Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ÄR k ... - Euroskop.cz
a později již sjednocenou stranu zasedali v letech 2004 až 2009 ve skupině EPP-EDa hlásili se k její části tvořené stranami EPP.V SNK-ED probíhala po sloučení obou stran diskuze o podání přihlášky do EPP,která ale nebyla završena formální žádostí o vstup [Hulicius 2009].3. STRANA EVROPSKÝCH SOCIALISTŮ (PES)Oproti košatosti českých kontaktů evropských lidovců stojí jako protipól působeníStrany evropských socialistů. PES měla v případě ČR ulehčenou roli, protože zdenemusela řešit rozdělení adeptů na spolupráci mezi ní na tradiční obnovenésociálnědemokratické strany a transformované postkomunistické strany. KSČM anijejí odštěpy se nikdy nepokusily osvojit sociálnědemokratickou nebo socialistickouidentitu, a tak jediným adeptem na členství v PES zůstala Česká strana sociálnědemokratická(ČSSD), která svým rodokmenem patří k obnoveným tradičnímsociálnědemokratickým stranám. ČSSD se stala v roce 1995 pozorovatelem v PES,v roce 1999 přidruženým členem PES a plnoprávné členství získala v květnu 2003[Fiala, Mareš, Sokol 2007].4. EVROPSKÁ LIBERÁLNÍ, DEMOKRATICKÁ A REFORMNÍSTRANA (ELDR)Evropská liberální, demokratická a reformní strana, která ve svých řadách sdružujeliberální strany všech podskupin a také některé další zejména centristickéstrany, nedokázala na rozdíl od evropských lidovců a socialistů v postkomunistickéstřední a východní Evropě vždy najít stabilní a relevantní členské strany. I Českárepublika patřila do skupiny, kde se evropským liberálům v tomto ohledu přílišnedařilo.Přitom se jim na počátku podařilo získat slibného partnera – jednu z částí rozpadajícíhose „catch-all-movement“ – Občanského fóra. Na liberální rodinu se od svéhovzniku orientovalo Občanské hnutí (OH), které navazovalo na existenci Liberálníhoklubu OF 4 . Barvám OH dominovala barva liberálů (žlutá) a nejbližšímpartnerem v zahraničí byla německá Svobodná demokratická strana (FDP.) V roce1994 se Občanské hnutí, ale už pod pozměněným názvem Svobodní demokraté –Občanské hnutí (SD-OH), stalo přidruženým členem ELDR. SD-OH ovšem jižEPP-ED, disponující nejsilnějším zázemím pro prosazení našich cílů. Naše více liberální směřovánív domácí politice dává prostor pro budoucí úzkou spolupráci také s poslanci ELDR. Ostatněvětšina zásadních témat je podporována oběma frakcemi společně“ [Kasl 2003].4) Liberální klub OF vznikl kolem středově orientovaných politiků OF, kteří odmítali transformaci OFna politickou stranu a v politických i hospodářských otázkách se vyslovovali pro pomalejší průběhreforem.107
v okamžiku svého vstupu do ELDR byli mimoparlamentním uskupením, kteréve volbách 1992 nevstoupilo ani do jedné z komor federálního a českého parlamentua bylo zastoupeno pouze na komunální úrovni. Se zánikem svobodných demokratůčeské zastoupení z ELDR na několik let zmizelo.Od roku 1999 se ale evropští liberálové snažili prostřednictvím nizozemskéhosubjektu Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) navázat bližší kontakts Občanskou demokratickou aliancí (ODA), která před tím patřila ke konzervativnírodině a orientovala se na EPP a EDU. 5 ODA po dlouhých vnitřních diskusícha sporech učinila formální rozhodnutí o přistoupení k liberálním organizacíma v roce 2001 se stala přidruženým členem ELDR. Její představitelé se ale akcíELDR účastnili ještě dříve.Otázka mezinárodní afiliace ODA byla oficiálně řešena od Celostátní konferenceODA 6 v září 2000 v Humpolci. Hlavním zastáncem přistoupení k ELDR bylv rámci ODA Michael Žantovský, zatímco setrvání v EPP obhajoval zejména DanielKroupa. Druhý jmenovaný se v roce 2004 stal pozorovatelem v Evropskémparlamentu a věren svému přesvědčení zamířil v této roli do frakce EPP-ED v Evropskémparlamentu. V této době už ale Kroupa nebyl členem ODA, ze které vystoupil.Ústřední sněm ODA 7 o podání přihlášky do ELDR rozhodl 17. listopadu 2001,zároveň pověřil předsedu M. Žantovského, aby informoval Evropskou lidovou stranu(EPP) a Evropskou demokratickou unii (EDU) o formálním ukončení členstvíODA v obou těchto organizacích [ODA 2001].ELDR ale ani po přijetí ODA nepolevila ve snaze získat v České republice dalšípolitické partnery. Vliv na její aktivity měl jistě i fakt, že ODA již od roku 1998 nebylazastoupena v Poslanecké sněmovně, a přestože stále disponovala vlastním klubemv Senátu, její vliv postupně slábl. 8Do prvních voleb do Evropského parlamentu v ČR se za podpory ELDR podařilosestavit kandidátní listinu s názvem Unie liberálních demokratů (ULD) 9 , kteráv sobě spojila Unii svobody-Demokratickou unii, ODA, Liberálně reformní stranu5) VVD, která patří mezi ekonomické liberály, navázala v tomto období i neformální kontakty s některýmipolitiky ODS, ale v tomto případě se vztahy neposunuly směrem k formálnější rovině. Jakodoklad může svědčit účast politiků na konferenci Liberální agenda, kterou pořádali politici ODSv roce 2000.6) Celostátní konference byla nejvyšším orgánem – sjezdem – ODA [Hamerský, Dimun 2001].7 Ústřední sněm ODA byl nejvyšším orgánem strany mezi Celostátními konferencemi.8) ODA sice v tomto období byla součástí Čtyřkoalice, která jí dávala naději na alespoň omezený návratdo PS, ale krátce před parlamentními volbami v roce 2002 byla donucena toto uskupení kvůlisvým dluhům opustit. V této souvislosti stojí za zmínku, že Čtyřkoalice v sobě po určitou dobu spojovaladvě strany náležející k EPP (KDU-ČSL a US), jednu náležející k ELDR (ODA) a jednu bezmezinárodní afiliace (DEU).9) ODA schválila vstup do koalice usnesením Ústředního sněmu ze dne 3. dubna 2004 [ODA 2004].Na třetím místě společné kandidátky byla předsedkyně strany Jiřina Nováková, na 8. BlankaMisconiová a na 11. další dominant ODA Karel Schwarzenberg.108
- Page 58 and 59: na preambuli dokumentu a úvodní s
- Page 60 and 61: dejší stranický stínový minist
- Page 62 and 63: Hned v úvodu praví, že „Vstup
- Page 64 and 65: I přes to, že byl zmíněný mani
- Page 66 and 67: ce, kterou považují za předpokla
- Page 68 and 69: Od referenda o vstupu do prvních v
- Page 70 and 71: manifestu ČSSD, kde je vzpomenuto:
- Page 72 and 73: měnu EURO. Tím fakticky zařazuje
- Page 74 and 75: 2.4 KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MO
- Page 76 and 77: Základním axiomem komunistické p
- Page 78 and 79: ních manifestů a volební komunik
- Page 80: Dokumenty ČSSDCíle a zásady Čes
- Page 83 and 84: třením. Země zapojené do ERM II
- Page 85 and 86: Země Kontinent/území Měna Navá
- Page 87 and 88: 2.1 INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
- Page 89 and 90: 3. POSTOJE JEDNOTLIVÝCH STRANZkoum
- Page 91 and 92: 3.1.2 Vyjádření představitelůN
- Page 93 and 94: 2013, realističtěji však 2014. B
- Page 95 and 96: „Navíc do prosazení zásadní r
- Page 97 and 98: Obsáhle se k otázce přijetí eur
- Page 99 and 100: 3.3.2 Výroky představitelůPodrob
- Page 101 and 102: ku, kdy mám pocit, že obě tato k
- Page 103 and 104: Komunistická strana Čech a Moravy
- Page 105 and 106: S eurem na jistotu. Ekonom, 16. 11.
- Page 107: ských lidovců odráží fakt, že
- Page 111 and 112: Practice“. Deklarovaným cílem w
- Page 113 and 114: 7. STRANA EVROPSKÉ LEVICE (PEL)Vzh
- Page 115 and 116: mací. Vždy ovšem zdůrazňovala,
- Page 117 and 118: Plenárního zasedání EP 19. až
- Page 119 and 120: EU i kandidátské země“, založ
- Page 121 and 122: 10. EVROPSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANAP
- Page 123 and 124: Fajmon, Hynek. 2004. Cesta ODS do E
- Page 125 and 126: cism) od tzv. tvrdého euroskeptici
- Page 127 and 128: v historii samostatné ČR přihlá
- Page 129 and 130: všech typů menšin, demokratické
- Page 131 and 132: podle V. Klause je EU produktem pol
- Page 133 and 134: představuje výrazný posun od Evr
- Page 135 and 136: to V. Klaus na velmi sledovaném pr
- Page 137 and 138: Havel, Václav. 1994. „Projev pre
- Page 139 and 140: Vodička, Karel. 2002. Evropská un
- Page 141 and 142: určili v roce 1976 Helene Wallace
- Page 143 and 144: například vlivnými francouzským
- Page 145 and 146: frekventované obavy směrovaly zej
- Page 147 and 148: Program „Evropa bez bariér“ lz
- Page 149 and 150: epublikami. V Praze sice přednesl
- Page 151 and 152: jevily prvky, jež s předsednictv
- Page 153 and 154: Dewost, Louis-Jean. 1984. „The Pr
- Page 155 and 156: Úřad vlády České republiky. 20
- Page 157 and 158: cích evropských struktur byly v s
v okamžiku svého vstupu <strong>do</strong> ELDR byli mimoparlamentním uskupením, kteréve volbách 1992 nevstoupilo ani <strong>do</strong> jedné z komor federálního a českého parlamentua bylo zastoupeno pouze na komunální úrovni. Se zánikem svobodných demokratůčeské zastoupení z ELDR na několik <strong>let</strong> zmizelo.Od roku 1999 se ale evropští liberálové snažili prostřednictvím nizozemskéhosubjektu Li<strong>do</strong>vá strana pro svobodu a demokracii (VVD) navázat bližší kontakts Občanskou demokratickou aliancí (ODA), která před tím patřila ke konzervativnírodině a orientovala se na EPP a EDU. 5 ODA po dlouhých vnitřních diskusícha sporech učinila formální rozhodnutí o přistoupení k liberálním organizacíma v roce <strong>20</strong>01 se stala přidruženým členem ELDR. Její představitelé se ale akcíELDR účastnili ještě dříve.Otázka mezinárodní afiliace ODA byla oficiálně řešena od Celostátní konferenceODA 6 v září <strong>20</strong>00 v Humpolci. Hlavním zastáncem přistoupení k ELDR bylv rámci ODA Michael Žantovský, zatímco setrvání v EPP obhajoval zejména DanielKroupa. Druhý jmenovaný se v roce <strong>20</strong>04 stal pozorovatelem v Evropskémparlamentu a věren svému přesvědčení zamířil v této roli <strong>do</strong> frakce EPP-ED v Evropskémparlamentu. V této <strong>do</strong>bě už ale Kroupa nebyl členem ODA, ze které vystoupil.Ústřední sněm ODA 7 o podání přihlášky <strong>do</strong> ELDR rozhodl 17. listopadu <strong>20</strong>01,zároveň pověřil předsedu M. Žantovského, aby informoval Evropskou li<strong>do</strong>vou stranu(EPP) a Evropskou demokratickou unii (EDU) o formálním ukončení členstvíODA v obou těchto organizacích [ODA <strong>20</strong>01].ELDR ale ani po přijetí ODA nepolevila ve snaze získat v České republice dalšípolitické partnery. Vliv na její aktivity měl jistě i fakt, že ODA již od roku 1998 nebylazastoupena v Poslanecké sněmovně, a přestože stále disponovala vlastním klubemv Senátu, její vliv postupně slábl. 8Do prvních voleb <strong>do</strong> Evropského parlamentu v ČR se za podpory ELDR podařilosestavit kandidátní listinu s názvem Unie liberálních demokratů (ULD) 9 , kteráv sobě spojila Unii svobody-Demokratickou unii, ODA, Liberálně reformní stranu5) VVD, která patří mezi ekonomické liberály, navázala v tomto ob<strong>do</strong>bí i neformální kontakty s některýmipolitiky ODS, ale v tomto případě se vztahy neposunuly směrem k formálnější rovině. Jako<strong>do</strong>klad může svědčit účast politiků na konferenci Liberální agenda, kterou pořádali politici ODSv roce <strong>20</strong>00.6) Celostátní konference byla nejvyšším orgánem – sjezdem – ODA [Hamerský, Dimun <strong>20</strong>01].7 Ústřední sněm ODA byl nejvyšším orgánem strany mezi Celostátními konferencemi.8) ODA sice v tomto ob<strong>do</strong>bí byla součástí Čtyřkoalice, která jí dávala naději na alespoň omezený návrat<strong>do</strong> PS, ale krátce před parlamentními volbami v roce <strong>20</strong>02 byla <strong>do</strong>nucena toto uskupení kvůlisvým dluhům opustit. V této souvislosti stojí za zmínku, že Čtyřkoalice v sobě po určitou <strong>do</strong>bu spojovaladvě strany náležející k EPP (KDU-ČSL a US), jednu náležející k ELDR (ODA) a jednu bezmezinárodní afiliace (DEU).9) ODA schválila vstup <strong>do</strong> koalice usnesením Ústředního sněmu ze dne 3. dubna <strong>20</strong>04 [ODA <strong>20</strong>04].Na třetím místě společné kandidátky byla předsedkyně strany Jiřina Nováková, na 8. BlankaMisconiová a na 11. další <strong>do</strong>minant ODA Karel Schwarzenberg.108