2/2010 - Salesiáni Dona Boska

obsahúvodník str. 3P. Vojtěch Hrubý – knězz Velehradu v Římě str. 4–5rozhovor str. 6–7působení mezi Romy –nejvýznamnější z misijních dělkrize mladých str. 8napsali jste nám str. 9recenze str. 10vychovávej jakoDon Bosco str. 11téma str. 12–17prázdninové akce 2010Slovo redakceMilí čtenáři,Velikonoce jsou za dveřmi, ale ještě než seoteplí a po ránu s novým letním časem znovurozední, je před námi Velký pátek. Po smrti následujeVzkříšení. Snad proto je celý dubnový Salesiánský magazínprošpikován zprávami o významných úmrtích nebo narozeninách.Jednu z takových krásných chvil jsem prožil nedávnona Velehradě uprostřed bratří jezuitů při poslednímrozloučení s mladým jezuitou Josefem Horehleděm. Bylyto takové malé exercicie o smyslu života a smrti a Josefovopříjmení nás vybídlo k zamyšlení nad sebou samými. Kdyžjsem při rozhovoru s provinciálem jezuitů lamentoval nadnedostatkem povolání, řekl mi trochu záhadnou, ale zároveňjasnou větu: „Kam všichni spěcháme?“K jezuitům mám vůbec velmi osobní vztah… Když jsemkdysi rozladěn utíkal z noviciátu, nebyl jsem si docela jist,jestli je mé rozhodnutí definitivní a šel jsem se poraditnahoru na Hostýn – protože jsem věděl, že sám na takovérozhodnutí nestačím a že jezuité mají dar rozlišování. Zesamého rozrušení jsem jel načerno a platil jsem pokutua nakonec jsem přistál u tehdejšího novicmistra, pateraChromečka. Ten mi s klidem sdělil, že kvůli představenýmse neodchází, a dal mi ještě tu stovku, co jsem zaplatilprůvodčímu. Od té doby nedám na jezuitské rozlišovánídopustit.Milí přátelé, po Velkém pátku vždy následuje Bílá sobotaa Velikonoční neděle. Ať je pro vás svátkem radostným!Zdeněk Jančaříkpuberťáci a adolescentistr. 18–19Titus Zeman se stalSlužebníkem Božím str. 20–21zajímavosti ze života církve,ze světa, misie str. 22–24křížovka o ceny str. 25oslavenci str. 26Vydavatel:Salesiánská provincie PrahaKobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8tel.: 283 029 111, www.sdb.czBankovní spojení: 168 44 021/0100, variabilní symbol 62Redakce:šéfredaktor: P. Zdeněk Jančařík, SDBredaktor: Jiří Kučerasazba: Miroslav Palíšek, SDBnávrh obálky a grafická úprava: Martina Mončekováadresa: Kobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8,tel.: 283 029 216, 283 029 218, e-mail: magazin@sdb.czTisk Severografia, a. s.MIČ 47 465, ISSN 1214-5262, MK ČR 56732 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

Evangelium mladýmSlovo se spojilo s lidstvím, anižby ztratilo své božství; stal semaličkým, aniž by ztratil cokolize své velikosti (sv. Augustin).-ÚVODNÍK-Evangelium podle Jana, to, kterébylo napsáno jako poslední a kteréodráží zralost víry prvních křesťanskýchspolečenství, vyjadřuje tajemstvíJežíše jednou jednoduchou,ale nesmírně výstižnouvětou: „Slovo se stalotělem a přebývalo mezinámi“ (J 1,14). Používázákladní slovník: slovo.V oblasti lidskýchvztahů, kde nedoká žemečíst v nitru druhéhočlověka, je možné senavzájem poznávat jediněskrze komunikaci.Říct někomu miluji tě,znamená vyjádřit hlubokýcit toho, kdo totovyznává, a zasáhnout také životníjádro toho, kdo poslouchá, a vytvořittak nový a možná konečný vztah.Jako omezené bytosti nemůžemeznát nekonečné tajemství Boha. Kdybynám ho nevyjevil, nikdy bychomsi nedokázali ani představit, že bynás mohl milovat: „Jednorozený Syn… nám o něm řekl“ (J 1,18). Ale narozdíl od vztahů lidských, ve kterýchslovo může být řečeno naprázdnonebo dokonce klamat, když k námchce „mluvit“ Bůh, udělá to neuvěřitelnýmzpůsobem, daruje nám to,co je mu nejdražší, vlastního Syna:„V tom je láska: ne že my jsme si zamilovaliBoha, ale že on si zamilovalnás a poslal svého Syna“ (1J 4,10).To je jádro víry: vyznávat, že Bůhje Láska, znamená, že není sám,ale ve společenství Osob, v Rodině,v Trojici. Právě proto ta velká zpráva(„evangelium“) spočívá v tom,že nás chtěl stvořit k účasti na jehobožském Životě jako synové a dceryJežíše Krista, jeho Syna.Jedno hezké latinské rčení říká:„Amor, aut similes invenit, aut similesfacit“ (Láska se buď projeví mezipodobnými, anebo učiní podobnýmity, kteří se milují). Mezi Bohema námi, slabými a hříšnými bytostmi,je nekonečná propast. Ale Otecchtěl překonat tuto propast tím, ženám jako důkaz největší lásky poslalsvého Syna, aby s námi sdílel nášživot, vtělil se do panenského lůnaPanny Marie a skrze Ducha Svatéhose narodil jako křehké a zranitelnéděťátko v chlévě v Betlémě. Častov dnešní společnosti ovlivněné náboženskýmpluralismem slyšímeříkat: „Také v ostatníchnáboženstvích existujeprvek božství, které sestane člověkem.“ Ano,ale není to to saméa nejedná se ani o nicpodobného. Za prvéproto, že nikde jindenež v křesťanské vířese toto „vtělení“ neuskutečnískrze lásku;za druhé proto, že seto nestává v historii,ale v oblasti mytologie;a za třetí proto, že to spočívá jednoduševe zjevení se jako lidské bytosti,která ale nepřijme v plnosti všechnydůsledky našeho lidského bytí, jakoto udělal Ježíš. Jedna z největšíchosobností zamilovaných do Krista,svatý Ignác z Antiochie, porozuměltak živě tomuto nebezpečí chápatnesprávně vtělení, že ve svém nádhernémdopise Římanům těsněpřed svou mučednickou smrtí napsal:„Někteří tvrdí, že Ježíš Kristusbyl jen zdánlivě člověkem a že jenzdánlivě trpěl… jako kdyby ty řetězy,které mě kvůli němu spoutávají, bylyjen zdáním!“Víra ve vtělení Božího Syna násjako Salesiánskou rodinu věrnouDonu Boskovi přivádí k tomu, abychomopravdu vnímali, že „se námpodobal ve všem kromě hříchu“,a tak abychom si vážili všeho, co jelidské. Není náhodou, že při mši našehootce a zakladatele čteme úryvekz listu Filipským: „Konečně, bratři,přemýšlejte o všem, co je pravdivé,čestné, spravedlivé, čisté, cokoli jehodné lásky, co má dobrou pověst,co se považuje za ctnost a co sklízípochvalu“ (Fp 4,8).Pascual Chávez,hlavní představený salesiánůSALESIÁNSKÝ MAGAZÍNKaždé2 měsícepřicházíDon Boscok vámdomů.Časopis Salesiánskýmagazín zasílámebezplatně každému,kdo o to požádá. Odroku 1887 je to darDona Boska těm,kteří sympatizují sesalesiánským dílem.ObjednejteSalesiánskýmagazínsvým známým!Oznamtenám změnusvé adresy!Salesiánský magazínKobyliské nám. 1182 00 Praha 8tel.: 283 029 218e-mail: magazin@sdb.czSALESIÁNSKÝ MAGAZÍNwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 3

-VZPOMÍNKA-P. Vojtěch Hrubý – ruce českého exilV sobotu 6. února 2010 jsme sev kostele Santa Maria della Speranzav Římě rozloučili se salesiánemP. Vojtěchem Hrubým.V salesiánském kostele nedaleko Papežskésalesiánské univerzity (UPS)jsme slavili českou bohoslužbua vůbec se nás nesešlo málo. Vedlezájezdu převážně pražskýchpoutníků z Hájůa Chodova, kteří doraziliz České republiky, sezúčastnili téměř všichniČeši působící v Římě.Nechyběl ani devadesátníkkardinál Tomᚊpidlík, který proneslkrásnou homilii o našichpředstavách posmrtnéhoživota a věčnostia o svých osobníchvzpomínkách na otce Vojtěcha. VelvyslanecČeské republiky ve VatikánuPavel Vošalík vyjádřil svou kondolencia přečetl kondolenci ministra zahraničíJana Kohouta .Římskou provincii zastupoval provinciálnívikář don Antonello Sanna,české exulanty P. Josef Koláček SJa Mons. Josef Laštovica. Česká Papežskákolej Nepomucenum byla zastoupenavicerektorem P. FrantiškemKoutným a dalšími kněžími a bohoslovci,kteří bohoslužbu doprovázelinádherným varhanním doprovodema zpěvy. Z českých salesiánů bylpřítomen prof. Oldřich Přerovský,Pavel Čáp a spolupracovníci v poutnímdomě Velehrad: koadjutor JanRychlý a kněží Jiří Sedláček a PavelLepařík.Byly přítomny také české a slovenskéŠkolské sestry sv. Františka,které mají v péči dům s pečovatelskouslužbou a nemocnici na VillaBetania, kde otec Vojtěch skonal.Rozloučení se zúčastnily také zástupkyněsester boromejek a českésalesiánky působící v Římě EvaLiškutinová a Míša Pitterová spolus inspektorkou Majkou Tkadlecovou.Salesiánskou rodinu doplňovalaAnežka Hesová s VeronikouKuchařovou a obětavý personálz Velehradu.Po posledním rozloučení vynášelikněží rakev za zpěvu Vojtěchovyoblíbené mariánské písně Ó, Maria,Boží Máti.O Boží režiiOtec Vojtěch „čekal“ se svým odchodemna věčnost na nejvhodnější okamžik,aby se mohl rozloučits nejbližšími. V úterý 2.února se P. Jiří Sedláčekvrátil z vlasti z pohřbu svémaminky. Ve středu dopolednespolubratři navštíviliotce Vojtěcha v nemocnici.Odpoledne se za ním jelirozloučit „tetičky“, kterése po několikatýdenníslužbě na Velehradě vracelydomů. Během jejichnávštěvy nastala posledníhodinka jeho života. Ještě k němumohl přijít kněz, který se toho dnekontaktnezvykle dlouho zdržel v nemocnicia udělil mu absoluci.V sobotu po rozloučení mohlP. Pavel Lepařík nasednout do vlaku,aby se po čtyřech letech zúčastnilsalesiánských exercicií ve Fryštáku…Že by to všechno byla náhoda?František BlahaKardinál Špidlíko P. Vojtěchu HrubémMilí spolubratři, drazí přátelé,takováto bohoslužba je vždyckyvzpomínková. A kdo vzpomíná?Jednak my vzpomínáme na zemřelého,ale z druhé strany všichnivěříme, že zemřelý žije. Tedy takéon nějakým způsobem vzpomínána nás. A vidí nás.Moje první setkání s P. Vojtěchemse uskutečnilo, když jsem byl v Nepomucenuspirituálem seminaristů.• Vojtěch Hrubý se narodil 23. 4. 1924 v Rozstání na Drahanskévysočině. Vyučil se pánským krejčím. Pracoval s mládežía spolupracoval s režisérem ochotnického divadla, kde senaučil dobře zpívat. V roce 1945 nastoupil do salesiánskéhoaspirantátu ve Fryštáku a po absolvování noviciátu v letech1947–1948 v Hodoňovicích složil první řeholní profesi. V letech1948–1950 absolvoval filozofický studentát v Přestavlkách,který byl ukončen násilným přepadením policií v nocize 13. na 14. dubna 1950 a internací představených. Klericizůstali do konce školního roku na místě pod dohledem malépolicejní posádky a po rozpuštění ústavu dostali povoleníukončit středoškolská studia pouze na území Olomouckéhokraje. V Lipníku nad Bečvou vytvořil Vojtěch s několika dalšímikleriky „komunitu“ a v roce 1951 úspěšně složil maturituna tamním státním gymnáziu. Nedostal však povolení ke studiuna vysoké škole, a proto pracoval jako dělník v podnikuna výrobu šicích strojů v Opavě.• 6. 7. 1952 odchází ilegálně do zahraničí – přes Rakouskodo Itálie. V letech 1952–1956 absolvuje teologická studiana Teologickém institutu San Tommaso v Messině na Sicílii.Prázdniny tráví na asistenci v tamní noviciátní komunitěSan Giorgio. 29. 6. 1956 byl vysvěcen na kněze společněs dalšími českými salesiány Ladislavem Dittrichem a JanemHomolou. V letech 1956–1958 absolvoval studia na Vyššímpedagogickém institutu salesiánů v Turíně, která zakončil licenciátem.• Po vysvěcení začal pracovat pro mládež českých exulantůa organizoval letní tábory. Po nuceném odchodu kardinálaBerana z ČSSR a po jeho příchodu do Říma v roce 19654 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-VZPOMÍNKAu– odešel na věčnostMezi kněžími v exilu vznikl nápad,že bychom měli něco udělat pro lidi,kteří žili doma ve vlasti. Co jim chybělonejvíce, byly knihy. Proto jsmepřemýšleli, že bychom mohli vydávatknihy. Všichni měli dobré nápady, alebylo potřeba nějaké ruce, někoho,kdo by to udělal. A ty ruce, to bylP. Hrubý. Nosil materiály do tiskárny,nechával je svázat, posílal do Česka,jednu knihu za druhou, protože tose muselo takto dělat: každou knihuzvlášť a doporučeně. Léta letoucí totakto dělal. A kolik knih do vlasti přišloa kolik dobrého udělaly!Druhá vzpomínka je trošku jiná.Přišli jsme také s nápadem, že bychomměli něco udělat pro lidi, kteříutíkali ven do zahraničí. Uprchlíkůbylo mnoho a nikdo se o ně nestaral.Věnoval se jim mons. Planner,ale každý se hleděl někde rozptýlit.Vznikl nápad, že by se mělo začítněco dělat pro děti exulantů, kteréASI POSLEDNÍ FOTOGRAFIE P. VOJTĚCHA HRUBÉHO, KDYŽVELEHRAD NAVŠTÍVIL PROVINCIÁL F. BLAHA SE SVÝMNÁSTUPCEM PETREM VACULÍKEM (ZCELA VPRAVO)Foto: salesiánský archivdostal otec Vojtěch povolení svých představených věnovat sezcela práci pro české exulanty.• Letní tábory se pak rozšířily do Švýcarska, Holandska, Itálie.V jižních Tyrolích byla pod jeho vedením zakoupena bývalá kasárnaitalských celníků v St. Martino in Cassies. V roce 1966založil kardinál Beran České náboženské středisko Velehradv Římě a díky intervenci papeže Pavla VI. získal do vlastnictvídnešní sídlo Velehradu na Via delle Fornaci v blízkosti Vatikánu.• Otec Vojtěch přináležel od roku 1966 ke komunitě Sacro Cuorev Římě a byl sekretářem Českého náboženského střediskaVelehrad. V letech 1984–1994 byl gestorem poutního domua v roce 1994 se stal ředitelem nově zřízené salesiánské komunityv tomto domě. Službu vykonával až do roku 1998, kdyji převzal P. Jiří Sedláček.• Otec Vojtěch se angažoval při pomoci Čechům ve vlasti, zařizovalauta pro kněze, finanční příspěvky, řídil zasílání českénáboženské literatury. Navštěvoval krajany v zahraničí, prosilo finanční výpomoc pro rozšíření pastoračního působení.• Od roku 1990 pokračoval v práci se stejným nadšením. Staralse o dům, věnoval se poutníkům, zasvěceně a obětavě jeprovázel po římských památkách. I když těžce nesl úbytek sil,nepřestal naplno žít pro poslání, které mu bylo svěřeno.• Do České republiky se nikdy nevrátil – byl přesvědčen, že jehomísto je v Římě.• Ve čtvrtek 28. ledna 2010 byl hospitalizován v nemocnici VillaBetania, kde 3. února 2010 posílený svátostí smíření a svatýmpřijímáním zemřel.se jinak ztrácejí, poangličťují se, poněmčujíatd. V Kanadě s tím začalP. Janíček a zde se do toho pustilizdejší salesiáni. A P. Hrubý byl zaseu toho. Udělal pro české děti mnohodobrého. Byla to práce namáhavá,ale dařila se.Teď už přijde třetí vzpomínka.Když přijel do Říma pan kardinál Beran,zapůsobilo to samozřejmě velicesilným dojmem v Římě i jinde. Ondokázal udělat to, co už my jsme nemohli.Navázal styk s našimi krajanyv Americe a s tamními starousedlíky,kteří vymírali. A vnukl myšlenku, žeby se mělo vybudovat něco, co by naně zůstalo jako vzpomínka. Udělalisbírky a rozhodli se založit Velehrad.A zase bylo potřeba někoho, kdo bydo toho šel a kdo by se o dům staral.A nebyl to nikdo jiný než P. Hrubý,který měl ruce, zatímco ostatní mělijenom hlavu. Hlava a ruce musejíspolupracovat.Poutním střediskem Velehrad prošlyběhem působení P. Hrubého tisícečeských poutníků, pokud byste chtělina P. Vojtěch zavzpomínat, pošletenám své vzpomínky do Salesiánskéhomagazínu, rádi je otiskneme.Jiří Kučerawww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 5

-ROZHOVOR-Působení mezi Romy patří v EvropěFoto: archiv SADBATYPICKÝ OBRÁZEK Z BULHARSKÉ MISIEDOMISAL neboli salesiánská misijníneděle se každoročně slavíjiž přes 20 let. Kdo jiný nám můžeprozradit více o tématu letošníhoroku než hlavní rádce salesiánůpro misie P. Václav Klement.Proč jste pro rok 2010vybrali téma „Salesiánina cestě s Romy“?Od roku 1988 navzájem sdílíme každýrok konkrétní misijní téma. Začínalijsme s diáčky a fotokopírkou.Teď už jsme na vyšší úrovni, mámeDVD. Z každého kontinentu se snažímepřinést nejcennější zkušenosti.Naše stará dobrá Evropa nikdy nebylahlavním tématem. Působenímezi Romy tu ale patří mezi jednoz nejvýznamnějších misijních děl.EU zjistila, že Romové jsou s 15 milionynejvětší menšinou bez jakýchkolipráv, ani uznané řeči. Církevse o Romy zajímá od dob Pavla VI.z roku 1965 a my salesiáni jsme sek tomu ještě nikdy oficiálně nevyjádřili.A poprvé je i v šestiletém plánunašeho hlavního představeného naléta 2008–2014 pro region Evropa--Sever, abychom se odvážně dali donových děl, například pro Romy.Tři slova, která sevám vybaví, když seřekne „romský svět“?www.sdb.cz/domisalwww.sdb.cz/bulharskoJako první vidím romského salesiánaSalvatora s jeho 120 kg, který námv Košicích povídal o svém povolání.Druhá je Stará Zagora, kde se to češtísalesiáni snaží už několik let rozjet.A za třetí světové předsudky odArgentiny až po východní Slovensko,a to i v církevních a salesiánskýchkruzích.Kdy se v salesiánskémprostředí začalo dělatněco pro Romy?Přesně to nevím. První komunitabyla asi ve Španělsku v 70. letech.Salesiáni tu pod vedením dnes již zesnuléhodona Antonia Domenecha,tehdy ještě „obyčejného“ salesiána,bydleli v jednom bytě v romské čtvrti.V současné době se Romům věnujínapříklad v Argentině, kde do salesi-6 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-ROZHOVORmezinejvýznamnější z misijních dělNovému dílu salesiánů pro Romy ve Staré Zagoře můžetepřispět prostřednictvím účtu Salesiánské provincie Praha:16844021/0100, var. symbol 29.ánské školy chodí 80 procent Romů,ale nikde se o tom nepíše. V Americejsou necelé dva miliony Romů, alenejsou soustředěni na jednom místě.V Evropě se o jejich podporu snažídeset provincií. Východní Evropa seotevřela před 20 roky. Jsou ale i dalšístáty, je to pestré.Kolik je romskýchsalesiánů?Zatím jsme objevili tři. Dva kněží italskéhoa maďarského původu a potomSalvatore, co nedávno skládal věčnésliby. Je to Ital, maminka Romka, ta-tínek bílý. Určitě budou ještě nějacídalší, ale většina z nich se k tomumoc nehlásí.Co Romové potřebují?To jsou vždycky otázky, co potřebují…První věc. Všude se píše o pastoraciRomů, ale s tím zásadně nesouhlasím!Jde tu o misii, Romové v církvitotiž ještě nejsou doma. Zpravidla seinstinktivně připojují k největšímunáboženství. V Bosně jsou muslimštíRomové, tady máme evangelickénebo katolické. Zeptejte se ve StaréZagoře, jak to vypadá u nich.Další klíčové slovo, které je zneužívanéa nechápané, je faktickáa reálná integrace. Nejde o to, abybyli pohlceni společností, kde je 90procent bílých, ale aby byli její částí.Například v Itálii zjistili, že posledníchza 20 let některé složky Romůdegenerují. Ztratili už svůj klasickýkořen. Už nemůžou prodávat podkovyna koně, ani být cirkusáky, tak sepřeladili na auťáky. Stávají se mafiía příživníky. Oni jsou Nomádové,mají v krvi pohyb, ale chtějí, abybyly oceněny jejich hodnoty. Takžeotázku obrátíme: Co Romové mohounaučit ostatní? Pamatujete na tu výstavuv Teplicích, ne? Všichni čumí,co Romové umí. Moc pěkná slovníhříčka.Má smysl Romyvzdělávat?Pokud Romové zjistí, že bez školy toprostě nepůjde, pak to funguje. K tomuale potřebují most mezi Romya bílou společnosti. My salesiánijsme jeden z těchto mostů.Máte svoji osobnízkušenost s Romy?Naposledy v Argentině, když mě pronásledovalnějaký Rom, protože jsmesi vyfotili jeho dílnu a prodejnu pneumatika aut. Zachránil mě provinciáltím, že řekl, že jsem jen nějaký blbýturista, ať mě nechá. Jinak největšídojem ve mě zanechal Salvatore.Byl to typický mladý Rom ze středníItálie. Rodiče ho učili krást a různě sipřivydělávat. Díky salesiánské oratořise v 17 letech nejen obrátil, ale stalse z něj salesián.Co by podle vás řeklDon Bosco, kdybydnes přišel do StaréZagory v Bulharskuk českým salesiánům?P. JAROSLAV FOGL PŘI FOTBALOVÉM UTKÁNÍFoto: archiv SADBATo je dost, že tu jste. Konečně jsmese našli. Bez této mládeže salesiánitotiž nejsou salesiány Dona Boska.Potřebujeme jedni druhé.Jana Švecováwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 7

Krize mladýchObčas slyším otázku: „Žijete užpřes půl století v Římě. Co se zatu dobu změnilo?“ Odpovídám:„Všelicos, ale jedna věc je minápadná: dříve tu byly ulice plnédětí, dnes tu potkáváme převážnějen dospělé, a i ti se zdají každýrok starší.“-K ZAMYŠLENÍ-Snad proto se pořádají časté sjezdymladých, abychom zase viděli, jakvypadají. Ale byla tu jedna okolnost,kterou pro mladé nikdo neorganizoval,ale kdy oni sami zaplnili město.Bylo to při pohřbu papeže JanaPavla II.Jak to vysvětlit, ptal se jeden pedagoga sám si dal odpověď: Mladínehledají tolik nové ideje a senzace,kterými si je chceme připoutat, alemají velkou touhu vidět osobu, kterábudí důvěru. Jsou věřícími ne tak vesmyslu katechismu, ale ve smysluvíry v lidi. Janu Pavlovi II. důvěřovali.O takové víře platí, že je nutnáke spasení. Jak ji správně usměrnita posílit? A jak ji komunikovat mladým?Koho vlastně máme považovat zamladého? Nepomůže nám tolik věk.Ten se stále mění. Venkované se cítilidospělými už ve dvaceti, ve městechnacházíme muže i ženy, kteří se vetřiceti ještě nikam nezařadili a dají sevydržovat od rodičů, s kterými nemajídůvěrný styk.Za dospělého můžeme považovattoho, kdo má rozhodující vliv vespolečnosti a jehož mínění se berevážně.Kdy k tomu má člověk dospět?Co nejdříve, říkal Baden Powel, zakladatelskautů. Začal vodit mládeždo lesa a pod stany ne z romantismu,ale z tohoto vážného důvodu:pozoroval, že chlapci a děvčata veměstě nemají žádnou odpovědnostza nic, s ničím okolo sebe nesmějíhýbat, proto prchnou do ulic alespoňněco rozbíjet nebo popsat hanlivýminápisy.Zaveďme chlapce do lesa, tammusí dobře postavit stan, jinakzmokne on i druzí, musí se sám dobřenaučit, jak se vaří polévka, jinak jiostatní s pohrdáním vylijí atd. A kdyžnejde dítě do lesa skautovat? Kuptemalému aspoň kanárka v kleci, aťpozná, kam to vede, když se o nějdobře nepostará.Zdravý chlapec proti té odpovědnostinení, ale nikdo mu ji nesvěří,nemají k tomu čas, anebo se maminkabojí, že si odvykne poslouchata že bude tvrdohlavý. Nesnadno muodpustí, že dorůstá.A jak se zachovat vůči dorůstajícím,k docela mladým? Tvůrčí iniciativase objeví velmi brzy, bohužel,dospělí ji často ubíjejí. Dovolím si toukázat na bizarním příkladu. Jedenz mých přátel studoval ve svobodnémsvětě za mořem psychologiia psal doktorskou práci o černýchpytlích na smetí. Nedovedl jsem sipředstavit, že by to mohlo být vážnétéma, ale přesvědčil mne. Ukázal,jak už malý chlapec má touhu udělatsi nějakou tajnou skrýš, kde si ukládáa opatruje své poklady: pěknoukrabičku, kterou našel v blátě a očistilsi ji, loutku, kterou někdo pohodilpolámanou na ulici a on si ji opravil.Ne venkově bylo snadné najít si místopro takovou tajnou skrýš. V městskýchbytech je nucen skrývat svépoklady za skříní nebo pod postelí.Tam je, bohužel, dospělí brzy odkryjía nařídí mu, aby ten neřád hodil dočerného pytle na smetí. Na počátkuFoto: archiv SMto dělá s pláčem, pak se vzdorem,ale nakonec si zvykne tak dobře, žese stejným postojem přistupuje kevšemu, co ho omrzí, dokonce i k lidem.Ubili jeho iniciativu k dobrémupod titulem čistoty a pořádku.Žijeme v době technické vyspělostia ceníme ostatní podle toho,co kdo je schopen udělat, nemámedůvěru v někoho jako v osobu. Stálese ptáme, co kdo udělal, zajímá náspramálo, jak k té práci došel. A naděti se díváme, jaké jsou, ne pročnám je Bůh svěřuje, tj. aby jejichosobnost vyrůstala ze vztahů důvěrya lásky. To hledají v rodině. Když totam nenajdou, utíkají ven.Na Moravě platilo, že nejlepšíkoláče peče jenom naše babička.Dnes už, bohužel, babičky posílajído starobinců a matky jsou na práciněkde venku, vracejí se unavené večer.A děti? Uloví je do sítě kdokolia čímkoli, podle starého francouzskéhopořekadla, že i kyselé jablkood milenky je sladké, a pak jaké milenkytakové milování. Pravá osobníláska se najde i dnes. Nepochybujmeo tom. Důvěřujme, že je jí ještě dosta ta zachrání generaci našich mladýchi dospělých.Tomáš Špidlík,převzato z Vatikánského rozhlasu8 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-NAPSALI JSTE NÁM-Oslava Dona Boska v KazanlakuMilí přátelé,srdečně vás po dlouhé době zdravímz Bulharska. Rád bych se s vámipodělil o několik radostných událostíz našeho života.Jednou z největších událostí bylaoslava Dona Boska v Kazanlaku, kteráse pro naši diecézi již stala tradicí,a na kterou přijímají své pozváníkromě biskupa také nuncius a velvyslanec,případně jeho zástupce.I letos se podařilo mladým připravitzajímavý program složený ze scének,písní a tanečních vystoupení.Kromě starší mládeže, která se sjelaz celého Bulharska, se do programuaktivně zapojili i mladí Romové zeStaré Zagory. Lidé tak mohli vidět,jak se všichni zlepšili ve hře na kytarua děvčata v tancích.Společné agapé se konalo v prostoráchoratoře, která se během posledníchdvou měsíců opravovala.Pohoštění v prostorách zářících novotoudovršilo příjemný zážitek z celéslavnosti. Martin Jílek OSLAVA SVÁTKU DONA BOSKA V KAZANLAKUFoto: archiv bulharských salesiánůRedakci salesiánskéhomagazínu,srdečně a vroucně Vámvšem děkuji za Vaše zajímavémagazíny. Rádje očekávám a čtu. Cítímse hned mladší, když sije přečtu. Potěšilo by mě,kdybych byl zase mladšío sedmdesát let a začal znovuu salesiánů…Tady, v Hong Kongu,jsme právě ukončili slavnostičínského nového roku. Jsouto svátky rodiny, neboť každýhouževnatě touží být doma pohromadě.Přidávám červenou obálku,na kterou se čínské děti hodnětěší a s nadějí očekávají čínskýnový rok. Uvnitř najdou peníze odrodičů nebo starších příbuzných.Přeji Vám všem Boží požehnání,úspěch v práci a pevní zdraví.bratr Eduard Kowala, SDBwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 9

Tipy na zajímavé čteníJazykové hry a hříčkyEva Schneiderová, Portál, Praha2010Praktická knížka přináší mnoho zábavnýcha inspirativních úkolů a jazykovýchher a hříček k procvičováníslovní zásobya zacházení s českýmjazykem.Přesvědčíte se, ženení obtížné sestavitslovní pyramidu,roháčeknebo vlastní křížovkupodle zadánía krátký příběhči SMS zprávu ze slov začínajícíchstejným písmenem. Opravíte popletenárčení a přirovnání, doplníte přísloví,zasmějete se nad veselýmipřesmyčkami a užasnete, kolik dalšíchslov se skrývá třeba v pojmu„struhadlo“ – objevíte je všechna?Odhalíte netušené možnosti mateřštinya zjistíte, že se s ní dají dělatpěkné vylomeniny. Vybrané úkolyzpestří hodiny češtiny i jiných předmětů,inspirovat se mohou také vedoucívolnočasových aktivit.ReminiscenceHana Janečková, Marie Vacková,Portál, Praha 2010Využití vzpomínek při práci se senioryJako reminiscenční terapie je obvykleoznačován rozhovor terapeuta sestarším člověkem(nebo skupinouseniorů) o jehodosavadním životě,jeho dřívějšíchaktivitách, prožitýchudálostecha zkušenostech.Autorky v knizepopisují základníreminiscenčnítechniky – vzpomínání ve skupině,vzpomínkové boxy, knihy života,reminiscenční divadlo. Upozorňujína význam vzpomínkových podnětůa volby témat vzpomínání, analyzují-RECENZE-různé přístupy v práci s reminiscencí,zabývají se významem osobnosti člověkave vztahu ke vzpomínání. Velkýdůraz kladou na vytváření podmínekpro využití reminiscenčních přístupův institucích pro seniory, kde tatodimenze lidského života bývá opomíjena.Úvod do neštěs tíPaul Watzlawick, Portál, Praha2010Kultovní kniha amerického psychologarakouského původu značné částičtenářů ukáže, v kolika disciplínáchaspiruje na nešťastníkaa jakse v nich zdokonalit.Metodyjsou to jednoduché,hojně užívanéa člověkuse dostane podrobnéhonávodu,jak na to.Vše je odkoukánoz praxe a ověřeno. V podobnémduchu pak na Úvod do neštěs tí navazujepokračování s názvem Všechnodobré je k něčemu zlé, kde semůže již zkušený a proškolený nešťastníkpokusit najít „patent“ narozum. Příkladem komunikačníhocvičení nešťastníka -začátečníka můžebýt následující: „Řekněte, nebo udělejteněco, co může být chápánovážně, ale také v žertu. Podle toho,jak vám partner odpoví, napadněteho, že buď zesměšňuje vážnou věc,nebo že nemá smysl pro humor.“Puberťácia adolescentiMichael Carr -Gregg; Erin Shale, Portál,Praha 2010Průvodce výchovou dospívajících.Puberta i adolescence jsou krásnýmia důležitými úseky života. Často s sebouale nesou i bolest, rozčarovánía zmatek; dospívající vidí své rodičekritickýma očima a rodiče se podobnědívají na své děti. Dnešní děti navícdo puberty vstupují dříve, kolemdesátého a jedenáctého roku života,přitom však domovopouštějímnohem pozdějinež v minulosti.Knihaprovází rodičejednotlivýmioblastmi výchovyteenagerůa je postavenana praktickýchradách, svědectvírodičů i mladých lidí. Publikaceosloví rodiče, učitele a vychovateledospívající mládeže.Michael Carr -Gregg pracuje jakopsycholog; věnuje se zejména prácis dospívající mládeží a radí i jejichrodičům.Erin Shale pracovala jako poradkyněv oblasti volby povolání. V současnostivyučuje výchovu ke zdravía vede kurzy osobního rozvoje.Ukázka na str. 18 a 19.Umění sympatieFrank Naumann, Portál, Praha2010Sebevědomá cesta k to mu, jak býtoblíbeným.Pokud selháváte při hledání zaměstnání,při navazovánívztahůve vašem okolí,přestože nejsteméně kompetentnínež ostatní,je načasepřezkoumat vašischopnost býtdruhým sympatický.Sympatietotiž představujesociální dovednost, které je možnése naučit. Sestává z řady citlivýchzpůsobů mezilidského jednání a projevujese ve schopnosti vzbuzovat naprvní pohled důvěru v očích druhýchlidí. Kniha je psána pro čtenáře sezájmem o zdokonalení vlastních sociálníchdovedností.10 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-VYCHOVÁVEJ JAKO DON BOSCO-Jak to udělat, aby měly rády školuDeset způsobů jak chápat, pomáhata motivovat děti.Pravda je jednoduchá a neúprosná:jestliže jde dítě do školy neradoa prožívá ji jako jakési odsouzeník nuceným pracem, chyba je buďv něm, nebo v rodičích, nebo ve školníinstituci. Nebo ve všech třech.Učit se pro lidskou bytost znamenážít. Jedná se o radostnou a nadšenímnaplňující činnost. Znamená toosvojit si klíče ke skutečnosti, růst,dospívat. Učení by mělo být odpovědína skutečnou potřebu, a tedy bymělo přinést skutečné zadostiučinění.Namísto toho se jedná o činnostvelmi neoblíbenou.„Už se mi vůbec nechce!“ pro kolikdětí je to výkřik ve ztraceném boji:ten nejkrásnější díl života ponořenýv nudě.Největší překážka se nacházív myslích dospělých. Rodina nenínevinná. Potěšení z učení je závisléna tom, jak dobře byly dětemod počátku předávány intelektuálnía tvořivé podněty. Škola i rodina senechávají přemoci impulzy ze světatelevize a elektroniky, které jsou automatickykonzumovány a vytvářejíjenom zmatek.Dítě nemůže mít chuť ke čteníučebnic, jestliže jeho rodiče, jenco přijdou z práce, zapnou televizi.Nejlepší přípravou na dobrý školnírok je skutečná a hluboká motivace.Avšak nikoho nelze motivovat kázáním,hrozbami, naléháním, citovýmvydíráním, tresty nebo pokusy druhéhopodplatit. Ten, kdo chce opravdumotivovat, by si měl zapamatovatdeset „klíčů k úspěchu“:lásky k sobě. Nikdy nesmíme zapomenout,že děti potřebují, aby sena ně někdo díval, všímal si jich,aby byly obklopeny citovou jistotoua slovy, která jim pomohou plně sezačlenit mezi ostatní lidi.• Objev, že jsme jedineční, vedek přesvědčení: každý z nás máúkol, jedinečné poslání, které musíobjevit a pěstovat.• Pomáhat dětem, aby si vytvořily„vizi“ do budoucna, přestavily si cíla uvědomily si, že hodiny ve školejsou schody, které vedou ke konkrétnímuuskutečnění snu.• Musí existovat spojitost mezi světemrodiny a světem školy, abyse školní předměty nezdály přílišab straktní a odtržené od reality. Jetřeba dětem vysvětlit, nakolik „sejim budou hodit“. Jednoduše řečeno,je důležité se vyvarovat negativníchřečí o škole a učitelích. Tímse již dostatečně zabývají sdělovacíprostředky. Hovoří o škole jakoo skutečnosti v rozkladu a dávajítak alibi lenosti studentů a jejichrodin.• Je třeba jasně vědět, že problémyve škole děti trápí. Cítí se odmítánysystémem, ponižovány předspolužáky, zbaveny odvahy kvůlizklamání z rodičů.• Motivace je nakažlivá. Nadšeníučitelé a rodiče přenášejí radostz poznávání.• Věnovat energii tomu, aby člověkneztrácel odvahu. Školní čas jedlouhý a dětem připadá nekonečný.Je třeba hovořit na rovinu:cílem školy není dosažení titulu,aby pak člověk dostal práci, nýbržmožnost nabýt vědění a nástrojek tomu, aby se stal dospělým.Je to tak trochu jako s rostlinou,která má zapotřebí vodu, zemia slunce, aby mohla vyrůst a dátplody. I trpělivost je ctností, kterouje potřeba se naučit: umožňujepoložit základ, který v časevydrží.• Je nezbytné děti naučit ocenit námahu,což není vrozené. Každéučení vyžaduje úsilí a píli. Dítě začínás velkým úsilím chodit, mluvit,udržovat se čisté…, aniž by sito uvědomovalo, protože jeho námahaje doprovázena okamžitýmuspokojením. Uspokojení ze školyvšak přijde až časem. Nejhůře jsouna tom děti rozmazlené, zvyklé mítvšechno a hned; pro takové je snášeníškolní námahy a úsilí skoronemožné. Školní úspěchy se vždybudují v rodině.Bruno Ferrero,přeložil Ladislav Heryán• Život je třeba představovat jakodar, za který neseme odpovědnost.To je prvním velkým darem křesťanství:nelze žít nazdařbůh.• Je velice důležité znovu objevit význampovolání, které se proměňujev pocit vlastní jedinečnosti a v radostnéobjevování nadání a schopností.Proto se každé dítě musí cítitjako „jediné“, je třeba se vyvarovatsrovnávání, vystavování do soutěžes ostatními nebo zraňování jehoFoto: Kay Patwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 11

-TÉMA-Salesiánské středisko volného času Don Bosco OstravaTermín Účastníci Místo Vedoucí Cena*Summer action 24.–31. 7. děti 7–9 let Hodoňovice (Baška) StanislavaBeilnerováJUMANJIMáš odvahu hrát?16.–25. 7. děvčata 10–12 let Pstruží (Orlí hnízdo) VeronikaŠebestová1 500/1 000 Kč2 100/1 300 KčZemě Pandora 1.–10. 7. chlapci 10–12 let Hodoňovice (Baška) Štefan Grinvalský 2 100/1 300 KčKameny osudu 11.–23. 7. děti 13–15 let Hodoňovice (Baška) Jiří Heiser 2 200/1 300 Kč* Snížená cena za lomítkem se týkádětí, které jsou v tomto školnímroce pravidelnými návštěvníky programůStřediska (Oratoře, Kroužků,Doučování) nebo kostela sv. Josefa.Tuto cenu si mohou snížit našetřenýmiZefiríny. Bližší informace zašlevedoucí tábora nejpozději 14 dnípřed začátkem tábora. Do té dobyinformace u P. Mgr. Jiřího Cahy (737309 909), ostrava.sdb@seznam.cz,Vítkovická 28, 702 00 Ostrava, tel.:599 526 361 a www.ostrava.sdb.czInline chaloupkaČesko -anglická chaloupka INLINE –3.–12. 8. – pro holky i kluky 15–20let, kteří si chtějí procvičit angličtinus pevnou českou půdou pod nohama,ale zahraničními vedoucími.Místo konání: Osová Bítýška, vedoucí:Jana Švecová (inline@sadba.org).Cena: 1700 Kč. Dík, J.Foto: archiv SMSalesiánské středisko mládeže České BudějoviceTéma Termín Místo konání Vedoucí ÚčastníciPoklad Aztéků 2.–9. 7. Kvilda Martin Vicián chlapci 1.–2. třídaCirkus Don Bosco 1.–10. 7. Ovčín u Bernartic Dominik Oujeský chlapci 3.–4. třídaNečekané dobrodružství 30. 6.–8. 7. Hranice u Nových Hradů Miroslav Veselý chlapci 5.–6. třídaChlapi sobě 10.–21. 7. Ovčín u Bernartic Martin Havlíček chlapci 7.–8. třídaOtava není otrava 2.–6. 7. vodácká chaloupka Jakub Švanda chlapci 7.–9. třídaZajímavé časy 3.–10. 7. Pořešinec Alena Tlamsová děti 5–7 letPodivuhodné putování 9.–16. 7. Kvilda Markéta Filipová děvčata 1.–2. třídaRok v deseti dnech 1.–10. 7. Putim Ludmila Hesová děvčata 3.–4. třída11:55:00 21.–31. 7. Ovčín u Bernartic Jana Šandová děvčata 5.–6. třídaTOTAL 8.–18. 7. Hranice u Nových Hradů Eva Opekarová děvčata 7.–8. třídaVolání divočiny 18.–31. 7. Hranice u Nových Hradů Ondřej Záleský 15–17 letZpátky do lesů 22.–30. 7. volná příroda Václav Jiráček 17–19 letVíce informací: Salesiánské středisko mládeže České Budějovice, E. Destinové 1, 370 05 České Budějovice,www.sasmcb.sdb.cz, kontaktní osoba: Mgr. Jiří Heller, e -mail: chaloupky@sasmcb.cz, tel.: 731 625 95514 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-TÉMA-Salesiánské středisko mládeže Praha -KobylisyKobyliské nám. 1, Praha 8, tel.: 283 029 111Téma Termín Místo konání Vedoucí Účastníci CenaChaloupka pro děti 9.–16. 7. Budeč u Žďáru nad Sázavou Míša Láníková 6–11 let 1 900 KčChaloupka pro mládež 2.–8. 8. Bozkov u Semil Dušan Vaněk 12–16 let 1 500 KčDůležité: o prázdninách funguje oratoř! Podrobnosti na http://sasmkob.sdb.cz/.Salesiánský klub mládeže ZlínTermín Účastníci Místo VedoucíIndiáni kluci 10.– 20. 7. 10–14 let Budkovice Banďouch LadislavIndiánky děvčata 20.–30. 7. 10–14 let Budkovice Jiří WoclawekStředověk děvčata 10.–20. 7. Budkovice Kateřina AbrahámováStředověk kluci 20.–30. 7. Budkovice Víťa MachStředověk středoškoláci 30. 7.–10. 8. Budkovice -Zlín Jiří WoclawekVodácký tábor 30. 6.–7. 7. od 15 let VltavaPříměstský tábor pro dívky 1.–9. 7. (mimo víkend astátní svátky) a 23.–27. 8.10–14 let ZlínDospěláci, příležitost pro vás! Od neděle 4. 7. do soboty 10. 7.Víte, kam vlastně jezdí vaše dítě na tábor? Už jste se za nimi byli někdypodívat? Tušíte, jaké to je spát ve středověkém stanu, být chvíli rytířemnebo dvorní dámou? Dívat se do ohně sněmovního teepee a prožívatatmosféru indiánského tábora? Pro vás jsme připravili krátký pobyt v tábořeu Budkovic. Vede: Jiří WoclawekSouhrnné informace:• Cena desetidenního pobytu pro dítě do 18 let 2 900 Kč, děti s trvalýmpobytem ve Zlíně platí jen 2 400 Kč. Pobyt dotuje Statutární město Zlín.• Tábory jsou určeny pro děti od 10 do 14 let. Po osobní domluvě lzepřihlásit i mladší sourozence. Středoškoláci (kluci i děvčata) od 15 letvýše (ukončená ZŠ). • Cena pro sedmidenní tábor rodičů s dětmi: Dospělí– 1500 Kč, Dítě nad 10 let – 1200 Kč, Dítě do 10 let – 800 Kč.Klub dětí a mládeže nabízí svůj program i o prázdninách, a to ve dnech1.–9. 7. a 16.–26. 8. 2010. Podrobnosti: http://zlin.sdb.cz/Foto: archiv SMSalesko – Brno -LíšeňTermín Účastníci Místo Vedoucí„Kde domov můj…“ aneb toulky 31. 7.–7. 8. 7–9 let Fryšava Jirka Novotňákčeskými dějinamiZa krále, za vlast, za Anglii! 31. 7.–7. 8. 9–11 let Opatov u Třebíče Dana MalíkováCesta časem 24. 7.–1. 8. 11–13 let Koněšín u Dalešické přehrady Jirka PalečekChce to šťávu 7.–17. 7. 14–16 let Žulová? Ondra ŠabatkaEquilibrium 9.–16. 8. 15–18 let Stařeč Pavel PlevaVšechny tábory jsou určeny pro smíšený kolektiv chlapců a děvčat. Podrobnosti najdete na www.salesko.cz, nabídkupříměstských táborů najdete tamtéž. Přihlašování probíhá přes systém www.salesianivali.cz. Kontaktní osoba: LiborMacák, 608 556 980, tabory@salesko.cz.www.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 15

-TÉMA-Salesiánské hnutí mládežeKlub ProstějovTermín Účastníci Místo konáníPohádkový tábor pro děti 3.–10. 7. děti 7–13 let Stará Voda v JeseníkáchŽelva Ninja 10.–17. 7. děti 7–13 let Stará Voda v JeseníkáchPohádkový tábor pro děti 17.–24. 7. děti 7–13 let Stará Voda v JeseníkáchPohádkový tábor pro děti 24.–31. 7. děti 7–13 let Annaberg v JeseníkáchAvatar (na motivy filmu) 3.–17. 7. chlapci 13–16 let Jeseníky, chataZtracenkaAlpy 2010 – cyklistické putování a turistika 4.–18. 8. mládež od 14 let Rakouské AlpyVodácký tábor Vltava (společně18.–20. 7. mládež od 16 let Vltavas Cyrilometodějským gymnáziem)Do neznáma – V podstatě dva tábory(program organizován zvlášť pro chlapcea pro děvčata, část programu společná)8.–18. 8. mládež 13–15 letRanger’s výcvik nových animátorů 23.–28. 8. mládež 15–18 let BeskydyRanger’s výcvik nových animátorů -Šmoulů 26.–30. 7. mládež 14–15 let JeseníkyBrigáda na Annabergu19.–24. 7. pro všechny přátele klubuSHM Prostějov (včetněrodičů)JeseníkyZamávání prázdninám (etapová hra, výlety 25.–28. 8. všichni účastníci táborů Stará Vodado přírody)Bližší informace a podrobnosti: P. Jaroslav Němec, SDB, tel.: 603 953 727, e -mail: sdb.pv@tiscali.cz, http://animatori.prostejov.czKlub Praha -KarlínTermín Účastníci Místo Vedoucí CenaVšeobecná 18.–24. 7. 13–16 let Spáleniště Marie Jakubcová 1 300 KčAkčně -kreativní 13.–20. 8. 10–12 let Tehov Jana Martínková 1 300 KčDobrodružná 23.–29. 8. 6–8 let Hrádek u Vlašimi Markéta Šavrdová 1 200 KčKreativně -akční 20.–27. 8. 11–13 let Jesenice u Rakovníka Terezie Beránková 1 300 KčBližší informace poskytne Jana Plevová, e -mail: janafma@gmail.com.ProSkoky 2010Pryč od civilizace! Pro všechny dobrodruhy, romantiky, snílky a pracanty se chystá mimořádná akce –ProSkoky 2010. Jedná se o pokus znovuoživit starobylý poutní kostel Navštívení Panny Marie v bývaléobci Skoky. Dnes se tam musí pěšky, nejbližší vesnice je 3 km, vlak či autobus ještě dál…A co vás 7.–15. srpna 2010 čeká?Budeme se starat o kostel, provádět poutníky a turisty a dle možností přispějeme k údržbě a zvelebení místa.K tomu si odpoledne dopřejeme několik dobrodružných adrenalinových aktivit, ke kterým láká okolní přírodaa zbyde čas i pro relaxaci v tichu, trávě, s knížkou či koupání v přehradě.Na večer pak, když místo utichne, sejdeme se u ohně, abychom si vyprávěli o příbězích z okenních vitrážía jejich prostřednictvím přemýšleli i o našem životě, hledali vlastní cestu. Spát budeme ve věžích kostela, vestanech či pod hvězdami…Více informací na mailu: gabina.stastna@gmail.com nebo facebooku (http://www.facebook.com/mariastock.skoky) či webu www.skoky.eu.16 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-TÉMA-Klub PlzeňPříměstskýs obědemTermín Účastníci Místo Vedoucí Cena19.–24. 7. (denně9.00–17.00 hod.)děti předšk.–7. třídaVšeobecný tábor 10.–18. 7. chlapci3.–5. třídaPro věřící čisympatizujícíHudebně -divadelnítábor9.–16. 7. děvčata3.–4. třída12.–20. 7. děvčata 4.–6. třída(ml. či st. po domluvě)PlzeňstřediskoOkrouhléHradištěMarta ČernáHanka Gennertová800 Kč1 500 KčTeplá Hanka Koudelková 1 400 KčJesenice Zdeňka Kůsová 1 500 KčBližší informace získáte u sester salesiánek Křimická 73, 318 01 Plzeň -Skvrňany, tel.+fax: 377 382 566.Klub SHM Praha -KobylisyTermín Účastníci Místo Vedoucí Cena1.–14. 8. 14–16 let Ovčín u Bernartic Petr Legner, e -mail: Petr.Legner@gmail.com,tel.: 608 550 2584.–17. 7. 12–14 let Rychnov na Moravě Lukáš Legner, e -mail: lukas.legner@gmail.com, tel.: 608 550 26115.–28. 8. 8–11 let Sloup v Čechách Jan Valer, e -mail: JanValer@seznam.cz,tel.: 728 673 118Více informací: Ing. Tomáš Kubalík, SDB, Kobyliské nám. 1,182 00 Praha 8, tel.: 283 029 124, e -mail: kubalik@sdb.cz,http://web.sdb.cz/chal/Účastníci Termín VedoucíDěti z kroužků od 5 let 14.–21. 8 . Gabriela Kučerová, e -mail:shmkrouzky@sdb.czMladší ministranti 1.–7. 8. Ondřej Triebenekl, e -mail:O.Triebenekl@seznam.czStarší ministranti 23.–29. 8. Vojta Smetana, e -mail:vojta.smetana@seznam.czcca 2 500 Kčcca 2 500 Kčcca 2 500 KčFormační kurz pro dospělou mládež:23.–30. 7. Vidče – formační kurz pro dospělou mládež, místo Jaroměřicenad Rokytnou, vedoucí P. Ondřej Matula, SDB, cena 1 000 Kč,kontaktní osoba P. Josef Kopecký, SDB, Šantovo nám. 183, 570 01Litomyšl, e -mail: jkopc@quick.cz, tel.: 4616122636.–13. 8. Vidče – formační kurz pro dospělou mládež, místo: Vidčeu Rožnova pod Radhoštěm, vedoucí P. Petr Chovanec, SDB, cena1 000 Kč, kontaktní osoba P. Josef Kopecký SDB, Šantovo nám. 183,570 01 Litomyšl, e -mail: jkopc@quick.cz, tel.: 461612263Duchovní cvičení sester salesiánekDuchovní cvičení pro děvčata od 16 let se uskuteční 21.–27. 8. Kazatelembude P. Karel Moravec a sestry salesiánky.Místo: Vidče (Beskydy), cena: příspěvek podle možností, cestusi hradí každá sama. Kontakt: Zdeňka Kůsová, FMA (zdenkafma@seznam.cz)Více informací na www.salesianky.czFoto: archiv SMwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 17

-UKÁZKA Z KNIHY-Puberťáci a adolescentiFoto: Pavel ZuchnickýDnešní děti do puberty vstupují dříve, kolem desátého a jedenáctéhoroku života, přitom však domov opouštějí mnohem později než v minulosti.Kniha Puberťáci a adolescenti provází rodiče jednotlivýmioblastmi výchovy teenagerů a je postavena na praktických radách,svědectví rodičů i mladých lidí.Nastavte hranice!Ve které z následujících věcí byste zezásady neměli ustupovat?• Uklizený pokoj• Hlasitá hudba• Noční návraty domů• Domácí úkolyUklizený pokoj. Zdá se, že tatootázka znepokojuje mnoho rodičů.Ale když se nad tím zamyslíte, je toopravdu tak důležité – pokud jsoudveře od pokoje zavřené a pokud senedomníváte, že se do pokoje nastěhovalnežádoucí hmyz nebo zvířata?Určitě jsou důležitější problémy, nakteré byste se měli soustředit. Šetřetesi energii na velké bitvy!Hlasitá hudba. Hlasitá hudba sicemůže ztěžovat život, ale patrně tonení nejzávažnější starost na tomtoseznamu. Přesto je však důležité,abyste tyto otázky se svým dospívajícímpotomkem probrali a abystev klidu formulovali své myšlenky. Mělibyste dospět přinejmenším ke kompromisu.Adolescenty je třeba véstk tomu, aby se naučili brát ohledyna ostatní členy domácnosti. Vyjednávejte!Hledejte kompromis! Dejtejim sluchátka! Ale neustupujte!Noční návraty domů. Toto je závažnétéma, protože většina rodičůtráví příliš mnoho bezesných hodinčekáním, až se jejich dospívajícípotomek vrátí do hnízda. Pokud jstese dohodli na době návratu, měliby adolescenti dohodu dodržovat,a když ji nedodrží, měli by nést následky.Větší naději na úspěch máte,pokud váš potomek měl možnostvyjádřit se k danému tématu. Zvažtetaké možnost výjimek, napříkladv případě večírku při zakončení školníhoroku. Mladí lidé potřebují dostatpříležitost, aby se mohli naučitodpovědnosti a ohleduplnosti vůčiostatním a aby zmíněnou ohleduplnostmohli projevit. Srozumitelně formulujtesvoje odůvodněné požadavkyna noční návrat domů. Děláte si starostio svého dospívajícího potomkaa jeho bezpečí.Domácí úkoly. Tato záležitost jesice důležitá, ale patrně vám nebudedělat takové starosti jako pozdnínávraty domů.Promluvte si se svým adolescentemo domácích úkolech a zjistěte,zda mu můžete pomoci buď se samotnouprací, nebo se zavedením18 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-UKÁZKA Z KNIHY-pravidelného pracovního režimu.Nejdříve úkoly, teprve potom televize?Nejdříve úkoly, teprve potomtelefonování a e -maily kamarádům?Proberte tyto záležitosti se svým potomkema dejte najevo zájem. (…)Do neznámaAť už se mladí lidé po maturitě rozhodnoupro další studium, nebo prozaměstnání, v každém případě je topro ně velká změna. Musí najít odpověďna několik důležitých otázek:• Jaká životní dráhaa pracovní kariéra jepro mě ta pravá?• Co budu dělat, když sivyberu špatně?• Co mě čeká ve světě?• Dokážu si najít na univerzitěnebo v prácinové přátele?• Dokážu se vyrovnats novými požadavky?• Co řeknou mámaa táta, když nebuduúspěšný?• Jak zareagují, když jimřeknu, že už nechcistudovat?Gesto, které znamenámnohoJako výchovná poradkyněpomáhám mladýmlidem při rozhodovánío dalším studiunebo zaměstnání. Vechvíli, kdy student odcházíz mé kanceláře,vždy vstanu a podámmu ruku. „Jsem s vámiohromně spokojená.Opravdu jsem přesvědčená,že tento směr jepro vás vhodný. Dejte o sobě občasvědět, opravdu mě zajímá, co s vámibude dál. Hodně štěs tí!“ Mladílidé jsou často překvapení, kdyžjim podám ruku. Překvapení všaktéměř vždy rychle vystřídá takovýnával potěšení, až někdy zaslzím –zejména tehdy, když je student viditelnědojatý. Co prožívají? Pravděpodobněsměsici pocitů. Obavyz neznámé budoucnosti, někdytaké smutek nad tím, že opouštějíškolu, a snad také štěs tí z toho, žejim někdo důvěřuje. Tohle podáníruky má opravdu úspěch! Jednoumě velká skupina studentů zahlédla,jak podávám ruku jednomu zestudentů na chodbě před svou kanceláří.Přišli se za mnou poradit,co by měli dělat po skončení školy,a jeden z nich mi opravdu vyrazildech. Když se chystal k odchodu,natáhl se a energicky mi potřáslrukou. Jen máloco mě zaskočí, aletoto mě na zlomek vteřiny dostalo.To je úžasné, pomyslela jsem si.Mladí lidé potřebují mít pocit, žedospělí je považují za důležité a žebudou potěšení, když jim podajíruku. Onoho dne jsem si podalaruku s mnoha studenty. Pokud máobyčejné potřesení rukou s výchovnouporadkyní pro mladé lidi takovývýznam, představte si, jak nesmírněmůže být toto gesto důležité,pokud s ním přijdou rodiče, prarodičenebo sourozenci! Podání rukyje nesmírně výmluvné. Vyjadřuje,že s mladým člověkem jednátejako rovný s rovným, že ve vašemvztahu nastal určitý posun. Dávátemu hmatatelný signál, že jste přesvědčenío tom, že je už dospělýa že ho čekají důležité a vzrušujícíudálosti. Ze všeho nejvíce tím aledáváte najevo, že ho respektujete.Je to prosté, ale nesmírně důležitégesto. Samozřejmě že existujíi další výborné způsoby, jimiž mohourodiče dát najevo hrdost na svéděti: ruka kolem ramen, spontánníobjetí, poplácání po zádech. Vevýznamných okamžicích v životěmladého člověka tato gesta říkají:„Jsem na tebe pyšný.Věřím ti.“ A když užjste u toho, řeknětejim to nahlas. Z celéhosrdce doporučujipoužívat podání rukya další gesta vyjadřujícírespekt. Mladí lidéje milují.ErinV tomto období velkýchzměn bývají mladí lidéčasto docela vystrašení.Naše společnost kladevelký důraz na přechodze střední školy na vysokounebo do zaměstnání.Mladí lidé mířícído neznáma potřebujívědět, že rodiče a rodinajsou pro ně zdrojemtrvalé podpory a stability.Rodiče a rodina jsoubezpečným útočištěm,kam se mladý člověkmůže kdykoli vrátit. Postarejtese o to, aby vašeděti věděly, že nebudete„vyšilovat“, když se jimv novém zaměstnánínebo na nové škole nebudedařit. Někteří mladí lidé zvládnoutoto období změny s nepatrnýmúsilím, ale jiní se budou muset urputněsnažit. Rodiče by měli být ostražitía včas zpozorovat, že se mladý člověkv tomto období cítí „ztracený“.Měli by dát najevo porozumění a býtmu oporou.Puberťáci a adolescenti,Michael Carr -Gregg; Erin Shale,Portál, Praha 2010Foto: Andre Larssonwww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 19

-PROFIL-Titus Zeman – oběť komunistické toPrvní proces blahořečení v bratislavskéarcidiecézi zahájil v pátek26. února 2010 arcibiskupStanislav Zvolenský. Salesiánitotiž požádali o zahájení zkoumáníživota a pověsti mučedníkarodáka z Vajnor, salesiána TitaZemana (1915–1969).Zahájením diecézní fáze procesu blahořečeníbyl Titu Zemanovi přiznántitul Služebník Boží.V aule bratislavského kněžskéhosemináře sledovaly zahájení procesui tři rodné sestry Tita Zemana a takéjeho synovec Michal Titus Radošinský,který o svém strýci napsal uždvě knihy.Knězem chtěl býtodmaličkaTitus Zeman se narodil 4. ledna1915. Byl nejstarší z deseti dětía vyrůstal v rodině, která vedla dětiod útlého dětství k víře. Proto nenídivu, že se už jako desetiletý chlapecrozhodl vydat cestou kněžství a nikomuse nepodařilo odradit ho od tétomyšlenky.Gymnaziální studia absolvovalpostupně v ústavech salesiánův Šaštíně, Svatém Beňadiku a veFryštáku. Jako salesiánský asistentpůsobil ve Svatém Beňadiku a v MoravskéOstravě.Teologii začal studovat v roce1937 v Římě na Gregoriánské univerzitě.Titova touha stát se knězemse splnila 23. června 1940, kdy bylv Turíně vysvěcen na kněze.Když se po skončení studií vrátilna Slovensko, aby šířil Boží slovoa věnoval se mládeži, jak si to v mládívysnil, začal působit v salesiánskéoratoři v Bratislavě v Miletičověulici.Inspektor Josef Bokor ho poslalstudovat chemii a přírodopis na přírodovědeckoufakultu, aby pak mohltyto předměty vyučovat na biskupskémgymnáziu v Trnavě. Tam takéod roku 1943 vyučoval.Na Tita Zemana velmi dolehlyudálosti barbarské noci z 13. na 14.dubna 1950, kdy státní moc obsadilakláštery a přesunula řeholníky dosoustřeďovacích táborů. V té doběbyl díky Boží prozřetelnosti na fařev Šenkvicích.Kněz -převaděčTita trápilo pomyšlení, co je se spolubratry,a přemýšlel, jak by jim pomohl.Začal se zabývat myšlenkoupřevést ilegálně mladé spolubratrya bohoslovce do Turína, aby mohlidokončit studium. Navštívil protoP. Františka Revese na faře v Brodskéma řekl mu, co zamýšlí. Šli sespolu podívat až k řece Moravě domíst, kde začínalo hraniční pásmoa kde by mohly být brody. Protožeale neměli žádné zkušenosti s ilegálnímipřechody hranic, dohodli se, ženajdou převaděče.V létě 1950 navštívil Tita Zemanav Šenkvicích jiný salesián ErnestMacák a navrhl mu, aby odvedlnedostudované bohoslovce a mladéspolubratry do zahraničí. Když muřekl, že ho napojí na jednoho převaděče,Titus hned souhlasil. Odcestovalispolu do Borského SvatéhoMikuláše, kde domluvili schůzkuse zkušeným převaděčem JozefemMackem. Titus se stal organizátoremvelmi riskantní a nebezpečné činnosti.Od této chvíle začal připravovatpřechod přes hranice.Do Turína nakonec převedl dvěvýpravy – 31. srpna 1950 klerikya 23. října 1950 dostal za hranicekleriky, bohoslovce i kněze.Ani zlé zkušenosti a hrozící nebezpečíneodradily Tita od přípravydalší cesty. Věřil, že ti, kdo budoumoci studovat v Turíně, se jednouvrátí na Slovensko jako kněží, nebopůjdou jako misionáři šířit slovo Božído světa.Spadla klecDne 7. dubna 1951 se v Šaštíněsešla skupina asi 20 kněží a bohoslovců,kteří chtěli také překročitstátní hranici a odejít do Turína.Ráno 8. dubna se vydali na cestu.V noci ale byla bouřka a terén, kterýmšli, byl rozbahněný.Cesta byla dlouhá a velmi únavná.Starší kněží nezvládali tempov obtížném terénu a zaostávali.K Moravě přišli 9. dubna s více nežtříhodinovým zpožděním a zjistili,že řeka je rozvodněná. Ve skupinanavíc chybělo čtyři nebo pětuprchlíků. Některým uprchlíkům senavíc zdálo, že navrhovaný způsobpřechodu přes řeku je nebezpečný.Někteří kněží, zejména neplavci, tofyzicky a psychicky nezvládli, bálise. I přes Titovo ubezpečování, žeje přechod bezpečný, se rozhodli, žese vrátí. Po rozchodu je zpozorovalipohraničníci a postupně za pomociarmády a policie pochytali šestnáctz dvaceti členů skupiny. Už 9. dubnase rozšířila zpráva, že se přechodnepodařil. Všem bylo jasné, že je zle.Smutná zpráva se dostala i do Turínaa Říma.Křížová cesta začínáTitus Zeman byl mezi chycenýmia dostal se do vyšetřovací vazby.O svém věznění řekl AugustínuKrivosudskému: „Když mě chytili,začalo moje křížová cesta. Nejtěžšíchvíle jak po fyzické, tak po psychickéstránce jsem prožíval ve vyšetřovacívazbě. Trvala v podstatě dvaroky. Pod oknem cely bylo popraviště.Denně tam přiváděli lidi. Slyšeljsem strašné až nelidské výkřikya nářek – mučili je i tam… Žil jsem20 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

tality – se stal Služebníkem Božímv neustálém strachu, že v kterémkoliokamžiku se otevřou dveře mojí celya povedou mě na popraviště. Zešedivěljsem z toho.SoudSoudní jednání proti Titovi Zemanovia společníkům začalo 20. února1952. Obžaloba se opírala o vymyšlenéudálosti z vynucených přiznáníobžalovaných, prokurátor soustavněútočil na Vatikán, církev a věřící.Titus Zeman byl v obžaloběcharakterizován jako zarytý nepřítelstátu, špion ve službách vatikánskézpravodajské služby a CIC, jako vlastizrádce,který z republiky ilegálněodváděl další nepřátele státu. Prokurátorpožadoval pro Tita absolutnítrest – smrt.Titus Zeman se obhajoval takto:„Ve svědomí se cítím nevinen.Všechno, co se mi klade za vinu,jsem dělal z lásky k církvi a k Salesiánskéspolečnosti, které děkuji zavšechno, čím jsem. Považoval jsemza svou povinnost odvést ,na Západ‘kněze, kterým zde bylo znemožněnépůsobit.Za zvláštní poslání jsem pokládalpomáhat salesiánským bohoslovcůma mladým spolubratřím odejít studovatdo Turína a dokončit bohosloví,když se zde po uzavření řeholníchdomů nemohli stát kněžími, což bylojejich vroucí touhou. Svědomí mi nicnevyčítá. Jsem klidný.Ráno 22. února přečetl předsedasoudního senátu Pavol Korbuly rozsudek:Jménem republiky se TitusZeman odsuzuje na 25 let odnětísvobody.Souhrnný trest pro odsouzenéi s knězem ThDr. Koštialem byl308 let vězení…Nikdy se nezlomilPo odsouzení následovala strastiplnácesta Tita Zemana komunistickýmivězeními. V posudku vypracovaném21. března 1956 na T. Zeman v Jáchymověse píše: „…Jeho postojk práce byl velmi dobrý, z této stranyje spolehlivý. Pracoval v kolektivu,-PROFILkterýse řadil na zdejším NPT mezinejlepší. Jeho pracovní výkony bylyvždy hodně nad 100 %.Jeho postoj k dnešnímu lidovědemokratickémuzřízení je však úplnězáporný a nijak se tím netají.“Po uplynutí poloviny trestu požádalTitus o podmínečné propuštěnína svobodu. Dne 9. března 1964mu dali podepsat prohlášení o mlčenlivostia druhý den ráno proběhlou Okresního soudu v Jičíně soudníjednání, kterém přijali usnesení, žeTitus Zeman je podmínečně propuštěnz vězení, ale celkovou délku trestumu nezkrátili.Foto: 3× archiv slovenských salesiánůMše bez lidíV roce 1967 se začala politická situacev Československu uvolňovat.Titus Zeman dostal povolenísloužit mši svatou u bočního oltářev kostelech ve Vajnorech, v civilníchšatech, bez přítomnosti věřících.Denně po návratu z práce a v nedělipřed desátou šel do kostela a sámv tichosti sloužil mši svatou u oltářeNejsvětějšího Srdce Ježíšova.Po několika měsících dostal souhlaszpovídat. A protože zpovídalvelmi rád mnohdy nedočkavostí aninesnídal a spěchal do zpovědnice,aby na něj nemusel nikdo čekat. Říkával:Já musím čekat na hříšníka,ne hříšník na mě.Nepředstavitelnou radost měl,když dostal začátkem roku 1968souhlas sloužit veřejně mši svatoua vykonávat kněžskou službu. Přitomse postupně uzdravoval. Zapomínalna trýznění, kterému byl bezdůvodněvystaven ve vězení. Získal sebevědomí,odvahu mu dodávaly i změnyv politické situaci. I nadále ale muselpracovat jako skladník.Navečer 7. ledna 1969 pocítilTitus Zeman srdeční nevolnost, druhéden večer 8. ledna jeho šlechetnéa obětavé srdce dotlouklo.Podle http://www.saleziani.sk/zeman--titus.html připravil Jiří Kučerawww.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 21

Pavel Šporcl jedl jako AfričanDo akce Dnes jím jako Afričan sev pátek 5. března 2010 zapojil známýhouslový virtuóz Pavel Šporcl,který si za pomoci hudebníkaPedra z Angoly připravoval africkýmilipap s chakalakou. Cílem akcebylo poukázat na obrovské rozdílyve světě, na chudobu a hlad.Akce Dnes jím jako Afričan probíhalacelý březen. Zájemci mělimožnost přidat se k fanouškům nainternetové sociální síti Facebook,kam mohli vkládat fotografie a psátkomentáře a zážitky ze svého africkéhostolování.„Snažím se svou maličkostí pomáhat,kde se dá. Hraju poměrněčasto na benefičních a charitativníchkoncertech, dávám šátky na dražby…Tohle bylo zase něco jiného,jak prostě pomoci, podpořit dobrouvěc. Milipap jsem nikdy nejedl, nikdyjsem Afričanem nebyl, tak jsemsi řekl, že bych to mohl vyzkoušet,a proto tu jsem,“ řekl o akci PavelŠporcl, kterému milipap s chakalakouchutnal. „Chutná mi to, chakalakaje výborná, milipap o poznáníhorší, ale vzhledem k tomu, že jsemdneska nesnídal, jsem spokojený,“chválil známý houslista angolskéhohudebníka Pedra, se kterým jídlopřipravoval.Akci připravila Salesiánská asociaceDona Boska (SADBA) jako doprovodnýhappening projektu Adopcenablízko. Cílem tohoto projektu jepomoci ohroženým a znevýhodněnýmdětem a mládeži v různýchPEDRO A PAVEL ŠPORCLFoto: Jiří Kučera-KRÁTKÉ ZPRÁVYkoutechsvěta. Adopce nablízko tamvysílá své dobrovolníky do projektůsalesiánských center, aby se staralio sirotky, děti ulice či o mládež sesklony ke kriminalitě. Dobrovolníciv současnosti působí v Jihoafrickérepublice, Zambii, Mexiku, Indii,Bulharsku i České republice.Veronika MokrejšováStatistické údaje o salesiánechK 31. 12. 2009 měla česká salesiánskáprovincie 163 spolubratrůse sliby, 6 salesiánů měločasné sliby, 157 (11 koadjutorů,3 studenti, 2 jáhni před kněžskýmsvěcením, 1 trvalý jáhena 140 kněží) mělo věčné sliby.Během loňského roku:• 1 přednovic vstoupil do noviciátu,• 2 novicové složili časné sliby,• 2 spolubratři přijali dispens od časnýchslibů,• 2 spolubratři složili věčné sliby,• 2 spolubratři přijali jáhenské svěcení,• 2 jáhni přijali kněžské svěcení,• 1 kněz byl propuštěn z kongregace• 3 kněží (J. Křížek, J. Pekárek a F.Socha) zemřeliPrůměrný věk:• kněží 56,6,• koadjutorů 46,3,• studentů 29,1,• noviců 30,2,• všech salesiánů včetně noviců54,0.• Máme 17 komunit v České republice,1 komunitu v Bulharsku.Salesiáni ve světěSalesiánů včetně biskupů a novicůbylo k 31. 12. 2009 15 952, což jeo 142 méně než v roce 2008.• Salesiánů se sliby bylo 15 465včetně biskupů, noviců 487.• Věčné sliby mělo 13 084 spolu-bratrů včetně biskupů, 2381 měločasné sliby.• 39 koadjutorů složilo roku 2009první sliby, což je 8,95 % z prvoslibujících.Novokněží bylo 195.Podle regionů rosteme nejvýraznějiv regionu Asie Jih. Dále rostemev regionu Afrika – Madagaskar. AsieVýchod – Oceánie je téměř neměnný.V ostatních regionech se snižuje početSDB, nejvíce v těch evropských.Máme 92 provincií a vizitatorií –během roku jedna ubyla – vizitatorieKanada byla připojena k provinciiUSA – Východ. Salesiáni jsou ve 130státech. Během roku 2009 jsmevstoupili i do Bangladéše, i když tamještě není kanonický dům.22 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-KRÁTKÉ ZPRÁVY-Ekvádor a pan Vincenc JandaPřed nedávnem jsem se vrátil z Ekvádoru, kde jsme pro televiziNoe natáčeli několik humanitárních a misijních dokumentů.Jedním z hlavních cílů byl i dokument o salesiánském koadjutorovipanu Vincenci Jandovi, který zemřel v Ekvádoru před 28 lety.Jeho praneteř Ludmila Adamcová sbírala osm let jeho dopisy rodině,které pak vydala v knize Dopisy z rovníku. Ona byla také iniciátorema členem natáčecího štábu.Skvělým společníkem při natáčení nám byl také slovenský misionářAntonín Odrobiňák. Provázel naše putování za dříve narozenými spolubratry,kteří si ještě dnes pana Vincence pamatují. Byli jsme stále víca více překvapováni, jak na něj spolubratři salesiáni vzpomínají: Člověkveselý, přátelský, obětavý a velice zbožný.Pokaždé, když jsme položili otázku – pamatujete si na panaJandu – se rozzářili a spustili chvalozpěvy. Podařilo se nám natočitrozhovor i s paterem, kterému bylo již 97 let. Při jiném natáčení devětaosmdesátiletýsalesián upoutaný na lůžko hovořil o panu Jandoviv kuse půl hodiny a nedal se zastavit – tak ho měl rád…Podařilo se nám také navštívit hrob pana Vincence, který se nacházípři pobřeží Tichého oceánu v třímilionovém městě Guayaquilu. Jehopraneteř na něj položila symbolicky věnec s trikolorou a společně jsmeprosili o jeho přímluvu za české salesiány i za nová povolání.V současnosti zpracováváme natočený materiál, dokument by sev televizi Noe mohl objevit začátkem prázdnin, k dispozici bude i naDVD.Leoš RyškaLUDMILA ADAMCOVÁU HROBU VINCENCE JANDYFoto: VZDny spirituality Salesiánské rodinyDostala jsem nabídku zúčastnitse letošních lednových Dnů spiritualitySalesiánské rodiny. Cestovalajsem od nás sice sama,ale v Římě na letišti jsem se setkalase Slováky, a pak už jsmejeli společně. Zatímco u nás bylozataženo, spousta sněhu a mrzlo,v Římě bylo krásné počasí, svítilosluníčko, kvetly palmy a zrálypomeranče.Setkání začalo ve čtvrtek odpoledne,tématem byla Strenna 2010 „Pane,rádi bychom viděli Ježíše“. Hned přizahájení jsme si připomněli zemětřesenína Haiti a tamní salesiánskourodinu. Každý den byla přednáškana určité téma, po které následovalypříspěvky účastníků v sále.Některé skupiny salesiánské rodinypředstavily svá díla, např. ASCz Biancavilla, Salesiánské hnutí mládeže,Cancao Nova nebo polské poutěmladých. Odpoledne se pracovalove skupinách. Ta naše byla hodněvelká, protože byla složená z několikajazykových skupinek – portugalské,anglické, ruské, vlámskéa polsko -slovenské. Kromě některýchaktivit (sloužících k seznámení), kteréjeden kolega nazval mučením,jsme v jazykové skupince přemýšlelio prioritách salesiánské evangelizacev dnešní době.Naše moderátorka se snažila skupinurůzně oživovat, např. nás pohostilalikérem, abychom zažili, coznamená mít v sobě oheň. Navečerpak byla mše sv. a večeře. Na závěrdne jsme si poslechli večerní slůvkoa následoval koncert nebo jiná formafraternity.Pro mě byly tyto dny předevšímpříležitostí k nejrůznějším setkáním.Ve skupině, při jídle nebo na procházkáchjsme se blíže poznávalis jinými národy, s jinými skupinamiSalesiánské rodiny nebo i s lidmi,které už známe.Kromě toho to bylo také krásnésetkání s celou Salesiánskou rodinou,při svědectví o různých dílechjsem mohla vidět, co všechno našerodina dělá v různých částech světa,nebo si uvědomit bohatství, kterépřinášejí její jednotlivé skupiny. DonChávez nám oznámil připojení dalšískupiny do naší široké salesiánskérodiny – Komunita Missione di DonBosco.Při závěrečné řeči Don Chávezshrnul body, o kterých jsme mluvilive skupinách a které vycházely zeStrenny. Pro účinnou evangelizacidnes je třeba usilovat o misionářskésrdce, sdílet zkušenosti svého životas Ježíšem, klást Krista do centranašeho života. Jedinou formou, jakbýt věrohodnými, je být věřícími, toznamená že máme svědčit o setkáníse Vzkříšeným.Na závěr nás pozval na příští Dnyspirituality v roce 2011 se slovy, ženikdo z nás nesmí chybět. Jana S.www.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 23

-KRÁTKÉ ZPRÁVY-Beseda se zlínskými hokejistyZlínský salesiánský klub mládeženavštívili hráči tamníhohokejového týmu Roman Vlacha Jaroslav Kristek a trenér ZdeněkVenera.Jak se připravují na play -off, jakvzpomínají na duel se Spartou a dalšíotázky byly zodpovězeny, navíc sehrál i zápas ve šprtci a kalču. Odpolednevěru nadupané!Na závěr besedy sehrál ZdeněkVenera přátelské utkání ve šprtci seStandou Mechlem. Hrálo se na náhlousmrt a po těžkém boji rozhodlkrásnou trefou Zdeněk Venera o svémvítězství. Naopak duel v kalču taktopříznivě pro zástupce PSG nevyzněl:dvojice Venera–Kristek podlehlarozdílem třídy naší Dáše a Zdeňovi9:0, ale stůl podlézat nemuseli. Pobesedě rozdali trenér i hráči podpisyfanouškům a Jaroslav Kristek si ještězahrál s pár šťastlivci stolní tenis.Děkujeme za návštěvu a těšímese zase někdy v klubu na shledanouPavel ŘíhaFoto: 2× zlin.sdb.czMisie na NovémZélanduOd 7. února mají salesiáni komunituv další zemi – v Aucklandu na NovémZélandu. Územně patří k provincii„Panny Marie Pomocnice“v Austrálii. Prvním dílem salesiánůna Novém Zélandu je farnost v Massey,na periferii Aucklandu. Farnostmá dva kostely: jeden je v Masseya je zasvěcen sv. Pavlu, druhý jev sousedství v Ranui a je zasvěcensv. Malachiáši.Do nového díla byli posláni třisalesiáni: don James Adayadiel,misionář z Indie, který už mnoholet působí v australské provincii,jeden ze zakladatelů salesiánskéhodíla na Samoe, don Mika Leilua, jesamojským knězem a don MathewVadakkevettuvazhiyil je misionářemz provincie „Afrika Východ“.Farníci jsou různého původu,z největší části ze Samoy a z jinýchostrovů Tichého oceánu, z Indiea z dalších asijských zemí.ANSKanonizace donaCrespihoVe Vatikánu byl 15. února 2010publikován dekret, schvalující Aktadiecézního procesu blahořečenía svatořečení donaCrespiho. Proces takrychle pokračuje.Služebník Božídon Carlo Crespi Croci(1891–1982) bylsalesiánským misionářem,vychovatelem,přítelem chudých, vědcem a zakladatelemSalesiánské polytechnickéuniverzity v Ekvádoru.Postulátor don Enrico dal Covolohned předal prefektovi žádost o stanovenírelátora procesu, pod jehožzodpovědností bude vypracováno„Positio“, čili akta, která mají co nejlépeukázat hrdinný život a ctnostiBožího služebníka. Vicepostulátoremprocesu je don Luciano Bellini, někdejšírektor Polytechnické univerzitya současný ředitel díla v Guayaquil.ANSBývalí žáci a žákyně• Letošní pouť bývalých Žákůa žákyň Dona Boska se uskutečnína Svatém Hostýně 12. června.Mše svatá začíná v 10.15 hod.• Duchovní cvičení pro bývaléžáky v roce 2010 se konají odpondělí 13. září večer do pátku17. září dopoledne. Zájemci semohou hlásit do 15. srpna 2010na adrese: Miroslav Machálek,Výškovická 83, 700 30 OstravaZábřeh, tel.: 596 751 322.• Setkání bývalých internistůa oratoriánů z pražskéhoSalesiánského ústavu v Kobylisíchz let 1945–1950 seuskuteční v sobotu 8. května2010 v Praze -Kobylisích. Programzačíná v 10.30 mší sv.v kostele sv. Terezičky, v 11.30oběd, 12.30–15.30 přednáška,debata a vzpomínky. Zakončenív 15.30. Všechny upřímně zveP. Václav Teplý, organizátor (tel.:283 029 359).24 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

KřížovkaČeské příslovíNA TOTOMÍSTOINICIÁLYBÁSNÍKANEU-MANNAJMÉNOHERCEROMAN-ČÍKAHISTO-RICKÝVYSOKÝBALVANNÁŘADÍ(slangově)HASNICEDRUHLOSOSAA SICEZNAČKARADONUNAŠEMĚSTOZEMFOER-STEROVAOPERAŘÍMSKY501KŘEHKÝKOVSEVE-ŘANKAPTÁKS VELKÝMZOBÁKEMPOKLADNAPUNTIČKÁŘ2. DÍLTAJENKYHUDEBNÍSOUBORDÁMSKÝKLOBOUKÚHORYSOUBORTRKNUTÍ(řidčeji)STEPNÍRYSSVAZEKROŠTÍKRÁLOVNAVÍLZÁBAVNÁČINNOSTVOJENSKÁHLÍDKAPŘÍTOKDUNAJEZAŠKUBATASIJSKÝJELENPOMŮCKA:LO,MENHIRKŘEČOVITÉBOLESTIŠPRÝMAŘNOTOVÝZÁPISKALABAKLOUDNĚNIŽŠÍŠLECHTICZÁNĚTSLIZNICESEKATTRÁVUHLODAVEC-KŘÍŽOVKA O CENY-VÝCHODO-ČESKÝVRCHCIZOKRAJ.SAVECDRUHLEMURACHŇAPHLASKVÍČALJEDNOTKATLAKUHARMONIEJEDNOTKAMNOHASTÁTŮSLAVNÁUMĚLKYNĚŠACHOVÁREMISPŘEDLOŽITŘÍMSKÝPOLITIKČESKÝSOCHAŘOSTRÉPŘÍZVUKYVODNÍŽIVOČICHSPZNÁCHODAKNEDLÍČEKZN. MILI-KELVINUINICIÁLYKAČÍRKOVÉZPĚVNÁSLABIKA1. DÍLTAJENKYMOŘSKÉVYDRYLAVICE(nářečně)POTRATDRUHLÉKAŘEZVYKOVÉPRÁVORYTMICKÉCELKYVylosovaní výherci správně vyluštěné křížovky ze Salesiánského magazínu 2010/1: Eduard Severa, Brno, Lenka Durnová, HroznováLhota, Vojtěch Přecechtěl, Ohrozim, J. Gottwaldová, Prostějov, Vilém Trdlica, Praha, Dagmar Opálková, Brno, Jan Křehota, Boletice nadLabem, Anna Křenková, Rožnov pod Radhoštěm, Zdeněk Mareš, Písek a H. Krejčová, Milevsko.Soutěž o ceny: Vyluštěnou tajenku zašlete na adresu redakce (Salesiánský magazín, Kobyliské náměstí1, 182 00 Praha 8). Ze správných odpovědí bude vylosováno 10 výherců, kteří obdrží věcné ceny. Řešenízasílejte do 17. května 2010.www.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 25

OslavenciSalesiánům, kteří v březnu a v dubnu oslavili narozeniny (nebo se slavit teprve chystají), vyprošujemehojnost Božího požehnání, darů Ducha Svatého a vytrvalost při působení v duchu Dona Boska.P. Josef Šplíchaloslavil 1. března 73. narozeniny.Ve stejný den se 40 let dožilP. Martin Hobza,3. března oslavil 84. narozeninyP. Ferdinand Plhala 6. března slavil čtyřicátinyP. Pavel Kosmák. 11.března poděkoval za dar 82 letživota P. Josef Freml-BLAHOPŘEJEMEnyP. Tomáš Rádl. 25. březnaslavili P. Ladislav Vika P. Pavel Klimovič 87.,resp. 60. narozeniny a den poté se81 let dožil P. Blažej Müller,30. 3. slavil 81 let životaVáclav Kelnar.Kulaté čtyřicátiny oslavil 10. dubnaP. Pavel Šimůnek, vestejný den se 67 let dožil i P. JanHorák. Úctyhodných 94 se 14.a 18. března slavil 55. narozenidubnadožil v Indii P. JanMed. Den nato oslavil 67.narozeniny P. WernerRösch. 16. dubna oslavil30. narozeniny Libor Všetulaa 19. dubna se 72 letdožil P. Benno Beneš,20. 4. oslavil šedesátiny P. JiříŠtorek a 21. 4. slavil86 let života P. JaroslavKopecký.P. Karel Tinka devadesátiletý!Pater Tinka (zvaný P. T.), celým jménem Karel AndrejevičTinka, narozený na Ukrajině, salesián a kněz,černý baron, kriminálník, několik let pověřený pravomocemiinspektora salesiánů, dlouholetý údržbářs výpomocí u oltáře, opora zlínského díla, se12. února dožil devadesátky.Otec Karel se narodil v ukrajinském Kyjevě. Ještě kdyžbyl dítětem, se jeho rodina přestěhovala na Moravu.Se salesiánským dílem se seznámilv roce 1931 ve Fryštáku, kde začalstudovat střední školu. V roce 1937složil po ročním noviciátě první slibyna Slovensku ve Sv. (Hronském) Beňadiku.Teologická studia dokončovalv Ostravě. Další dva roky působilv Oseku u Duchcova, kde byl biskupemWeberem v roce 1947 vysvěcenna jáhna a kněze. Do roku 1950 pakpůsobil v Praze a zároveň studoval na Přírodovědeckéfakultě Univerzity Karlovy (režim mu dovolil složit pouzeprvní státnici). Od dubna do září 1950 byl internovánv Oseku, do roku 1954 sloužil u PTP.„Stalo se, že při jednom cvičení u PTP na Libavé utrpělP. Chudárek po pádu vnitřní zranění, byl propuštěndo civilu a podařilo se mu pravděpodobně přes filatelistickéznámosti (byl vášnivým filatelistou a udržoval styks celým světem) navázat kontakt s Turínem. A odtamtudpřišlo pověření pro P. Tinku, aby vykonával nad rozptýlenýmispolubratry inspektorskou pravomoc. Bylo to dobréřešení, protože P. Tinka byl výborný salesián a byl ochotenz lásky k dílu vzít na sebe tuto těžkou odpovědnost.“(Kniha naděje od Oldřicha Meda a Josefa Topinky) V tédobě byl tehdejší inspektor (provinciál) P. Antonín Dvořákve vězení.Otec Tinka pak pracoval dva roky jako zedník. V listopadu1956 byl zatčen a ve valdickém vězení strávil čtyřiroky. Po propuštění se v Otrokovicích vyučil elektrikářem,a v roce 1962 složil mistrovskou zkoušku. Do roku 1968pracoval jako elektromontér, než se podařilo, že byl nafarním úřadě ve Zlíně zaměstnán jako tajemník a údržbářa díky tamnímu faráři mohl neoficiálně vypomáhat jakokněz.Po roce 1990 se ve Zlíně i přes nepříjemný revmatismusobětavě pustil do kněžské služby v jedné z největšíchfarností v republice, kterou převzali salesiáni. Neúnavněse věnoval přípravě snoubenců, rodičů před křtem dětí,vedl farní agendu. Když byl v roce 2006 dokončen salesiánskýareál na Jižních Svazích ve Zlíně, kam se salesiánskákomunita přesunula, s naprostou samozřejmostí seve svých 86 letech přestěhoval i otec Karel s vyznáním:„Jsem přece salesián.“26 salesiánský magazín 2/10salesiáni dona boska

-INZERCE-www.sdb.cz 2/10 salesiánský magazín 27

V Charbrechto byla hlína!Pomoci salesiánském dílu v bulharském městě Stará Zagora bylo cílem prodejní výstavy s názvem „Dívámse růžovými brýlemi“, kterou uspořádal SHM Klub Praha -Kobylisy v Chaberském dvoře. Vernisáž již pátéhoročníku výstavy výtvarných a keramických děl se uskutečnila v úterý 17. března 2010. Díla z výstavy budouvydražena na aukci, výtěžek pomůže českým salesiánům působícím mezi bulharskými Romy. Zatímcoloni putovaly získané prostředky do Východního Timoru, letos pomohou v již zmíněné Staré Zagoře.VERNISÁŽ VÝSTAVY TO JE HLÍNA ZAHÁJILA PŘEDSEDKYNĚSHM KLUB PRAHA -KOBYLISY LUCIE LIŠKOVÁP. JOSEF KOPECKÝ VYPRÁVÍ O PŮSOBENÍČESKÝCH SALESIÁNŮ V BULHARSKUFoto: Jiří KučeraP. PETR NĚMEC SE PODĚLIL O ZÁŽITKY ZE SVÉHOŠESTNÁCTILETÉHO PŮSOBENÍ V BULHARSKUA ROZDAL PŘÍTOMNÝM DROBNÉ DÁRKYNA ZÁVĚR AKCE OCHUTNALI PŘÍTOMNÍBULHARSKÉ SPECIALITYNEPRODEJNÉBankovní spojení: 168 44 021/0100, variabilní symbol 62