Z periferie do centra Evropy. 20 let vývoje vztahu ČR k ... - Euroskop.cz

ských lidovců odráží fakt, že EPP byla v nových demokraciích střední a východníEvropy ze všech eurostran nejaktivnější a tomu také odpovídala nejrozvinutější síťpartnerů EPP v tomto regionu. Přesto má v současnosti ale v EPP statut plnoprávnéhočlena pouze jedna z českých politických stran.Jediným plnoprávným členem EPP je aktuálně Křesťanská demokratická unie –Československá strana lidová (KDU-ČSL), která nejprve získala v této formaci statutpozorovatele, a to již v únoru 1996. V říjnu 1998 se KDU-ČSL stala (ve druhéskupině přistupujících stran ze střední a východní Evropy) přidruženým členemEPP, a to jako čtvrtá strana ze středovýchodní Evropy. Po vstupu ČR do EU v roce2004 se KDU-ČSL proměnila v plnoprávného člena. Podle stanov EPP totiž plnoprávnéčlenství náleží pouze stranám ze států, které jsou členy EU.O EPP se již od svého vzniku zajímala také Unie svobody (od roku 2001 neslatato strana název Unie svobody – Demokratická unie – US-DEU). V listopadu 1998se přihlásila k evropským lidovcům jako pozorovatel, o dva roky později se unionistéúspěšně ucházeli i o přidružené členství.Statut pozorovatele v EPP získala také Občanská demokratická aliance (ODA).Konzervativně-liberální ODA se v době své největší slávy profilovala jako součástkonzervativního tábora a od roku 1992 patřila k Evropské demokratické unii(EDU). Později získala také statut pozorovatele v EPP. Na jaře 1998 strana prošlahlubokou politickou i finanční krizí. Ta se odrazila i v neschopnosti dostát finančnímzávazkům v mezinárodních konzervativních organizacích.S ODA se v roce 2000 pokusila prostřednictvím nizozemské VVD navázat kontaktyEvropská liberální, demokratická a reformní strana (ELDR), hlavní reprezentantkaevropského liberálního proudu. Uvnitř strany se o změně orientace a přihlášeníse k liberálům dlouho jednalo a definitivní rozhodnutí bylo dlouho odkládáno.Nakonec se strana v období druhého předsednictví M. Žantovského na sklonkuroku 2002 pro přechod k liberálům skutečně rozhodla.Formální vztah k EPP se snažili navázat i Evropští demokraté (ED) bývaléhopražského primátora Jana Kasla. Ti původně spolu s ODA koketovali s liberálníorientací 1 . Rozhodnutí J. Zieleniece kandidovat v čele „jejich“ společné kandidátkyse Sdružením nezávislých SNK pro volby do Evropského parlamentu v roce 2004 2však Evropské demokraty nasměrovalo k EPP. 3 Poslanci EP zvolení za tuto koalici1) Jan Kasl ještě po volbách do EP v roce 2004 ale navštívil jak předsedu klubu EPP-ED v EP, tak šéfaliberální frakce ELDR (ALDE) [Hulicius 2009].2) Podle textu publikovaného na stránce Jiřího Witzanyho dokonce otázka afiliace byla jedním z důvodů,proč ztroskotala jednání o rozšíření předvolební koalice o ODA, CZ, LIRA a US-DEU.Všechny právě vyjmenované strany totiž chtěly své hypotetické poslance vyslat v EP do klubuELDR, zatímco SNK i ED trvaly na tom, aby všichni společně zvolení poslanci vstoupili doEPP-ED [Bulušek 2004; Kolaříková 2004: 12].3) Evropští demokraté ale v otázce evropské afiliace zůstali dlouho rozpolcení. Svědčí o tom napříkladprojev předsedy strany Jana Kasla na II. Sjezdu ED 21. června 2003 v Hradci Králové. Zdemimo jiné prohlásil: „K této dosud málo projednávané otázce politické orientace po diskusíchv politickém grémiu navrhuji, abychom sledovali nejsilnější směr evropské integrace, tedy skupinu106