Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

Plenárního zasedání EP 19. až 20. listopadu 2002 se poprvé zúčastnili pozorovateléz České republiky, mezi nimi i zástupci ODS. 19 ODS měla v české pozorovatelskédelegaci v Evropském parlamentu početně nejsilnější zastoupení. ODS zvažovalavyslání čtyř pozorovatelů do EPP-ED a čtyř do méně prointegrační skupiny Uniepro Evropu národů (UEN). Nakonec se rozhodla vyslat všechny své pozorovateledo skupiny EPP-ED, nestali se ale přímo jejími členy, pouze s ní podepsali dohoduo volném přidružení.Pro rozhodování ODS, do které skupiny v EP vstoupí, bylo velmi důležité směřováníbritské Konzervativní strany. Konzervativci po vstupu Velké Británie do ESv roce 1973 vytvořili v EP samostatnou skupinu. Tu nakonec v roce 1992 opustilia přičlenili se ke skupině Evropské lidové strany (EPP). Nestali se však členy EPPjako nadnárodního stranického subjektu. Své začlenění do skupiny potvrdili po volbách1994 i 1999. Po volbách v roce 1999 pak prosadili, že se skupina přejmenovalana „Evropská lidová strana – Evropští demokraté“ (EPP-ED).V roce 2003 si ale britská Konzervativní strana stanovila tři podmínky, kterýmipodmínila své setrvání ve skupině i po volbách v roce 2004. V první z nich konzervativcipožadovali právo vyslovovat své odlišné postoje na evropskou integraci.Ve druhé podmínce chtěli prosadit možnost, aby národní strany mohly vstupovatbuď do Evropské lidové strany, nebo do skupiny Evropských demokratů. Konzervativcise tím snažili umožnit stranám, které se hlásily k Evropské demokratické unii(EDU), bezproblémový vstup do skupiny EPP-ED.Konzervativci prosazovali, aby se národní strana mohla rozhodnout, zda chcedo skupiny vstoupit na základě programu Evropské lidové strany, nebo na základěpřihlášení se ke konzervativní skupině Evropských demokratů. Konečně třetí podmínkavyžadovala zlepšení financování a personálního zázemí Evropských demokratů.Jednání mezi britskými konzervativci a vedením skupiny EPP-ED o těchto podmínkáchna podzim 2003 dospěla do mrtvého bodu. Možnost odtržení britskýchkonzervativců od EPP-ED a vznik nové parlamentní skupiny byl tehdy považovánza velmi pravděpodobný. Zvolení nového šéfa konzervativců Michaela Howardav listopadu 2003 znamenalo ale obnovu vyjednávání. A to i přesto, že v rámci Konzervativnístrany existovala i tehdy silná skupina zastánců založení samostatné skupinyv Evropském parlamentu. K definitivní dohodě se podařilo dospět 10. února2004. Britští konzervativci dosáhli splnění všech tří podmínek. Navíc dohoda obsahovalaustanovení, které garantovalo skupině Evropských demokratů alespoň jednupozici místopředsedy skupiny. Při hlasování ve skupině byla nová dohoda o jednotnéskupině všech klíčových stran pravého středu v Evropském parlamentu schvále-19) Přítomno bylo 199 zástupců z kandidátských zemí. Českou republiku na tomto zasedání reprezentovalo22 zástupců, jak stanovila ještě Smlouva z Nice: 15 poslanců a 7 senátorů ze všech parlamentníchpolitických stran. Poté, co čeští vyjednavači uzavřeli v prosinci 2002 na summitu v Kodanikapitolu Instituce, se počet členů EP za Českou republiku zvýšil na 24. ČR tak získala stejnýpočet mandátů, jako stejně lidnaté Portugalsko, Maďarsko a Řecko.116