titulu členské strany v EPP) a poslanci zvolení na kandidátceSdružení nezávislých SNK-Evropští demokraté (z titulu žá<strong>do</strong>sti o členství na základěčlánku 4 stanov).V závěru funkčního ob<strong>do</strong>bí se ovšem ODS začala orientovat na vznik nové „eurorealistické“frakce v rámci EP. Krátce po evropských volbách byl ohlášen procesvzniku nové konzervativní frakce v EP. Aktivity v tomto směru zahájili čeští občanštídemokraté a britští konzervativci již v roce <strong>20</strong>06, kdy společně položili základy Hnutípro evropskou reformu (MER). V červenci <strong>20</strong>07 vytvořila ODS a britští konzervativcituto novou eurostranickou formaci s názvem Hnutí pro evropskou reformu(Movement for European Reform–MER) oficiálně. Základem platformy se stalo společnéprohlášení předsedy ODS Mirka Topolánka a předsedy Konzervativní stranyDavida Camerona, podepsané 13. července <strong>20</strong>06. Podle prohlášení obě strany hodlají„společně s (…) blízkými partnery z ostatních zemí, zahrnujících současné členy117