Elektronická forma

Celkový posun proudu i oproti napětí u označíme ψ = −ϕ.A. Řešení paralelního RLC obvodu pomocí fázorůSpolečnému napětí u přiřadíme v měřítku efektivních hodnot fázor U, který umístíme do osy x(obr.4.15b). Vektorovým součtem fázorů I R , I L , I C obdržíme fázor I přiřazený celkovémuproudu i. Velikost I podle Pythagorovy věty( I − I ) 2I = I +. (4.42)2 R C LVyjádříme velikosti proudů pomocí napětí Udosazením do předchozího vztahuVeličinaIU U U= IL= = , IR X LωUXR C= =LCUCω, ,2⎛ 1 ⎞ ⎛ 1 ⎞I = U ⎜ ⎟ + ⎜C− ⎟R L14⎝4⎠44⎝ ω244443⎠2Y2ω. (4.43)⎛ 1 ⎞ ⎛ 1 ⎞Y = ⎜ ⎟ + ⎜Cω − ⎟ . (4.44)⎝ R ⎠ ⎝ Lω ⎠představuje „vodivost“ paralelního obvodu pro střídavý proud – admitanci. Jednotkou1admitance je Ω − = S(siemens).Pro fázový posuv celkového proudu vzhledem k napětí platí1Cω−⎛tgψ= Lω= R⎜Cω−1 ⎝R21 ⎞⎟Lω⎠. (4.45)Diskuse:1a) C ω − 〉 0 , v obvodu převládá proud kondenzátorem nad proudem cívkou,Lωψ 〉0, i předbíhá napětí u o úhel ψ .1b) C ω − 〈 0 , v obvodu převládá proud indukčností nad proudem kondenzátorem,Lωψ 〈0, proud i se opožďuje za napětím u o úhel ψ .1c) C ω − = 0 , pak ψ = 0, napětí u a proud i jsou ve fázi, admitance Y je minimální a jeLω1rovna vodivosti rezistoru, Y = .RSoučet proudu i , i je v každém okamžiku 0 – paralelní rezonance (rezonance proudu).LC1Rezonanční frekvence z podmínky Cω r − = 0 ,Lω1 1ω , f =rLCr2πLCr= . (4.46)