Historie a současnost FAST - Fakulta stavební - Vysoké učení ...

Faculty of Civil EngineeringBrno University of TechnologyBuilding Fairs BrnoXII. MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCEXII th INTERNATIONAL SCIENTIFICCONFERENCEu příležitosti110. výročí založení FAST VUT v BrněaXIV. výročí založení Stavebních veletrhů Brnoon the Occasion of the110 th Anniversary of the Founding of the Faculty of Civil Engineeringof Brno University of Technologyand theXIV th Anniversary of Building Fairs BrnoHISTORIE A SOUČASNOST FASTTHE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING,PAST AND PRESENT20. – 22. duben 2009April 20 - 22, 2009Brno, Czech Republic

XII. MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCEXII th INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCEHistorie a současnost FASTThe Faculty of Civil Engineering,Past and PresentChairman:Prof. Petr Štěpánek (Czech)SCIENTIFIC COMMITTEEMembers:Prof. Francesko Carvalho de Aruda (Brazil)Prof. Ulrich Diederichs (Germany)Prof. Lin Shaopei (China)Prof. Jacek Śliwiński (Poland)Prof. Zdeněk Bittnar (Czech)Doc. Miroslav Bajer (Czech)Doc. Jiří Hirš (Czech)Doc. Jan Kudrna (Czech)Doc. Miloslav Novotný (Czech)Doc. Alena Tichá (Czech)Doc. Kamila Weiglová (Czech)Ing. Jana Ostrá (Czech)Prof. José L. Barroso de Aguiar (Portugal)Prof. Josef Eberhardsteiner (Austria)Prof. Alojz Kopáčik (Slovakia)Prof. Humberto Varum (Portugal)Doc. Alois Materna (Czech)¨Prof. Rostislav Drochytka (Czech)Prof. Zdeněk Chobola (Czech)Prof. Drahomír Novák (Czech)Prof. Jan Šulc (Czech)Doc. Josef Weigel (Czech)Ing. Rudolf Böhm (Czech)Section chairman:Prof. Zdeněk ChobolaEdited by Marta Kořenská and Luboš PazderaDate: April 20 - 22, 2009Location: Brno, Czech Republic© Brno University of Technology, 2009ISBN 978-80-7204-629-4

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 3List of ArticlesFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ .. ..................................................................5VZDĚLÁVÁNÍ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ ZA UPLYNULÝCH 110 LETNA ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLE TECHNICKÉ V BRNĚ A VUT V BRNĚ..................9VĚDECKOVÝZKUMNÁ ČINNOST NA FAKULTĚ STAVEBNÍ VUT V BRNĚ....17VNĚJŠÍ VZTAHY……. .. ......................................................................................21HISTORIE A STRATEGICKÝ ROZVOJ FAST ……. .. ........................................23ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE……. .........................25ÚSTAV FYZIKY……. .. ........................................................................................29ÚSTAV CHEMIE……. .. .......................................................................................33ÚSTAV STAVEBNÍ MECHANIKY……. .. ............................................................37ÚSTAV GEODÉZIE……. .. ...................................................................................41ÚSTAV GEOTECHNIKY…. .. ..............................................................................45ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ……. .. ....................................................49ÚSTAV ARCHITEKTURY……. .. ..................................................................................55ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ……. .........................57ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ……. .. .............................63ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ……. .. ......................................................67ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB……. .................................71ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ……. .. ............................75ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ OBCÍ……. .. .............................................79ÚSTAV VODNÍCH STAVEB……. ........................................................................83ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY……. .. ......................................87ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV……. .............................................91ÚSTAV AUTOMATIZACE INŽENÝRSKÝCH ÚLOH A INFORMATIKY……. .. 95ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍ……. .............................................99ÚSTAV TECHNOLOGIE, MECHANIZACE A ŘÍZENÍ STAVEB……. .............. 101ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ……. .. ................................................ 105ÚSTAV SPOLEČENSKÝCH VĚD……. .............................................................. 109KNIHOVNICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM……. .. .......................................... 113

4 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 5FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚProf. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.děkan Fakulty stavebníVznik a historický vývojFakulta stavební je největší a historicky nejstarší fakultou Vysokého učení technického v Brně.Její historie je úzce spjata s historií VUT, která spadá do roku 1899, kdy císař František Josef I.podepsal dekret o zřízení České vysoké školy technické v Brně. Vzniku této vysoké školypředcházelo však již zakládání polytechnických škol v Evropě, a tedy i v Rakousko-Uhersku.V roce 1849 bylo založeno technické učiliště v Brně, kde se vyučovalo v českém i v německémjazyce. K významným profesorům učiliště patřili např. prof. Karel Kořistka, prof. Florian Schindlera prof. G. A. Marin. Učiliště se potýkalo s nedostatkem podpory úřadů a s tím souvisejícímnedostatkem finančních prostředků. Významné osobnosti odcházely učit do polytechnickýchinstitutů v Praze a ve Vídni. Situace se mírně zlepšila až v roce 1873, kdy bylo učiliště prohlášenoVysokou školou technickou. Vyučovalo se zde však jen v jazyce německém a počet studentů protoklesal.19. září 1899 byla Nejvyšším rozhodnutím Jeho Výsosti císaře a krále Františka Josefa I.zřízena C.k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně. Současně byli jmenovánijejí první čtyři profesoři, kterými byli Karel Zahradník, Jan Sobotka, Jaroslav Jiljí Jahn a HanušSchweiger. Prvním rektorem se stal řádný profesor matematiky Dr. Karel Zahradník. 1. listopadu1899 byla zahájena výuka, a to právě v oboru stavebního inženýrství. Prvním děkanem tohotooboru byl jmenován prof. Jan Sobotka. Od roku 1900 pak byla výuka rozšířena o obor strojníhoinženýrství a kurz vzdělávání zeměměřičů (geometrů). V roce 1899 – 1900 studovalo oborstavebního inženýrství 38 studentů a výuku zabezpečovalo pět profesorů. Počet studentů stavebníhooboru narůstal, v roce 1905 – 1906 činil počet studentů 214, v roce 1910 – 1911 potom již 228.V kurzu zeměměřičů studovalo 56 studentů, obor strojního inženýrství měl 135 studentů. Výukaprobíhala v několika pronajatých budovách v Brně, od roku 1902 zejména v tehdejších ulicíchAugustinské (nyní Jaselské), Falkensteinerově a Giskrově (nyní Gorkého). Pronajaté adislokované prostory však většinou nevyhovovaly podmínkám pro výuku, proto pedagogovés podporou studentů a zejména zemských úředníků usilovali o získání vlastních prostorů.Profesorský sbor pověřil 2. dubna 1900 svého člena Ing. M. Ursínyho, aby zpracoval stavební plánvlastní budovy vysoké školy na základě poznatků získaných na cestách po zahraničních technickýchuniverzitách. Projekt měl splňovat podmínky výuky pro cca 600 studentů v šesti oborech: stavebníinženýrství, strojní inženýrství, elektroinženýrství, chemické inženýrství, kulturní inženýrství, kurzvzdělávání zeměměřičů. V listopadu 1901 se podařilo zakoupit pozemek na Veveří ulici (tehdyVeverské) o rozloze 25 334 m2 za 357 568 korun pro stavbu České vysoké školy technické v Brně.Po získání potřebné částky ve výši 2 410 000 korun na výstavbu budov byla v říjnu 1907 stavbazahájena.Dne 25. června roku 1911 byly slavnostně otevřeny nové budovy C.k. české vysoké školytechnické Františka Josefa v Brně na Veveří ulici. V areálu na Veveří byly postaveny tři novébudovy, do nichž se v průběhu prázdnin přestěhovala jednotlivá oddělení z pronajatých prostorův Brně. V pravém křídle hlavní budovy na Veveří ulici byly přiděleny přízemní prostory takéknihovně, podzemní prostory zde byly určeny pro uchování knihovního fondu. Dvanáctý studijnírok 1911/1912 byl tedy zahájen již v nových budovách. Výstavba další potřebné budovy pro novýProf. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., stepanek.p@fce.vutbr.cz

6 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicobor chemického inženýrství byla započata na Žižkově ulici v roce 1914 a ukončena byla v roce1920, kdy se zde začalo vyučovat. Za zmínku stojí skutečnost, že volný vstup žen na vysokou školutechnickou vyslovil profesorský sbor dne 21. října 1909, ovšem s podmínkou, že budou mítodpovídající vzdělání.Nové budovy C.k. české vysoké školy technické Františka Josefa v BrněVýuka stavebních inženýrů probíhala od založení školy v oborech stavební inženýrství (odroku 1989), kurz zeměměřičský (od roku 1900), kulturní inženýrství (od roku 1910). Od roku1920 byly obory stavebního a kulturního inženýrství nahrazeny oborem inženýrské stavitelství.Tento obor obsahoval dva směry: konstruktivní a dopravní, vodohospodářský a kulturní. V roce1927 byl kurz zeměměřičský nahrazen oborem zeměměřičské inženýrství. Od roku 1927 bylvyučován obor architektura a pozemní stavitelství.V letech 1918 – 1937 nesla škola název Česká vysoká škola technická v Brně. V roce 1937byl na České vysoké škole technické v Brně udělen čestný doktorát tehdejšímu prezidentovi dr.Edvardu Benešovi a od tohoto roku měla škola název Vysoká škola technická Dr. EdvardaBeneše v Brně. Na podzim roku 1938 však byl vrácen škole její původní název Česká vysokátechnická škola v Brně.V období druhé světové války (1939 – 1945) byla brněnská technikauzavřena, stejně jako ostatní české vysoké školy. Po roce 1945 byla škola obnovena pod názvemVysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně. Znovu byly otevřeny stěžejní obory školy.V roce 1950 schválil Státní výbor pro vysoké školy zřízení 31 kateder na fakultách Vysoké školytechnické v Brně. Jejími fakultami byly Fakulta inženýrského stavitelství, Fakulta architektury apozemního stavitelství, Fakulta strojní a elektrotechnická a odbor chemického inženýrství.V roce 1951 byla vysoká škola zrušena a vystěhována z budovy na Veveří ulici, kde bylazřízena Vojenská technická akademie. Většina pedagogů přešla na nově zřízenou vojenskouakademii. Vysokoškolská knihovna byla zestátněna a stala se veřejnou Státní technickouknihovnou. Ještě téhož roku se podařilo díky značnému úsilí některých profesorů odboru stavebníhoinženýrství, zejména prof. Vojtěcha Mencla, založit Vysokou školu stavitelství v Brně se dvěmafakultami – Fakultou inženýrského stavitelství (FIS) a Fakultou architektury a pozemníhostavitelství (FAPS). Fakulta strojního inženýrství a elektroinženýrství byla začleněna do Vojenskétechnické akademie. FIS měla v roce 1956 čtyři specializace: konstruktivně dopravní,hydrotechnickou, meliorační, zdravotně technickou. FAPS měla tři specializace: architekturu aurbanismus, pozemní stavitelství, technologii stavebních hmot a dílců. V letech 1952 – 1956 bylasoučástí této školy také Fakulta lesnická. Zeměměřičské inženýrství nebylo v letech 1951 - 1969 nacivilní technické vysoké škole vyučováno. Obor geodézie a kartografie byl obnoven až odakademického roku 1969/1970. Dne 24. července 1956 vzniklo Vysoké učení technické v Brněse třemi fakultami: Fakultou inženýrského stavitelství, Fakultou architektury a pozemníhostavitelství a Fakultou energetickou (FE). V roce 1960 byly obě stavební fakulty (FIS a FAPS)

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 7sloučeny v rámci VUT do Fakulty stavební. Fakulta architektury byla potom jako samostatnáfakulta VUT založena v roce 1976. Od roku 1951 až do roku 1992 probíhala výuka stavebníhoinženýrství v mnoha budovách dislokovaných po celém Brně, např. na Barvičově ulici, Poříčí,Veslařské, Gorkého, Jaselské, Sadech osvobození (nyní Koliště). V roce 1991 byla podepsánadohoda mezi rektorem VUT v Brně a rektorem Vojenské akademie v Brně o navrácení historickýchbudov na Veveří a Žižkově ulici zpět VUT v Brně. V roce 1992 byl tento areál přidělen Fakultěstavební, která se tak navrátila do původních prostor, v nichž začínaly dějiny VUT i dějiny Fakultystavební. Celý areál však byl předán ve značně devastovaném stavu a vyžadoval rozsáhlérekonstrukce a opravy.Současnost Fakulty stavebníVysoké učení technické v Brně je tvořeno osmi fakultami, kterými jsou Fakulta stavební,Fakulta strojního inženýrství, Fakulta architektury, Fakulta elektrotechniky a komunikačníchtechnologií, Fakulta informačních technologií, Fakulta podnikatelská, Fakulta chemická a Fakultavýtvarných umění. Fakulta stavební je v současnosti největší fakultou s nejvyšším počtem studentů.Od roku 1992 je umístěna v historickém areálu na ulicích Veveří a Žižkově. V areálu na Veveříulici se nacházejí budovy A, B, C, D, E a F. Tyto budovy byly v průběhu let 1994 – 2005rekonstruovány. Nad areálem Veveří je na Žižkově ulici umístěna budova Z.Letecký pohled na areál FAST - foto Miroslav Kamrla, 2008Hlavní budovu Fakulty stavební tvoří budova A.V této budově jsou v prvním a druhém podzemnímpodlaží a v prvním nadzemním podlaží umístěnymenza a pizzerie, prodejna knih Akademickéhonakladatelství CERM a Knihovnické informačnícentrum (KIC). Ve druhém a třetím nadzemnímpodlaží se nacházejí pracoviště děkanátu fakulty,aula, posluchárny a učebny.Ve čtvrtém nadzemním podlaží jsou k dispozicireprezentační prostory pro konání společenských aodborných akcí, výstav apod.Budova A

8 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicBudovy B a C jsou umístěny po stranách hlavní budovy, se kterou jsou ve 2. nadzemnímpodlaží propojeny koridory.V budově B se nachází Ústav geodézie, Ústav geotechniky, Ústav automatizaceinženýrských úloh a informatiky, posluchárny a učebny. V přízemních a podzemníchprostorách je umístěna laboratoř Ústavu vodních staveb a laboratoř Ústavu geodézie. Na střešebudovy B se nachází astronomická věž.V budově C je umístěn Ústav železničních konstrukcí a staveb, Ústav pozemníchkomunikací, Ústav kovových a dřevěných konstrukcí, Ústav stavební mechaniky, posluchárnya učebny. V přízemních a podzemních prostorách jsou umístěny laboratoře a dílny Ústavukovových a dřevěných konstrukcí a Ústavu železničních konstrukcí a staveb. Je zde také tělocvična,která je provozována Centrem sportovních aktivit VUT v Brně (CESA). Na střeše budovy C senachází meteorologická stanice.Budova D se nachází uprostřed areálu a je členěna na budovu D1, D2, D3. V budově D1 jeumístěn Ústav pozemního stavitelství a Ústav architektury. V budově D2 se nachází Ústavtechnologie stavebních hmot a dílců a laboratoře tohoto ústavu. V budově D3 jsou umístěnymultimediální posluchárny. Prostory atria slouží k pořádání odborných a společenských akcí.V budově E se nachází Ústav stavebního zkušebnictví a jeho laboratoře, Ústav betonovýcha zděných konstrukcí, Ústav technického zařízení budov, Ústav technologie, mechanizace ařízení staveb, posluchárny a učebny.Budova F byla rekonstrukcí v roce 2003 proměněna v moderní laboratoř Ústavu vodníchstaveb.V budově Z na Žižkově ulici, kde byl v historickém období umístěn tzv. chemický pavilon, senyní nachází Ústav fyziky, Ústav chemie, Ústav matematiky a deskriptivní geometrie, Ústavspolečenských věd, Ústav vodních staveb, Ústav vodního hospodářství obcí, Ústav vodníhohospodářství krajiny, učebny a posluchárny. V podzemním podlaží je umístěna Správa areáluFAST a její dílny. V roce 2004 byla celá budova Z opravena zvenku, získala novou fasádu.V budově R na Rybkově ulici je umístěn Ústav stavební ekonomiky a řízení. Budova R jesoučasné době ve správě rektorátu VUT v Brně.Vzhledem k tomu, že v následujících textech kolegů proděkanů budou popsány podrobnějijednotlivé oblasti, uvedu na závěr několik skutečností, kterými lze fakultu v současné doběcharakterizovat:• FAST je největší fakultou VUT s 5 794 studenty (4 519 bakalářské studium, 746magisterské studium, 455 doktorské studium, 74 celoživotní vzdělávání)• počet zaměstnanců se v posledních pěti letech stabilizoval a činí 23 profesorů, 71 docentů,275 asistentů; došlo ke zvýšení počtu profesorů o 77 % a docentů o 31,5 %• výkon ve vědeckovýzkumné činnosti se významně zvýšil, zejména v posledních pěti letech;objem získaných prostředků z výzkumu narostl o 91 %• výkon v doplňkové činnosti za posledních pět let se zvýšil o 70 %.Před fakultou stojí pro další období velké výzvy:• pokusit se získat z prostředků EU spoluúčast na projektu centra excelence CEITEC• získat regionální projekt AdMaS (Advanced Materials and Structures).Pokud v nich uspějeme, nemusíme se o osud a budoucnost Fakulty stavební obávat.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 9VZDĚLÁVÁNÍ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮNA ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLE TECHNICKÉ V BRNĚ AVYSOKÉM UČENÍ TECHNICKÉM V BRNĚZA UPLYNULÝCH 110 LETDoc. Ing. Miroslav Bajer, CSc.proděkan pro studium Bc.Doc. Ing. Vlastimil Stara, CSc.proděkan pro studium Mgr., Ph.D.HistorieObdobí od zahájení výuky na odboru stavebního inženýrství České vysoké školy technickév Brně až do dnešních dnů na Fakultě stavební VUT v Brně je provázeno snahou o trvalou inovacipočtu jednotlivých odborů resp. oborů, později studijních programů a studijních oborů, na školeresp. fakultě a o inovaci skladby a obsahů předmětů tak, aby studenti získali během studia (naúrovni soudobých znalostí) nejnovější poznatky a dovednosti, jak teoretické, tak praktické, důležitépro jejich budoucí povolání a aby tyto poznatky a dovednosti dokázali prakticky aplikovat atvůrčím způsobem rozšiřovat.Česká vysoká škola technická v Brně si při svém založení kladla za cíl: „…. poskytnoutikaždému posluchači jak teoretické tak praktické poučení ve všech předmětech, pro jeho budoucípovolání důležitých“ a aby „…poměrně malým počtem posluchačů se řadila k technikámmoderním, které velký počet posluchačů právem vylučují“.Tento trend s ohledem na obsah vzdělávání a počty studentů byl zachován až do koncečtyřicátých let. Počty studentů v některých letech na jednotlivých odborech České vysoké školytechnické v Brně v období od založení školy do konce čtyřicátých let jsou patrny z údajů uvedenýchv tabulce č. 3.Od počátku padesátých let vzrůstaly počty studentů na celém Vysokém učení technickémv Brně. Počty studentů na Fakultě stavební od roku 1951 do současnosti jsou patrné z tabulky č. 4.Délka studiaDélka studia se v minulosti na jednotlivých odborech případně oborech a fakultách pohybovalaod čtyř semestrů u kursu zeměměřičského přes čtyři, čtyři a půl, pěti až šestileté studium.V osmdesátých létech bylo studium, z důvodu sjednocení obsahu výuky, délky studia, potřebyzvýšení počtů absolventů vysokých škol na všech stavebních fakultách v ČSSR, na oborechPozemní stavby, Stavebně materiálové inženýrství, Ekonomika řízení stavebnictví a Geodézie akartografie čtyřleté a na oborech Konstrukce a dopravní stavby a Vodní hospodářství a vodní stavbypětileté. Od roku 1990 pak byla sjednocena délka studia na všech fakultách VUT na pět let jen naFakultě architektury bylo studium šestileté.Doc. Ing. Miroslav Bajer, CSc., bajer.m@fce.vutbr.cz; Doc. Ing. Vlastimil Stara, CSc. stara.v@fce.vutbr.cz;

10 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicStudijní programyOd roku 1999 platí Zákon č. 111 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně adoplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), který v souladu s požadavky zemí EU ausnesením tzv. Boloňské deklarace, přináší řadu změn a nových požadavků, kterým se musí vysokéškoly a fakulty ve všech svých činnostech přizpůsobit. Vzdělávání musí probíhat vestrukturovaných studijních programech – bakalářských, navazujících magisterských a doktorskýchpodle studijních plánů jednotlivých studijních oborů. Tyto strukturované studijní programy mají zaúkol zpřístupnit vysokoškolské studium většímu počtu uchazečů o studium, a umožnit většíhorizontální a vertikální prostupnost při studiu mezi jednotlivými studijními programy jakv podmínkách České republiky, tak v zemích EU.V důsledku rozhodnutí o sjednocení vysokoškolského vzdělávání na VUT se zeměmi EU bylana Fakultě stavební od akademického roku 2004/2005 zahájena výuka v akreditovanýchstrukturovaných studijních programech - bakalářských, navazujících magisterských a doktorských.V akademickém roce 2004/2005 byly prvně otevřeny tříleté bakalářské studijní programy Geodéziea kartografie a Stavitelství a čtyřletý bakalářský studijní program Stavební inženýrství, na kterév akademickém roce 2007/2008 navázal dvouletý navazující magisterský studijní programGeodézie a kartografie a v roce 2008/2009 jeden a půlletý navazující magisterský studijní programStavební inženýrství. Absolventi magisterských studijních programů mohou v současné době dálestudovat v tříletém doktorském studijním programu Geodézie a kartografie a čtyřletém doktorskémstudijním programu Stavební inženýrství. Od akademického roku 2005/2006 byla zahájena výuka vnově akreditovaném čtyřletém bakalářském studijním programu Architektura pozemních staveb aod akademického roku 2009/2010 bude zahájena výuka v nově akreditovaném navazujícímmagisterském studijním programu Architektura a rozvoj sídel. Absolventi tohoto navazujícíhomagisterského programu dosáhnou titulu Ing. arch. Fakulta má akreditovány také studijníprogramy, na kterých je studium zpoplatněno a výuka probíhá v anglickém jazyce. Jedná se obakalářský, navazující magisterský a doktorský studijní program Civil Engineering a bakalářskýstudijní program Design of Civil Engineering Structures. Posledně uvedený studijní program jeurčen zejména pro studenty z arabských zemí. V tabulce č. 5 je uveden souhrn všechakreditovaných studijních programů a jejich oborů na Fakultě stavební.Formy výukyStudium stavebních inženýrů probíhá od založení České vysoké školy technické v Brněnepřetržitě (vyjma let válečných) prezenční formou. Koncem šedesátých let bylo na fakultězahájeno studium při zaměstnání (dálkové studium). Tato forma studia byla ukončena s ohledem nazměněné společenské a ekonomické poměry po roce 1990. Počty zapsaných studentů do studia přizaměstnání byly v některých letech následující: v roce 1959/60 - 333, v roce 1964/65 - 844, v roce1969/70 - 408, v roce 1973/74 - 341. S ohledem na požadavky praxe a změněné společensképoměry v naší společnosti je na Fakultě stavební zabezpečována od roku 1994/95 kombinovanáforma studia. Podrobnější informace o počtech studentů v jednotlivých formách studia na naší školeod jejího založení po současnost je patrný z tabulek č. 3 a 4.Výhled do budoucnaBakalářské studiumBakalářské studijní programy akreditované na Fakultě stavební jsou koncipovány tak, že obsahvýuky je cílen do oblastí osvojování širokého spektra znalostí potřebných k řešení technického atechnickoekonomického rozvoje stavebnictví. Absolventi těchto studijních programů mají nezbytné

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 11teoretické i praktické znalosti i dovednosti, které jim umožňují kvalifikované uplatnění vestudovaném oboru. Bakalářské studijní programy (v prezenční formě studia vyučované v českémjazyce) akreditované v současné době pokrývají všechny základní oblasti stavebnictví. Vybranéprogramy je možné studovat kombinovanou formou či v anglickém jazyce. Počty studentův bakalářských studijních programech k 31. 12. 2008 jsou uvedeny v následující tabulce.Tabulka 1Studijní program-formaI. roč. II. roč. III. roč. IV. roč. celkemSI-prezenční 992 805 833 890 3520SI-kombinovaná 211 122 84 47 464Civil Engineering-prezenční 2 2 1 4 9GaK-prezenční 70 65 68 203GaK-kombinovaná 33 0 0 0 33Architektura pozemních staveb-prezenční 55 48 49 34 186Stavitelství-prezenční 64 43 19 126Design of Civil Engineering Structures-prez.Celkem po ročnících 1427 1085 1054 975 4541Rozšíření oblastí studia na úrovni bakalářů bude v nejbližší budoucnosti realizováno spíše přesdoplnění stávajících studijních oborů v rámci již akreditovaných studijních programů, než přes nověakreditované programy. V úvahu přicházejí např. studijní obory zaměřené do problematiky oblastídopravního inženýrství či rizikového inženýrství. Rozvoj bakalářského studia na Fakultě stavebníbude taktéž ovlivněn diskutovanými mezioborovými studijními programy a to jak na úrovni VUT,tak na úrovni vysokých škol (včetně zahraničních).Fakulta stavební taktéž uvažuje o zřízení své pobočky, v rámci které by probíhala výukavybraného bakalářského studijního oboru. Zřízení pobočky by umožnilo fakultě kromě výukyv bakalářském studiu i užší, oboustranně výhodné, propojení s vybraným regionem. Tyto uvedenéaktivity fakulta zamýšlí realizovat v rámci evropských projektů Vzdělávání prokonkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace.Magisterské studiumV současné době dobíhá výuka v dlouhých magisterských studijních programech, které jsouakreditovány do konce roku 2009. Pro dostudování studentů studijního programu Stavebníinženýrství v kombinované formě studia bude fakulta žádat o prodloužení platnosti stávajícíakreditace do konce roku 2012 a to s ohledem na možnost rozvolněnosti studia zbývajících studentůtohoto programu.Navazující magisterský studijní program Stavební inženýrství byl akreditován v roce 2007 av rámci této akreditace byl akreditován nový studijní obor Realizace staveb. Tento obor má studijníplán, který vznikl na základě několikaleté spolupráce s velkými stavebními firmami při realizacivýuky pro vybrané studenty nad rámec studijních plánů akreditovaných oborů na zakázku podlepotřeb praxe. Studijní plán tohoto oboru má navíc akreditovanou povinnou desetitýdenní praxi nastavbách, kde se studenti seznamují s realizací staveb v terénu a při vlastním studiu dostávají takovépoznatky, které jim urychlí kariérní postup u stavebních firem, kde vykonávali praxi. Studiumtohoto oboru v rámci navazujícího magisterského studijního programu Stavební inženýrství je proabsolventy bakalářského studia všech stavebních oborů a o toto studium je mezi studenty zájem.Vzhledem k akreditované délce tohoto programu, budou absolventi končit studium v únoru narozdíl od stávajících zvyklostí, kdy studium končilo v období před hlavními prázdninami.

12 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicStudium v navazujícím magisterském studijním programu Geodézie a kartografie mástandardní délku studia dva roky a probíhá tak jako doposud.Studium v navazujícím magisterském studijním programu Architektura a rozvoj sídel budezahájeno od akademického roku 2009/2010, má akreditován jeden stejnojmenný obor a umožnístudium ve třech zaměřeních.Tabulka 2Navazující magisterské studijní programy počty studentů k 31. 12. 2008ročník I. roč. II. roč.obor M K E V S R celkem celkemSI prezenční 21 75 51 41 264 59 511obor GaK GaK celkemGaK prezenční 50 50 49 49Magisterské studijní programy počty studentů k 31. 12. 2008ročník V. roč. VI. roč.obor M K E V S celkem S celkemSI prezenční 5 9 13 5 40 72SI kombinovaná 30 30 25 25celkem po oborech 5 9 13 5 70 102 25 25GaK prezenční 5 5Doktorské studiumS ohledem na skutečnost, že studium tříletého doktorského studijního programu Stavebníinženýrství mělo pro svou časovou omezenost a náročnost malou úspěšnost, byly v roce 2007 takénově akreditovány čtyřleté doktorské studijní programy Stavební inženýrství a Civil Engineering.Studijní plány byly uspořádány tak, že ubylo povinnosti studovat více povinných a povinněvolitelných předmětů, zvýšil se prostor pro realizaci potřebných fyzikálních experimentů amatematického modelování, a také přibyly povinnosti prezentace vlastní tvůrčí činnosti nakonferencích a v časopisech. Akreditaci tohoto čtyřletého doktorského studijního programuumožnila novela zákona o vysokých školách a jeho akreditací fakulta předpokládá výrazně vyššíúspěšnost studentů při jeho studiu.V roce 2008 došlo k převedení studentů doktorského studijního programu Soudní inženýrstvína nově zřízený vysokoškolský ústav VUT, a to Ústav soudního inženýrství, který v roce 2008akreditoval svůj vlastní doktorský studijní program.Na fakultě probíhá také studium v doktorském studijním programu Geodézie a kartografie,který má akreditovanou standardní délku studia tři roky a studium probíhá dle akreditace z roku2005.V rámci projektů, které fakulta podává k podpoře z finančních prostředků EU, se předpokládávětší uplatnění úspěšných absolventů doktorských studijních programů v oblasti výzkumu nejenv rámci řešení těchto projektů, ale i při jejich dalším uplatnění v praxi.Závěrem nezbývá než si přát, aby výuka i do budoucna probíhala na Fakultě stavební ve všechstudijních programech na takové úrovni, aby budoucí absolventi měli minimálně takovou úroveňznalostí a dovedností, která odpovídá úrovni znalostí a dovedností většiny absolventů stavebníhoinženýrství naší školy od počátku výuky před sto deseti lety až do dnešních dnů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 13Tabulka 3Počty studentů na stavebních odborech v některých letech v období 1899 -19511899/ 1910/ 1924/ roky 1929/ roky 1933/ roky1900 1911 1925 studia 1930 studia 1934 Studiaodbor 1.Inženýrské stavitelstvíInženýrské stavitelství A 274 4,5 294 4,5(konstruktivní a dopravní směr) 38 285 313 4,5Inženýrské stavitelství B 181 4,5 143 4,5(vodohospodářský a kulturnísměr)Učební kurs pro geometry 56 62 2Zeměměřičské inženýrství 129 3 262 3odbor 1. celkem 341 375 584 699odbor 4.Architektura a pozemnístavitelstvíArchitektonický 138 4,5Architektura a pozemní138 4,5 130 4,5stavitelstvíArchitektura a pozemní138 138 130stavitelstvícelkemodbory 1. a 4. celkem 38 341 513 722 8291938/ roky 1945/ roky 1947/ roky 1950 roky1939 studia 1946 studia 1948 studia 1951 studiaodbor 1.Inženýrské stavitelstvíInženýrské stavitelství A 225 4,5 335 4,5(konstruktivní a dopravní směr) 529 4,5 610 4,5Inženýrské stavitelství B 56 4,5 288 4,5(vodohospodářský a kulturnísměr)Učební kurs pro geometry 156 2Zeměměřičské inženýrství 119 3 80 3 195 3odbor 1. celkem 400 609 766 818odbor 4.Architektura a pozemnístavitelstvíArchitektonickýArchitektura a pozemnístavitelství93 4,5 318 4,5 285 4,5 279 4,5Architektura a pozemní 93 318 285 279stavitelstvícelkemodbory 1. a 4. celkem 493 927 1051 1097

14 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicTabulka 4Počty studentů na Fakultě stavební v některých letech 1951 - 2008školní rok 1951/ 1959/ 1964/ 1969/ 1972/ 1980/ 1984/ 1990/ 1995/ 1999/ 2001/1952 1960 1965 1970 1973 1981 1985 1991 1996 2000 2002počet posluchačů1614 1908 1835 1552 2076 4577 4012 3852 3261 4277 3945celkemz toho kombinované132studiumstudium při333 844 408zaměstnáníškolní rok 2003/ 2004/ 2005/ 2006 2007/2004 2005 2006 2007 2008počet posluchačů4364 4404 5013 5410 5638celkemz toho kombinované325 312 361 443 434studiumstudium přizaměstnáníTabulka 5Akreditované magisterské studijní programyStudijní programFormastudiaDobastudia Studijní oborGeodézie a kartografie P 5 Geodézie a kartografieStavební inženýrství P 5 Ekonomika a řízení stavebnictvíStavební inženýrství P 5 Konstrukce a dopravní stavbyStavební inženýrství P, K 5 Pozemní stavbyStavební inženýrství P 5 Stavebně materiálové inženýrstvíStavební inženýrství P 5 Vodní hospodářství a vodní stavbyCizíjazyk

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 15Akreditované bakalářské studijní programyForma Dobastudia studia Studijní oborCizíjazykStudijní programArchitektura pozemníchstaveb P 4 Architektura pozemních stavebCivil Engineering P 4 Building Constructions ACivil Engineering P 4 Building Material Engineering ACivil Engineering P 4 Structures and Traffic Constructions ACivil Engineering P 4 Civil Engineering Management ACivil Engineering P 4 Water Management and Water Structures AGeodézie a kartografie P, K 3 Geodézie a kartografieGeodézie a kartografie K 3 Geodézie a kartografieGeodézie a kartografie P 3 Vojenská geodézie a kartografieStavební inženýrství P, K 4 Konstrukce a dopravní stavbyStavební inženýrství P, K 4 Pozemní stavbyStavební inženýrství P, K 4 Stavebně materiálové inženýrstvíStavební inženýrství P, K 4 Vodní hospodářství a vodní stavbyStavební inženýrství P, K 4 Management stavebnictvíStavitelství P 3 Konstrukce a dopravní stavbyStavitelství P 3 Management stavebnictvíStavitelství P 3 Pozemní stavbyStavitelství P 3 Stavebně materiálové inženýrstvíStavitelství P 3 Vodní hospodářství a vodní stavbyDesign of CivilEngineering Structures P 3 Design of Civil Engineering Structures AAkreditované navazující magisterské studijní programyStudijní programFormastudiaDobastudia Studijní oborCizíjazykArchitektura a rozvoj sídel P 1,5 Architektura a rozvoj sídelCivil Engineering P 1,5 Building Constructions ACivil Engineering P 1,5 Building Material Engineering ACivil Engineering P 1,5 Construction Technology ACivil Engineering P 1,5 Structures and Traffic Constructions ACivil Engineering P 1,5 Civil Engineering Management ACivil Engineering P 1,5 Water Management and Water Structures AGeodézie a kartografie P 2 Geodézie a kartografieStavební inženýrství P, K 1,5 Konstrukce a dopravní stavbyStavební inženýrství P, K 1,5 Pozemní stavbyStavební inženýrství P, K 1,5 Realizace stavebStavební inženýrství P, K 1,5 Stavebně materiálové inženýrstvíStavební inženýrství P, K 1,5 Vodní hospodářství a vodní stavbyStavební inženýrství P, K 1,5 Management stavebnictví

16 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicAkreditované doktorské studijní programyStudijní programFormastudiaDobastudia Studijní oborCizíjazykCivil Engineering P, K 4 Building Constructions ACivil Engineering P, K 4 Physical and Building Materials Engineering ACivil Engineering P, K 4 Structures and Traffic Constructions ACivil Engineering P, K 4 Water Management and Water Structures ACivil Engineering P, K 4 Civil Engineering Management AGeodézie a kartografie P, K 3 Geodézie a kartografie ASoudní inženýrství P, K 3 Soudní inženýrství AStavební inženýrství P, K 3 Fyzikálně a stavebně materiálové inženýrství AStavební inženýrství P, K 4 Fyzikální a stavebně materiálové inženýrstvíStavební inženýrství P, K 4 Konstrukce a dopravní stavbyStavební inženýrství P, K 3 Konstrukce a dopravní stavby AStavební inženýrství P, K 4 Management stavebnictvíStavební inženýrství P, K 4 Pozemní stavbyStavební inženýrství P, K 3 Pozemní stavbyStavební inženýrství P, K 4 Vodní hospodářství a vodní stavbyStavební inženýrství P, K 3 Vodní hospodářství a vodní stavby A

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 17VĚDECKOVÝZKUMNÁ ČINNOSTNA FAKULTĚ STAVEBNÍ VUT V BRNĚProf. RNDr. Zdeněk Chobola, CSc.proděkan pro vědu a výzkumHistorieBrněnská česká technika a její obory zajišťující vzdělávání a vědeckou činnost v oblastistavebnictví měla ve své historii významné učitele, kteří vytvořili její osobitý, neopakovatelnýcharakter.Mezi nejvýznamnější pracoviště, která vznikla záhy po založení školy, bezesporu patříLaboratoř vodních staveb založená prof. A. Smrčkem, jako jedno z prvních pracovišť svého druhuv Evropě. Tato laboratoř měla od svého počátku v roce 1916 významný vliv na rozvoj hydrauliky,výstavbu přehrad, zakládání vodních staveb a využití vodních cest.Ústav betonového stavitelství, zřízený na škole v roce 1910 byl prvním tohoto druhu natechnikách tehdejší rakousko-uherské monarchie. Jeho tvůrce, prof. J. Rieger, byl uznávanýmodborníkem v oblasti navrhování železobetonových konstrukcí.V roce 1911 byla zřízena prof. M. Ursinym Mechanicko-technická laboratoř. Prof. Záruba sezasloužil o rozvoj metod řešení obloukových rámů, prof. K. Hruban se stal propagátorem novýchtypů železobetonových konstrukcí, vypracoval teorii výpočtu železobetonových skořepin a lehkýchstřešních konstrukcí.V oboru architektury a pozemního stavitelství působila řada významných architektů, kteřípřispěli k tomu, že se Brno stalo praktickou ukázkou moderní architektury.Kontinuita vývoje byla přerušena II. světovou válkou a v roce 1951 vznikla Vojenskátechnická akademie v Brně.Na počátku šedesátých let vznikl plán státních a resortních vědeckovýzkumných úkolů,koordinovaný odbornými komisemi.V oblasti matematiky byly publikovány práce, které ovlivnily rozvoj numerických metod.Ústav fyziky vypracoval metody pro ověřování spolehlivosti elektronických součástek, měřenívlhkosti stavebních materiálů a využívání akustických metod k detekci vad a poruch stavebníchmateriálů a konstrukcí.Ústav stavební mechaniky řešil výzkumné úkoly v oblasti maticové analýzy konstrukcí,metody konečných prvků.Na pracovištích v oblasti materiálového inženýrství (chemie, technologie stavebních hmot adílců) byl výzkum zaměřen na využívání druhotných surovin, zejména popílků. Systematicky bylyzkoumány příčiny a postup degradace betonu a železobetonu.V oblasti geotechniky se vědecký výzkum zaměřil na rozvoj metodiky a zařízení pro měřenídeformací.Geodetická pracoviště se podílela na rozvoji metod zjišťování přetvoření stavebníchkonstrukcí, rozvoji metod fotogrammetrie a tvorbě mapových děl.Ústav betonových konstrukcí a mostů byl orientován na obor sanací a rekonstrukcí betonovýchstaveb.Ústav ocelových konstrukcí a mostů dosáhl cenných poznatků v oblasti navrhování ocelovýchnosných konstrukčních systémů.Ústav dopravních staveb získal nové poznatky pro navrhování konstrukcí pro kolejovoudopravu. Zabýval se též otázkami bezpečnosti dopravních systémů.Prof. RNDr. Zdeněk Chobola, CSc., chobola.z@fce.vutbr.cz

18 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVýzkum vodohospodářských ústavů byl orientován na teoretický rozvoj a praktické využitímetody konečných prvků v technické praxi.V oblasti systému řízení technologických procesů byly rozvíjeny metody využívající fuzzylogiku.Současné hlavní oblasti vědecké a výzkumné činnostiHlavní směry tvůrčí, výzkumné a vývojové činnosti vycházejí z dlouhodobé koncepce rozvojefakulty formulované v „Dlouhodobém záměru Fakulty stavební VUT v Brně“. Jedná se onásledující nosné směry:• analýza, metody navrhování, verifikace a identifikace staticky a dynamicky namáhanýchstavebních konstrukcí z hlediska jejich životního cyklu;• vývoj, zhodnocení, ověření a kalibrace návrhových metod;• nové využití konstrukcí z tradičních materiálů;• tvorba a vývoj autoadaptivních kompozitních konstrukcí;• deterministické a stochastické modelování stacionárních a nestacionárních jevů a procesů;• progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin;• spolehlivost a analýza rizik vodohospodářských systémů a staveb;• vývoj teoretických modelů, tvorba expertních systémů;• zásobování pitnou vodou, odvodnění urbanizovaných území, analýza záplavových území,hydrotechnické stavby;• zvyšování kvality vnitřního prostředí budov;• vývoj nových konstrukcí a metod navrhování budov z hlediska kritérií a principů trvaleudržitelného rozvoje, optimalizace návrhu;• integrované technologie pro inženýrskou geodézii a digitální mapování;• komplexní a vágně definované inženýrské systémy (teorie, modelování a aplikacevýsledků);• rozvoj ekonomických nástrojů pro optimální navrhování a realizaci staveb .Důležitou součástí vědecké a výzkumné činnosti Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí jerozvoj a využívání experimentálních metod zkoušení nosných konstrukcí. Významným počinemposledního období bylo vytvoření Sdružené laboratoře pro zkoušení nosných konstrukcí při Ústavukovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně, jejímiž partnerskými pracovištijsou dále Katedra mechaniky a částí strojů Fakulty vojensko-technické při Univerzitě obrany v Brněa Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o. Vznik této sdružené laboratoře iniciovalprof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc.Činnost Ústavu betonových a zděných konstrukcí v současné době ovlivňuje především jehovedoucí prof. Ing. Jiří Stráský, DrSc. svým zaměřením na úsporné, zavěšené, visuté a hybridníkonstrukce mostů a inženýrských staveb s využitím vysokohodnotných betonů aprof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který se zabývá vývojem a navrhováním trvanlivýchkonstrukcí a uplatněním nekovové výztuže v betonových konstrukcích.Ústav technologie stavebních hmot a dílců je zaměřen zejména na řešení výzkumného záměru„Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnostkonstrukcí“, jehož řešitelem je prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. Řešitelem Centraintegrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí (CIDEAS) je od roku 2005prof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc.Ústav vodních staveb se v současnosti zabývá řešením stability těles přehradních hrází,modelováním jejich porušení přelitím i filtračními deformacemi a protipovodňovou ochranou

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 19urbanizovaných oblastí. V poslední době jsou systematicky vyvíjeny metody statistickéhoa inverzního modelování hydraulických jevů souvisejících s bezpečností a spolehlivostívzdouvacích staveb. Významný je rovněž rozvoj a aplikace vybraných metod matematickéhomodelování proudění podzemní vody v konstrukcích a podloží vzdouvacích staveb (přehrad,ochranných hrází, atd.). Ústav se také dlouhodobě zabývá rizikovou analýzou záplavových území avzdouvacích staveb.V rámci vědecko-výzkumného zaměření jsou na Ústavu stavební mechaniky řešeny následujícíproblémy: rozvoj teoretických metod stavební mechaniky, automatizace a zdokonalování metodstatického a dynamického řešení stavebních konstrukcí s přihlédnutím k reálným vlastnostemmateriálu, modelování a identifikace mechanických soustav v interakci s prostředím, teorie a řešenílanových a zavěšených konstrukcí, analýza konstrukcí z termoplastů, rozvoj moderníchnumerických metod, teorie spolehlivosti a numerické simulační metody, vliv imperfekcína spolehlivost ocelových konstrukcí, degradační procesy a odhady životnosti konstrukcí, lomověmechanicképarametry materiálů na silikátové i jiné bázi, fraktální aspekty lomových ploch a trhlin,identifikace parametrů modelů, neuronové sítě, vzpěr, nelineární dynamické systémy, chaotickéchování.Ústav stavebního zkušebnictví si udržel pozici renomovaného pracoviště pro zkoušenístavebních materiálů a zejména diagnostiku konstrukcí.Pracovníci Ústavu geodézie se dlouhodobě odborně věnují problematice globálníchnavigačních satelitních systémů (GNSS) a jejich využití v geodetické a kartografické praxi. Ústavprovozuje permanentní stanici GNSS evropské sítě EPN a sítě CZEPOS. V rámci mezinárodníspolupráce se podílel na vybudování česko-polské družicové sítě v oblasti Králického Sněžníku a nadalších geodynamických a inženýrských projektech (např. tunelové vytyčovací sítě).Ústav stavební ekonomiky a řízení se v současné době zabývá zejména optimalizací technickoekonomických charakteristik životního cyklu stavebního díla.Zdroje financování tvůrčí činnostiVědecká a tvůrčí činnost akademických a tvůrčích pracovníků FAST je financována z různýchzdrojů.Jedním zdrojem financování vědy na FAST je účelové financování výzkumu, které pokrýváprojekty systému GA ČR, a ministerstev MPO, MDS, MŽP a MZe. Druhým zdrojem je MŠMTformou Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ), Výzkumných záměrů (VZ) a Rozvojovýchprogramů (RP). Třetím zdrojem jsou zdroje ze zahraničních grantů a projektů jako jsou:dvoustranná spolupráce, rámcové programy, evropské programy podpory a výzkumu apod. Dočtvrtého zdroje můžeme zahrnout všechny ostatní možnosti získání prostředků na výzkum.V posledním období usilujeme zejména o získání prostředků z Operačních programůEvropských fondů. Jsou to projekty z oblastí Podnikání a inovace, Věda a výzkum pro inovace aVzdělání pro konkurenceschopnost.Celkový přehled řešených projektůV tabulce 1 jsou uvedeny počty jednotlivých typů řešených projektů na FAST v letech 2001 až2008. Je patrné, že za posledních 8 roků došlo k výraznému nárůstu počtu řešených projektů z 67 na144 a rovněž stoupl objem získaných prostředků z této činnosti z 51 mil. Kč na 135 mil. Kč (tab. 2).Významnou oblastí aplikovaného výzkumu je spolupráce s výrobní praxí formou doplňkovéčinnosti (DČ). Počet řešených hospodářských smluv a finanční objemy získaných prostředků naFAST v letech 2001 až 2008 uvádí tabulka č. 3. Počet smluv v tomto období vzrostl z 284 na 590 azískané finanční prostředky z 13 mil. Kč na 40 mil. Kč.

20 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicRok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008typ projektupočet řešených projektůGAČR stand. 28 25 24 28 24 25 25 25GAČR stand.spoluř.1 0 9 9 9 11 12 9GAČR postoktorské 0 3 5 1 4 5 10 11GAČR doktorské 3 3 5 0 3 1 1 1FRVŠ 9 7 8 16 22 22 18 17zahraniční 8 9 15 10 13 13 10 6MPO 5 5 6 8 15 27 27 31MDS 3 2 3 6 7 6 70 8MZP 2 0 0 0 0 0 0 2MZe 0 2 0 0 2 2 3 3rozvojové 0 1 1 6 6 9 17 8výzkumné záměry 4 4 4 4 2 1 4 5ostatní 4 5 5 3 4 17 10 18součet 67 66 85 91 111 139 207 144Tab.1 Počty výzkumných projektů a záměrů řešených na FAST podle zdrojů v letech 2001 až 2008Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008typ projektutis. KčGAČR 11 790 13 670 23 215 22 208 26 344 28 868 32 490 31 542FRVŠ 3 272 663 7 043 3 141 5 425 10 137 8 290 9 977zahraniční 2 560 2 585 7 648 3 948 4 149 5 635 6 140 2 830MPO 3 508 5 622 5 132 4 718 9 912 27 723 15 399 19 021MDS 3 834 445 730 4 445 4 141 3 704 3 313 3 128MZP 174 0 0 0 0 0 0 450MZe 0 168 0 0 890 950 1 475 1 380rozvojové 0 1 438 1 200 10 000 8 307 18 709 14 818 9 239výzkumné záměry 22 604 23 847 25 710 25 710 28 830 15 829 47 421 31 474ostatní 3 439 1 930 674 586 4 626 21 325 12 090 26 333součet 51 181 50 368 71 352 74 756 92 624 132 880 141 436 135 374Tab. 2 Objemy finančních prostředků získané na FAST podle zdrojů v letech 2001 až 2008Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008Doplňková činnost - řešeno smluv 284 340 475 504 520 540 514 590Doplňková činnost - tržby v tis. Kč 12 836 17 537 23 121 23 272 29 530 27 134 34 735 39 656Tab. 3 Počet smluv DČ a finanční objemy získaných prostředků na FAST v letech 2001 až 2008Kvalifikační strukturaVelkou pozornost fakulta věnuje soustavnému zkvalitňování složení a struktury pedagogickovědeckýchpracovníků fakulty. Fakulta k 31. 12. 2008 měla 345 pracovníků, z toho 265pedagogicko-vědeckých pracovníků. Z tohoto počtu je 19 profesorů a 66 docentů. Průměrný věkučitelů je 43 roků.Od roku 2001 proběhlo úspěšné jmenování 6 profesorů v oboru Fyzikální a stavebněmateriálové inženýrství, 3 profesorů v oboru Teorie a konstrukce staveb, 2 profesorů v oboruKonstrukce a dopravní stavby a 1 profesora v oboru Soudní inženýrství. V tomto období proběhlo28 úspěšných habilitačních řízení.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 21VNĚJŠÍ VZTAHYProf. Ing. Rostislav Drochytka, CSc.proděkan pro vnější vztahyRozvoje aktivit Fakulty stavební v oblasti vnějších vztahů je možné rozdělit jednak na kontaktyfakulty s tuzemskou praxí a rozvoj aktivit v oblasti zahraničí. Kontakty s praxí jsou garantoványjednotlivými ústavy průběžně a jsou na vynikající úrovni, o čemž svědčí vysoký podíl zakázekdoplňkové činnosti fakulty. Přesto v oblasti navázání kontaktů s praxí byla pro lepší součinnostpraxe a výuky v roce 2004 založena Průmyslová rada Fakulty stavební, která se sestáváz nejvýznamnějších zástupců stavebních firem nejenom našeho regionu, ale i firem České republikymající dopad do našeho regionu a zejména zaměstnávající naše absolventy. Průmyslová rada bylazřízena jako poradní sbor děkana a kontakty s jejími členy se jeví jako velice pozitivní. Cílemčinnosti rady je zajištění úzké spolupráce fakulty s praxí. Členové rady zajišťují tento cíl zejménanásledujícími aktivitami:• Vyjadřují se k připravovaným studijním plánům, náplním volitelných předmětů aspecializovaných seminářů.• Pořádají odborné přednášky a spolupracují na jejich přípravě s fakultou.• Navrhují témata projektů zadávaných do výuky a témata diplomových a disertačníchprací.• Pořádají odborné soutěže pro studenty fakulty.• Jako zástupci firem zprostředkovávají spolupráci svých odborných pracovišť s vědeckýmipracovišti fakulty a navrhují výzkumné projekty.• Referují o požadavcích, které klade praxe na absolventy fakulty.• Pořádají informační přenášky o svých firmách, prezentují se na internetových stránkáchrady a nabízejí možnosti brigád a zaměstnání pro studenty a absolventy fakulty.• Mohou pořádat společenské a kulturní a sportovní akce.Další organizací, která vznikla v roce 2007 je Spolek absolventů FAST VUT pod zkrácenýmnázvem SAB-FAST. Jedná se o občanské sdružení působící na celém území České republiky asdružující absolventy Fakulty stavební VUT v Brně. Náplní činnosti tohoto sdružení je pedagogickéinformování o současném dění na fakultě, dále spolková činnost zaměřená na absolventa – ročenkyabsolventů, případně aktivní databáze absolventů a vydávání vlastních informačních materiálů.V roce 2008 byl předsedou tohoto spolku absolventů zvolen doc. Ing. Vlastimil Stara, CSc. Veškeréinformace o Spolku absolventů FAST VUT v Brně jsou na stránkách Fakulty stavební.Pokud se týká zahraničních kontaktů Fakulty stavební, tak tyto byly zejména v posledních pětiletech velice silně zintenzivněny a zaktualizovány natolik, že Fakulta stavební má k dnešnímu dniuzavřeno celkem 75 bilaterálních smluv s různými univerzitami v celé evropské síti, ale i mimo ni.V rámci elitních programů fakulta podporuje následující druhy programů:Lifelong Learning Programme (LLP)• ERASMUS - zaměřený na vysokoškolské vzdělávání a odborné vzdělávání navysokoškolské úrovni.• LEONARDO DA VINCI - zaměřený na odborné vzdělávání a odbornou přípravu.Prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., drochytka.r@fce.vutbr.cz

22 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic• GRUNDTVIG - zaměřený na vzdělávání dospělých a celoživotní učení.EHP/Norska: fond pro podporu spolupráce škol 2006-2010Rozvojové programy MŠMT - projekty (studijní pobyty) v rámci bilaterálních smluv o příméspolupráci mezi vysokými školami nebo „free movers“.Další programy podpory studia v zahraničí:• Program AKTION - podporuje rozvoj dvoustranné spolupráce mezi ČR a Rakouskem vevědě a vzdělávání ve všech vědních oborech.• Nadace Herberta Quandta - sponzoruje studijní pobyty na TU Dresden pro zahraničnístudenty ze zemí bývalého východního bloku.• Akademická informační agentura - stipendijní pobyty v zahraničí na základěmezinárodních smluv i jiných stipendií.• Fulbrightova komise - na základě mezivládní dohody mezi Českou republikou aSpojenými státy za účelem podpory vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn meziSpojenými státy a Českou republikou prostřednictvím Fulbrightova programu.• DAAD – německý akademický výměnný servis.Mobilitní stipendijní fond VUT a FAST VUT.Zájem ze strany studentů i zaměstnanců o výjezdy v rámci programu ERASMUS za roky 2002až 2008 dokumentuje níže uvedený graf.Počty realizovaných mobilních pobytů na FAST v letech 2002 - 200890807060504030201002002 2003 2004 2005 2006 2007 2008StudenstskémobilityUčitelskémobility

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 23HISTORIE A STRATEGICKÝ ROZVOJ FASTDoc. Ing. Jiří Hirš, CSc.proděkan pro strategický rozvoj, vnitřní vztahyHistoriePočátky výuky stavebního oboru v Brně sahají až do poloviny 19. století, do roku 1849. Tehdyv Brně vzniklo německo-české technické učiliště. V listopadu 1899 byla slavnostně otevřena C. a k.česká technická vysoká škola, zřízená císařským výnosem Františka Josefa I. Jejím prvním oborembyl právě obor stavebního inženýrství. Výuku tehdy zabezpečoval čtyřčlenný profesorský sbor pro50 studentů. V následujících letech byly postupně otevřeny další obory: strojní inženýrství,zeměměřičský kurz, oddělení elektrotechnického inženýrství, kulturní inženýrství – meliorace avodní stavby a chemické inženýrství. Po první světové válce byl založen také obor architektury.Násilným uzavřením České vysoké školy technické v letech 1939 až 1945 bylo vzdělávání vestavebních oborech přerušeno. Po skončení druhé světové války došlo k novému rozvoji školy,které se projevilo nárůstem počtu studentů. V roce 1951 byla Vysoká škola technická tehdejšímtotalitním režimem opětně zrušena a na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie.Obětavostí některých učitelů se v roce 1951 podařilo založit Vysokou školu stavitelství s Fakultouinženýrského stavitelství a Fakultou architektury a pozemního stavitelství. Od roku 1956 školavystupuje pod názvem Vysoké učení technické v Brně a její součástí je i dnešní Fakulta stavební.V roce 1960 byla Fakulta inženýrského stavitelství sloučena s Fakultou architektury a pozemníhostavitelství ve Fakultu stavební. Dnešní podoba se ustálila v roce 1961. V roce 1976 se Fakultastavební rozdělila na Fakultu stavební a Fakultu architektury. V roce 1999 se VUT v Brně stáváveřejnou vysokou školou.Novodobé dějiny Fakulty stavební začínají po roce 1990, kdy po předání budovy na Barvičověulici (hlavního sídla Fakulty stavební do roku 1989) biskupskému gymnáziu, byly některé katedrypřemístěny do různých objektů VUT na území Brna a děkanát a část kateder se přesunuly dopůvodního historického areálu Veveří – Žižkova. Jak byly bývalou Vojenskou akademiíuvolňovány prostory v tomto areálu, docházelo k postupnému koncentrování jednotlivých pracovišťz pronajatých prostorů na různých místech Brna do objektů na Veveří 95, Žižkova 17 a Rybkova 1.Areál Fakulty stavební VUT v Brně prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1999 až 2003. Porekonstrukci objektu „B“ byla v roce 2001 dokončena rekonstrukce objektu „C“ v areálu Veveří,v roce 2002 byly opraveny fasády objektu Žižkova „Z“ a rekonstruován objekt „E1“, bylyprovedeny první úpravy v objektu Rybkova. Mezi objekty v areálu Veveří byly vybudoványspojovací lávky. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce objektu „A“, rekonstrukce budovy „F“ aopravy objektů „D“. V areálu Veveří – Žižkova byl instalován systém energetického managementu,systémy zabezpečení budov, prostorů, provozu výtahů a kamerového monitoringu.V současné době je zpracována studie „Řešení venkovních oprav a úprav FAST VUT v Brně“,která řeší především úpravy části vnitřního areálu na Veveří v prostoru mezi budovami včetněpodzemních technických kanálů pro vedení sítí, nástavbu stávající budovy „F“, jejího propojenís budovou „D“, úpravu sousedního objektu „V“. Dále řeší vybudování parkovacích ploch přiDoc. Ing. Jiří Hirš, CSc., hirs.j@fce.vutbr.cz

24 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicobjektu Žižkova, úpravu objektu „E2“, propojení budovy „B“ mostem s objektem „R“ a propojenímareálu Veveří a Žižkova podzemní pasáží.Plán dostavby areálu FAST Veveří - ŽižkovaV dalším rozvoji Fakulty stavební se předpokládá, že areál Veveří – Žižkova – Rybkova budezaměřen především na vzdělávací činnost a vědecko-výzkumné aktivity fakulty budou realizoványv rozvojovém území FAST v areálu Pod Palackého vrchem.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 25ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍGEOMETRIEProf. RNDr. Josef Diblík, DrSc.vedoucí ústavuHistorieStolice matematiky a stolice deskriptivní geometrie patřily do prvních čtyř ústavů, které bylyzaloženy v roce 1899 a tvořily základ nově vzniklé České vysoké školy technické v Brně. Po jistoudobu (1849 resp. 1873–1945) existovala paralelně německá technika.Prvním profesorem matematiky na české technice v Brně byl PhDr. Karel Zahradník, který bylprvní dva roky existence školy jejím rektorem. Profesor Zahradník vedl ústav matematiky I až doroku 1916. Vedle stolice matematiky I byla již v roce 1900 obsazena i stolice matematiky IIprofesorem Antonínem Suchardou. Na obou matematických pracovištích působila řadavýznamných českých matematiků. Do roku 1923 to byli na ústavu matematiky I profesor JanVojtěch a jeho nástupce slovenský profesor Jur Hronec, jehož v roce 1939 vystřídal RNDr. JiříKlapka. Na ústavu matematiky II mj. vyučoval od roku 1906 profesor Matyáš Lerch, který v roce1919 přešel na nově založenou brněnskou univerzitu, a profesor Karel Čupr.Zakladatelem ústavu deskriptivní geometrie a jejím prvním profesorem byl Jan Sobotka.V roce 1904 odešel do Prahy, stejně jako jeho nástupce profesor Bedřich Procházka. V roce 1908 seústavu ujímá profesor Miloslav Pelíšek a poté až do roku 1939 profesor Josef Klíma.Během druhé světové války byly české vysoké školy zavřeny, takže po jejím skončení se doprvního ročníku brněnské techniky zapsalo 2 000 posluchačů. Všichni absolvovali kurs matematikyna ústavu matematiky II, který 1. května 1945 uvedl do chodu profesor Čupr. Profesor Klapka bylv letech 1946–1950 přednostou ústavu deskriptivní geometrie a vedoucím ústavu matematiky I bylprofesor PhDr. Josef Kaucký. V roce 1951 byla všechna tři pracoviště sloučena v jedinou katedrumatematiky a deskriptivní geometrie vedenou profesorem Kauckým.V srpnu 1951 byla zřízena v Brně Vojenská technická akademie. Velká část budov a vybaveníi osob přesídlila na tuto novou instituci, protože se původně nepočítalo s udržením civilní techniky.Nakonec přece jenom z původní Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně vzniklaVysoká škola stavitelství v Brně s fakultami inženýrského stavitelství, architektury a pozemníhostavitelství. Vedením katedry matematiky a deskriptivní geometrie byl pověřen profesor Klapka.Oddělení deskriptivní geometrie řídil docent Zdeněk Kowalski. V roce 1956 došlo k obnovení školypod názvem Vysoké učení technické v Brně přidáním energetické fakulty, která se v roce 1959rozdělila na fakultu strojní a elektrotechnickou. Katedra profesora Klapky nejprve vyučovala navšech fakultách, než převzaly výuku matematiky a deskriptivní geometrie nově vzniklé samostatnékatedry jednotlivých fakult. V roce 1958 se z Vojenské akademie Antonína Zápotockého vrátilprofesor Rudolf Piska, který přednášel deskriptivní geometrii. Po odchodu profesora Klapky dodůchodu v roce 1971 byl řízením katedry prozatímně pověřen docent Josef Havelka. V období1974–1983 vedla katedru matematiky a deskriptivní geometrie Fakulty stavební docentka SylvaŠantavá. V letech 1983–1997 byl vedoucím ústavu profesor Jan Voráček, kterého v době, kdy bylproděkanem fakulty, ve vedení pracoviště zastupovali RNDr. Jiří Vaněk, CSc. a doc. RNDr.Jindřich Veverka, CSc. V letech 1997–2000 vedl Ústav matematiky a deskriptivní geometrie FASTdoc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v letech 2000–2003 pak RNDr. Ivo Moll, CSc. Od června 2003 jevedoucím ústavu prof. RNDr. Josef Diblík, DrSc. Zástupcem vedoucího je nyní RNDr. OldřichDlouhý a tajemníky RNDr. Jana Slaběňáková a doc. RNDr. Václav Tryhuk, CSc.Doc. RNDr. Jiří Novotný CSc., novotny.j@fce.vutbr.cz

26 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVýznamné osobnostiProf. PhDr. Karel ZahradníkKarel Zahradník se narodil 16. dubna 1848 v Litomyšli. Zde studovalna piaristickém gymnáziu. Po maturitě odešel do Prahy, kde na technice ina univerzitě navštěvoval přednášky z matematiky, deskriptivní geometriea fyziky. Studium ukončil roku 1874 doktorátem z filozofie a zkouškouučitelské způsobilosti. V letech 1872–1875 byl asistentem na pražskétechnice. Současně byl suplujícím učitelem na I. českém reálnémgymnáziu v Praze. V roce 1876 (v osmadvaceti letech) byl jmenovánřádným profesorem matematiky na univerzitě v chorvatském Záhřebu. Natéto škole působil 23 let, tedy až do roku 1899. K návratu do vlasti hopřimělo dění kolem nově vzniklé české techniky v Brně. Zde byljmenován řádným profesorem, vedoucím ústavu matematiky a prvním Prof. Karel Zahradníkrektorem (1899–1901). Spolu s J. Sobotkou, J. Jahnem a H. Schwaigrem tvořil první profesorskýsbor nové školy. Váženým členem profesorského sboru brněnské techniky zůstal až do své smrti 23.dubna 1916.Karel Zahradník byl řádným členem Jihoslovanské akademie věd a umění, dopisujícím členemKrálovské srbské akademie, přespolním členem Královské české společnosti nauk, dopisujícímčlenem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, členem zemskéškolní rady pro markrabství Moravské a stál při zrodu Jednoty českých matematiků. V roce 1902byl jmenován dvorním radou.Vědecké práce Karla Zahradníka zasahovaly do algebry, matematické analýzy a geometrie.Svých nejvýznamnějších výsledků docílil v oblasti teorie rovinných racionálních křivek, zejménatřetího stupně. V době působení v Brně vydal několik svazků učebních textů pro techniky, např.O determinantech, Analytická geometrie, O plochách druhého stupně.Prof. Matyáš LerchMatyáš Lerch se narodil 20. února 1860 v Milínově u Sušice.Následkem úrazu začal chodit do školy až v devíti letech a záhy se začaloprojevovat jeho mimořádné nadání pro matematiku. Maturitu složil v roce1880 na reálce v Rakovníku. Pak studoval na technice a univerzitě v Prazea v Berlíně. V roce 1886 se habilitoval a byl jmenován soukromýmdocentem pražské české techniky. V následujících deseti letech uveřejnilkolem 110 článků, a to nejen v časopisech domácích, ale takév renomovaných časopisech zahraničních. Přestože se Lerch stal světověuznávaným matematikem, nepodařilo se mu získat profesuru na některévysoké škole v českých zemích, ačkoliv o to velice usiloval. Jeho dalšípůsobení na českých vysokých školách bylo nejisté, neboť asistentské místo Prof. Matyáš Lerchmohlo být tehdy zastáváno nejvýš deset let a soukromý docent neměl nárok na služební požitky.Proto přijal v roce 1896 nabídku na jmenování profesorem na univerzitě ve švýcarském Freiburgu.Zde dosahuje svého zenitu. Dostává velkou cenu pařížské Akademie, v té době nejvyšší ocenění,které se dalo dosáhnout. Přes všechny pocty, kterých se mu v cizině dostalo, se Lerch chtěl vrátit dovlasti. Návrat z ciziny se mu zdařil až v roce 1906, kdy byl jmenován řádným profesorem českébrněnské techniky. Na této škole působil až do roku 1920, kdy přešel jako profesor na novězřízenou Masarykovu universitu v Brně. Po příchodu do Brna se Lerch dočkal uznání i doma. Bylzvolen čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků, v roce 1909 získal čestný doktorátfilozofie pražské univerzity a ve školním roce 1908–1909 byl děkanem odboru strojního inženýrstvíbrněnské techniky. Ze zdravotních důvodů musel odmítnout jmenování rektorem brněnskétechniky. Zemřel v Sušici 3. srpna 1922.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 27Matyáš Lerch byl učenec neobyčejně pilný a plodný. Publikoval kolem 220 prací z obecnéteorie funkcí, teorie eliptických funkcí a eliptických integrálů, teorie čísel, diferenciálních rovnica syntetické geometrie. Byl nejvýznamnějším českým matematikem konce 19. a začátku 20. století.Prof. Jan SobotkaJan Sobotka se narodil 2. září 1862 v Řepníkách u Vysokého Mýta. Poabsolvování německé reálky v Praze na Kampě pokračoval v letech 1881–1886 ve studiu na české univerzitě a na české technice v Praze. V letech1886–1891 byl asistentem na technice, kde suploval přednášky za profesoraF. Tilšera, který byl poslancem. Pak studoval na technice v Curychu a dálebyl na studijním pobytu ve Vratislavi. Protože v českých zemích nenacházímísto ani na vysoké, ani na střední škole, odchází do Vídně na reálku ve4. okrese. Po dvou letech byl jmenován asistentem deskriptivní geometriena vídeňské technice a v březnu roku 1897 pak mimořádným profesoremdeskriptivní geometrie, geometrie novější a grafického počítání. K návratudomů ho přiměla nabídka, kterou dostal v roce 1899, aby se stal prvním Prof. Jan Sobotkaprofesorem deskriptivní geometrie na nově zřízené české technice v Brně. Odtud odchází v roce1904 do Prahy, kde je jmenován profesorem matematiky na Filozofické fakultě tehdy ještě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po vzniku přírodovědecké fakulty v roce 1920 na ní působí až do svésmrti 10. května 1931.Jeho publikační dílo představuje více jak 100 často dosti obšírných pojednání. Mezi stěžejnípráce Jana Sobotky patří monografie Deskriptivní geometrie promítání paralelního (1906),Diferenciální geometrie (1909) a O geometrických příbuznostech (1916). V první z nich podalv mnohých částech zcela původní výklad základních zobrazovacích metod založených narovnoběžném promítání.Prof. RNDr. Jiří Klapka, DrSc.Jiří Klapka se narodil 10. března 1900 ve Skutči. Středoškolská studiaabsolvoval na reálkách v Lounech a v Kostelci nad Orlicí, kde v roce 1917maturoval. Potom odešel do Prahy a stal se posluchačem České vysokéškoly technické a současně i Filozofické a Přírodovědecké fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1921 získal aprobaci z matematikya deskriptivní geometrie. Z Prahy přešel roku 1921 na techniku do Brna a odříjna toho roku tam působil jako asistent matematiky u profesora J. Vojtěchaa později u J. Hronce. V roce 1925 získal doktorát přírodních věd naPřírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a o tři roky pozdějise na České vysoké škole technické v Brně habilitoval z deskriptivní,analytické a diferenciální geometrie. Asistentské místo na technice opustil Prof. Jiří Klapkav roce 1930, kdy byl jmenován profesorem na III. reálném gymnáziu v Brně. V roce 1938 byljmenován mimořádným profesorem na Vysoké škole technické, která měla své sídlo nejprvev Košicích, posléze se však kvůli politické situaci přesunula do Martina a poté do Bratislavy. Krátcepřed válkou, po odtržení Slovenska v roce 1939, byl převeden zpět na techniku do Brna. V roce1946 byl se zpětnou platností jmenován na technice v Brně řádným profesorem deskriptivnígeometrie. Začátkem 50. let převzal postupně přednášky z matematiky za tehdy nemocnéhoprofesora K. Čupra. V roce 1952 byl jmenován vedoucím katedry matematiky a deskriptivnígeometrie na stavební fakultě brněnské techniky. Současně založil a vedl až do svého penzionovánívědecký seminář diferenciální geometrie. V roce 1956 získal doktorát fyzikálně technických věd.Zemřel 12. února 1976 v Brně.Publikační činnost Jiřího Klapky obsahuje řadu odborných geometrických pojednání, učebnic,skript, recenzí a jiných článků. Významně přispěl k rozvoji projektivní diferenciální geometrie a tozejména zkoumáním vlastností přímkových ploch, studovaných na základě Blaschkeho a zvláště

28 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicČechovy teorie. Co se týče rozsahu je autorem 22 původních vědeckých prací, 6 vědeckýchknižních publikací, mnoha pedagogických a životopisných článků a recenzí.SoučasnostNa ústavu matematiky a deskriptivní geometrie k 1. 1. 2009 pracují 2 profesoři, 4 docenti, 11odborných asistentů a 14 asistentů (z toho 4 jsou na mateřské dovolené a někteří jen na částečnýúvazek). Učitelé ústavu zajišťují výuku matematiky a deskriptivní geometrie v bakalářskýchstudijních programech na všech oborech stavební fakulty. Základní kurzy se učí také v anglickémjazyce. Pro některé obory jsou vyučovány i předměty aplikačního charakteru – operační výzkum,pravděpodobnost a matematická statistika. Výuka probíhá v prezenční a v kombinované forměstudia. V navazujícím magisterském studijním programu je zařazen semestr matematiky, jehožobsah je specializován podle oborů a je věnován zejména numerické matematice a rozšiřujícímpartiím matematické statistiky. V některých oborech si mohou studenti v dalším semestru ještěvybrat některý z předmětů – analýza empirických datových souborů, aplikovaná matematika,základy variačního počtu, statistické metody, numerické metody a teorie grafů. V doktorskémstudiu se vyučují předměty – numerické metody I a II, pravděpodobnost a matematická statistika,regresní modely, analýza časových řad, numerické řešení variačních úloh a aplikace matematickýchmetod v ekonomii. Posluchači mají možnost navštěvovat také volitelný předmět základydeskriptivní geometrie. Ústav matematiky a deskriptivní geometrie ve spolupráci s Ústavem fyzikypořádá přípravné kurzy pro přijímací zkoušky na vysoké školy. Učitelé ústavu se podílejí na tvorbětestů a příkladů používaných na přijímacích zkouškách pro bakalářské studium na Fakultě stavební ina Fakultě architektury VUT a také pro navazující magisterské studium stavebních oborů.Kromě pedagogické činnosti je na Ústavu matematiky a deskriptivní geometrie věnována velkápozornost odborné a vědecké práci. Řada pracovníků se podílí na řešení projektů, grantůa výzkumných záměrů. Dílčí úkoly Matematika a Deskriptivní geometrie projektu Modernizacevýuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programůpodpořeného Evropským sociálním fondem řeší kolektiv pod vedením V. Tryhuka a H. Šafářové,spoluřešiteli grantu Diferenční a dynamické rovnice na “time scales“ II Grantové agentury Českérepubliky jsou J. Diblík a Š. Pechancová, H. Koutková pracuje v grantech GAČR Rozumově nadanéděti s dyslexií, Analýza rizik souvisejících se změnami režimu podzemních vod při extrémníchhydrologických situacích a Extrémní srážkové scénáře pro rizikovou analýzu posouzení ekonomickyúnosného a ekologicky šetrného návrhu stokových sítí, J. Vala je spoluřešitel grantu Modelováníkinetiky difúzních fázových transformací v pevných látkách Grantové agentury Akademie věd Českérepubliky. J. Diblík a V. Tryhuk jsou zapojeni do výzkumného záměru Progresivní, spolehlivéa trvanlivé nosné stavební konstrukce, J. Daněček a J. Vala do záměru Progresivní stavebnímateriály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí. Konečně J. Diblík seúčastní řešení výzkumného záměru New Trends in Microelectronics Systems and Nanotechnologies.Do povědomí české a slovenské matematické komunity vešly matematické workshopys mezinárodní účastí, které se tradičně konají v říjnu na Fakultě stavební Vysokého učenítechnického v Brně pod záštitou děkana fakulty. Organizaci workshopu zajišťuje Ústav matematikya deskriptivní geometrie. V roce 2008 úspěšně proběhl již sedmý ročník. Cílem workshopů jekontaktovat ty, kteří rozvíjejí matematickou teorii a aplikují ji ve stavebním inženýrství i v jinýchtechnických, přírodních a společenských vědách, s širší obcí matematických pedagogů, historikůa odborníků z příbuzných oblastí, a to nejen z České republiky. Po dopoledním společnémplenárním zasedání, odpolední jednání workshopu probíhá ve čtyřech sekcích – 1. teoretickámatematika, 2. aplikace matematiky, 3. pedagogika a historie matematiky, 4. matematický software.Workshop je přínosný jak svou otevřeností a pracovním charakterem jednání, tak i neformálnímipřátelskými kontakty s partnery z jiných fakult, vysokých škol, vědeckých ústavů a dalších institucí.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 29ÚSTAV FYZIKYProf. RNDr. Zdeněk Chobola, CSc.vedoucí ústavuHistorieFyzikální ústav České vysoké školy technické v Brně byl zřízen rok po založení techniky v roce1900, poněvadž se fyzika přednášela až ve druhém ročníku. Prvním profesorem fyziky se stalFrantišek Koláček, který působil již jako profesor teoretické fyziky na Filosofické fakultě KUv Praze a který měl jako Moravan zájem o to, aby byl na technice vybudován dokonalý Fyzikálníústav. Jeho ústav byl umístěn v nynější Jaselské ulici. Prof. Koláček se stal propagátoremMaxwellovy teorie, na níž budoval vědecké práce z oboru šíření elektromagnetického vlnění. Jehonástupcem se stal prof. Novák.Po dokončení novostavby techniky v roce 1910 se přestěhoval Fyzikální ústav do novýchrozsáhlých místností na ulici Veveří a jeho součástí byla i meteorologická laboratoř. V roce 1913,po vzniku chemického oboru na technice, byl zřízen II. Fyzikální ústav, do jehož čela byl postavenprof. Bedřich Macků. Slibný rozvoj tohoto Fyzikálního ústavu byl přerušen válkou, kdy byl téměřcelý vystěhován a v jeho místnostech byla zřízena vojenská nemocnice. V této době pracovaliprof. Novák a prof. Macků na přípravě učebnice „Základy praktické fyziky“. Období válečné bylojak po stránce výuky, tak po stránce vědecké práce obdobím mrtvým.Po 1. světové válce byl II. Fyzikální ústav znovu obnoven a zařízení meteorologické stanicebylo rozšířeno o přijímací radiotelegrafickou stanici. Nástupcem prof. Macků se stal prof. FrantišekNachtikal, autor knihy „Teorie relativity“, který přepracoval „Základy praktické fyziky“ a napsalřadu souborných referátů z nových odvětví fyziky. V roce 1926 přešel prof. Nachtikal na pražskoutechniku a jeho nástupcem se stal prof. Josef Velíšek, který přestěhoval II. Fyzikální ústav dobudovy na Žižkově ulici a tak se oba ústavy definitivně rozdělily. I. Fyzikální ústav vedený prof.Novákem převzal fyziku pro obor stavební, zeměměřičský a architekturu. II. Fyzikální ústavvedený prof. Velíškem převzal fyziku pro obor chemický, strojní a elektrotechnický. Roku 1939,kdy byly vysoké školy zavřeny, zabrali Němci místnosti II. Fyzikálního ústavu a zřídili tam Ústavchemické technologie paliv a pohonných hmot.Po 2. světové válce převzal vedení obou ústavů prof. Velíšek. Po jeho smrti, v roce 1947, vedldočasně oba Fyzikální ústavy prof. Vašíček. V roce 1949 byl jmenován vedoucím II. Fyzikálníhoústavu prof. Jan Potoček, následně se oba Fyzikální ústavy spojily a vytvořily jednu Katedru fyziky,jejím vedoucím se stal prof. Potoček.V roce 1952 byla zřízena Vojenská technická akademie. Prof. Potoček přešel na VTA, prof.Vašíček zůstal na nově vzniklé Vysoké škole stavební. V roce 1954 převzal vedení prof. Košťál,který získal pro pracoviště Katedry fyziky místnosti na Veslařské ulici, kde se konala cvičeníz fyziky pro všechny tehdejší fakulty. V roce 1956 vznikla Fakulta energetická a Katedra fyziky sepřestěhovala do budovy na Barvičově ulici, kde získala místnosti v 1. poschodí, ve kterých setrvalaaž do roku 1991. V době vzniku Fakulty energetické se počet interních pracovníků postupnězvyšoval až na konečný počet 23 členů. Mezi novými členy byli také doc. Binko, doc. Weber aprof. Šikula, kteří podstatně ovlivnili vědeckovýzkumné zaměření pracoviště.Doc. Ing. Marta Kořenská, CSc., korenska.m@fce.vutbr.cz

30 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVýznamné osobnostiVýuka fyziky byla na všech fakultách VUT zabezpečována jednouspolečnou katedrou do roku 1961. Na Fakultě stavební byla zřízena Katedrafyziky 1. února 1961. Vedoucím katedry fyziky byl až do roku 1975doc. Ing. Jaroslav Binko. Z dřívějších výzkumných pracovišť přinesl nakatedru zkušenosti vedoucího vědeckého pracovníka v oboru aplikovanéfyziky a speciálních měřících metod. Na FAST nastoupil v r. 1958 av r. 1960 obhájil habilitační práci na téma „Teorie elektromagnetickéhopole“. Ve výuce prosadil moderní pojetí výkladu fyziky a zavedl pokrokovéměřící metody. S pedagogickou prací doc. Binka souvisela i jeho publikačnía výzkumná činnost v oblasti fyzikální a technické terminologie anormalizace veličin a měrových jednotek. Od počátku 60. let účinněprosazoval Mezinárodní měrovou soustavu SI a podstatně přispěl k zavedenípřesných nových termínů (např. hmotnost, tíha aj.) do praxe. Byl spoluautorem učebnice „Fyzikastavebního inženýra“.V květnu 1975 se stal vedoucím katedry fyziky prof. RNDr. Ing. JosefŠikula, DrSc. V roce 1980 obhájil doktorskou disertační práci na téma„Stochastické jevy v polovodičích“ a byl jmenován profesorem aplikovanéfyziky. V roce 1970 založil výzkumnou skupinu řešící problematikufluktuačních jevů v pevných látkách. Výzkumný tým, který pracuje dodnes,tvoří učitelé a vědečtí pracovníci Ústavu fyziky FAST a FEKT VUT v Brně.Současně se zapojil do základního výzkumu akustické emise a rozšířil jej oaktivní metodu, která byla pod jeho vedením rozpracována pronedestruktivní testování pálené krytiny. Pod jeho vedením získalo vědeckouhodnost kandidáta fyzikálně - matematických věd téměř 20 aspirantů,postupně to byli všichni odborní asistenti, kteří spolupracovali na uvedenýchproblematikách. Je stálým členem organizačního výboru mezinárodníchkonferencí „Noise in Physical Systems“, členem programového výboru CARTS Europe a členemkomise pro doktorské a disertační práce v oboru „Fyzika kondenzovaných látek a akustika“.V roce 1991 se Ústav fyziky přestěhoval do budovy na Žižkově ulici č. 17 do 1. nadzemníhopodlaží. Zcela nevyhovující a neudržované prostory byly postupně přebudovány pro potřeby výukya výzkumu. Byla vybudována fyzikální posluchárna, dvě studentské laboratoře, dvě laboratoře prostudenty doktorského studia a tři výzkumné laboratoře.SoučasnostDoc. Jaroslav BinkoProf. Josef ŠikulaOd roku 1994 je vedoucím Ústavu fyziky prof. RNDr. Zdeněk Chobola, CSc. Od svéhonástupu na Katedru fyziky v roce 1973 je trvale aktivně zapojen do výzkumu. Nejprve pracoval voblasti stochastických jevů v polovodičích, kde v roce 1975 získal titul RNDr. v oboru Aplikovanáfyzika a v roce 1978 prací „Studium stochastických jevů ve fotodiodách“ získal vědeckou hodnostkandidáta fyzikálně matematických věd. V roce 1990 byl jmenován docentem v oboruExperimentální fyzika a v roce 1991 se habilitoval docentem v oboru Aplikovaná fyzika. Od roku1994 rozšířil oblast výzkumu o nedestruktivní testování a diagnostiku stavebních materiálů akonstrukčních prvků akustickými metodami. Vyškolil již 8 domácích a zahraničních doktorandů.V roce 2003 byl jmenován profesorem v oboru Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství. Odroku 2006 je proděkanem pro vědu a výzkum.V současné době na Ústavu fyziky pracuje čtrnáct akademických pracovníků: čtyři profesoři,dva docenti, sedm odborných asistentů a jeden vědecký pracovník. Na ústavu dále pracuje jedentechnický pracovník, sekretářka a řemeslník.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 31Ústav fyziky zajišťuje výuku řady předmětů fyziky ve všech studijních programech Fakultystavební v bakalářském, magisterském a doktorském studiu, v denní i kombinované formě studia.Výuka probíhá v češtině i angličtině. Ústav se podílí také na celoživotním vzdělávání.Přístup k výuce byl zvolen tak, aby studium předmětu dalo studentům obecné znalosti apřírodovědní základ ke studiu technických disciplín a jejich aplikací v inženýrské praxi. Ve výucejsou přednášeny nejnovější informace z daného oboru. Nová témata ze stavební fyziky amateriálového inženýrství jsou zaváděna také do laboratorní výuky, která studentům zpřístupňujepraktické dovednosti na úrovni dnešních technických možností. S tím souvisí obnovovánípřístrojového vybavení výukových laboratoří v rámci projektů FRVŠ.Z vědeckého a odborného zaměření profesorů a docentů vyplývá orientace vědecko výzkumnéčinnosti do tří oblastí.První oblast se zabývá akustickými a elektrickými metodami, které jsou díky možnostiautomatizace stále perspektivnější pro nedestruktivní diagnostiku stavebních prvků a konstrukcí.Zkoumány jsou čtyři metody: akustická emise, impact - echo, nelineární ultrazvukováspektroskopie a impedanční spektroskopie.Se základním výzkumem akustické emise započala skupina pracovníků pod vedením doc.Zdeňka Webera v osmdesátých letech minulého století. V rámci získaných grantových projektůbyly rozpracovány její aplikace při vývoji stavebních materiálů, ověřování parametrů navrhovanýchkonstrukčních dílců apod. S využitím současného technologického rozvoje a technického potenciálubyly pod vedením prof. Luboše Pazdery rozpracovány nové aplikace pro studium statických adynamických vlastností, životnosti a únavového poškození stavebních dílců a konstrukcí. Dalšínovou aplikací akustické emise v materiálovém inženýrství je automatizované monitorovánívlastností betonových směsí v jejich prvotních stadiích, tuhnutí, tvrdnutí a zrání.Druhá skupina pod vedením prof. Zdeňka Choboly zkoumá impact-echo metody, založené našíření napěťových vln generovaných mechanickým impulsem. Mechanický impuls vybudí vevzorku harmonické vlnění na vlastní frekvenci a na vyšších harmonických frekvencích. Vyvolanéelastické vlnění je superponováno odraženými vlnami od okolí i od strukturních vad látky.Zaznamenaná odezva na povrchu vzorku tak obsahuje informaci o výskytu strukturních vad.Navržena a ověřena byla nová metodika hodnocení mrazuvzdornosti keramických prvků pomocíimpact-echo metody a zkoumána je možnost jejího využití pro detekci koroze ocelové výztužev železobetonových vzorcích. Získané poznatky jsou průběžně publikovány v impaktovanýchčasopisech, ve sbornících ze zahraničních i domácích konferencí. Tento výzkum byl podporovándvěma grantovými projekty zaměřenými na nedestruktivní hodnocení stavebních prvků.Třetí skupina metod se zabývá výzkumem nelineární ultrazvukové spektroskopie podvedením doc. Marty Kořenské. Jedná se o nové perspektivní metody založené na skutečnosti, ževýskyt defektů ve struktuře materiálu, jako jsou vznik a rozvoj trhlin či mikrotrhlin, zvětšovánípórů, ztráta adheze apod., má za následek vznik nelineárních jevů při dynamickém buzení tělesa.Intenzívní výzkum v oblasti nelineární spektroskopie elastických vln během posledních letprokázal, že metody, založené na výskytu nelineárních efektů ve spektrální odezvě na buzení,mohou být vysoce citlivým prostředkem detekce vad v materiálu. Za podpory grantového projektubyla sestavena měřicí aparatura a ověřena použitelnost těchto metod na keramických, betonových aželezobetonových prvcích. Dosažené výsledky jsou pravidelně prezentovány na zahraničníchkonferencích a v časopisech, dvě práce jsou uvedeny v databázi impaktovaných časopisů Web ofScience.Čtvrtou skupinou zaměřenou na výzkum stavebních materiálů je impedanční spektroskopievedená doc. Pavlem Schauerem. Metodu lze aplikovat na materiály s nízkou elektrickou vodivostí,což splňuje většina stavebních materiálů. Cílem výzkumu je nalézt souvislosti mezi impedančnímchováním materiálů a jejich mechanickými vlastnostmi, zejména z pohledu životnosti, vlhkosti apevnosti. Zatímco se metoda impedanční spektroskopie značně využívá v jiných oblastech, zejménav elektrotechnice, chemii, biologii a jinde, dílčí výsledky napovídají, že bude využitelná i vestavebnictví. Za kvalitní výsledky v této oblasti lze považovat vybudování měřicí aparatury řízené

32 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicpočítačovou technologií GPIB, automatické zpracování měření a nalezení modelu a interpretaceNDT metody impedanční spektroskopie ve stavebnictví.Druhou oblastí vědeckovýzkumné činnosti je studium fluktuačních jevů v pevných látkách,jejímž řešitelem je prof. Bohumil Koktavý. S výzkumem bylo započato v roce 1970 a byla prvotnězaměřena na problematiku stochastických jevů v polovodičích, postupně byla rozšířena o oblaststudia fluktuačních jevů vysokonapěťových elektroizolačních materiálů. Významnou oblastí studiafluktuačních jevů v pevných látkách byl teoretický a experimentální výzkum elektromagnetickéemise generované při mechanickém zatěžování pevných látek. Tato problematika je součástívědního oboru nazvaného fraktoemise. Výzkum byl zaměřen zejména na studium tvorby trhlin ajejich charakteristik v konstrukčních materiálech pro stavebnictví (žula, beton, kompozity, skelnévlákno-polymer). Společně s Ústavem fyziky FEKT VUT v Brně bylo vybudováno pracoviště,které se jako první v ČR zabývá rozvojem této nové nedestruktivní metody a jejími aplikacemiv materiálovém inženýrství. Do současné doby byla tato problematika řešena v rámci čtyřgrantových projektů. Výsledky výzkumu v této oblasti slouží k objasnění vzniku a průběhu tvorbytrhlin a jejich charakteristik v závislosti na aplikovaném napěťovém poli v daném materiálu.Třetí vědeckovýzkumnou oblastí na Ústavu fyziky je studium fraktální geometrie, jejímžřešitelem je prof. Tomáš Ficker. Výzkum v této oblasti je soustředěn jak na vlastní teorii tétodisciplíny, tak na její praktické aplikace. V oblasti aplikací fraktální geometrie je v současnostivýzkum zaměřen do tří oblastí, a to na dimenzionální obrazovou analýzu elektrických nábojů napovrších polymerů, na fraktální populační statistiku elektronových lavin a na mikrostrukturucementového C-S-H pojivového gelu. Statický elektrický náboj na površích polymerních hmot jeproblémem úzce souvisejícím např. s biologickou pohodou lidí v interiérech budov. Populačnístatistiky elektronových lavin patří k základním prvkům teorie výbojů v plynech a teorie strimérů.Mikrostruktura C-S-H gelu je stále v popředí zájmu materiálových inženýrů, neboť zde existujeřada doposud nevysvětlených problémů. V současnosti se podařilo prokázat úzkou souvislost mezipevností v tlaku hydratované cementové pasty a fraktální dimenzí jejího lomového povrchu.Dosažené výsledky jsou pravidelně publikovány převážně v zahraničních impaktovanýchčasopisech. Výzkumy tohoto druhu byly podpořeny třemi granty GA ČR a třemi zahraničnímigranty.Do výzkumu všech uvedených nedestruktivních metod jsou zapojováni v rámci svýchdisertačních prací studenti doktorského studia. Ve vědeckovýzkumné činnosti pokračují i poobhájení disertačních doktorských prací. Tři přidělené postdoktorské grantové projekty v letošnímroce dokumentují, že řešená problematika nedestruktivního testování je pro stavebnictví vysoceaktuální.V oblasti stavebního výzkumu spolupracuje Ústav fyziky s několika fakultními ústavy,s výrobními firmami a výzkumnými institucemi. Se spřátelenými pracovišti na ČVUT v Praze aSlovenské technické universitě v Bratislavě se pracovníci na pravidelných ročních semináříchvzájemně informují o dosažených výsledcích ve vědeckovýzkumné činnosti. Významná je takéspolupráce s Českou společností pro nedestruktivní testování (doc. Kořenská - členka výboruČNDT a předsedkyně RS07, prof. Pazdera - člen výboru RS07). V rámci odborné spolupráce RS07a OS12 v oblasti nedestruktivního testování byl získán doktorský grantový projekt „Diagnostikadefektů v materiálech za použití nejnovějších defektoskopických metod“. Řešiteli jsou Ústav fyzikyFAST a Ústav fyziky FEKT VUT v Brně, Universita obrany v Brně a MFF UK v Praze. Společněs ČNDT a Centrem dopravního výzkumu pořádá ústav pravidelné roční workshopy, v roce 2008v pořadí již šestý, které jsou zaměřeny na vývoj nových nedestruktivních metod a jejich aplikacev technické praxi.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 33ÚSTAV CHEMIEProf. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc.vedoucí ústavuHistoriePo zrušení Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v roce 1951 byla zřízena Vysoká školastavitelství, kde byl zřízen nový obor technologie silikátů, jehož vybudování se ujal prof. Kallauner.V roce 1952 v domě na Vídeňské č. 1 (dříve Koněvova) byla zahájena výuka chemie v nověvybudovaných laboratořích. Na výuce se podíleli především Ing. Miloš Malinger a Ing. MarieJůvová, která se věnovala výuce chemie vody. V té době již přednášel chemii a technologii vodyProf. Dr. Ing. Alois Wagner. Toto pracoviště se stalo základem budoucí katedry chemie.Již v roce 1952 se v důsledku potřeb rozvíjejícího se hospodářství začala rozrůstatproblematika katedry silikátů zaváděním nových předmětů a koncem padesátých let vyvstalapotřeba rozdělit katedru do tří samostatných celků, jedním z nich byla katedra chemie. V roce 1958pak dostala katedra chemie budovu na Jaselské 18. Současně se rozvíjel obor zdravotníhoinženýrství, kde významné místo zaujímaly chemické předměty, přednášené prof. Ing. A.Wagnerem. Nedostatek výukových prostor vedl k vybudování chemického pavilonu na uliciVeslařské, který sloužil pro výuku chemie a technologie vody a byl dokončen v roce 1958. Novévýukové prostory umožnily zavedení výuky chemie v prvních ročnících pro všechny směrystudované na Fakultě stavební. Mimo to katedra zajišťovala výuku specializovaných předmětů naoboru technologie silikátů a oboru zdravotního inženýrství. Výukové prostory byly využívány téžpro výuku chemie Fakulty strojní a některých oborů Fakulty elektrotechnické.Prvním vedoucím Katedry chemie byl prof. Dr. Ing. Alois Wagner, který byl významnýmodborníkem v oboru chemie a technologie vody. Významným způsobem přispěl k rozvojia prohlubování výuky chemie na stavební fakultě. Po odchodu prof. Wagnera do důchodu v roce1969 se stal vedoucím katedry doc. Ing. Jiří Brandštetr, CSc., který byl v roce 1971 z politickýchdůvodů zbaven vedení. Po odvolání doc. Brandštetra z funkce vedoucího katedry byl jmenován dovedení doc. RNDr. Jaroslav Král, CSc., který byl vedoucím do roku 1987, kdy byla Katedra chemiezrušena a přičleněna jako oddělení ke katedře technologie výroby stavebních hmot. Od počátku 80.let byla výuka chemie omezována, až v roce 1986 byla zcela zrušena a zanikla i Katedra chemie,která byla včleněna do Katedry technologie výroby stavebních hmot. Po politické změně (1989)byla zásluhou děkana doc. Ing. Aloise Materny, CSc. v roce 1990 obnovena Katedra chemie podnázvem „Ústav chemie“. Jejím vedoucím se stal opět doc. Brandštetr, který v témže roce obhájildoktorskou práci a o rok později byl jmenován profesorem pro obor materiálového inženýrství. Pojeho odchodu na chemickou fakultu se stal vedoucím ústavu prof. RNDr. Josef Malý, CSc., kterývedl ústav do roku 1997. V roce 1997 se stala vedoucí ústavu doc. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc.Od svého vzniku až do roku 1992 byla Katedra chemie, později Ústav chemie, situována dodvou lokalit. Část katedry zaměřená na chemii a technologii vody byla umístěna v chemickémpavilonu na Veslařské ulici. Pracovníci zaměření na silikátovou chemii sídlili v budově na uliciJaselské. Když v roce 1991 bylo rozhodnuto, že Fakulta stavební bude soustředěna v objektechbývalé Vysoké školy technické na Veveří a Žižkově ul., ústav chemie byl přestěhován do budovybývalé chemické fakulty na Žižkově ulici, kde sídlí dodnes.Na katedře chemie působili v minulosti v pedagogické a vědeckovýzkumné oblasti: Ing. MarieBrandstillerová, prof. Ing. Jiří Brandštetr, CSc., doc. RNDr. Hubert Fadrus, CSc., Ing. JaromírProf. RNDr. Pavla Rovnaníková,CSc., rovnanikova.p@fce.vutbr.cz

34 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicHavlica, CSc., doc. Ing. Josef Huleja, CSc., Ing. Marie Jůvová, doc. Ing.Zdeněk Kittner, CSc., Ing.Ladislav Krahulec, prof. RNDr. Jaroslav Král, CSc, RNDr. Josef Kupec, doc. Ing. Miloš Malinger,CSc., Ing. Zdeňka Mokrá, CSc., RNDr. Zdeněk Šimek, CSc., RNDr. Marie Píštělová. Externímučitelem po řadu let byl prof. Dr. Ing. Zdeněk Šauman, DrSc. Na výuce a výzkumu se podílelirovněž techničtí pracovníci: Marie Chaloupková, Božena Ráblová, Jana Bílková, SvatavaDarebníková, Danuška Mašínská, Zdeňka Sušická a sklofoukač František Gebauer. Sekretářkyústavu byly Květa Prodělalová, později Marie Ferenčíková.Katedra chemie zabezpečovala výuku chemie v 1. ročníku ve všech studovaných oborech,a dále speciální předměty s chemickým zaměřením na oborech Materiálové inženýrství a Vodníhospodářství a vodní stavby.Stejně jako činnost pedagogická, také vědecko výzkumná činnost je od vzniku katedryorientována do dvou směrů. Obor silikátové chemie byl z počátku zaměřen na analytickou chemii.Od roku 1968 byla rozvíjena termochemická analýza, se zaměřením na analýzu stavebníchmateriálů. V tomto oboru byla řešena řada výzkumných úkolů, v jejichž rámci byla rozvíjenaspolupráce se zahraničními pracovišti. Od roku 1985 se pracovníci katedry zabývali výzkumemchemie silikátových odpadů, především strusek. V této oblasti byly řešeny výzkumné úkolyzaměřené na vývoj a výzkum struskoalkalických betonů, které představují výborné bezslínkovépojivo. Na řadu originálních výsledků výzkumu byla udělena autorská osvědčení a patenty.Významné osobnostiProf. Dr. Ing. Alois Wagner (1896 – 1978) byl prvním vedoucímkatedry chemie. Uveřejnil řadu prací z didaktiky chemie a chemickýchdemonstrací, z oboru hydratace iontů, čištění odpadních vod, fermentacičistírenských kalů, zúčastnil se sestavení sedmnáctidílného Technickéhonaučného slovníku hesly z fyzikální, anorganické a technické chemie.V oboru didaktiky chemie, spolu s profesorem Trtílkem z Fakultypedagogické MU (dříve UJEP), napsal knihu „Jak porozumíme chemickýmvzorcům a rovnicím?“, která osvětlila základní principy chemie mnohastudentům. Byl uznávaným odborníkem v oboru chemie a technologie vody.Prof. Alois WagnerProf. Ing. Jiří Brandštetr, DrSc. (*1927) za svého 33letého působenína katedře chemie koncipoval řadu chemických předmětů, které rovněžpřednášel. Publikoval přes 300 odborných prací, je autorem několika skript,je řešitelem několika desítek výzkumných úkolů, zavedl metodutermochemické analýzy, je autorem řady patentů. Spolupracoval s řadouzahraničních pracovišť v Budapešti, Moskvě, Finsku, Kijevě, USA,Německu, výsledky své práce presentoval na mnoha národnícha zahraničních konferencích. Po politické změně v roce 1989 rozpracovalmyšlenku na obnovení chemické fakulty, na kterou v roce 1991 odešel. Nachemické fakultě předával své odborné zkušenosti studentům doktorskéhoProf. Jiří Brandštetrstudia, ve vědecké oblasti se věnoval zejména využití fluidních popílkůa dále rozvíjel vysokohodnotné betony, v tomto oboru dosáhl významných výsledků. I přes vysokývěk je do současné doby významným konzultantem v oboru chemie speciálních silikátovýchpojivových systémů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 35Prof. RNDr. Josef Malý, CSc. (*1933) působil na ústavu chemiev letech 1990 až 2003. Prof. Malý je uznávaným odborníkem v oboruchemie a technologie vody, především v oblasti čištění městskýcha průmyslových odpadních vod. Zabýval se analytikou vody, vyvinula ověřil řadu analytických metod pro zjišťování kvality pitných a odpadníchvod. Koncipoval a řešil grantové projekty, jejichž výsledky jsou využíványv odborné praxi. Prof. Malý je autorem 4 monografií, přes 200 odbornýchčlánků a 4 učebních textů. Po odchodu do důchodu vypomáhá jakoexternista s výukou předmětů z oboru chemie a technologie vody, lektorujea recenzuje publikace, píše posudky a sepisuje zkušenosti z oboru chemievody, získané během profesního života.Prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc. (*1933) pracoval do roku 2002 naÚstavu stavební mechaniky. Jeho vědecké a odborné zaměření v oborunumerických metod řešení konstrukcí, modelování železobetonovýchkonstrukcí, ověřování spolehlivosti a životnosti stavebních konstrukcí arizik porušení stavebních konstrukcí, i personální okolnosti na fakultěvyústily v přechod prof. Teplého na Ústav chemie. Zde se ještě více utužilaspolupráce ve VaV započatá již na začátku devadesátých let, zaměřenázejména na modelování degradačních procesů betonu a ocelové výztuže.V současné době je prof. Teplý, kromě spolupráce na několika výzkumnýchprojektech, činný zejména v Centru integrovaného navrhováníprogresivních stavebních konstrukcí CIDEAS.Prof. Josef MalýProf. Břetislav TeplýSoučasnostSoučasné personální obsazení ústavu je optimální vzhledem k objemu pedagogickýchpovinností. Výuku zajišťuje profesorka – prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc., docentka - doc.Ing. Jitka Malá, Ph. D., odborní asistenti – Ing. Patrik Bayer, Ph.D. a RNDr. Pavel Rovnaník, Ph.D.a asistenti – Ing. Karel Hrich, Ing. Pavla Vybíralová a Mgr. Martin Vyšvařil. Laboratorní výukupřipravuje laborantka Dana Přibylová, dva laboranti – Naděžda Krmíčková a Jan Šimeček, sezabývají výzkumem, administrativní pracovnicí je Ing. Blanka Obrovská. Vědecký pracovník jeprof. Ing. Teplý, CSc., odbornou pracovnicí je RNDr. Markéta Chromá.V oblasti pedagogiky vyučuje ústav předmět Stavební chemie v 1. ročníku ve studijníchprogramech Stavební inženýrství a Stavitelství. Ve vyšších ročnících bakalářského studiaa v navazujícím magisterském studiu je výuka orientována na stavebně materiálovýa vodohospodářský obor, jeden předmět z pokročilé chemie stavebních materiálů je vyučován i naoboru konstrukce a dopravní stavby. Ústav zajišťuje také výuku předmětů v doktorském studijnímprogramu, a to na oboru Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství a oboru Vodní hospodářstvía vodní stavby.Náplň všech předmětů byla podstatně změněna v souvislosti s akreditací v roce 2005 a některépředměty byly nově koncipovány. Na tomto základě lze dále tyto předměty průběžně rozvíjet tak,aby odpovídaly danému stavu vědeckého a technického poznání.Ústav se podílí na vedení bakalářských, diplomových a doktorských disertačních prací naoboru Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství a Vodní hospodářství a vodní stavby, studentizpracovávají zajímavá témata vyplývající z řešení grantových projektů. Řada doktorandů jižúspěšně disertační práci obhájila.Po znovuobnovení Ústavu chemie a odchodu prof. Brandštetra na chemickou fakultu sezaměření silikátové chemie orientovalo na korozi stavebních materiálů, a to jak betonu, taki ocelové výztuže. Ve výzkumu byla navázána úzká spolupráce s Ústavem stavební mechaniky,Ústavem stavebního zkušebnictví naší fakulty, katedrou stavebně materiálového inženýrství

36 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republica chemie FSv ČVUT v Praze, Katedrou mineralogie, petrografie a petrochemie PřF MU v Brně,Ústavem kovů a korozního inženýrství VŠCHT v Praze a Technickou univerzitou v Opolea společně byly a jsou řešeny grantové projekty GA ČR a MPO. Pozornost byla zaměřena naanalýzu využitelnosti a prognózu životnosti stavebních objektů a predikci karbonatace betonu.V letech 1997 až 2004 byl výzkum v oboru chemie stavebních materiálů zaměřen na korozi ocelovévýztuže, zejména na její ochranu zinkováním a realkalizací okolního cementového tmelu. Pozornostbyla věnována také hydrataci cementu, sledování jejího průběhu v závislosti na podmínkách,vlastnostem vláknových kompozitů namáhaných vysokými teplotami a transportu solí pórovoustrukturou betonu. Od roku 2002 se část výzkumu orientovala na problematiku historických omítek,na jejich náhradu při obnově architektonického dědictví, na možnosti zvýšení užitných vlastnostía využitelnost sádrových pojiv a na transportní, mechanické a trvanlivostní vlastnostivysokohodnotných materiálů obsahujících alternativní silikátová pojiva.Prof. Teplý spolupracuje na projektech, které jsou zaměřeny na ocenění rizika ztráty únosnostia provozuschopnosti stavebních konstrukcí, nelineární lomovou mechaniku betonu s využitímstochastických konečných prvků, spolehlivost a mechanismus porušování staticky a dynamickynamáhaných stavebních konstrukcí, modelování předpovědi životnosti betonu, únavovýchcharakteristik a lomových parametrů pokročilých stavebních materiálů a stochastické modelováníinterakce konstrukce s podložím.Ústav se zúčastní také řešení vědeckovýzkumného záměru MŠMT se zaměřením na vývojnových materiálů s použitím druhotných surovin a progresivní spolehlivé a trvanlivé stavebníkonstrukce. V prvním ze záměrů se uplatňuje zejména využití alkalické aktivace aluminosilikátů,které vedou k tvorbě geopolymerní struktury, využitelné např. jako matrice pro fixaci těžkých kovůa výbuchovzdorné materiály. V Centru integrovaného navrhování progresivních stavebníchkonstrukcí řeší pracovníci ústavu korozní aspekty ve vztahu k životnosti železobetonovýchkonstrukcí.V oblasti chemie a technologie vody byly výzkumné práce zaměřeny na chemii a technologiičištění odpadních vod barvírenských, fluoridování pitné vody, anaerobní fermentaci čistírenskýchkalů, sledování obsahu dusičnanů v jihomoravských podzemních vodách. Dlouhodobě je pozornostvěnována odpadním a povrchovým vodám. Pro ekotoxikologické hodnocení přírodníchi technogenních vzorků byla založena ekotoxikologická laboratoř v rámci mezinárodní spoluprácebelgicko-českého programu FITA. Provozní výzkum vychází ze spolupráce s vodohospodářskýmiorganizacemi v Jihomoravském regionu a ÚVHK FAST, jejímž výsledkem je řada prací, společnévýzkumné projekty a aplikace výsledků ve vodohospodářských provozech.Ústav chemie se účastnil řešení vědeckovýzkumného záměru Vývoj metod modelování a řízenívodohospodářských a dopravních systémů, a to na jeho dílčí části Výzkum čisticích procesů vevodním, mokřadním a půdním prostředí. Pozornost je věnována rovněž vodnímu hospodářstvískládek tuhých odpadů s cílem čištění skládkových vod. V současné době se pracovníci ústavupodílejí na řešení grantu GA ČR, který se zabývá revitalizací malých vodních toků v příměstskékrajině.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 37ÚSTAV STAVEBNÍ MECHANIKYProf. Ing. Drahomír Novák, DrSc.vedoucí ústavuHistorieHistorie Ústavu stavební mechaniky počíná již rokem založení České vysoké školy technickév Brně (1899). Zakladatelé školy si byli dobře vědomi toho, že výuka technických předmětů seneobejde bez odpovídající teoretické průpravy. Proto byl vedle ústavů matematiky a fyziky ustaventaké Ústav obecné mechaniky a hydromechaniky, jehož prvním profesorem byl VáclavŘehořovský. Předměty tehdy přednášené odpovídaly svými názvy i rozsahy tehdejším možnostem:obecná mechanika (statika), grafická statika, technická mechanika. Spolu s prof. Řehořovskýma také po jeho smrti (1911) přednášel uvedené i další nové předměty (např. pružnost a pevnost)prof. Ursíny. V roce 1920 byl jmenován profesorem statiky Karel Šimek, který vyučoval i předmětželezné konstrukce. Po smrti prof. Ursínyho (1933) byl na jeho místo jmenován prof. LadislavZáruba, který přednášel také železobetonové konstrukce.Po obnovení činnosti vysokých škol v roce 1945 zajišťovaly výuku stavební mechanikynejprve tři ústavy. Na Fakultě (původně odboru) inženýrského stavitelství byl činný Ústav stavebnímechaniky, mostů kamenných a betonových, který vedl prof. Záruba. Později zde byla ustavenaKatedra mechaniky, ocelových konstrukcí a mostů, jejímž vedoucím byl prof. Ferdinand Lederer.Z uvedeného je zřejmé, že tématika stavební mechaniky se vyučovala na odborných katedrách. Zdeje třeba vyzvednout činnost prof. Konráda Hrubana, který kromě výpočtů patrových rámůrozpracoval teorii plošných konstrukcí a skořepin. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelstvíbyl nově založen Ústav technické mechaniky, který byl po zániku školy (v důsledku vznikuVojenské technické akademie 1951) a vzniku Vysoké školy stavitelství přejmenován nejprvena Katedru statiky pozemních staveb a posléze na Katedru mechaniky a konstrukcí pozemníchstaveb. Zakladatelem ústavu a jeho prvním vedoucím byl prof. Alois Král.V roce 1960 došlo ke sloučení Fakulty architektury a pozemního stavitelství s Fakultouinženýrského stavitelství a v této souvislosti vznikla Katedra stavební mechaniky. Jejím vedoucímbyl jmenován prof. Zbyněk Drahoňovský, v letech 1962–1970 pak vedl katedru prof. VladimírKolář. Desetileté období, kdy Katedru stavební mechaniky vedli a jako učitelé na ní působili obajmenovaní profesoři, lze označit za zvlášť úspěšnou etapu rozvoje tohoto ústavu, v němž se katedrastala obecně uznávaným pedagogickým i vědeckým pracovištěm svého oboru.V období tzv. politické normalizace (od r. 1970) muselo katedru postupně opustit pětzkušených učitelů a tři emigrovali. Naopak pod záminkou “kádrového posílení“ byly přijímányněkteré osoby v oboru stavební mechaniky nekompetentní. Teprve v roce 1971 převzal vedeníkatedry doc. Jaroslav Čermák, povolaný k tomuto účelu z Vojenské technické akademie. Po jehoodchodu do důchodu byl vedoucím katedry jmenován prof. Jiří Novotný, který dosud, nyní jakoemeritní profesor, spolupracuje s katedrou (nyní ústavem) na řešení některých projektů.Po listopadu 1989 byl zvolen vedoucím katedry doc. Břetislav Teplý, katedru vedl do r. 2000(od r. 1995 jako profesor). Na školu se v tomto období vrátili někteří učitelé, kteří museli v období„normalizace“ odejít z politických důvodů. Jejich návrat na ústavy statického zaměření znamenalpřínos zkušeností ze statické praxe jak pro pedagogiku, tak i pro výzkum. Byli to mj. prof. ZdeněkŠmerda, prof. Miroslav Horák, doc. Svatopluk Šmiřák, doc. Zdeněk Bažant. Děkanem fakulty bylProf. Ing. Drahomír Novák, DrSc., novak.d@fce.vutbr.cz

38 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republiczvolen doc. Alois Materna – a to pro dvě následující funkční období. Doc. Materna byl úspěšnýve funkci děkana, a stejně tak i v pedagogické a výzkumné práci na Katedře stavební mechaniky.Necelý rok 2000 byl vedoucím ústavu doc. Alois Materna, který krátce po jmenování doc.Jaroslava Žáka vedoucím ústavu odešel na VŠB–TU Ostrava, kde ve funkci děkana FAST působídodnes. Od května 2003 je až dosud vedoucím ústavu prof. Drahomír Novák.Významné osobnostiO řadě osobností, které se významně podílely na vývoji ústavu stavební mechaniky od založeníČeské vysoké školy technické v Brně, je zmínka v historickém přehledu. O rozvoj ústavupo obnovení činnosti vysoké školy po r. 1945, o jeho současné uspořádání a pedagogickoui vědeckou úroveň se zvlášť zasloužili tito akademičtí pracovníci:Prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. (1886–1963)Vystudoval stavební inženýrství v letech 1906–1911 na České vysoké škole technické v Brně,kde působil do roku 1915 jako asistent prof. Riegra (betonové stavitelství). V roce 1930 byljmenován mimořádným profesorem železobetonových staveb a v roce 1938 řádným profesoremstavební mechaniky. Hlavním předmětem vědeckého zájmu prof. Záruby byly mostní konstrukce,jimž se úspěšně věnoval i ve své činnosti praktické a projekční. Prof. Záruba byl třikrát děkanemodboru inženýrského stavitelství.Prof. Ing. Dr. Alois Král, dr. h. c. (1884–1969)Vystudoval stavební inženýrství v letech 1905–1910 na České vysoké škole technické v Brně,kde působil do roku 1912 jako asistent prof. Řehořovského (obecná mechanika). V letech 1912–1945 žil A. Král ve slovinské Lublani, kde výrazně přispěl k budování technické fakulty tamníuniverzity (čtyřikrát byl děkanem této fakulty a posléze i rektorem univerzity). V roce 1946 se prof.Král vrátil na Českou vysokou školu technickou v Brně, kde založil Ústav technické mechaniky naodboru architektury a pozemního stavitelství a vykonával funkci vedoucího ústavu do roku 1957.V období 1949–1950 byl prof. Král děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství.Prof. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc. (1906–1990)Vystudoval stavební inženýrství v letech 1924–1929 na České vysoké škole technické v Brně,kde pak působil v letech 1932–1936 jako asistent na Ústavu statiky, stavební mechanikya železných konstrukcí. Po svém působení v praxi a na Slovenské vysoké škole technické se v roce1953 vrátil do Brna a v letech 1956–1959 vedl Katedru ocelových konstrukcí a stavební mechanikyna Fakultě inženýrského stavitelství. Těžiště jeho působení bylo především v oblasti ocelovýchkonstrukcí včetně četných realizací (pavilon Z na BVV aj.). V oboru stavební mechaniky bylautorem nebo spoluautorem několika monografií a učebnic.Prof. Ing. Dr. Zbyněk Drahoňovský, CSc. (nar. 1922)Vystudoval stavební inženýrství v letech 1945–1948 na České vysoké škole technické v Brně,kde působil do roku 1951 jako asistent prof. Hrubana (betonové konstrukce). V roce 1951 sehabilitoval a přešel na Katedru mechaniky a konstrukcí pozemních staveb, jejíž vedení převzalv roce 1957 po prof. Královi. V roce 1960 byl Z. Drahoňovský jmenován profesorem a po sloučenífakult inženýrského stavitelství a architektury a pozemního stavitelství převzal do roku 1962 vedenínově vzniklé Katedry stavební mechaniky. Velkou měrou se zasloužil o rychlý rozvoj katedry a jejívysokou pedagogickou i vědeckou úroveň tím, že prosadil využívání počítačů a moderních

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 39numerických metod ve stavební mechanice, založil nové studijní zaměření v tomto oborua vychoval řadu spolupracovníků a pokračovatelů. Prof. Drahoňovský zastával po několikfunkčních období také funkci proděkana Fakulty stavební .Prof. Ing. Dr. Vladimír Kolář, DrSc. (1928–2000)Vystudoval stavební inženýrství v letech 1947–1951 na České vysoké škole technické v Brně,kde působil od roku 1950 jako asistent prof. Záruby. Od roku 1951 do roku 1958 byl učitelem naVojenské technické akademii, kde v roce 1953 získal hodnost docenta. Po návratu na Fakultustavební byl v roce 1961 jmenován profesorem a v letech 1962–1970 vedl Katedru stavebnímechaniky. V tomto období zastával také funkce proděkana a prorektora. V roce 1975 prof. Kolářnastoupil jako vedoucí vědecký pracovník v Dopravoprojektu Brno. Prof. Kolář významně přispěl krozvoji Katedry stavební mechaniky tím, že do její vědecké i pedagogické činnosti prosadilvyužívání metody konečných prvků a vychoval v tomto směru řadu spolupracovníků apokračovatelů.Prof. Ing. Jaroslav Jiroušek, CSc., dr. h. c. (nar. 1929)Absolvoval Fakultu pozemního stavitelství České vysoké školy stavební v Brně v roce 1955a působil jako odborný asistent a od roku 1963 jako docent na Katedře stavební mechaniky.Vyučoval i v zahraničí (Alžír, Sýrie) a po roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde až do roku 1998přednášel na École Polytechnique Fédérale de Lausanne. Stal se mezinárodně uznávanýmodborníkem zejména v oblasti metody konečných prvků. V roce 1994 převzal čestný doktorát VUTv Brně.Prof. Ing. Jiří Benda, CSc. (nar. 1928)Ukončil studium konstruktivně dopravního směru na Fakultě inženýrského stavitelstvív roce 1952. V r.oce1968 se habilitoval, v roce 1991 byl jmenován profesorem pro obor Stavebnímechanika. Vynikající pedagog, spolupracoval s prof. Drahoňovským na zavádění moderníchnumerických metod. Ve své vědecké práci se věnoval základovým konstrukcím na různých typechpodloží. Podílel se na tvorbě celostátní učebnice Statika stavebních konstrukcí. V letech 1990–1997působil jako proděkan pro vzdělávací činnost a výrazným způsobem ovlivnil tvorbu studijníchprogramů fakulty.Doc. Ing. Svatopluk Šmiřák, CSc. (nar. 1932)Ukončil studium na VTA jako stavební inženýr v roce 1955. Působil na VTA, od roku 1958na stavební fakultě, kde v roce 1965 získal hodnost docenta pro obor pružnost a pevnost. Znamenitýpedagog, kterému bylo znemožněno pedagogické působení, pak pracoval jako statik specialista.Po rehabilitaci v roce 1990 se vrátil na katedru a pokračoval v pedagogické činnosti. Z jehopublikací připomeňme vynikající skripta z pružnosti.Prof. Ing. Dr. Ladislav Mejzlík, DrSc. (1922–2002)Ukončil studium na České vysoké škole technické v Brně na oboru konstruktivně dopravnímv roce 1949. V roce 1958 se habilitoval, v roce 1961 byl jmenován profesorem a v roce 1963doktorem technických věd. Jako expert působil v oblasti geotechniky a vodních staveb v Číně,v letech 1965–1967 přednášel jako expert UNESCO v Alžíru. Byl autorem řady publikací v oblastigeotechnických výpočtů a dotvarování a smršťování železobetonových konstrukcí.

40 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicProf. Ing. Jaroslav Kadlčák, DrSc. (1931–2001)Ukončil studium na Fakultě inženýrského stavitelství České vysoké školy technické v Brněv roce 1956. V roce 1981 se habilitoval a v roce 1986 byl jmenován profesorem. V roce 1984obhájil doktorskou disertační práci. Ve své vědecké práci se věnoval teorii lanových soustav. V tétooblasti provedl náročné statické výpočty visutých lanových střech hal, které byly realizovány u nási v zahraniční (Maďarsko, Německo, Rakousko). V roce 1995 publikoval v zahraničí monografiivěnovanou této problematice. Byl autorem mnoha vysokoškolských textů, zejména v oblasti statikystavebních konstrukcí. Dvoudílná učebnice Statika stavebních konstrukcí z let 1998 a 2001 sev současné době dočkala již třetího vydání.Prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc. (nar. 1933)Absolvoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství Vysoké školy stavitelství v Brněv roce 1956. Habilitoval se v roce 1978, v roce 1995 byl jmenován profesorem v oboru stavebnímechanika. Pracuje v oboru numerických metod řešení konstrukcí, modelování železobetonovýchkonstrukcí a ověřování spolehlivosti a životnosti stavebních konstrukcí. Byl a je navrhovatelema řešitelem řady grantových projektů našich a zahraničních agentur. V letech 1990–2000 bylvedoucím Ústavu stavební mechaniky. Od roku 2002 působí na Ústavu chemie a dále velmi úzcespolupracuje s Ústavem stavební mechaniky především v interdisciplinárních problémechmechaniky.SoučasnostV současné době je vedoucím ústavu prof. Drahomír Novák, jeho zástupcem doc. VlastislavSalajka, tajemníkem pro pedagogiku Ing. Jiří Kytýr a tajemníkem pro vědu a výzkum doc. ZbyněkKeršner. Na ústavu působí 2 profesoři, 1 emeritní profesor, 5 docentů, 17 odborných asistentů,1 asistent, 14 doktorandů, 2 technicko-administrativní pracovnice a 2 řemeslníci.Ústav zajišťoval výuku v magisterském studijním programu Stavební inženýrství v prezenčnía distanční formě v předmětech Stavební mechanika, Statika stavebních konstrukcí, Pružnosta plasticita, Statická a dynamická analýza konstrukcí, Stavební dynamika a v řadě volitelnýchpředmětů (mj. Vybrané statě ze stavební mechaniky, Dynamika, Nelineární mechanika, Statickéřešení základových konstrukcí, Statická a dynamická analýza konstrukcí, Spolehlivost stavebníchkonstrukcí, Lomová mechanika atd.). V nově zavedeném bakalářském a navazujícím magisterskémstudiu pak zajišťuje výuku předmětů Základy stavební mechaniky, Statika, Stavební mechanika,Pružnost a plasticita, Nelineární mechanika, Spolehlivost konstrukcí, Dynamika, Lomovámechanika, Statická a dynamická analýza konstrukcí a Vybrané statě ze stavební mechaniky. Velkápozornost se věnuje užití moderních numerických metod i aplikacím softwarových produktů(ANSYS, LS-DYNA, ATENA, NEXIS). Výuka některých předmětů je zajišťována v anglickémjazyce. Ústav též zajišťuje výuku v doktorském studiu v oboru Teorie konstrukcí.V rámci vědeckovýzkumného zaměření se řeší např. následující problémy: Rozvoj teoretickýchmetod stavební mechaniky, automatizace a zdokonalování metod statického a dynamického řešenístavebních konstrukcí s přihlédnutím k reálným vlastnostem materiálu, modelování a identifikacemechanických soustav v interakci s prostředím, teorie a řešení lanových a zavěšených konstrukcí,analýza konstrukcí z termoplastů, rozvoj moderních numerických metod, teorie spolehlivosti anumerické simulační metody, vliv imperfekcí na spolehlivost ocelových konstrukcí, degradačníprocesy a odhady životnosti konstrukcí, lomově-mechanické parametry materiálů na silikátové ijiné bázi, fraktální aspekty lomových ploch a trhlin, identifikace parametrů modelů, neuronové sítě,vzpěr, nelineární dynamické systémy, chaotické chování.V souvislosti s odborným zaměřením ústavu byla navázána spolupráce se zahraničnímiinstitucemi, udržovány jsou také tradiční kontakty se sesterskými katedrami českých i slovenskýchtechnických univerzit.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 41ÚSTAV GEODÉZIEDoc. Ing. Josef Weigel, CSc.vedoucí ústavuHistorieGeodézie patří k jedné z nejstarších vědních disciplín. Není proto divu, že i studium tohotooboru má dlouholetou tradici. V roce 1849 bylo v Brně založeno utrakvistické technické učiliště, acísařským dekretem na něm jmenováno prvních 5 profesorů. Přednáškami z praktické geometrie(geodézie) byl pověřen Karel Kořistka, tehdy asistent a suplent profesora Ch. Dopplera na báňskéakademii ve Štiavnici. V Brně působil do roku 1851, kdy odešel na Polytechnický institut do Prahy.Profesor Kořistka se stal jedním z nejvýznamnějších českých geodetů a kartografů. Po němpřednášeli praktickou geometrii Antonín Winkler (do r. 1860) a Gustav Niessel. Brněnské technickéučiliště bylo při svém založení utrakvistické (německo-české). V roce 1873 bylo přeměněno naNěmeckou vysokou školu technickou. Ve studijním roce 1896/97 zde byl otevřen dvouletý kurs prokatastrální geometry. Německá technika v Brně existovala až do konce druhé světové války.Politický boj o zřízení samostatné české techniky v Brně vyústil v roce 1899, kdy na základěcísařského dekretu byla otevřena Česká vysoká škola technická v Brně (ČVŠT) s oborem stavebníma strojním. Již v následujícím studijním roce 1900/01 byl ke stavebnímu oboru přiřazen "Dvouletýkurs pro vzdělávání zeměměřičů". Výuku zajišťovala nově zřízená stolice nižší a vyšší geodéziepod vedením prof. Josefa Líčky, po jeho smrti v roce 1909 vedl geodetický ústav prof. AugustinSemerád. V roce 1911 získala škola nový komplex budov na Veveří ulici. V roce 1921 bylgeodetický ústav rozdělen na dva ústavy: I. stolice nižší a vyšší geodézie s dosavadním přednostouprof. Semerádem a II. stolice nižší a vyšší geodézie, jejímž přednostou byl jmenován prof. BohumilKladivo. Ve školním roce 1927/28 bylo studium zeměměřictví prodlouženo na tříleté se dvěmastátními zkouškami. V roce 1936 byla ČVŠT přejmenována na Vysokou školu technickou Dr.Edvarda Beneše (VŠT). Slibný rozvoj české VŠT v Brně ukončili němečtí okupanti v listopadu1939 zavřením všech českých vysokých škol. Za německé okupace byli profesor Bohumil Kladivoa jeho asistenti Dr. Jaroslav Mrkos a Ing. Jaroslav Potoček zatčeni. Těžce nemocný prof. Kladivov roce 1943, krátce po propuštění z vězení, zemřel a oba jeho asistenti zahynuli v koncentračnímtáboře.Po skončení druhé světové války v květnu 1945 byla na oboru geodézie mimořádně tíživásituace. Za účasti učitelů a studentů bylo organizováno odklízení trosek a rekonstrukce ústavů avýukových prostor. Vedením druhého ústavu, který za okupace ztratil prof. Kladiva i oba asistenty,byl prozatímně pověřen prof. Jan Zavadil. Podařilo se zajistit literaturu a zbytky přístrojovétechniky ze zrušené německé vysoké školy technické, kam přešly při uzavření českých vysokýchškol v roce 1939. O zajištění výuky na tomto oboru se kromě prof. Semeráda zasloužila řadaodborníků z praxe: Ing. Dr. Ant. Štván, Ing. Dr. Adolf Fiker, Ing. Ant. Prokeš, Ing. Alois Šimek adalší. Jako suplent pro předměty ze širší oblasti vyšší geodézie byl získán Dr. Ing. Josef Böhm, odroku 1947 profesor pro obor vyšší geodézie. Od studijního roku 1946/47 bylo studiumzeměměřického inženýrství prodlouženo na čtyřleté. Ve velmi krátké době se podařilo získat protento obor řadu významných odborníků. Ve studijním roce 1950/51 již zajišťovalo studiumzeměměřictví 5 ústavů. Ústav nižší geodézie vedl doc. Bedřich Chrastil, Ústav vyšší geodézie prof.Josef Böhm, Ústav praktické geometrie prof. Antonín Štván, Ústav geodetické astronomie aDoc. Ing. Josef Weigel, CSc., weigel.j @fce.vutbr.cz

42 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicgeofyziky prof. Jaroslav Procházka, Ústav fotogrammetrie doc. Adolf Fiker. V té době bylauvedená pracoviště přejmenována na katedry. V červenci 1951 však byla Vysoká škola technickáv Brně nečekaně zrušena a „transformována“ na nově založenou Vojenskou technickou akademii(VTA).V souvislosti se zrušením VŠT a zřízením VTA bylo „civilní studium“ zeměměřickéhoinženýrství v Brně ukončeno a geodetické katedry, s výjimkou praktické geometrie, se stalysoučástí vojenské akademie. Ze stavebních oborů, o které neměla vojenská správa takový zájem,vznikla Vysoká škola stavitelství. Prof. Ant. Štván se stal vedoucím katedry geodézie a fyziky,která zajišťovala výuku základních kurzů geodézie pro stavební obory jak na Fakultě inženýrskéhostavitelství (FIS), tak na Fakultě architektury a pozemního stavitelství (FaPS). Do roku 1955 sídlilakatedra na Veslařské, chvíli na Koněvově a od roku 1956 na Barvičově ulici.Vysoká škola technická s novým názvem Vysoké učení technické v Brně byla obnovena v roce1956. Ústav geodézie byl přičleněn ke Katedře silničního stavitelství. V roce 1960 na něm působili4 učitelé - geodeti: prof. Ing. Dr. Antonín Štván, Ing. Dr. Josef Zeman, Ing. František Hromádka,CSc. a Ing. Miloslav Veselý. Po odchodu prof. Štvána do důchodu nastoupil v roce 1960 z ČVUTv Praze doc. Ing. Matěj Pokora. V témže roce byla zřízena samostatná Katedra geodézie a jejímvedoucím se stal posledně jmenovaný.Ukončení civilního vzdělávání geodetů a kartografů v Brně v roce 1951 se začalo projevovatjiž v šedesátých letech, kdy oba moravské kraje začaly pociťovat nedostatek inženýrů-geodetů. Poznačném úsilí odborné veřejnosti a dalších politických souvislostech byl ve studijním roce 1969/70na Fakultě stavební VUT v Brně otevřen 1. ročník pětiletého studia oboru geodézie a kartografie.Došlo tak k obnovení studia tohoto oboru po více než 17 letech. V tomto jubilejním roce 2009 takslaví Fakulta stavební nejen 110. výročí svého založení v roce 1899, ale i 40. výročí obnovenístudia oboru geodézie a kartografie. Vedoucím Katedry geodézie, která se nyní stala odbornýmgarantem oboru, byl nadále prof. Ing. Matěj Pokora. K zabezpečení výuky přijímala katedrapostupně nové pracovníky, ale též úzce spolupracovala prostřednictvím externí výuky s odborníkyz VAAZ v Brně (J.Fixel, J. Franěk, R. Kudělásek, Z. Nevosád, V. Pavlova, E. Srnka, J. Vykutil) iz praxe (J.Busta, S. Jaroš, M. Krajina, J. Pukl, J. Procházka, R. Stella, J. Reška, H. Ryšková amnoho dalších). V roce 1981 ukončil prof. Pokora funkci vedoucího katedry. Vedoucím katedrygeodézie se stal doc. Ing. Miloslav Veselý, CSc., který patřil rovněž k významným budovatelůmtohoto oboru. V této době měla katedra geodézie 4 profesory (prof. František Hromádka, prof.Zbyněk Maršík, prof. Matěj Pokora a prof. Josef Vykutil), 2 docenty (doc. Miloslav Veselý, doc.Josef Zeman) a 11 odborných asistentů, z nichž mnozí postupně dosáhli hodnosti kandidáta věd. Odroku 1979 bylo denní studium oboru geodézie a kartografie v Československu v rámci optimalizacevýuky zkráceno z pěti na čtyři roky. Obor geodézie a kartografie rovněž získal oprávnění kobhajobám kandidátských prací z vědního oboru geodézie, do té doby se obhajoby kandidátskýchprací konaly na ČVUT v Praze.Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo na oboru, tak jako v celé společnosti, k mnohazměnám. Vedoucím Ústavu geodézie se stal doc. Ing. Josef Vitásek, CSc. V roce 1990 přešločtyřleté studium oboru geodézie a kartografie opět na pětileté, tentokrát s mnoha změnami vestudijních programech. Následující rok se Ústav geodézie vrátil do historické budovy brněnskétechniky na Veveří ul. č. 95, tj. do prostor užívaných bezmála 40 let vojenskou akademií, a to namísta, ve kterých působily geodetické ústavy od otevření budovy v roce 1911. Dochází k rozsáhlérekonstrukci jednotlivých budov celého areálu, včetně nových laboratoří pro potřeby oboru. Vedlepětiletého studia je nově akreditováno i doktorské studium oboru. V roce 2004 přebírá po doc.Vitáskovi funkci vedoucího ústavu doc. Ing. Josef Weigel, CSc. V souvislosti se změnami vevysokoškolském vzdělávání přechází i obor geodézie a kartografie, na základě harmonizace studiav Evropě podle principů Boloňské deklarace, na třístupňový systém. Studenti prvního ročníku2004/05 již nastupují do nově otevřeného tříletého bakalářského studijního programu geodézie akartografie, na který navazuje dvouletý magisterský studijní program tohoto oboru. Třetím stupněmje tříletý doktorský studijní program. První absolventi bakalářského stupně byli slavnostně

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 43promováni v roce 2007, první inženýři nově koncipovaného navazujícího magisterského studijníhoprogramu by měli být promování v letošním slavnostním roce 2009.Významné osobnostiVýznamné osobnosti, které se v minulosti zasloužily o obor geodézie a kartografie v Brně:Prof. PhDr. et dr. h. c. rytíř Karel Kořistka (1825 - 1906), první profesor geodézie(praktické geometrie) v Brně. Byl asistentem Christiana Dopplera. V roce 1849 vyhrál konkurs abyl ve svých 24 letech jmenován v Brně profesorem. Věnoval se zejména podrobnému zaměřovánívýšek a novému vyjádření terénního reliéfu na topograficko-kartografických dílech. Vyhotovil mj.vrstevnicovou mapu okolí Brna, což byla první vrstevnicová mapa v Rakousko-Uhersku. Aktivněse věnoval reformám školství nejen v Rakousko-Uhersku, ale také např. v carském Rusku. Za svouprácí byl mnohokrát vyznamenán a nakonec povýšen do šlechtického stavu.Prof. Ing. Josef Líčka (1852 -1909), profesor nižší a vyšší geodézie na ČVŠT v Brně,významný organizátor zeměměřického studia, průkopník číselné metody mapování polohopisu.Prof. Ing. Dr. Augustin Semerád (1878 - 1962), na škole působil v letech 1910 - 1948. Jehovědecká a odborná činnost byla mimořádně bohatá, zasahovala do všech geodetických disciplínvčetně fotogrammetrie. V roce 1913 založil první český odborný časopis Zeměměřičský věstník,jehož byl po deset let redaktorem.Prof. PhDr. Bohumil Kladivo (1888 - 1943), profesor vyšší geodézie a sférické astronomie.Na ČVŠT působil v letech 1912 - 1939. Byl vědcem světového formátu, výborný pedagog,vlastenec a ušlechtilý člověk. Na brněnské technice založil první referenční tíhový bod na našemúzemí. Zahynul na následky nacistického věznění.Prof. Ing. Dr. Josef Böhm, DrSc., (1907 - 1993), profesor pro oblasti vyšší geodézie a teoriechyb, autor mnoha učebnic a základních skript, z nichž většina se využívá dodnes. Mnoho jehooriginálních prací je citováno v našich i zahraničních publikacích. Na brněnské technice působil vletech 1945 – 1951, potom na VTA v Brně a ČVUT v Praze.Prof. Ing. Dr. Antonín Štván (1892 - 1967), profesor praktické geometrie a geodézie v letech1945 - 1960. Podílel se na vytvoření Instrukce A, zabýval se otázkami geodetických základů,katastrálního mapování, geodetického počtářství a vyrovnávacího počtu.Prof. Ing. Matěj Pokora (1915 - 1984), na VUT v Brně působil v letech 1960 - 1984, po 21let jako vedoucí Katedry geodézie a představitel oboru. Jeho specializací byly pozemkové úpravy. Sjeho jménem je spojeno obnovení oboru geodézie a kartografie v Brně v roce 1969.Prof. Ing. Dr. Josef Vykutil (1912 - 2003), zabýval se problematikou vyšší geodézie, teoriíchyb a vyrovnávacím počtem. Na škole působil v letech 1973 -1988, předtím na Vojenskéakademii. Byl výborný pedagog. Vydal řadu skript a známou učebnici Vyšší geodézie. Zabýval seurčováním tíhových korekcí v baltském výškovém systému.Prof. Ing. Zbyněk Maršík, CSc. (nar. 1931), zabýval se fotogrammetrií, dálkovýmprůzkumem Země, geodézií a v posledním období historií oboru. Před příchodem na VUT v roce1976 pracoval jako výzkumný pracovník, byl předsedou Národního komitétu pro fotogrammetrii aDPZ, působil v mezinárodních organizacích.Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc. (nar. 1928), zabývá se především problematikou geodézie,geodetických sítí a metod jejich měření a zpracování. Je autorem mnoha odborných textů, skript aučebnic. Podílel se na tvorbě geodetických základů a jejich modernizaci.Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. (nar. 1929), zabývá se problematikou geodetické astronomie akosmické geodézie, resp. geofyziky. Je autorem řady odborných textů, včetně celostátní učebnice.Prof. Ing. Otakar Švábenský, CSc. (nar. 1947), odborník na inženýrskou geodézii auplatnění družicových metod v geodetických sítích. Působí jako zástupce ČR pro inženýrskougeodézii v Mezinárodní federaci zeměměřičů (FIG).

44 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicSoučasnostV současné době (únor 2009) má Ústav geodézie 1 profesora, 7 docentů, 16 odbornýchasistentů nebo asistentů a 4 pracovníky technického zázemí. V rámci externí výuky působí naústavu další 2 profesoři a 2 docenti.Jak již bylo uvedeno, studium geodézie a kartografie, jehož je Ústav geodézie rozhodujícímgarantem, je strukturováno do 3 stupňů. V tříletém bakalářském stupni zajišťuje ústav výukuv následující struktuře:• oblast geodézie je vyučována v předmětech: Geodézie I, II a III, Geodetické sítě, Vyššígeodézie a základy kosmické geodézie, Inženýrská geodézie I,• oblast mapování, kartografie a katastru je vyučována předmětech: Mapování I a II, Kartografiea základy GIS, Katastr nemovitostí I a II, Pozemkové úpravy, Fotogrammetrie I,• třetí skupinu tvoří odborné předměty přípravného teoretického nebo praktického zaměření,případně předměty volitelné: Teorie chyb a vyrovnávací počet I a II, Aplikovaná optika aelektronika, Počítačová grafika I a II, Databáze, Geodetické programy, Microstation, Dějinyzeměměřictví, Geografie, Meteorologie a klimatologie,• Nedílnou součástí jsou prakticky orientované několikatýdenní výuky v terénu: Výuka v terénuI, II a III, a v posledním ročníku Bakalářský seminář I a II, jako přípravné pro zpracovánívlastní bakalářské práce.Bakalářské studium je zakončeno bakalářskou zkouškou s obhajobou bakalářské práce. Ústavgeodézie je v tomto studijním programu garantem všech bakalářských prací.Ústav geodézie garantuje magisterské studium ve dvouletém navazujícím studijním programu.Po přijímacím řízení s přijímacími zkouškami absolvuje student celý společný 1. ročník s předměty:Geodetická astronomie a kosmická geodézie I a II, Geofyzika a geodynamika, Inženýrská geodézieII, Vyšší geodézie II, Kartografie II, Fotogrammetrie a dálkový průzkum Země, Matematickákartografie, Měření podzemních prostor, Seminář GPS, Výuka v terénu IV. Rovněž předmětÚzemní informační systémy a řada volitelných předmětů ve 2. ročníku jsou ještě společné.Ve druhém ročníku si student volí jedno ze dvou zaměření:• zaměření Inženýrská geodézie s hlavními předměty: Účelové geodetické sítě, Stavební aprůmyslová geodézie a s řadou předmětů povinně volitelných: Automatizované měřicísystémy, Fyzikální geodézie, Metrologie a standardizace, Projektováni GaK prací, Řízenígeodetické firmy, Speleologické mapování, Oceňování nemovitostí, Blízká fotogrammetrie,Digitální modely terénu, Dálkový průzkum Země aj.• zaměření Katastr nemovitostí a kartografická informatika zajišťuje předměty: Vedení katastrunemovitostí, Kartografická informatika, a vedle již výše uvedených povinně volitelnýchpředmětů, též předměty Digitální katastrální mapa, Geomatika a Právní vztahyk nemovitostem.Studenti obou zaměření musí absolvovat třítýdenní výuku v terénu, zpracovat Komplexníprojekt, častnit se Diplomových seminářů a zpracovat diplomovou práci. Diplomovou práci potomobhajují u státních závěrečných zkoušek. Talentovaní studenti magisterského studia mohoupokračovat na ústavu ve studiu doktorském, které je tříleté.Pracovníci ústavu se dlouhodobě odborně věnují problematice globálních navigačníchsatelitních systémů (GNSS) a jejich využití v geodetické a kartografické praxi. Ústav provozujepermanentní stanici GNSS evropské sítě EPN a sítě CZEPOS. V rámci mezinárodní spolupráce sepodílel na vybudování česko-polské družicové sítě v oblasti Králického Sněžníku a na dalšíchgeodynamických a inženýrských projektech (např. tunelové vytyčovací sítě). V rámci ochranypřírody a životního prostředí ústav dlouhodobě spolupůsobí v Moravském krasu, kde se podílí takéna měření jeskyní a jejich okolí. Pracovníci se podílejí na výzkumu v oblasti fotogrammetrie,kartografie a GIS. Metodami blízké fotogrammetrie jsou např. řešeny speciální úlohy související sostatními obory. S dalšími odbornými pracovišti fakulty jsou měřeny deformace a přetvořenívybraných stavebních či přírodních objektů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 45ÚSTAV GEOTECHNIKYDoc. Ing. Kamila Weiglová, CSc.vedoucí ústavuHistorie ústavuHistorie vývoje Ústavu geotechniky začíná v roce vzniku brněnské České vysoké školytechnické, nejstarší brněnské vysoké školy, která byla zřízena v roce 1899 Františkem Josefem I.Prvním oborem byl obor stavební. Vývoj Ústavu geotechniky věrně odráží složité situace, jimižškola během 110 let svého trvání prošla.Geotechnické disciplíny byly v počátcích vysoké školy přednášeny celkem na třech ústavech:na Ústavu mineralogicko-geologickém, na Ústavu stavitelství silničního, železničního a tunelovéhoa později také na Ústavu vodního stavitelství I (prof. J. Bažant přednášel zakládání staveb).Skutečnými předchůdci Ústavu geotechniky byly však první dva z výše uvedených ústavů,především pak Ústav mineralogicko-geologický.Ústav mineralogicko-geologický byl založen v roce 1899 jako jeden z prvních (šesti) ústavůškoly. Prvním profesorem byl jmenován J. J. Jahn, stojící pak v čele ústavu až do roku 1934. Prof.J. J. Jahn dal základ praktickému studiu stavebního a dekoračního kamene a pro vypracováníinženýrsko-geologických hodnocení území, především pro projekty přehrad. Zabýval se i otázkouvýskytu naftových ložisek na Moravě, otázkou lázeňské geologie a minerálních pramenů. Velkouzásluhou prof. Jahna bylo vybudování rozsáhlé sbírky (40 000 kusů) stavebního a dekoračníhokamene. Spolu se stratigrafickou sbírkou představovaly jedny z nejúplnějších sbírek tehdejšíchvysokých škol v Evropě. Neštěstím pro sbírky byla skutečnost, že se fakulta v průběhu letmnohokrát stěhovala. Důstojné umístění získaly sbírky v budově na ulici Veveří č. 95 a jejich jádroje chloubou Ústavu geotechniky dodnes.Nástupcem prof. J. J. Jahna ve vedení ústavu se stal v r. 1935 jeho nejbližší spolupracovníkprof. O. Gartner (do r. 1954). Jeho vědecká činnost byla zaměřena na obory technické petrografie,inženýrské geologie a hydrogeologie.V samotných počátcích sídlil Ústav mineralogicko-geologický v budově Vesny – naAugustinské (Jaselské) ul. č. 9. Posléze byl dislokován do objektu „Staré techniky“ naFalkensteinerově (Gorkého) ul. č. 7 a od roku 1911 již do nových reprezentativních budov naVeveří ul. č. 95.Po násilném uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939, trvajícím celých šest let až doosvobození v roce 1945, byla činnost ústavů (nyní již Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše)obnovena. Ústav geologie a mineralogie vedl opět (jako před uzavřením školy) prof. O. Gartner, dočela Ústavu silničního, železničního a tunelového (po oddělení silničních staveb) přejmenovanéhona Ústav stavitelství, železnic a tunelů byl v roce 1946 postaven prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl,DrSc.Ústav profesora V. Mencla byl umístěn v jednopatrovém objektu na ul. Všetičkově, kde bylazaložena i první laboratoř mechaniky zemin, jejíž výuku pro studenty stavebního inženýrství v Brnězavedl prof. V. Mencl jako povinný předmět. V roce 1951 vydává prof. Mencl první skriptaMechaniky zemin v tzv. Donátově fondu.V červenci 1951 byla zrušena „brněnská civilní technika“ na Veveří ulici. Ve velmi složitýchpodmínkách vznikla v témže roce Vysoká škola stavitelství, jejímž prvním rektorem se stává prof.Mencl, který byl současně i vedoucím nově přejmenovaného Ústavu mechaniky zemin, zakládáníDoc. Ing. Kamila Weiglová, CSc., weiglova.k@fce.vutbr.cz

46 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicstaveb a tunelů. Vedoucím Ústavu geologie a mineralogie byl prof. O. Gartner. Škola byla tehdypřestěhována do budovy na Úvoze č. 33.Spojením Ústavu železnic a tunelů s Ústavem geologie a mineralogie byla v roce 1954vytvořena Katedra geologie a zakládání staveb – vedoucí prof. O. Gartner. O rok později v roce1955 byl vedoucím této katedry ustanoven prof. Mencl.Léta 1951 až 1956 (rok znovuobnovené vysoké školy pod názvem Vysoké učení technické)byla poznamenána neustálým stěhováním – areál na Úvoze, Poříčí č. 5, Sady osvobození č. 33.V roce 1956 nachází katedra konečně dlouhodobé útočiště v objektu Barvičova č. 85 a jepřejmenována na Katedru geotechniky, jejíž název vystihuje organické spojení všechgeotechnických disciplín. Vedoucím katedry byl až do roku 1968 prof. Mencl.Roku 1955 bylo v rámci katedry vytvořeno pracoviště Ústavu teoretické a aplikovanémechaniky ČSAV vedené rovněž prof. V. Menclem. Od tohoto data byla budována laboratořmechaniky zemin a dílna katedry. V roce 1963 se obě pracoviště sloučila.Léta 1956 až 1990 byla ve znamení výrazného rozvoje geotechniky jako teoretické i praktickévědní disciplíny. Pracovníkům katedry se podařilo zavést celou řadu nových výukových předmětů,vychovat mnoho odborníků pro geotechniku v inženýrském i postgraduálním studiu. Byladobudována laboratoř mechaniky zemin a laboratoř mechaniky hornin, nově byla vybudovánalaboratoř fyzikálního modelování. Vědečtí i odborní pracovníci katedry se podíleli velmi výrazně nazavádění polního zkušebnictví v Československu a na řešení nepřeberné řady výzkumných úkolů ipraktických problémů pro potřeby výstavby náročných staveb – především inženýrských (přehrady,přečerpávací vodní elektrárny, metro, dopravní tunely apod.).V roce 1990 se Ústav geotechniky navrací do restituovaných historických prostor na Veveří ul.č. 95.Významné osobnosti ústavuVznik a vývoj ústavu ovlivnily výrazné osobnosti, které přinesly mnohocenného pro rozvoj geotechniky.Činnost katedry a její odborný vývoj však nejvíce ovlivnil prof. Ing.Dr. Vojtěch Mencl, DrSc. (profesorem byl jmenován v roce 1945).Vybudoval moderní Ústav mechaniky zemin, zakládání staveb a tunelů,vychoval generaci inženýrů a svým příkladem a zaujetím pro vědeckou prácizískal řadu spolupracovníků pro obor geotechniky. Prohloubil teoretickézáklady pro řešení praktických úloh z oboru mechaniky zemin a skalníchhornin.Doba jeho působení na katedře představuje období dlouholeté aktivníčinnosti jak v oblasti pedagogické, vědecko-výzkumné, tak v intenzivníspolupráci s praxí. Pedagogičtí i techničtí pracovníci katedry působili naProf. Vojtěch Mencl(*1907, † 2000)většině velkých vodních, tunelových a průmyslových staveb na Moravě, Slovensku a částečně takév Čechách.S touto praktickou a teoretickou činností katedry velmi úzce souvisela rozsáhlávědeckovýzkumná činnost. V rámci vědeckovýzkumné činnosti se pracovníci katedry podíleli narealizaci celé řady významných staveb v zahraničí (Sýrie, Peru, Egypt, Rumunsko, Japonsko, USA,Kanada, Itálie, Maďarsko, Anglie, Polsko).Blízkými spolupracovníky prof. Mencla byli v té době prof. Ing. Jaroslav Eichler, DrSc., doc.Ing. Ivan Kameníček, CSc., doc. Ing. Dr. Josef Kazda, DrSc., Ing. Serafína Kristková, CSc., Ing.Ferydun Nazari, CSc., prof. Ing. Ivan Trávníček, CSc., prof. RNDr. Milena Šamalíková, CSc.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 47SoučasnostOd roku 1997 je vedoucí Ústavu geotechniky doc. Ing. Kamila Weiglová, CSc.Na výuce předmětů geotechniky se podílejí 4 docenti – doc. Ing. Vladislav Horák, CSc., doc.Ing. Jan Masopust, CSc., doc. Ing. Antonín Paseka, CSc., doc. Ing. Kamila Weiglová, CSc., 8odborných asistentů – Ing. Jiří Boštík, Ph.D., Ing. Helena Brdečková, RNDr. Ludmila Čermáková,Mgr. Alexandra Erbenová, Ph.D., Ing. Věra Glisníková, CSc., Ing. Hynek Janků, Ph.D., Ing. LumírMiča, Ph.D., RNDr. Pavel Pospíšil, Ph.D. (u 4 akademických pracovníků je 50% úvazek) a 8interních doktorandů. Pedagogickou a výzkumnou činnost ústavu pomáhají zajistit 2 techničtípracovníci – Jiří Janovský, Sylvie Tvarůžková a sekretářka ústavu – Šárka Salabová.V letošním roce je na Fakultě stavební VUT v Brně přihlášeno 5 993 studentů. 31 předmětůzajišťovaných Ústavem geotechniky má zapsáno 4 500 studentů.Nosnými předměty a současně i obory geotechniky jsou předměty Geologie, Mechanika zemin,Zakládání staveb a Podzemní stavby.Garantem předmětu Geologie je RNDr. Pavel Pospíšil, Ph.D. Přednášky vedou také doc. Ing.Antonín Paseka, CSc. a Mgr. Alexandra Erbenová, Ph.D. V anglickém jazyce přednáší RNDr.Pavel Pospíšil, Ph.D.Geologie je vyučována v 1. ročníku studia v rozsahu výuky 2 hodiny přednášek a 2 hodinycvičení, a to jak v denní, tak kombinované formě výuky a přednášky i cvičení jsou vedeny iv anglickém jazyce.V rámci projektu Fondu rozvoje vysokých škol byla v roce 2006 modernizována posluchárnaústavu, která je vyčleněna především pro výuku předmětu Geologie. Významná inovace učebny ovýpočetní a prezentační techniku umožňuje realizovat výuku multimediální formou a studenti majíon-line přístup k výukovým materiálům přímo v době výuky. Učebnu využívají všichni studentiprvního ročníku denního a kombinovaného studia i studující v anglickém jazyce (celkově více než1 200 studentů v jednom akademickém roce).Garantem předmětu Mechanika zemin je doc. Ing. Kamila Weiglová, CSc. Mechanika zeminje rovněž vyučována jak v rámci denního a kombinovaného studia, tak i v anglickém jazyce, a to ve2. ročníku bakalářského studijního programu v rozsahu 2 hodiny přednášek, 2 hodiny cvičení.Mechaniku zemin v anglickém jazyce přednáší Ing. Věra Glisníková, CSc.V rámci cvičení tohoto předmětu absolvují studenti část semestru výuku v laboratoři zemin.Laboratoř mechaniky zemin slouží především k laboratorní výuce geotechnických disciplín, aletaké pro řešení výzkumných projektů, pro získání vstupních hodnot pro řešení disertačních pracídoktorandů i pro speciální úlohy praxe.Laboratoř je plně vybavena přístroji pro stanovení všech, jak fyzikálně indexových, takmechanických vlastností zemin. Pro speciální zkoušky byl na Ústavu geotechniky vyvinut plněautomatizovaný systém, který umožňuje vykonávat jak standardní, tak nestandardní smykovétriaxiální zkoušky se sycením vzorků při izotropní, případně anizotropní konsolidaci. Automatickésnímání dat je také realizováno u smykového krabicového přístroje a u edometrů.Zakládání staveb – garantem předmětu je Ing. Věra Glisníková, CSc. Na oboru Konstrukce aPozemní stavitelství přednáší doc. Ing. Jan Masopust, CSc. V angličtině přednáší Ing. VěraGlisníková, CSc.Výuka předmětu Zakládání staveb, který je ústavem zajišťován ve všech akreditovanýchstudijních programech, s výjimkou studijního oboru Materiálové inženýrství, probíhá formoupřednášek a cvičení. Část cvičení je vedena v počítačové učebně Ústavu geotechniky, která bylav rámci projektu Fondu rozvoje vysokých škol v roce 2006 modernizována.Učebna matematického modelování v geotechnice je určena pro studenty bakalářského imagisterského studijního programu, ale je také využívána diplomanty a doktorandy Ústavugeotechniky jako počítačová opora pro jejich samostatnou práci při řešení a zpracovánídiplomových a disertačních prací (v jednom akademickém roce učebnu využívá cca 560 studentů).

48 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicSoučástí výuky jsou odborné exkurze. V letním semestru Ústav geotechniky každoročněpořádá pro diplomanty, bakaláře, ale i zájemce z ostatních oborů celodenní exkurze na význačnéstavby v celé České republice (Praze, Českých Budějovicích).Garantem předmětu Podzemní stavby je doc. Ing. Vladislav Horák, CSc. Podzemní stavbyjsou na FAST VUT v Brně přednášeny v bakalářském studijním programu Stavební inženýrství naoboru Konstrukce a dopravní stavby (4. ročník/letní semestr).Od akademického roku 2008/09 je provádění podzemních staveb přednášeno i v navazujícímmagisterském studijním programu Stavební inženýrství v oboru Realizace staveb (1. ročník/zimnísemestr) jako výrazná část předmětu Vybrané stati z technologie stavebních procesů.Předmět Zemní konstrukce je vyučován Ústavem geotechniky v rámci oboru Konstrukce adopravní stavby. Do studijního programu fakulty byl zařazen až v roce 2001. Nyní tento předmětpřednáší Ing. Lumír Miča, Ph.D.Zavedení tohoto předmětu vyplynulo z požadavků současné doby, kdy dochází k rozšiřování,resp. rekonstrukci dopravní infrastruktury. Náplň předmětu je tedy především zaměřena naproblematiku dopravních liniových staveb s hlavním cílem seznámit posluchače s chováním avlastnostmi geomateriálů používaných v zemních tělesech, se zásadami navrhování zemních těles atechnologicko-realizačními otázkami.V roce 1973 byla na Ústavu geotechniky vybudována Ing. Ferydunem Nazarim, CSc.laboratoř fyzikálního modelování, ve které řešíme zásadní úlohy geotechnické praxe.Fyzikální modely jsou jedinou experimentální metodou, která umožňuje prostorové řešenísložitých úloh v geomechanice. Modely z ekvivalentních materiálů se staví na základědimenzionální analýzy a v souladu s teorií podobnosti ve stendech různých rozměrů. Ve světě jetrend zkoumat zmíněnou problematiku na modelech pomocí centrifug, u nás složité úlohygeotechnické praxe řešíme především pomocí fyzikálních modelů a jejich konfrontací snumerickým modelováním.Za dobu existence laboratoře fyzikálního modelování bylo realizováno v rámci grantovýchprojektů a na základě požadavků geotechnické praxe více než 60 modelů.Členové ústavu byli vždy aktivně zapojeni do vědeckovýzkumné činnosti. V současné doběřeší čtyři grantové projekty, podílejí se na řešení jednoho výzkumného záměru, mezinárodníhoprogramu Geotaco a v rámci 6. rámcového projektu EU se zapojili do řešení projektu ORFEUS.Zahraniční spolupráce se rozvíjí ve všech základních směrech oboru geotechnikygarantovaných naším ústavem.Pracovníci a studenti ústavu jsou zapojeni do mezinárodní spolupráce jak v oblastipedagogické, kam spadají aktivity v rámci programů Socrates/Erasmus, Kontakt, Geotaco, tak ivědeckovýzkumné, v rámci 6. rámcového programu EU.V rámci pedagogických aktivit akademičtí pracovníci ústavu vyjíždějí na zahraniční partnerskéuniverzity a vědecko-výzkumná pracoviště a zapojují se do pedagogické činnostiformou vyzvaných přednášek nebo jako přednášející na specializovaných workshopech a kurzech.Také studenti odborného zaměření Konstrukce a dopravní stavby – specializace Geotechnika sezapojují do mobilitních programů a vyjíždějí na partnerské školy, kde se účastní řádné výuky.Vzhledem k rozmachu výstavby jak inženýrských, tak podzemních staveb, neustále stoupápotřeba kvalifikovaných odborníků v oboru geotechniky. Naše pracoviště se snaží aktivnímpřístupem pedagogů a aktualizací studijních programů dle potřeb praxe nabídnout studentůmpožadované vzdělání v oboru. Věříme, že i přes značnou náročnost studia geotechniky, se nám vbudoucnu podaří zvýšit počty kvalitně připravených odborníků, kteří se uplatní v praxi a pomohouzvyšovat prestiž oboru geotechniky.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 49ÚSTAV POZEMNÍHO STAVITELSTVÍDoc. Ing. Miloslav Novotný, CSc.vedoucí ústavuHistoriePředchůdcem České vysoké školy v Brně byl německý technický institut, který byl prohlášenv roce 1873 za vysokou školu jako německá technika. Přes úsilí rozšíření studijních oborů se všaknepodařilo na škole zřídit odbor architektury, což u ostatních německých vysokých školv Rakousku budilo dojem, že se jedná o školu druhého řádu.Založení české vysoké školy nepřála brněnská radnice (jedním z argumentů bylo, že se českýinženýr nemůže obejít bez němčiny) a proti vystupoval i německý spolek průmyslníků (v čeles majitelem „Vaňkovky“, který poskytoval stipendia) až do doby jejího slavnostního otevření dne4. listopadu 1899. Prvním děkanem oboru stavebního inženýrství byl jmenován profesor JanSobotka.Nedostatek potřebných prostor a pronájmy byly vyřešeny rozhodnutím o stavbě budovy školyna pozemku při ulici Veveří, tzv. „Krásná vyhlídka“. Podle původní studie prof. Bertla a Ursínyhobylo vypracování prováděcích projektů svěřeno vrchnímu inženýru ministerstva vnitra Ing. arch. K.Dondovi ve Vídni. Realizace budovy byla dokončena 25. 6. 1911.Odbor pozemního stavitelství a architektury byl na ČVŠT v Brně založen v roce 1919 a řadaprofesorů působila na odboru stavebního inženýrství již před jeho založením.Výuka pozemního stavitelství byla zastoupena prof. arch. Josefem Bertlem (1901-1905).Dalšími vedoucími ústavu pak byli prof. Ing. arch. Karel Hugo Kepka (1905-1924) a prof. Ing.arch. Vladimír Fischer (1924-1926), po kterých převzal vedení ústavu prof. Ing. arch. JaroslavSyřiště a vykonával tuto funkci, s přerušením za doby okupace a uzavření vysokých škol, až doroku 1949.Josef Bertl1866-1955Karel Kepka1869-1924Adolf Liebscher1887-1965Vladimír Fischer1870-1947Na I. Ústavu architektury přednášel dějiny a kompozici měst Ing. arch. K. Liebscher. V roce1947- 48 byl zřízen II. Ústav pozemního stavitelství, jehož vedoucím byl jmenován prof. Ing. arch.Miloslav Kopřiva. II. ústav zajišťoval výuku pozemního stavitelství na 4. oboru – architektuře apozemním stavitelství a byl umístěn v budově bývalé právnické fakulty na Veveří č. 70, zatímco I.ústav zůstával až do roku 1951, kdy byla v Brně vytvořena VAAZ, v budově na Veveří č. 95.Ing. Jan Škramlík, Ph.D., skramlik.j@fce.vutbr,cz

50 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVedoucími Katedry pozemního stavitelství byli v dalších letech následující učitelé: prof. Ing.arch. Miloslav Kopřiva (1950-57), doc. Ing. arch. Jan Tichý (1958-59), prof. Ing. arch. JiříJeřábek, CSc. (1960-62), doc. Ing. Svatopluk Petrůj (1962-64 a 1966-72), prof. Ing. arch. JaroslavTurek (1964-66), prof. Ing. Josef Berka, CSc. (1972-84), prof. Ing. František Musil, CSc. (1985-86), prof. Ing. arch. Osvald Labaj, CSc. (1986-90), doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc. (1990, 1997-2003),prof. Ing. arch. Jiří Myslín, CSc.(1991-1997) a doc. Ing. Milan Vlček, CSc. (2003-2006).Personální obsazení ústavu tvoří 8 docentů, 22 odborných asistentů a 14 asistentů.Významné osobnostiÚstav pozemního stavitelství je svojí výukovou kapacitou největším ústavem na fakultě. Opostupný rozvoj ústavu pozemního stavitelství se zasloužili zejména tyto známé osobnosti:Prof. Ing. Josef Berka, CSc. – zabýval se zastřešením dřevěnými konstrukcemi na velkérozpony. Navrhl např. realizovanou konstrukci zastřešení sportovní haly v Olomouci a zimníhostadionu v Prostějově.Prof. Ing. arch. Jan Bukovský, DrSc. – k jeho nejvýznamnějším pracím patří stavebněhistorickývýzkum Královopolského kartouzu v Brně a studium kartuziánské architektury na územíbývalého Československa. Navázal na podrobné zaměření celého rozsáhlého souboru, na němž seaktivně podílel. Projekční činnost, spojená s rehabilitací historických objektů Královopolskéhokartouzu v Brně, studijní projekty na výstavu nových objektů v rámci let 1969-98.Prof. Ing. Jaroslav Kočí, CSc. – zabývá se zejména problematikou vlivu životního prostředína zdraví dětské populace a problematikou pohody životního a pracovního prostředí ve školskýchstavbách.Doc. Ing. Dr. Libuše Kostelková – vydala publikace „Pozemní stavby“, Praha 1960,„Pozemní stavitelství“ – Konstrukce hlavní stavební výroby, Praha 1982.Prof. Ing. arch. Osvald Labaj, CSc. – se zabýval projektováním a realizací průmyslovýchobjektů, byl prorektorem VUT pro výstavbu. Do činnosti ústavu začal ve velké míře zavádětpočítačovou podporu.Prof. Ing. arch. Jiří Myslín, CSc. – se zabývá problematikou bydlení na vesnici aproblematikou zemědělských staveb. Je autorem projektů domů pro bydlení, které se realizují iv zahraničí.Doc. Ing. Milan Rochla – byl dlouhá léta činný v normalizační společnosti, v níž se podílel nanovelizaci československých státních norem, která vyústila v základní, v praxi a ve výucevyhledávané dílo Stavební tabulky.SoučasnostOd roku 2006 je vedoucím Ústavu pozemního stavitelství doc. Ing. Miloslav Novotný, CSc. –specialista na poruchy a rekonstrukce staveb, na dřevěné konstrukce, soudní znalec, člen DRČKAIT, spoluautor knihy „Střechy I.“, „Střechy II.“, člen WTA CZ pro sanace staveb, nositelužitného vzoru patentního úřadu ČR a ve SRN v roce2007 je autorem řady článků v odbornýchčasopisech a příspěvků na mezinárodních konferencích.Na řízení pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti se v současnosti na ústavu podílí zejménatito pracovníci:Doc. Ing. Antonín Fajkoš, CSc. – člen vědecké rady Evropské společnosti na výzkum střech,spoluautor publikace „Střechy I.“, „Střechy II.“. Autor rekonstrukce střechy na hale RONDOv Brně.Doc. Ing. arch. Jarmila Ledinská, CSc. – zabývá se lidovou architekturou, uměleckořemeslnýmdetailem, teorií památkové péče, obnovou památkově hodnotných objektů a komplexův městských památkových reservacích (rekonstrukce Lichtenštejnského paláce v Praze).

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 51Doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D. – specialista v oblasti tepelného chování budov, simulacítepelných jevů v budovách a konstrukcích, prokazování kvality úprav objektů pomocí metodytermografie. Specialista na prostředí budov, tepelnou techniku, řešitel zahraničních projektů v rámciprogramu TEMPUS, SOCRATES.Doc. Ing. Ivan Moudrý, CSc. – člen WTA CZ pro sanaci staveb, člen redakční radyodborného časopisu INTERIÉR, nositel užitného vzoru patentního úřadu ČR, člen Asociaceinovačního podnikání v ČR, soudní znalec.Antonín Fajkoš Jarmila Ledinská Miloš Kalousek Ivan MoudrýDoc. Ing. Jiří Sedlák, CSc. – člen mezinárodních organizací CIB, ISO komise TC45, ISES aspolečnosti ICE, člen redakční rady časopisu IJLCT (Anglie) a časopisu Alternativní energie, řešitelzahraničních projektů v rámci programu TEMPUS a ERASMUS. Je specialista na hodnoceníprostředí budov, prostorovou stavební akustiku, tepelnou techniku, využívání obnovitelných zdrojův budovách a hodnocení klimatických dat pro stavební klimatologii a energetické hodnocení budov.Doc. Ing. Ladislav Štěpánek, CSc. – vedoucí studijního oboru a předseda senátu FAST VUT,autorizovaný inženýr a soudní znalec v oboru Pozemní stavby, odborník na stavební konstrukcez textilních membrán, konstrukce obvodových plášťů a výplní otvorů.Doc. Ing. Milan Vlček, CSc. – spoluautor knihy „Zateplování staveb“, vedoucí autor knihy„Praktická příručka“, autor projektu rekonstrukce zámku v Lednicko-Valtickém areálu, člen WTAINTERNACIONAL, specialista na rekonstrukce staveb i památkových objektů, sanace vlhkosti.Ing. Libor Matějka, CSc., Ph.D., MBA, nositel užitného vzoru patentního úřadu ČR aevropského patentu, člen SR NF FAST VUT, soudní znalec. Organizuje dílčí pracovní týmvýzkumného záměru, zaměřeného na využití druhotných surovin ve stavebních konstrukcích.Jiří Sedlák Ladislav Štěpánek Milan Vlček Libor MatějkaIng. Jan Škramlik, Ph.D., - zástupce vedoucího ústavu pro pedagogiku, člen Českéspolečnosti pro nedestruktivní testování, člen redakční rady odborného časopisu, nositel užitnéhovzoru patentního úřadu ČR a ve SRN, zakladatel Nadačního fondu FAST VUT na podporu výuky,autor řady příspěvků v odborných časopisech. Zabývá se vlhkostní problematikou stavebníchkonstrukcí zejména ve vztahu k posuzování energetické náročnosti.

52 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicIng. Karel Šuhajda, Ph.D., - zástupce vedoucího ústavu pro vědu a výzkum, autorizovanýinženýr. Zabývá se rekonstrukcí a sanací staveb, měřením vlhkosti zdiva a dřeva. Specializuje se naodvlhčování staveb a mikrovlnné vysoušení a především likvidaci biotických škůdců jednak dřeva,ale také jiných stavebních materiálů. Dále se zabývá udržitelnou výstavbou, zejménadřevostavbami.Ing. Milan Ostrý, Ph.D., - tajemník ústavu pro vědu a výzkum, zakládající člen Českéspolečnosti pro udržitelnou výstavbu, člen normalizační komise TNK43 a člen redakční radyodborného časopisu Tepelná ochrana budov. Na Ústavu pozemního stavitelství se specializuje nastavební tepelnou techniku. Je činný zejména v oblasti posuzování tepelně technických parametrůstavebních konstrukcí.Jan Škramlik Karel Šuhajda Milan OstrýÚstav pozemního stavitelství zajišťuje v rámci Fakulty stavební největší objem výuky ze všechústavů. Hlavní část pedagogické působnosti ústavu pozemního stavitelství spočívá ve výucepředmětů studijního oboru „S“ - pozemní stavby a podíl na výuce studijního oboru „A“.Ústav PST garantuje celkem 16 předmětů v bakalářských studijních programech, 15 předmětův navazujících magisterských studijních programech a 8 předmětů v doktorském studijnímprogramu. Jedná se o předměty například: pozemní stavitelství, tepelná technika budov, akustika adenní osvětlení, požární bezpečnost staveb, nauka o budovách, počítačová grafika, počítačovéaplikace stavební fyziky, poruchy a rekonstrukce, trvale udržitelná výstavba, stavby s nízkouenergetickou náročností a další.Ústav pozemního stavitelství je také garantem výuky pro skupinu studentů, kteří studujív anglickém jazyce. Jedná se o speciální zaměření studia orientované na navrhování, provádění ařízení výstavby. V tomto zaměření studují nejen zahraniční studenti, ale i studenti, jejichžmateřským jazykem je český jazyk.Kromě výuky předmětů v prezenční formě studia zajišťuje Ústav pozemního stavitelství ivýuku předmětů v kombinované formě studia.Za účelem získání zkušeností pro konkurenční (soutěžní) srovnávání odborných znalostí,dovedností a tvůrčí invence, podporuje Ústav pozemního stavitelství možnost účasti studenta vsoutěži „Studentská vědecká a odborná činnost“. V rámci této soutěže studenti prezentujívýsledky své tvůrčí práce (projekty, výsledky analýz, speciální návrhy, teoretické posouzenístavebních konstrukcí atd.) s možností postoupit do fakultního kola. Vítězové z jednotlivých sekcíoboru S pak postupují do kola mezinárodního, za účasti studentů českých i slovenských fakult.Každý účastník soutěže získá nejen cenné zkušenosti pro obhajobu své závěrečné práce, alepředevším i první vlastní zkušenost s prezentací svých výsledků a schopností obhajovat vlastnítechnické řešení.Hlavní část pedagogické působnosti ústavu pozemního stavitelství spočívá ve výuce předmětůstudijního oboru „S“ - pozemní stavby. Absolventům tohoto oboru se nabízí široké uplatnění vevšech oblastech a fázích stavební praxe. Studium oboru „S“ na Fakultě stavební VUT v Brněprobíhá od akademického roku 2004 / 2005 v tzv. strukturovaných studijních programech, a to ve

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 53třech úrovních. Po zakončení prvních dvou úrovní se absolvent rozhoduje, zda-li se uplatní v praxinebo bude pokračovat ve studiu.Studijní programy zajišťované Ústavem pozemního stavitelstvíBakalářský studijní programStandardní délka studia jsou 3 nebo 4 roky a po úspěšném absolvování odborné rozpravy aobhájení bakalářské práce je udělen akademický titul bakalář (Bc.).První dva ročníky jsou všeobecné, oborově nečleněné. Ve 2. ročníku studia si student volístudijní obor, ve kterém bude pokračovat od 3. ročníku studia. V tomtéž ročníku je možné zažádat opřestup do čtyřletého bakalářského studijního programu a po ukončení pokračovat ve studiumagisterském. Ve 3. ročníku si student volí užší zaměření studijního oboru, který si zvolil ve 2.ročníku a tím i ústav, na kterém bude zpracovávat a obhajovat svou závěrečnou práci.Magisterský studijní programStandardní délka studia je 1,5 roku, po úspěšném absolvování odborné rozpravy a obhájenídiplomové práce je udělen akademický titul inženýr (Ing.).V rámci celého magisterského studia je studován konkrétní obor, ve kterém student absolvovalbakalářský studijní program, a na který se přihlásil a byl přijat již v rámci přijímacího řízení. Jde otzv. oborové studium, které se v závěru specializuje na užší zaměření, obdobně jako v bakalářskémstudijním programu.Doktorský studijní programStandardní délka studia jsou 4 roky, po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a obhajobědisertační práce se uděluje vědecký titul doktor (Ph.D.). Doktorský program je charakteristickýúzkým propojením vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činností.Studijní program doktorského studia je strukturován tak, aby umožňoval jeho průběžnouinovaci podle nejnovějších výsledků poznání v oboru, s omezením zbytečné encyklopedičnostistudia.Zaměření výzkumné a odborné činnosti na ústavu PSTÚstav pozemního stavitelství se podílel na řešení grantového projektu GA 103/97/1999„Referenční klimatické roky pro simulaci a hodnocení energetické náročnosti budov v ČR“ vespolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a strojními fakultami na VUT v Brněa ČVUT v Praze. Kromě toho se pracovníci Ústavu pozemního stavitelství významně podíleli nařešení výzkumného úkolu PZ-S/10/98 „Regenerace panelových domů“, který byl zaměřen nastavebně fyzikální průzkum objektů a návrh řešení v rámci připravované regenerace bytového fonduv ČR a v současnosti spolupracují na výzkumném záměru „Výzkum a vývoj nových materiálůz odpadních surovin a zajištění jejich vyšší trvanlivosti ve stavebních konstrukcích“.Výzkumná a odborná činnost ústavu PST je zaměřena zejména na tyto oblasti:a) průzkum a měření tepelně-vlhkostních parametrů vnitřního prostředí a konstrukcí budov (insitu),b) měření a hodnocení vlhkosti ve stavebních materiálech a konstrukcích,c) měření vnějšího hluku a akustických parametrů vnitřního prostředí budov,d) měření zvukoizolačních vlastností obvodových konstrukcí – vzduchová a kročejováneprůzvučnost,e) termovizní snímkování,f) počítačové modelování prostorově akustických vlastností uzavřených prostorů,

54 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicg) počítačové modelování vnitřního prostředí a energetické hodnocení budov,h) vytváření klimatických datových souborů ve formátu klimatických referenčních roků,i) průzkum a hodnocení obvodových konstrukcí zejména střešních plášťů budov,j) řešení tepelné stability místností.Perspektivním záměrem ústavu je řešit výzkumné práce a zaměřit odborný program nafyzikálně technické hodnocení staveb, hodnocení kvality vnitřního a vnějšího prostředí včetněenergetického hodnocení budov. S tímto cílem hodlá ústav iniciovat spolu s ostatními ústavyfakulty na oboru pozemní stavby samostatný výzkumný záměr, který by plně odrážel potřebyrozvoje oboru a stavební praxe v návaznosti na současné trendy v oblasti stavebního výzkumuv zahraničí.Vzhledem k široké oblasti odborného působení ústavu i počtu jeho akademických pracovníkůjsou organizačně vytvořeny odborné skupiny pracovníků ústavu podle jejich užšího zaměření. Jde otzv. kabinety, které při vzájemné spolupráci zajišťují a koordinují výuku jednotlivých předmětůgarantovaných ústavem. Struktura kabinetů je následující:• kabinet nenosných konstrukcí;• kabinet nosných konstrukcí;• kabinet stavební fyziky a tvorby vnitřního prostředí;• kabinet rekonstrukcí staveb a obnovy památek;• kabinet environmentálního stavitelství;• kabinet požární bezpečnosti a ochrany staveb před vnitřními a vnějšími vlivy;• kabinet počítačové podpory;• kabinet anglického studia.Zahraniční spolupráce, která vyplývá z účasti ústavu na společných projektech v rámciprogramu TEMPUS – Phare a ERASMUS, byla dlouhodobě navázána na Dánské technickéuniverzitě DTU Lyngby (Department of Buildings and Energy), na City University v Londýně(Department of Civil Engineering) a na Strathalyde University v Glasgově (Department ofArchitecture and Building Science). Dále byla navázána spolupráce s výzkumnými stavebnímiinstitucemi BRE ve Velké Británii a SBI v Horsholmu v Dánsku. V současné době probíháspolupráce s Hochschule für Technik, Wirtschaft und Kultur, Leipzig v rámci Česko-německéhofondu budoucnosti.Významné stavební akce zajišťované Ústavem pozemního stavitelstvíKoleje na Mánesově ul. (projekt M. Kopřiva), koleje VUT na ulici Purkyňova (projekt V.Formáček, Jar. Medek, J. Kos, J. Podešva, B. Merta, M. Marek). Byla vypracována projektovádokumentace nástavby Fakulty stavební Na Poříčí (projekt L. Kostelková), nástavby Pedagogickéfakulty MU na Poříčí (projekt L. Kostelková, J. Brabec). Koncem šedesátých let byla pořízena naKatedře pozemního stavitelství podrobná dokumentace starého stavu části rozsáhlého areáluKrálovopolského kartouzu v Brně a řad objektů Palackého university v Olomouci. V 80. letechprováděli pracovníci Ústavu pozemního stavitelství pasportizaci všech objektů vysokých školv Brně a Praze.Jako příklad ze současnosti je možné uvést spolupráci se společností Pricewater HouseCoopers při návrhu řešení území stávajícího sportovního areálu Ponava (vedoucím týmutechnických poradců je doc. M. Novotný).

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 55ÚSTAV ARCHITEKTURYProf. Ing. arch. Alois Nový, CSc.vedoucí ústavuHistorieÚstav architektury byl na Fakultě stavební zřízen v polovině prvního desetiletí 21. století nazákladě dohody tehdejšího vedení a akademických senátů Fakulty architektury a Fakulty stavebníVysokého učení technického. Záměrem bylo vytvořit nové pracoviště, které by pomohlo uspokojitvzrůstající poptávku po studiu architektury v Česku a zvýšit mobilitu frekventantů v intencíchBoloňské deklarace. Fakulta architektury poskytla základní pedagogické síly, Fakulta stavebnífinance, vyučující pro speciální technické předměty a prostory v historickém areálu školy naVeveří. Výuka na Ústavu architektury byla zahájena 1. září 2005, kdy nastoupil první ročníkčtyřletého bakalářského studijního programu Architektura pozemních staveb v počtu čtyřicetiposluchačů. 8. října – 3. listopadu 2006 byly práce studentů představeny na výstavě FAST, rok potév renomované Galerii architektury na Starobrněnské ulici v centru Brna. Rozdílnost v profilu studiaarchitektury na FAST oproti studiu na fakultách architektury se v bakalářském programu projevilaširším zaměřením na předměty Dějiny stavebních řemesel a Detail v architektuře než na disciplínytýkající se urbanismu, který se vyučuje bez ateliéru, pouze teoreticky pro pochopení kontextu místaa územních i legislativních souvislostí navrhované stavby. Rozdílné je rovněž ukončení studia:zatímco na Fakultě architektury VUT se studium ukončuje bakalářským projektem –architektonickou studií, na Fakultě stavební bakalář ukončuje tento stupeň studia komplexnímrealizačním projektem architektonickým i stavebně inženýrským. Nedílnou součástí studia je praxev zavedeném architektonickém ateliéru.V roce 2008 se na Ústavu architektury konaly první státní závěrečné bakalářské zkoušky azároveň byl akreditován magisterský studijní obor Architektura a rozvoj sídel, který se oprotibakalářskému stupni soustředí na výuku a rozvoj dovedností v urbanismu a územním plánování, ato v míře a komplexnosti dosud na domácích architektonických učilištích nevídané, zahrnujícínejširší spektrum souvisejících disciplín od ekonomiky a finančního managementu po památkovoupéči a estetiku města a krajiny.Z pravidelných událostí, rozšiřujících spektrum aktivit ústavu nad rámec „pouhé“ výuky, lzepřipomenout dvě: Studentskou soutěž o cenu Arnošta Wiesnera, udělovanou odbornou porotouvždy na podzim nejlepším přihlášeným projektům z každého ročníku, a několikadenní jarníodbornou exkurzi za půvaby historické a současné zahraniční architektury (v roce 2007 Rakousko,v roce 2008 Německo).V zimním semestru 2006-2007 působil na Ústavu architektury hostující profesor DavidGreensett Robson, MA, RIBA, AB, z Velké Británie a Singapuru. Jeho podíl na přímé výucespočíval v přípravě a realizaci Ateliéru architektonické tvorby pro skupinu 10 studentů (vespolupráci s prof. Ing. arch. Aloisem Novým, CSc., a Ing. arch. Jiřím Palackým, Ph.D., témaprojektu Závod na výrobu konfekce pro firmu Versace) a v aktivní účasti na kritických diskusíchAteliéru architektonické tvorby v průběhu semestru pro všechny studenty 2. ročníku bakalářskéhostudijního programu. Dále prof. Robson uspořádal tři úspěšné přednášky pro všechny studenty apedagogy FAST a FA VUT (témata: Singapore - Air Conditioned Island, Geoffrey Bawa -Architect of Sri Lanca, New Directions in Swiss Architecture). Prof. Robson rovněž konzultoval vrámci budování oboru Architektura na FAST VUT strukturu a náplň magisterského studijníhoPhDr. Martin Horáček, Ph.D., horacek_martin@post.cz

56 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicprogramu, jakož i zapojení nově vzniklého studijního oboru do mezinárodní sítě škol architektury vrámci Boloňského procesu a programů výměn.Významné osobnostiNedlouhá historie Ústavu architektury prozatím nedovoluje psátkapitolu o „významných osobnostech“ stejným stylem jako u starších azavedenějších ústavů. U zrodu Ústavu stáli dva výrazní pedagogové –architekti z Fakulty architektury: prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. (odroku 2005 vedoucí ústavu, v letech 1994-2000 děkan Fakultyarchitektury a v současnosti prorektor pro strategický rozvoj VUT), adoc. Ing. arch. Naděžda Menšíková, CSc. (zástupce vedoucího).Podařilo se jim na novém pracovišti vybudovat vyvážený týmsestávající jak ze zkušených vyučujících z Fakulty architektury aFakulty stavební, tak i z pracovníků získaných zvenčí, mj. čerstvýchabsolventů doktorských studií potřebných aprobací. Výraznézastoupení externích pedagogů v prvních letech fungování ústavuDoc. Naděžda Menšíková.postupně nahrazují kmenové síly, které nyní navíc garantují výukudějin architektury a urbanismu pro Ústav pozemního stavitelství s nepoměrně větším počtemstudentů.Většinu zaměstnanců ústavu představují přirozeně architekti: vedle jmenovaných druhýzástupce vedoucího doc. Ing. arch. Antonín Odvárka, Ph.D., Ing. arch. Ladislava Foretníková(tajemník ústavu), Ing. arch. Juraj Dulenčín, Ph.D., Ing. arch. Petr Dýr, Ph.D., Ing. arch. YvonaGeržová, Ing. arch. Petra Matoušková, Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D., Ing. arch. Josef Sátora, CSc.,Ing. arch. Marcela Uřídilová. Kolektiv doplňuje historik a teoretik umění PhDr. Martin Horáček,Ph.D., výtvarník Mgr. Václav Kočí, sekretářka Jana Nezbedová a řemeslník Milan Prokeš.SoučasnostV roce 2009 Ústav zajišťuje výuku následujících přednášek, seminářů a cvičení:Pro studenty bakalářského studijního programu Architektura pozemních staveb:Soudobá architektura, Základy architektonického navrhování, Obytné stavby, Veřejné stavby I-II, Průmyslové stavby, Venkovské a zemědělské stavby, Obnova památek, Interiér aarchitektonický prostor, Teorie a estetika, Výtvarná tvorba I-V, Urbanismus I-III, Kompozicearchitektury, Odborná praxe, Dějiny architektury I-V, Dějiny výtvarného umění, Detailv architektuře I-II, Dějiny stavebních řemesel, Ateliér architektonické tvorby I-V, Komplexníprojekt, Techniky vizuální komunikace, Individuální bydlení, Stavby bez bariér, Architekturatechnické civilizace.Pro studenty bakalářského studijního programu Pozemní stavitelství:Dějiny architektury a stavitelství, Urbanismus a územní plánování.Pro studenty magisterského studijního programu Architektura a rozvoj sídel:Ateliér urbanistické tvorby, Specializovaný ateliér, Odborná praxe, Projektové řízení staveb I-II, Prostorové plánování v ČR a EU, Strukturální politika EU, Environmentální ekonomie,Regionální ekonomie a politika, Diplomový projekt, Architektura inženýrských staveb, Kulturníhodnoty v historii a současnosti města, Odborná exkurze, Teorie a praxe architektonickéhonavrhování, Tradice a Nový urbanismus.Vědecko-výzkumné zaměření ústavu zahrnuje individuální bydlení 60. až 80. let 20. století,konverze zanedbaných průmyslových území (brownfields), dějiny a teorii architektury 18.-21.století a dějiny a teorii památkové péče. Ústav je řešitelským pracovištěm projektu Grantovéagentury ČR 408/08/P167 Historismus v současné architektuře v České republice.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 57ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCHHMOT A DÍLCŮProf. Ing. Rostislav Drochytka, CSc.vedoucí ústavuHistoriePočátky ústavu technologie stavebních hmot a dílců lze datovat rokem 1913, kdy v rámciChemické fakulty České vysoké školy technické v Brně byl založen Ústav chemické technologie I(žárniny, kovy a slitiny). V čele ústavu stál prof. Dr. Otakar Kallauner, DrSc., dr.h.c. (1886 – 1972).Zrušením Vysoké školy technické v roce 1951 vznikl zásluhou prof. Kallaunera na Stavební fakultěstudijní obor průmyslová výroba stavebních hmot a dílců, jako pokračovatel tradice ústavu nadřívější Chemické fakultě. Výuka byla především zajišťována třemi katedrami: Technologie výrobystavebních hmot (vedené postupně prof. Ing. Dr. Františkem Vavřínem, prof. Ing. Dr. ZdeňkemŠaumannem, DrSc., doc. Ing. Jaroslavem Kuncem, CSc.), Technologie stavebních dílců (vedenápostupně prof. Ing. Josefem Říhou, DrSc., doc. Ing. Otakarem Meluzínem, CSc., doc. Ing. JosefemFiloušem, CSc.) a Řídících systémů technologických procesů ve stavebnictví (vedená postupněprof. Ing. Vladimírem Grossem, prof. Ing. Pavlem Malým, prof. Ing. Dr. Josefem Rosou, DrSc.,doc. Ing. Karlem Kulískem, CSc.). V letech 1993 – 1997 byly postupně katedry sloučeny na Ústavtechnologie stavebních hmot a dílců a vedoucím ústavu byl jmenován nejprve doc. Ing. JaroslavKunc, CSc. a následně doc. Ing. Rostislav Drochytka, CSc.Významné osobnostiProf. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. Jeho vědeckou specializací je především otázkatrvanlivosti stavebních materiálů a predikace životnosti staveb. Rovněž se zabývá problematikouvyužití polymerů ve stavebnictví, sanací betonů, povrchovými úpravami staveb a oceňovánímnemovitostí a podniků. Je řešitelem několika desítek projektů tuzemských i zahraničních,v současné době je to zejména výzkumný záměr MSM 0021630511 „Progresivní stavební materiálys využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí“. Je proděkan pro vnější vztahyFakulty stavební VUT v Brně a člen Vědecké rady Fakulty stavební VUT v Brně i Vědecké radyVUT v Brně. Úspěšně vychoval 12 doktorandů a přes 130 diplomantů. Je soudním znalcem v oborustavebnictví a členem řady mezinárodních organizací jako RILEM, WTA e.V apod. a zástupcemČR v nich. Od roku 2006 je předsedou WTA CZ.Prof. Ing. Marcela Fridrichová, CSc. Její pedagogická a výzkumnáčinnost je zaměřena na oblast anorganických pojiv a silikátové chemie,konkrétně na vývoj nových pojiv, suchých maltových směsí, stínicíchbarytových směsí atd. Současný výzkumný projekt: Využití FBC-P kpřípravě hydraulických pojiv GAČR č. 103/07/0910). Spolupracuje s praxíve využití průmyslových odpadů při výrobě hydraulických a síranovýchpojiv. Je členkou redakční rady časopisu Ceramics – Silikáty, odbornýmgarantem a organizátorkou mezinárodních konferencí Maltoviny a Silichema dále aktivně spolupracuje se Svazem výrobců cementu v ČR. Úspěšněvychovala 7 doktorandů a desítky diplomantů.Prof. M. FridrichováDoc. Ing. Karel Kulísek, CSc., 2350@fce.vutbr.cz

58 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicDoc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Garantuje předměty a výzkumnou činnostv oblasti technologie betonů a technologie výroby betonových stavebníchdílců. Zabývá se sanacemi železobetonových konstrukcí včetně prováděnídiagnostiky a stavebně technických průzkumů. Je řešitelem a spoluředitelemřady projektů GAČR a MPO, zaměřených zejména na vysokohodnotné,vysokopevnostní a samozhutnitelné betony. Je členem Sdružení pro sanacebetonových konstrukcí, členem Technické komise Svazu výrobců betonů aTechnické normalizační komise ČSNI, člen výboru České betonářskéspolečnosti, je autorizovaným inženýrem pro obor Diagnostika stavebníchkonstrukcí, soudním znalcem v oboru stavebnictví a certifikovanou osobouDoc. Rudolf Helapro nedestruktivní zkušebnictví. Je vedoucím Akreditované zkušebnílaboratoře při Ústavu technologie stavebních hmot a dílců. Od roku 2000 je členem odborné sekcepro vývoj samozhutnitelných betonů při Britské betonářské společnosti.Doc. Ing. Jiří Bydžovský, CSc. Odborné zaměření je na diagnostiku asanaci betonových a železobetonových konstrukcí, metody a postupyprovádění sanačních prací, vývoj a použití správkových hmot, realizacekontrolních činností v průběhu procesu sanace. Dále se zabývá vývojemstavebních materiálů na bázi druhotných a rychleobnovitelných surovin.V současnosti řeší projekt GAČR 103/08/0558 Progresivní stavebnímateriály na bázi technického konopí. Je garantem a přednášejícímpředmětů Technologie sanace, Oceňování a Vlastnosti a užití stavebníchmateriálů v konstrukcích. Je vedoucím bakalářských a diplomových prací,v současné době je rovněž školitelem 5 doktorandů. Od roku 2002 je členemVědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památkové objekty– WTA CZ a vedoucím referátu Fyzikální a chemické zásady.Doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc. Odborné zaměření je na diagnostikubetonových, železobetonových, zděných a dřevěných konstrukcí, zkoušenístavebních hmot, nedestruktivní zkoušení stavebních materiálů, systémymanagementu kvality a BOZP, systém environmetálního managementu,systém řízení výroby stavebních materiálů. Dále se zabývá technologiíbetonů se speciálními cementy a vývojem stavebních materiálů na bázidruhotných surovin. Je garantem předmětu Technologie – betonu laboratoře,podílí se na výuce předmětů Technologie – betonu laboratoře,Technologické systémy, Dřevěné a kovové materiály. Je vedoucímbakalářských a diplomových prací, v současné době je školitelem 5doktorandů. Je autorizovaným inženýrem v oboru Zkoušení a diagnostikastaveb, metrologem akreditované zkušební laboratoře při Ústavu THD.Doc. Ing. Karel Kulísek, CSc. Vedle pedagogické činnosti je vposledním období odborné zaměření orientováno na řešení výzkumnýchprojektů s problematikou ekologického zpracování energetických odpadů,zejména popílků a energosádrovců. V této oblasti byl samostatnýmřešitelem čtyř grantových projektů GAČR, podílí se na řešení výzkumnéhozáměru a ostatních grantových projektů na pracovišti, spolupracuje na řešeníprojektů resortních oblasti energetických odpadů. Zabývá se systémymanagementu jakosti při výrobě stavebních materiálů a ve stavebnictví,včetně recyklace stavebních materiálů. Je členem ARSM v ČR, členemodborné skupiny Silikátového svazu (SiliS) a ČSJ. Ješkolitelem doktorandů, z nichž čtyři studium úspěšně ukončili.Doc. Jiří BydžovskýDoc. Jiří BrožovskýDoc. Karel Kulísek

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 59Doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D. V současnosti řeší problematikuvyužití druhotných surovin v keramické technologii, především cihlářské atechnologii keramických obkladových prvků. Člen předsednictvaSilikátové společnosti České republiky, člen Silikátového svazu (SiliS) aexpertní skupiny SiliS pro keramickou technologii. Aktuálně je školitelemčtyř doktorandů, z nichž jeden již toto studium úspěšně ukončil.Habilitační práci obhájil v roce 2008 na téma Možnosti využití vybranýchodpadních látek při tvorbě keramického střepu. Autor několika učebnic aodborných příruček pro obor „Obkladač“. Je garantem předmětůKeramika, Keramika – laboratoře a Speciální a žárovzdorná keramika akurzu Celoživotního vzdělávání Návrh a provádění zděných konstrukcí –zateplování budov.Doc. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník, CSc. Dlouhodobě se kroměpedagogiky, kde je orientován jak na výuku předmětů z oblasti stavebnífyziky, zejména izolačních materiálů, tak na aplikovaný software ametody optimálního využití stavebních materiálů, zabývá ve výzkumuvybranými okruhy problematik stavební fyziky materiálů a stavebníchkonstrukcí, zejména pak matematickým modelováním sdílení tepla atransferu vlhkosti. Dále otázkami stavební akustiky, vývojem novýchmetod měření vybraných fyzikálních veličin jak po stránce SW tak HW.Dlouhodobě spolupracuje s UNI Wuppertal a aktuálně rovněž s TU Wien.Pro praxi řeší odborné úkoly, např. problematiku objemových změnstavebních materiálů. Školitel doktorandů, z nichž 5 ukončilo úspěšněstudium.Doc. Radomír SokolářDoc. Stanislav ŠťastníkSoučasnostV současné době pracují na Ústavu technologie stavebních hmot a dílců 2 profesoři, 6 docentů,9 odborných asistentů, 3 vědečtí pracovníci, 14 doktorandů, 17 technických a odbornýchpracovníků a 4 řemeslníci.Výuka a výzkumná činnost je zcela orientována na studijní obor Stavebně materiálovéinženýrství (označován jako obor M), který se postupně formoval od roku 1988. Zaměření i rozsahjednotlivých předmětů byl několikrát novelizován podle potřeb stavební praxe. Od roku 1996 seústav zapojil do výchovy absolventů v rámci doktorského studia oboru Fyzikální a stavebněmateriálové inženýrství.Nyní se ústav podílí ve 2. ročníku na výuce předmětu Zkušebnictví a technologie, zajišťujevýuku oborových předmětů Těžba a úpravnictví surovin, Maltoviny I a Maltoviny laboratoře. Dáleje Ústavem technologie stavebních hmot a dílců zabezpečována výuka na oboru M v bakalářských amagisterských předmětech: Základy technologických procesů, Maltoviny II, Technologie betonuI a II, Technologie betonu – laboratoře, Keramika, Keramika – laboratoře, Technologie stavebníchdílců, Fyzika stavebních látek, Izolační materiály, Kovové a dřevěné materiály, Lehké stavebnílátky, Technická termodynamika, Technologie montovaných staveb, Speciální izolace, Speciálníkeramika, Vlastnosti a užití stavebních materiálů v konstrukcích, Vybrané statě z technologiestavebních hmot, Bakalářský seminář, Aplikovaný software, Kompozitní materiály, Laboratorníexperimentální metody, Plastické látky, Laboratorní zkoušení stavebních hmot a dílců I a II,Organizace a řízení závodů, Trvanlivost stavebních materiálů, Ekologie ve stavebnictví,Optimalizace užití stavebních látek, Oceňování, Technologie sanace, Management jakosti aenvironmentu, Počítačové vyhodnocení experimentů, Diplomový seminář a také předmět Životnoststavebních materiálů na magisterském oboru Realizace staveb.

60 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicUvedené předměty vytváří ucelený základ znalostí technologie stavebních látek až po užitív konstrukcích. Absolventi oboru M tak disponují všemi patřičnými znalostmi profilujícímistavebního inženýra, získávají ucelený přehled o stavebních konstrukcích, klasických i nejnovějšíchstavebních materiálech a jejich aplikacích ve stavebnictví, dále se jim dostává také potřebnéhoekonomického vzdělání a díky univerzálním znalostem mají předpoklady uplatnit se v široké oblastistavebních činností, ve velkých podnicích i při soukromém podnikání.Dále Ústav technologie stavebních hmot a dílců zajišťuje v rámci doktorského studiapředměty: Teoretické základy technologie silikátů, Stavební hmoty, Teorie trvanlivosti a sanacebetonů, Teoretické základy kompozitních materiálů, Teorie optimálního užití stavebních látek,Mikrostruktura stavebních látek, Teoretické základy pálených staviv, Technologie sanace betonů,Energetika a technická termodynamika, Environmentální systémy užití staviv, Vybrané stati zestavebně-materiálového inženýrství a Reologie betonu.Ústav má velmi rozsáhlou spolupráci s našimi a zahraničními školskými, vědeckovýzkumnýmia výrobními institucemi a podniky.Vědeckovýzkumná činnost ústavu je zaměřena na technologii užití stavebních hmot a výzkumstavebních dílců, včetně nových destruktivních i nedestruktivních metod jejich zkoušení. Výzkumhmot a materiálů je veden z hlediska jejich efektivního využití ve stavebních konstrukcíchs přihlédnutím k jejich životnosti a ekonomickému uplatnění. Řeší se úkoly souvisejícís ekologickou problematikou včetně ochrany stavebních materiálů a konstrukcí. Dalším zaměřenímje oblast sanace stavebních a zejména betonových konstrukcí. Zde jsou prakticky vyvíjeny novésanační hmoty a metodiky zkoušení. Základní výzkum je zaměřen na pojiva a silikátové materiálys vysokými užitnými vlastnostmi a na využití sekundárních surovin z průmyslových odpadů.Rovněž je pozornost věnována využití obnovitelných a rychleobnovitelných surovinových zdrojů.Výzkum v oblasti stavebních dílců je zaměřen na technologii a racionalizaci výroby čerstvéhobetonu, výztuží stavebních dílců pro všechny druhy použití se zvláštním zaměřením na reologiibetonových směsí a na vliv energetických faktorů na tvorbu pevné struktury betonu. Výzkum řešíotázky optimalizace užití stavebních látek na stavbách a využití průmyslových odpadů v betonářskétechnologii, racionalizaci složení betonu, vliv přísad a technologických faktorů na vývojdlouhodobých vlastností betonů. Rozvíjí se matematické modelování technologických procesů.Sledovány jsou též tepelně-technické a akustické vlastnosti materiálů.V současné době je na ústavu řešeno přes 30 výzkumných úkolů, mezi nejvýznamnější patří:Zahraniční projekty v rámci 5. a 6. rámcového programu Evropské unie:• HPMT-CT-2001-00417 RU 220417 Marie Curie Traning Site - Building Materials fromWaste Materials and their Durability (BUILDMAT) - řešitel prof. Drochytka• COOP-CT-2005-508674 COncrete Railtrack Panels for TUnnel Safety (CORPTUS) - řešitelprof. Drochytka• COOP-CT-2006-032847 Land Protection by Improvement of Dyke Construction(PRODICON) - řešitel prof. DrochytkaProjekt v rámci Evropského sociálního fondu ČR:• RP 453 Příprava a rozvoj lidských zdrojů na VUT, zvýšení kvality řízení VUT a fakult• RP 457 Program na podporu vytváření společných struktur mezi vysokými školami aodběratelskou sférou• CZ.04.1.03/3.3.11.1/2647 Programy dalšího profesního vzdělávání ve stavebnictví a veřejnésprávě (TETRAEDR) - řešitel prof. DrochytkaVýzkumný záměr MŠMT:• CEZ MSM 261100008 Výzkum a vývoj nových materiálů z odpadních surovin a zajištěníjejich nových materiálů ve stavebních konstrukcích – realizace v letech 1999 - 2004 - řešitelprof. Drochytka

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 61• MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejichvliv na životnost konstrukcí – realizace od roku 2005 - řešitel prof. Drochytka.Výzkumné centrum:• 1M0579 Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí (CIDEAS)- realizace od roku 2005 - řešitel doc. Hela.Projekty MPO:• FT-TA3/148 Výzkum a vývoj diagnostiky povrchů pozemních komunikací s návrhemřešení údržby a oprav pro správce pozemní komunikace v ČR• FT-TA3/137 Pokročilé technologie likvidace průmyslových odpadů solidifikací• FT-TA3/139 Komplexní systém sanace defektů v zeminách za rubem stavebních konstrukcínovými injektážními hmotami z druhotných surovin• FT-TA3/132 Vývoj vysokohodnotných betonů a betonů ultravysokých pevností• FT-TA4/013 Výzkum a vývoj speciálních plynotěsných hydroizolačních nátěrů a stěrekproti průniku ekologicky nebezpečných látek• FI-IM4/224 Kombinované materiálové a energetické využití průmyslových odpadů• FT-TA5/036 Management rizik, spolehlivosti a životnosti železobetonových konstrukcí• FT-TA5/092 Komplexní systém povrchů podlah s využitím druhotných surovin• FT-TA5/147 Sintrované prvky s druhotnými surovinami pro vytváření povrchových úpravstěn a podlah• FI-IM5/016 Vývoj lehkých vysokohodnotných betonů pro monolitické konstrukce aprefabrikované dílce.Projekty GAČR:• GA103/05/H044 Stimulace vědeckého rozvoje doktorandů na oboru stavebně materiálovéinženýrství• GA103/07/0910 Využití FBC-P k přípravě hydraulických pojiv• GA103/07/1662 Modelování procesů porušování degradované vrstvy stavebních materiálůpři jejich úpravě před sanačním zásahem• GA103/07/P076 Vývoj lehkých betonů pro široké konstrukční využití se studiem jejichtrvanlivosti• GA103/08/0145 Vývoj stříkaných betonů určených pro expozici v extrémních podmínkách• GA103/08/P231 Sdružená výroba portlandského cementu a alfa sádry• GA103/08/P265 Výzkum a vývoj energeticky a environmentálně úsporných tepelněizolačních materiálů• GA103/08/0558 Progresivní stavební materiály na bázi technického konopí• GA103/09/0016 Vlhkostní, tepelná a mechanická analýza inovovaných obvodových plášťůna bázi pórobetonu zaměřená na problémy trvanlivosti• GA103/09/1935 Studium dlouhodobé stability mikrostruktury cementových kompozitů prohlubinné úložiště jaderného odpadu.Uvedená vědeckovýzkumná činnost vytváří významnou odbornou a materiální podporu prozpracování nejen bakalářských a magisterských diplomových prací, ale především pro zpracovánídoktorských disertačních prací.Ústav má rozsáhlou hospodářskou činnost při provádění zkoušek stavebních výrobků,poskytuje konzultace podnikatelské sféře a zpracovává odborné posudky. Vybavení laboratoří sepodle finančních možností neustále modernizuje. Byla zde zřízena Akreditovaná zkušební laboratořpři ÚTHD, která má v současné době akreditovaných ČIA ČR 45 zkoušek pro oblast zkoušeníčerstvého a zatvrdlého betonu, betonových výrobků (zámkové a ploché dlažby, silniční a jinéobrubníky, skruže atd.), lehké stavební hmoty, pálené výrobky a tepelně-technické vlastnosti. AZLje současně akreditovaná ÚNM ČR pro provádění akreditovaných zkoušek pro výrobkovoucertifikaci v součinnosti s autorizovanou osobou č. 227 VÚPS Praha, a.s. Vedoucí AZL je doc. Ing.Rudolf Hela, CSc.

62 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVýsledky práce jsou trvale publikovány v domácích i zahraničních časopisech a přednášeny nacelé řadě odborných mezinárodních konferencí a seminářů. Z výčtu vydaných publikací lze uvéstnejvýznamnější knihy napsané pracovníky ústavu:• EMMONS, P., H., DROCHYTKA, R., JEŘÁBEK, Z. Sanace a údržba betonu v ilustracích.1. vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 1999, 334 stran, ISBN 0-87629-286-4.• MATOUŠEK, M., DROCHYTKA, R. Atmosférická koroze betonů. 1. vydání. Praha: IKAS,1998, 171 stran, IBSN 80-902558-0-9.• DROCHYTKA, R. A KOLEKTIV Keramické obklady a dlažby. 1.vydání. Hradec Králové:VEGA s.r.o., 2000, 187 stran, ISBN 80-900860-5-5.• FRIDRICHOVÁ, M., DVOŘÁK, K., FRIDRICH, R. Omítky. 1. vydání. Brno: vydavatelstvíERA group, 2004, 100 stran, ISBN 80-7366-004-0.• DROCHYTKA, R., BYDŽOVSKÝ, J. Methoden der Betoninstandsetzung am Beispiel vonNaturzug-Kühltürmen. In WTA-Almanach 2007. 1. vydání. Wien, WTA. 2007. p. 43 - 56.ISBN 978-3-937066-07-3.• DROCHYTKA, R., BYDŽOVSKÝ, J., BROŽOVSKÝ, J. Stavební vady od A do Z. 1.vydání. Praha, Verlag Dashöfer. 2004-2008. 840 p. ISBN 1214-7060.• DROCHYTKA, R., DOHNÁLEK, J., BYDŽOVSKÝ, J., PUMPR, V. Technické podmínkypro sanace betonových konstrukcí TP SSBK II. 1. vydání. Brno, Sdružení pro sanacebetonových konstrukcí. 2003. 222 p. ISBN 80-239-0516-3.• HELA, R., KLABLENA, P., KRÁTKÝ, J., PROCHÁZKA, J., ŠTĚPÁNEK, P., VÁCHA, J.Betonové průmyslové podlahy. 1. vydání. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2006, 142 str.ISBN 80-86769-73-9.• BARTOS, P., GIBBS, J., DE SCHUTTER, G., DOMONE, P., HELA, R. Samozhutnitelnýbeton. 1. vydání. Praha ČBS Beton servis 2008, 344 stran, ISBN 978-1904445-30-2.• SIČÁKOVÁ, A., SLIWINSKI, J., HELA, R., BODNAROVÁ, L. New generation CementConcretes – Ideas,Design, Technology and Applications. 1. vydání Košice, 156 stran, ISBN978-80-553-0040-5.• BROŽOVSKÝ, J., HELA, R., DROCHYTKA, R. Technické kvalitativní podmínky stavebčeských drah kapitola 17 beton pro konstrukce. Čtvrté - aktualizované vydání, České dráhy,státní organizace Divize dopravní cesty, o.z., Praha 2002.• PYTLÍK, P., SOKOLÁŘ, R. Stavební keramika – technologie, vlastnosti a využití. 1.vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002, 287 stran, ISBN 80-7204-234-3.• SOKOLÁŘ, R. Deflocculation of brick clays for clay roofing tile production. In Annual forthe Brick and Tile, Structural Ceramics and Clay Pipe Industrie 2009. Bauverlag BVGmbH, p. 50-60.• SOKOLÁŘ, R. Dry Pressed Ceramic Tiles on the Basis of Fly Ash. Tile & BrickInternational. In Manual 2006. DVS-Verlag GmbH, p. 4-9.• ŠŤASTNÍK, S. On the surface degradation of building claddings caused by thermalradiation. In WTA Journal 2007. 2007(2). p. 223 - 236. Wien. ISSN 1612-0159.• ŠŤASTNÍK, S., ZACH, J. Stavební akustika a zvukoizolační materiály. CERM 2002, 210stran, ISBN 80-214-2117-X.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 63ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCHKONSTRUKCÍProf. Ing. Jiří Stráský, DrSc.vedoucí ústavuHistorieHistorie vzniku a vývoje Ústavu betonových a zděných konstrukcí byla výrazně ovlivněnavývojem organizačního uspořádání celé školy. Ústav v současné podobě nebyl vždy samostatnousoučástí školy nebo Fakulty stavební. Jeho velikost a zaměření ovlivňovalo tradiční dělenístavitelství na stavitelství inženýrské a pozemní a také dělení na mosty a ostatní konstrukce.V roce 1903 byl na odboru stavebního inženýrství založen Ústav mostního stavitelství podvedením prof. Dr. techn. Adolfa Štyse zaměřený na výuku mostů z různých materiálů. Rozsahvýuky tohoto ústavu byl v roce 1910 významně ovlivněn zřízením Ústavu betonového stavitelstvípod vedením prof. Ing. Josefa Riegera. V roce 1937 byl na odboru architektury a pozemníhostavitelství zřízen Ústav železobetonu a na odboru inženýrského stavitelství Ústav speciálníchstaveb železných a betonových, který později po roce 1945 splynul s Ústavem betonovéhostavitelství pod vedením prof. Ing. Dr. techn. Konráda Hrubana. V tomto ústavu nebyly začleněnykonstrukce betonových mostů, které byly součástí Ústavu betonových mostů a stavebné mechaniky- vedoucí prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba.V letech 1950-1951 po vzniku Fakulty inženýrského stavitelství (FIS) a Fakulty architektury apozemního stavitelství (FAPS) byla na FIS ustanovena Katedra betonového stavitelství opět podvedením prof. Ing. Dr. techn. Konráda Hrubana, DrSc. Na Fakultě architektury a pozemníhostavitelství v té době vznikla Katedra statiky pozemních konstrukcí zajišťující i výuku předmětůbetonového stavitelství. V roce 1954 vznikla na FIS po začlenění oddělení betonových mostůKatedra betonových mostů a konstrukcí, jejímž vedoucím se stal prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba,DrSc. Na FAPS zajišťovala výuku betonového stavitelství Katedra mechaniky a konstrukcípozemních staveb pod vedením prof. Ing. Dr. Aloise Krále.Po vytvoření společné Fakulty stavební (FAST) v roce 1960 vznikla spojením dřívějšíchkateder na FIS a FAPS společná Katedra betonových konstrukcí a mostů, kde jako vedoucípostupně pracovali prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc., prof. Ing. Adolf Fiala, CSc. a doc. Ing. MilanProcházka, CSc.Po roce 1990 byla katedra přejmenována na Ústav betonových a zděných konstrukcí. Jehovedoucími postupně byli prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc., prof. Ing. Jiří Bradáč, CSc. a prof.Ing. Jiří Stráský, DrSc.Vědecká a odborná činnost ústavu byla v celé jeho historii dána především významnýmiosobnostmi a rozvojem betonového stavitelství u nás a ve světě. Zaměřovala se především nametody navrhování, na modelování, konstrukční řešení a speciální problémy progresivníchbetonových a zděných konstrukcí, na jejich zavádění do praxe, na sledování poruch konstrukcí a najejich prevenci a rekonstrukci. Charakteristickým rysem pro odbornou činnost ústavu bylo po celoudobu a stále je její velmi úzké spojení s praxí.Vědecká a odborná činnost se po 2. světové válce zaměřovala především na zavádění novýchdimenzačních metod (stupeň bezpečnosti, mezní stavy), řešení vybraných konstrukcí (oblouky,skořepiny apod.), na vyšetřování změn mechanických vlastností betonu a zdiva během trváníIng. Josef Panáček, panacek.j@fce.vutbr.cz

64 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republichotových konstrukcí se zaměřením na vliv vad a poruch, přirozeného stárnutí, provozu a zatížení,deformacemi nosných prvků i objemovými změnami betonu.Výrazných úspěchů bylo dosaženo především v oblasti patologie, prevence, sanace arekonstrukce betonových a zděných konstrukcí. Během let 1962-1982 byly řešeny stovky případůvad a poruch konstrukcí z hlediska mezního stavu únosnosti i použitelnosti a z hlediska odolnostiproti korozi. Zvláštní pozornost byla věnována vadám a poruchám souvisejícím s dlouhodobýmpřetvářením konstrukcí v důsledku smršťování a dotvarování betonu. Zprávy o všech řešenýchpřípadech byly systematicky registrovány, kategorizovány a archivovány. Výsledky bylyzobecňovány a publikovány v odborných časopisech, sbornících VUT a na odborných konferencíchV odborné literatuře nebyl podobný soubor v takovém rozsahu a tak systematicky zpracován.V tomto období se pracoviště betonových mostů zabývalo problematikou předpjatého betonu(metoda navrhování, staticky neurčité konstrukce, vliv dotvarování a smršťování), řešenímnovodobých elastomerových ložisek, odvodněním silničních a dálničních mostů a také sledováníma vyhodnocováním závad a poruch na mostech z různých materiálů.V oboru patologie betonových konstrukcí, sledování vad a poruch, jejich příčin a rekonstrukcípoškozených objektů byla v letech 1960-1990 Katedra betonových konstrukcí a mostů uznávánajako průkopnické pracoviště s významnými výsledky, které přispěly k systematickému sledovánítéto problematiky i na dalších pracovištích.Po roce 1990 se změnou společenských podmínek a příchodem nových pracovníků zaměřeníústavu poněkud změnilo. Výzkum, vývoj a spolupráce s praxí byla soustředěna především do těchtooblastí: speciální problémy navrhování betonových konstrukcí a základů (rozbory výstižnosti metodvýpočtu, řešení interakce nosných konstrukcí s podzákladím, navrhování velkorozměrovýchkonstrukcí, staveb na poddolovaném území, podzemních úložišť odpadu včetně radioaktivního,matematické modelování chování teplotně namáhaných konstrukcí a požární odolnost betonovýchkonstrukcí), navrhování a matematické modelování moderních mostních konstrukcí (reologickévlivy, analýza částečně předpjatého betonu, konstrukcí s volnými kabely a spřažených konstrukcí) anavrhování novodobých zděných, prefabrikovaných a smíšených konstrukcí.Významné osobnostiNa činnosti ústavu se během jeho historie podílela řada významných osobností. Zakladatelústavu prof. Ing. Josef Rieger (1880-1941) působil na České vysoké škole technické v letech 1903až 1940. Proslavil se svým speciálním logaritmickým pravítkem a mnoha pracemi z pružnosti apevnosti se zřetelem ke ztužení betonu a řešení mnohokrát staticky neurčitých konstrukcí.Mezi známé osobnosti lze zařadit i prof. Ing.Dr. tech. Konráda Hrubana, DrSc., dr. h. c. (1893- 1977), který působil na naší škole v letech 1937 až1953. Svoji činnost zaměřil především naželezobetonové konstrukce a teorii jejich navrhování.Významné jsou jeho práce pojednávající oskořepinových konstrukcích. Byl také průkopníkemdimenzování železobetonových prvků a konstrukcímetodou stupně bezpečnosti. V nedávné době byla nafakultě každoročně udělována nejlepším diplomovýmpracím cena, která nesla jeho jméno.Konrád HrubanLadislav ZárubaProf. Ing. Dr. Ladislav Záruba, DrSc. (1886-1963) působil na škole v letech 1911 až 1958.Ve své činnosti úspěšně spojoval svou teoretickou práci s praktickou a projekční činností. Bylautorem popř. spoluautorem projektů mnoha železobetonových konstrukcí postavených na Moravě.Z jeho prací jsou známé především práce zaměřené na řešení mostních oblouků a kleneb apůdorysně zakřivených spojitých nosníků.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 65Prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc. (1906-1976), působící na ústavu v letech 1954 až 1974, sesvými spolupracovníky položil základ směru experimentálního bádání na skutečných betonovýchstavbách. Ve své činnosti dosáhl úspěchu v oboru analyzování příčin poruch betonových a zděnýchkonstrukcí a jejich následných progresivních i unikátních rekonstrukcí.Významně se do historie našeho mostního stavitelství zapsal prof. Ing. Karel Zůda, DrSc.(1910-1991), vedoucí pracoviště betonových mostů, který na ústavu působil v letech 1957 až 1975.Ve své činnosti se zaměřil především na vývoj mostních staveb z předpjatého betonu.V té době patřil k významným odborníkům v oboru předpjatého betonu i doc. Ing. ZdeněkKaucký, CSc. (1931-1982), který přispěl během působení na ústavu v letech 1960 až 1975 krozvoji jeho teorie i praxe, především v oblasti montovaných předpjatých konstrukcí a mostů.K dalším významným osobnostem patří prof. Ing. Dr. Zdeněk Šmerda, CSc. (nar. 1922),který pracoval na ústavu v letech 1948 až 1970 a 1990 až 1992 (jako vedoucí ústavu). Ve svéčinnosti se zaměřil především na prostorové betonové konstrukce, skořepiny, nádrže a zásobníky,předpjatý beton, objemové změny betonu a lehký konstrukční beton.Mezi významné osobnosti patří i doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., který se zaměřuje předevšímna plošné, montované a inženýrské železobetonové konstrukce, na rekonstrukci železobetonových azděných konstrukcí pozemních staveb (zejména s využitím předpínání) a diagnostiku poruchželezobetonových a zděných konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.Mezi významné osobnosti patří i současný vedoucí ústavu prof. Ing. Jiří Stráský, DrSc. voblasti mostů a nosných konstrukcí inženýrských staveb a prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.v oblasti nosných konstrukcí pozemních a inženýrských staveb.SoučasnostCelkový počet pracovníků ústavu se v období po roce 1960 výrazně neměnil. V současné doběmá ústav celkem 24 pracovníků, z toho 20 učitelů. V čele ústavu stojí prof. Ing. Jiří Stráský, DrSc;dále zde působí jeden profesor a tři docenti (prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., doc. Ing. IvailoTerzijski, CSc., doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. a doc. Ing. Ladislav Čírtek, CSc.), jedenáctodborných asistentů a čtyři asistenti. Mimo učitelů, sekretářky a tří odborných pracovníků je naústavu ještě jedenáct studentů doktorského studia.V pedagogické činnosti působí akademičtí pracovníci ústavu v přednáškách, cvičeních,projektech resp. seminářích bakalářského, magisterského (prezenčního a kombinovaného) adoktorského studia a dále při vedení závěrečných bakalářských, diplomových a doktorských prací.Zadání těchto prací často vychází ze stavební praxe. Velká část akademických pracovníků je členystátních zkušebních komisí, někteří i komisí pro přijímací zkoušky a pro obhajoby doktorskýchprací.Ústav vyučuje studenty většiny oborů. Hlavní podíl výuky má ústav na oborech Pozemnístavby a Konstrukce a dopravní stavby. Zde je pro bakalářské studium vytvořena pro 2. až 4.ročník soustava základních a prohlubujících předmětů (prvky betonových konstrukcí, betonovékonstrukce, předpjatý beton, zděné konstrukce, projektování betonových konstrukcí a betonovémosty I) a pro navazující magisterské studium, zaměření konstrukce, soustava specializovanýchpovinných předmětů (předpjatý beton, betonové mosty II a speciální betonové konstrukce) apovinně volitelných předmětů (vybrané statě z betonových konstrukcí I a II, statika přirekonstrukcích a automatizace výpočtů betonových konstrukcí). Na ostatních oborech je výukazajišťovaná ústavem shrnuta vždy do dvou semestrů, do předmětů prvky betonových konstrukcí abetonové konstrukce. Během posledního ročníku studia se ve specializovaných projektech aseminářích studenti připravují na vypracování závěrečné bakalářské nebo diplomové práce. Ústavzajišťuje výuku i v anglickém jazyce pro vybrané naše i zahraniční studenty oboru pozemní stavby(Members of concrete structures, Concrete structures, Prestressed concreteI a Masonry Structures)včetně závěrečných prací a výuku doktorského studia ve vybraných oblastech teorie a navrhováníbetonových a zděných konstrukcí.

66 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicV současné době se vědecká a odborná činnost pracovníků ústavu orientuje především navývoj progresivních a úsporných typů mostních konstrukcí. Jde o kombinace prefabrikovanýchsegmentů a spřažené monolitické mostovkové desky, nosné soustavy tvořené mostovkou zpředpjatého pásu ztuženou vnějšími kabely nebo oblouky, visuté a zavěšené konstrukce využívajícítahovou únosnost předpjatého pásu apod. Další oblastí je sledování a analýza příčin nadměrnéhorůstu dlouhodobých průhybů některých mostních konstrukcí. Dále se ústav zaměřuje na revitalizacia zvyšování životnosti panelových objektů, sanace a zesilování betonových a zděných konstrukcí asystémy sledování jakosti těchto prací, vývoj silikátových kompozitních materiálů aplikovaných vkontaminovaném a agresivním prostředí a vývojem a uplatněním zvláštních a vysokohodnotnýchbetonů a nekovové výztuže u různých typů konstrukcí. Tyto problémy jsou řešeny v řadě grantů aprojektů.Celkové zaměření ústavu vyplývá z pedagogického, vědeckého a odborného zaměřeníjednotlivých profesorů a docentů, které je následující:Prof. Ing. Jiří Stráský, DrSc. se z hlediska pedagogického zaměřuje na oblast betonovýchmostů, konstrukcí z předpjatého betonu a na speciální konstrukce visuté, zavěšené, skořepinové alomenicové a konstrukce hybridní tvořené oblouky, kabely a předpjatým pásem popř. skořepinou. Vrámci výzkumné činnosti vede vývoj úsporných konstrukčních systémů vyznačující se minimálníspotřebou materiálu a kombinujících ocel a beton, vývoj progresivních postupů výstavbybetonových konstrukcí a ověření nových typů konstrukcí a důležitých detailů na modelech.Prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. se zabývá především oblastí betonových konstrukcí,jejich matematickým modelováním v interakci s podložím, automatizací návrhu, optimalizačnímiúlohami modelování a návrhu konstrukcí, sanacemi a zesilováním betonových a zděných konstrukcípředevším pomocí externí soudržné i nesoudržné výztuže a bandážováním, systémy sledováníjakosti sanačních prací, revitalizací a zvyšováním životnosti panelových objektů ze statickéhohlediska, využíváním nekovové vnitřní a vnější výztuže a vytvářením a harmonizací norem pronavrhování betonových konstrukcí.Doc. Ing. Ivailo Terzijski, CSc. se pedagogicky zaměřuje na základní a speciální aspektytechnologie betonu, konstrukční vlastnosti betonu, dimenzování prvků betonových konstrukcí a nanavrhování a provádění betonových konstrukcí pozemních staveb. Vědecky a odborně se zabývávývojem a testováním silikátových těsnících materiálů pro aplikace do kontaminovaného aagresivního prostředí, problematikou propustnosti a záchytné schopnosti těsnících hmot, vývojem asledováním konstrukčních vlastností zvláštních a vysokohodnotných betonů a trvanlivostí betonu.Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. se pedagogicky zaměřuje na vedení výuky v předmětechpředpjatý beton a vybrané statě z betonových konstrukcí. Po vědecké a odborné stránce jepředmětem jeho činnosti analýza vlivu dotvarování a smršťování na chování nosných betonovýchkonstrukcí, sledování dlouhodobého chování konstrukcí in-situ a statická analýza a modelováníbetonových konstrukcí včetně vytváření programů.Ve své činnosti spolupracuje ústav s řadou našich i zahraničních institucí a firem. Mimo jinébyla navázána spolupráce s Universitou Lincoln v Nebrasce při vývoji moderních konstrukcí zpředpjatého betonu a dále s univerzitami Northwestern University Chicago, Imperial College ofScience, Technology and Medicine London a Universitat Polytecnica de Catalunya Barcelona.Pracovníci ústavu se také podílí na řešení řady konkrétních projektů pro nebo ve spoluprácis různými stavebními firmami.Činnost ústavu v současné době ovlivňuje především jeho vedoucí prof. Ing. Jiří Stráský, DrSc.svým zaměřením na úsporné, zavěšené, visuté a hybridní konstrukce mostů a inženýrských stavebs využitím vysokohodnotných betonů a prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., který se nynízaměřuje na vývoj a navrhování trvanlivých konstrukcí a na uplatnění nekovové výztužev betonových konstrukcích.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 67ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍDoc. Ing. Jan Kudrna, CSc.vedoucí ústavuHistorieDoprava v obecné poloze nás provází od samého počátku lidstva. Uskutečňovala se naprehistorických stezkách, pěšinách a později cestách a nyní na moderních sítích pozemníchkomunikací. Tato doprava měla a má největší význam ze všech druhů doprav.Pro výstavbu cest byl významný vynález kola. Prokazatelně bylo kolo použito již u válečnýchvozů starých Summerů v období cca 3,5 tisíciletí př.n.l. Kola umožnila užití vozů pro přepravu azvýšily se tak požadavky na kvalitu cest. Pokud tyto cesty měly zpevněný, tj. „silný“ povrch, začalse pro ně v češtině mnohem později používat název silnice.Anglický filosof Roger Bacon ve 13. století napsal: „Jsou tři věci, které činí lidstvo velkým:dělný lid, úrodná půda a možnost snadné a rychlé dopravy“. Snadná a rychlá doprava všakvyžadovala stavbu rozsáhlých sítí pozemních komunikací a již specializované odborníky.Nejdokonalejší síť vybudovali bezesporu staří Římané a z jejich doby také pochází první základyorganizované výstavby a polytechnické vzdělávání. S rozpadem Římské říše se v převážné mířerozpadá celá její komunikační síť a postupem doby se vytratily také znalosti potřebné k jejichstavbě.Středověk, tak jako i v jiných oborech lidské činnosti, lze v Evropě označit za období velkéhoúpadku silničního stavitelství. K jeho renesanci dochází až ve Francii začátkem 17. století.Rozvíjející se řemeslná výroba spolu s obchodem si vynutily výstavbu nové a na svoji dobumoderní sítě pozemních komunikací. Později v roce 1747 je v Paříži založena první stavební škola,dodnes stále významná Ecole des ponts et chaussées (škola mostů a silnic) a od tohoto data jemožno mluvit o počátcích specializované výuky v oboru pozemních komunikací. Objevují se prvnínové konstrukce vozovek, začínají se používat ve větší míře první primitivní stavební mechanizmya prudce se tak zvyšuje produktivita práce silničních staveb.Na území České republiky můžeme mluvit o nebývalém rozmachu výstavby moderní silničnísítě až za panování Marie Terezie (1740 až 1780), resp. již od doby panování jejího otce Karla IV. apozději jejího syna Josefa II. V poměrně krátkém období byla vybudována v rámci Habsburskémonarchie i na území naší republiky velmi rozsáhlá a na svou dobu značně velkorysá síť tzv.erárních silnic, pro něž se v pozdějších dobách ustálil termín „tereziánské silnice“. Ty tvoří celoujednu třetinu dnešní naší silniční sítě. Odborníci na stavbu silnic v Českých zemích a v celémRakousku-Uhersku scházeli, a proto byli v počátcích pozváni odborníci z Francie, většinou vojenštíinženýři. Následný rychlý rozvoj hospodářství v Českém království, především pak na územíMoravy a Slezska, si však velmi záhy vynutil výchovu vlastních silničních odborníků.V roce 1849 vzniká v Brně Technický ústav, povýšený v roce 1873 na vysokou školu, kdeproblematika silničních staveb byla zajištěna předmětem Stavba vodních děl a silnic. V roce 1899vedly stoupající požadavky na stavební inženýry k založení České vysoké školy technické v Brně,kde silniční stavitelství bylo až do roku 1922 zaštítěno oborem Stavebního inženýrství. V roce 1922je zřízen samostatný Ústav železničního stavitelství, kde byly vyučovány i pozemní komunikace.Po válečné přestávce a obnově školy byl na základě úsilí prof. Jaromíra Součka vytvořen prvnísamostatný Ústav stavby silnic a tak vzniká i samostatná historie dnešního pokračovatele tétosilniční tradice - Ústavu pozemních komunikací.Doc. Ing. Jan Kudrna, CSc., kudrna.j@fce.vutbr.cz

68 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicV roce 1956 je vysoká škola přejmenována na Vysoké učení technické v Brně (s jednotlivýmijiž nikoliv ústavy, ale odbornými katedrami) a v roce 1958 pak byly všechny katedry zabývající sedopravní problematikou sloučeny pod Katedru dopravních staveb. Tento stav trval až do roku 1991,kdy byla Katedra dopravních staveb rozdělena na dva samostatné ústavy: Ústav pozemníchkomunikací a Ústav železničních konstrukcí a staveb. Tento stav trvá dodnes.Od zřízení prvního samostatného ústavu a následně katedry byl vedoucím prof. Souček, odroku 1959 prof. Vaverka a od roku 1965 pak postupně prof. Josef Marek, od roku 1972 do roku1974 prof. František Smýkal, na dobu jednoho roku opět prof. Marek. V období let 1975 až 1981vedl katedru doc. Břetislav Havíř. V roce 1981 až 1986 nastupuje do vedení katedry prof. JiříPošvář a následně se do vedení katedry ve funkci pověřeného vedoucího dostává až do roku 1989prof. Petr Klablena a po něm do roku 1990 doc. Petr Jůza a následně pak doc. Pavel Zvěřina. V roce1991, jak již je výše uvedeno, byl vytvořen samostatný Ústav pozemních komunikací a jejímprvním vedoucím se stává až do roku 1995 doc. Jan Pavlíček. Po jeho odchodu do praxe byl dofunkce vedoucího ústavu jmenován doc. Jan Kudrna, který tuto funkci zastává doposud.Od doby vzniku katedry v roce 1958 do rozdělení na dva samostatné ústavy v roce 1991 sepostupem doby vyprofilovaly tři samostatné užší specializace (zaměření), ve zkratce zvané: silnice,železnice a silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI). Každé z těchto zaměření mělo vlastnísamostatnou studijní skupinu, z nichž silniční byla vždy nejsilnější, a tyto tři studijní skupiny pakbyly pravidelně naplňovány 50 až 60 posluchači. Z celkového počtu v průměru 120 až 150posluchačů oboru Konstrukce a dopravní stavby (zahrnující v šedesátých až devadesátých létechcelkem šest kateder) tak minimálně jedna třetina posluchačů oboru končila právě na Katedředopravních staveb. Velkou předností katedry bylo, že zachytila včasný nástup výpočetní technikyjak pro výzkum, tak v pedagogickém procesu.Významné osobnostiProf. Ing. Jaromír SoučekZakladatel ústavu, významný a uznávaný odborník nejen na úrovnipedagogické a vědecké, ale i ve stavební praxi a v mezinárodníchorganizacích. Za jeho působení na ústavu byl položen základ rozsáhlétechnické knihovny a speciální silniční laboratoře. Ze svých dlouhodobýchzahraničních stáží ve Francii a později v USA přivezl mnoho cenných a nasvou dobu převratných poznatků a materiálů zejména v oblasti technologiía provádění silničních prací. Tyto novátorské postupy dále předával jakstudentům v rámci pravidelné výuky, tak i široké odborné praxi při jímorganizovaných Silničních školách, což byly vždy několikadenní, alepravidelně se opakující kurzy či semináře pro odbornou veřejnost.Prof. Ing. Vladimír VeselýProf. Jaromír SoučekPo založení ústavu prof. Součkem, který byl svým zaměřením spíše technologem, byl z praxepovolán na ústav prof. Veselý, vynikající odborník v oblasti projektování pozemních komunikacía dopravní estetiky. Právě on zaváděl do výuky a praxe přechodnici s lineární změnou křivostinazývanou klotoida. Za jeho působení se začaly vyučovat základní otázky územního plánovánía dopravního městského inženýrství. Významným přínosem bylo zavedení výpočetní techniky doprojektování silnic a dálnic. Jako první v republice začali studenti Katedry dopravních stavebzpracovávat své diplomové práce v silniční specializaci početně i graficky pomocí počítačů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 69Prof. Ing. František Smýkal, CSc.Specializoval se na oblast silničního a městského dopravního inženýrství, organizaci a řízeníměstské dopravy. Zasloužil se o zavedení nové samostatné specializace nazývané TRAFFIC pozdějipřejmenované na Silniční a městské dopravní inženýrství (SAMDI).Prof. Ing. Jiří Pošvář, CSc.Po skončení působení prof. Součka začala postupně ztrácet na kvalitěčinnost katedry v oblasti technologie stavebních prací. Po nástupu prof.Pošváře (do té doby ředitele Výzkumného ústavu dopravního – pracovištěBrno) do čela katedry se začala znovu oživovat silniční laboratoř a vespolupráci s Výzkumným ústavem dopravním, Silničním vývojem Brno ajinými organizacemi zabývajícími se silniční problematikou se začala vevětší míře prosazovat vědecko výzkumná činnost katedry. Pro katedru bylypřínosné zahraniční aktivity vázané na jeho členství ve Světové silničníorganizaci (AIPCR) a v rámci naší republiky pak jeho dlouholeté členstvív Silniční společnosti, kde mimo jiné byl členem redakční radyspecializovaného časopisu Silniční obzor.Prof. Jiří PošvářDoc. Ing. Jan Pavlíček, CSc.Doc. Pavlíček nastoupil na katedru z Dopravně inženýrské organizace Brno jako odborník nařešení jednotlivých druhů dopravy v územně plánovací dokumentaci měst a obcí. Na katedřezajišťoval výuku Městských komunikací a Dopravního inženýrství. Přednášel rovněž na Fakultěarchitektury VUT v Brně. Podílel se jako odpovědný řešitel nebo spoluřešitel na celé řadědopravních studií, územních plánů a dopravních expertíz. Významně se zasloužil o rozvinutíčinností samostatného ústavu, usiloval o komplexní a široké zaměření činností ústavu na praxivčetně zapojení mladých pracovníků.Doc. Ing. Jan Kudrna, CSc.Doc. Kudrna před nástupem na ústav v roce 1991 byl vývojovým pracovníkem v Silničnímvývoji Brno a při jeho nástupu bylo jeho hlavním úkolem rozvinout silniční laboratoř a výzkumnoučinnost ústavu. Podařilo se mu rozvinout zkušební laboratoř, řešit širokou problematiku navrhovánívozovek a jejich údržby a oprav, vyvíjet nové materiály pro stavbu, opravy a recyklace vozovek,uplatňovat materiály a technologie v praxi zavedením nových norem, technických podmíneka technologických předpisů. Uskutečnila se přímá spolupráce se zahraničními pracovišti, správcipozemních komunikací, s dodavateli silničních staveb, rozvinuly se výzkumné a praktické práce nazvýšení bezpečnosti a snížení hlučnosti silničního provozu. Výzkumné a praktické práce takévýznamně ovlivnily pedagogický proces, zejména zpracování závěrečných prací studentů.SoučasnostV současné době pracují na ústavu 2 docenti (z nichž jeden má zahájeno řízení na jmenováníprofesorem), 6 odborných asistentů (z nichž dva mají zahájené habilitační řízení na jmenovánídocentem), 2 asistenti a 3 techničtí pracovníci. V postgraduálním doktorském studiu je na ústavu7 interních doktorandů a 3 doktorandi externí.Ústav zajišťuje výuku ve čtyřech samostatných okruzích problematiky dopravních staveb:a) Trasování a projektování pozemních komunikací včetně komunikací místních, kde předmětytohoto okruhu jsou zaměřeny na zpracování projektových dokumentací v různých stupních, odvyhledávacích studií až po dokumentace realizační, a to včetně ekologických a ekonomických

70 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicposouzení návrhů. Dokumentace se kompletně zpracovává na počítačích, studenti si mohouvybrat z několika projekčních programů. Výuka tohoto okruhu je zakončena dvoutýdennípraktickou výukou v terénu. Tento okruh předmětů přednostně zajišťuje Ing. Smělý a Ing.Radimský, Ph.D.b) Stavba, údržba, opravy a správa pozemních komunikací, kde tento okruh je zaměřen na návrhyvlastních konstrukcí vozovek, na měření a hodnocení jejich stavu, hodnocení silničníchmateriálů, technologie provádění silničních staveb včetně mechanizačních prostředků a různédalší, jako např. evidence a správa silniční sítě a systém hospodaření s vozovkami. Pro výukumají posluchači k dispozici vybavenou silniční laboratoř. Předměty tohoto okruhu přednostnězajišťují doc. Ing. Kudrna, CSc., Dr. Ing. Varaus, Ing. Hýzl, Ph.D. a Ing. Stehlík, Ph.D.c) Dopravní inženýrství, zahrnující především dopravní vztahy a vazby dopravy jednak v obecnépoloze a jednak úžeji zaměřené na dopravu městskou. Jedná se zde především o popisdopravních proudů účastníků silničního provozu, dopravní průzkumy a prognózy, kapacitnívýpočty, o organizaci a řízení dopravy a mnohé další. Tuto oblast přednostně zajišťuje Ing.Holcner, Ph.D. a Mgr. Apeltauer.d) K poslednímu okruhu dané problematiky patří encyklopedické předměty dopravy a dopravníchstaveb, které dávají posluchačům všech ostatních oborů fakulty nebo soudního inženýrstvístručnou základní informaci v podstatě ze všech tří předcházejících okruhů, s případnýmrozšířením výuky na některých oborech o problematiku některých jiných druhů doprav (vodní,železniční, letecká apod.). Výuku zajišťuje přednostně doc. Ing. Jůza, CSc. a všichni učiteléústavu.V minulosti na ústavu ukončili studium státní závěrečnou zkouškou desítky posluchačů. Vešk. roce 2007/8 obhajovalo diplomové a bakalářské práce se státní závěrečnou zkouškou v zaměřenína projektování, technologie a dopravní inženýrství celkem 30 posluchačů magisterského studiaa 35 posluchačů bakalářského studia. Zájem praxe o tyto absolventy je neustále vyšší, než jenabídka a počty absolventů ukončujících studium v příštím období nadále porostou.Samostatně, mimo pravidelný studijní plán, zajišťuje ústav každoročně v krátkodobýchi dlouhodobých kurzech v rámci celoživotního vzdělávání školení pracovníků z praxe. Jdeo seznamování těchto frekventantů s nejnovějšími poznatky vědy a výzkumu, nové možnostivyužívání výpočetní techniky, nové normy a předpisy, laboratorní postupy a mnohé další. Zájemo tuto formu vzdělávání je v současné době značný.Hlavní orientace vědecko výzkumné a odborné činnosti je zaměřena na řešení a spoluřešenívětšinou víceletých výzkumných projektů, grantových úkolů a výzkumných záměrů. V průběhujednoho roku je tak v řešení vždy více jak desítka takovýchto prací. Nemalý podíl rovněž tvořítvorba nebo spoluúčast při zpracovávání nových norem, předpisů nebo odborných příruček. Řešenátémata se převážně týkají možností uplatňování nových materiálů v silniční praxi, vývojea zavedení nových technologických postupů, bezpečnosti a hlučnosti silničního provozu, aplikacezahraničních norem a předpisů v podmínkách ČR a různé další. Do rozsáhlé vědecko výzkumnépráce se zapojují i spolupracující organizace a pracovníci.Nemalý podíl odborné práce ústavu tvoří velmi rozsáhlá expertní, znalecká a soudně znaleckáčinnost, projekční, laboratorní a výpočetní práce, studie dopravních problémů a poradenská činnost.Tyto práce jsou vykonávány v rámci hospodářské činnosti fakulty a ústav díky své nezávislosti máv těchto činnostech vysoký kredit a jejich objem tak stále narůstá.Rozsáhlá je i pedagogická, odborná a vědecká spolupráce s tuzemskými i se zahraničnímipartnery. Pracovníci udržují kontakt s mnoha obdobnými světovými universitami a laboratořemi.Kromě mnoha tuzemských partnerů počínaje největšími českými stavebními firmami, lze zezahraničních jako nejvýznamnější vyjmenovat Technickou universitu ve Vídni, Žilinskouuniverzitu na Slovensku a švýcarskou firmu CONSULTEST AG (která založila svou pobočkuv sousedství ústavu). Se všemi probíhá velmi dobrá spolupráce, kde zejména u CONSULTESTUlze využít unikátní zařízení a měření, která nebyla nebo nejsou dostupná jak pro ústav, tak v celéČR.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 71ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍA STAVEBDoc. Ing. Pavel Zvěřina, CSc.vedoucí ústavuHistorie ústavuV prvním studijním roce školy 1899/1900 byl otevřen první ročník oboru stavebníhoinženýrství. Prvním profesorem odborného předmětu stavitelství silničního, tunelovéhoa železničního byl E. Mašík.V roce 1901 byl pro uvedený odbor jmenován mimořádným profesorem inspektor rakouskýchstátních drah Ing. Gustav Červinka. Přednášky předmětu železniční stavitelství byly zahájeny v roce1901. Ing. Gustav Červinka, který byl jmenován řádným profesorem na podzim roku 1906, působilve vedoucí funkci od roku 1901 až do roku 1907, kdy tragicky skonal. Ve své krátké šestiletéčinnosti se mj. zabýval přestavbou brněnských nádraží, v roce 1905 vydal první knihu z oborukolejové dopravy s názvem "Výhybky a spojení výhybková", která byla svého času ojedinělýmdílem v naší železniční literatuře. Obsazení uvolněné stolice železničního stavitelství po Ing.Červinkovi si museli posluchači vymáhat protestními schůzemi, jakou byla např. všetechnickáschůze 1. dubna 1908.Novým profesorem byl jmenován inspektor rakousko-uherské státní dráhy Ing. Emil Mašík(1908 až 1925), který pokračoval v tradici založené jeho předchůdcem. V odborném světě získalapozornost jeho práce uveřejněná již v roce 1899 a pojednávající o jízdě vozidel v obloucích a řešícíjasnou formou tento komplexní problém se zřetelem k převýšení a rozšíření rozchodu koleje. Dohistorie našich železnic se zapsal především svými pracemi na zdokonalení konstrukce železničníhosvršku. Napsal první brněnská skripta ze silnic a železnic a v roce 1910 vydal první český 'Výpočetželezničního svršku". Podal první návrh pružného upevnění kolejnic, který byl patentován v mnohaevropských zemích.Po jeho smrti v roce 1925 se stal profesorem stavitelství železničního Ing. František Müller(1927 až 1938). Prof. Müller publikoval teoretické statě o směrových úpravách liniovýchinženýrských staveb. Věnoval se rovněž praktické činnosti. Byl vedoucím skupiny, kterápřipravovala stavbu druhé koleje hlavní trati Česká Třebová – Přerov a přestavby hlavního nádražív Olomouci. Česká technika získala tehdy znamenitého praktika, po jehož smrti na podzim roku1938 zůstala profesura železničního stavitelství až do uzavření českých vysokých škol neobsazena.Již od roku 1903 přednášel železniční nauku provozování vrchní rada státních drah Ing.Antonín Roštlapil. Po jeho smrti převzal tento předmět Ing. Ota Veletovský (působil v letech 1921až 1938), který se stal po rozdělení odborů stavebního a kulturního inženýrství na inženýrskéstavitelství A a B řádným profesorem železničního stavitelství II (Stavby a zařízení nádraží). Ústavřešil četné praktické úkoly z oblasti stavby a rekonstrukce nádraží a návrhy úprav železniční sítěČSD. Doplňující předmět železniční doprava a její zabezpečení učil prof. Ing. Dr. FrantišekSklenář, který vydal v tehdejším „Donátově fondu" několik učebních textů.Ústav stavitelství železničního II vznikl reorganizací odboru stavitelství inženýrského v roce1922. Násilným uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939, byla přerušena veškeráčinnost brněnské techniky.Po druhé světové válce byla škola otevřena ve stejném organizačním složení, jako tomu bylopřed rokem 1939. Ústav železničního stavitelství II, vedený prof. Veletovským, zajišťoval výuku:stavby a zařízení nádraží, železniční doprava a její zabezpečování, základy železničního stavitelstvía udržování železničních staveb. V červnu roku 1945 vznikl rozštěpením dřívějšího ÚstavuDoc. Ing. Pavel Zvěřina, CSc., zverina.p@fce.vutbr.cz

72 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicstavitelství silničního, železničního a tunelového Ústav stavby silnic a Ústav stavitelstvíželezničního a tunelového, jehož vedoucím byl ustanoven prof. Ing. Dr. Vojtěch Mencl, DrSc.(1945 až 1955), který vedl ústav v uvedených letech. Ústav stavitelství železničního II pozdějispravoval prof. Ing. Dr. Ladislav Záruba. V roce 1950 byl povolán pro výuku předmětůželezničních staveb jako vedoucí Ústavu stavitelství železničního vynikající odborník prof. Ing. Dr.Josef Vaverka, DrSc., o němž více v kapitole „Významné osobnosti“.V roce 1951 byla zrušena Vysoká škola technická v Brně a velkou část budov, vědeckýchi personálních kapacit převzala nově zřízená Vojenská technická akademie. Záhy si však praxevyžádala obnovení výuky železničních disciplín na civilní technice v celém rozsahu, k čemuž došlov roce 1958, kdy byly sloučeny všechny druhy dopravy do společné Katedry dopravních staveb.Předmět stanice a uzly přednášel v letech 1965 až 1967 Ing. Dr. Rudolf Nedvěd. Od roku 1964převzal přednášky předmětu železničního stavitelství prof. Ing. Josef Marek, DrSc. (1964 až 1982),který byl v roce 1965 pověřen vedením Katedry dopravních staveb, Fakulty stavební. Dálevyučoval předmětům: projektování a geometrie železniční trasy, konstrukce železničního svršku,dynamika a zabezpečování železniční dopravy a mechanizace a provádění železničních staveb a jeautorem více než 60 odborných a vědeckých prací. Po odchodu prof. Marka na zaslouženýodpočinek není výuka železničního stavitelství zajišťována učitelem v hodnosti profesora.V roce 1972 byl ustanoven vedoucím katedry prof. Ing. František Smýkal, CSc., který rozvinulzejména silniční a městské dopravní inženýrství. Zemřel náhle v roce 1974.Od roku 1975 vedl katedru doc. Ing. Břetislav Havíř, CSc., který se habilitoval již v roce 1966a v roce 1967 byl jmenován a ustanoven docentem pro obor železničního stavitelství na Fakultěstavební. Během své aktivní činnosti byl pokračovatelem a propagátorem myšlenek prof. Vaverky,jehož byl v předchozích letech vědeckým aspirantem. Vydal řadu vysokoškolských skripta vědeckých publikací převážně z oblasti železničního svršku. Svojí odbornou erudicí a lidskýmpřístupem významným způsobem přispěl k popularizaci železničního stavitelství. Po jeho odchodudo důchodu v roce 1987 nastává dvouleté období, kdy vedením ústavu jsou pověřovániprof. Klablena z Katedry geotechniky a doc. Jůza z Katedry silničního stavitelství.Rektorem VUT v Brně byl po roce 1989 pověřen vedením Katedry dopravních staveb odbornýasistent Ing. Pavel Zvěřina, CSc., který je žákem prof. Marka a doc. Havíře, pod jehož vedenímdokončil vědeckou aspiranturu v oboru železničního stavitelství.V roce 1991 dochází na Fakultě stavební ke vzniku ústavů. Katedra dopravních staveb serozděluje a Ing. Pavlíček a Ing. Zvěřina dávají Vědecké radě fakulty podnět ke vzniku Ústavupozemních komunikací a Ústavu železničních konstrukcí a staveb, který je přijat. Opětovnýmzaložením samostatného železničního ústavu je završena historie vzniku a vývoje ústavu. Jehovedoucím je po konkurzním řízení v roce 1991 jmenován Ing. Zvěřina. Na základě výsledků dalšíhokonkurzního řízení je jmenován vedoucím ústavu doc. Ing. Pavel Zvěřina, CSc., který se v roce1994 habilitoval prací o bezstykové koleji. Vedoucím Ústavu železničních konstrukcí a staveb jedoc. Pavel Zvěřina do současnosti.Ústav stavitelství železničního II a Ústav stavitelství železničního a tunelového se významnězapsaly do železniční historie svojí vědeckou a odbornou činností. Například přestavba brněnskýchnádraží předkládaná již profesorem Červinkou a jeho pokračovateli (Dr. Nedvěd, doc. Havíř a doc.Zvěřina s kolektivem nezávislých řešitelů) čeká na své uskutečnění dodnes. Trasování železničníchdrah Skalice – Boskovice, Dolní Kounice – Oslavany a železniční stavby v okolí Prahy jsou rovněždíly pracovníků ústavů. Neopominutelná je i spoluúčast při stavbě druhé koleje důležité trati ČeskáTřebová – Přerov a vypracování přestavby hlavního nádraží v Olomouci.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 73Významné osobnostiProf. Ing. Dr. Josef Vaverka, DrSc., nositel Řádu práce a laureátstátní ceny Klementa Gottwalda, je nejvýraznější postavou historie ústavu.Před příchodem na ško1u byl ředitelem Státních drah v Brně. Stěžejnímdílem prof. Vaverky bylo vědecké zdůvodnění a návrh praktické realizacenové pokrokové konstrukce železničního svršku – bezstykové koleje.Vědeckým základem jeho prací je především stať „Bezstyková kolej atechnologie její stavby", která měla velký ohlas i v zahraničí. Jako vynikajícíodborník byl prof. Vaverka pravidelně pověřován vypracovánímoponentských posudků státních a resortních výzkumných úkolů z oblastiželezničního svršku a spodku. Publikoval více než 70 vědeckých prací.Spolu s prof. Klimešem zpracoval první celostátní učebnici „ŽelezničníProf. Josef Vaverkastavitelství I". V letech 1953 až 1955 zastával prof. Vaverka funkci rektora Vysoké školystavitelství a v letech 1957 až 1959 funkci děkana Fakulty stavební VUT v Brně.SoučasnostV současné době pracují na ústavu 3 docenti, 2 odborní asistenti, sekretářka a řemeslník. Mimoně se pedagogické a vědecké činnosti věnuje množství studentů doktorského studijního programuv externí i interní formě studia.Ústav železničních konstrukcí a staveb zajišťuje výuku zejména na oboru „Konstrukcea dopravní stavby“. Výuka železničních staveb začíná ve třetím ročníku bakalářských studijníchprogramů, kde se studenti seznamují se základy návrhu a posouzení geometrických parametrůkoleje, konstrukce železničního svršku a spodku. Významnou součástí výuky je kurz Výukav terénu, kterou ústav ve spolupráci s dalšími ústavy zaměřenými na oblast konstrukcí a dopravníchstaveb zajišťuje pro celý obor K. Studenti v rámci tohoto kurzu pracují na úlohách, které vedouk získání základních praktických dovedností.Studenti, kteří zpracovávají svou bakalářskou práci zaměřenou na železniční stavby, dálenavštěvují výuku věnovanou mechanizaci a provádění železničních staveb. V navazujícímmagisterském studijním programu zajišťují pracovníci ústavu výuku zaměřenou na železničníkonstrukce a železniční stanice a uzly. Studenti se seznamují se základy dynamických jevů, šířenívibrací a hluku. V povinně volitelných předmětech dále studují kolejovou dopravu ve městecha získávají informace zaměřené na dopravní politiku a legislativní rámec drážní dopravy.Opominout nelze ani kurzy zaměřené na aplikaci informačních technologií pro počítačovoupodporu projektování a při budování geografických informačních technologií. Velmi oblíbený jetaké kurz zaměřený na problematiku životního prostředí v dopravě. V neposlední řadě Ústavželezničních konstrukcí a staveb organizuje množství odborných exkurzí.Ústav dále zajišťuje výuku dopravních staveb ve druhém ročníku bakalářského studijníhoprogramu a v navazujícím magisterském studijním programu oboru „Geodézie a kartografie“.Novodobá historie Ústavu železničních konstrukcí a staveb začínající rokem 1991zaznamenala již mnohé úspěchy na poli vědecké a odborné činnosti. Vědeckovýzkumná práce jediferencována obdobně jako pedagogický proces. Desítky vědeckých prací publikovanýchpracovníky ústavu a hlavně jejich představiteli by ve výčtu zabraly několik stran tohoto textu.Vyzvednout pak jenom některé by nebylo spravedlivé, neboť většina prací byla ve své době veliceaktuální a možno říci i nadčasová.

74 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicV duchu tradice je odborná činnost ústavu zaměřena na spolupráci s praxí podpořenou vlastnímvýzkumem a vědeckou erudicí. Spolupráce se Správou železniční dopravní cesty, s.o., s Technickouústřednou dopravní cesty ČD, a.s. je samozřejmostí, stejně tak jako s Výzkumným ústavemželezničním a v neposlední řadě i s ministerstvem dopravy a spojů. V rámci doplňkové hospodářskéčinnosti řeší ústav řadu úkolů na základě společenské objednávky. Zabývá se i expertní – hodnotícíčinností pro státní správu a získává tak i zakázky na základě vypsaných výběrových řízení.Pracovníci a studenti doktorského studijního programu ústavu se v odborné a vědecké činnostizaměřují na řešení problematiky:− stavby železničních tratí a stanic, jejich modernizace a optimalizace;− matematické modelování interakce kolo – kolejnice,− stabilita a spolehlivost konstrukcí železničního svršku a spodku;− diagnostika bezstykové koleje a nové technologie jejího budování a udržování;− diagnostika železničních tratí;− teorie geometrické polohy kolejové jízdní dráhy a automatizace projektování;− geografické informační systémy a jejich využití v oblasti liniových staveb;− rozvoj moderních metod kvalitativního modelování;− rozvoj moderních metod signálové analýzy, měření a analýza hluku a vibrací;− měření a analýza kolejnicových vad;− modelování konstrukcí metodou konečných prvků;− tvorba aplikačního software.Ústav dlouhodobě spolupracuje s množstvím společností působících v železničním stavitelstvía průmyslu. Mezi nejvýznamnější partnery patří společnost SKANSKA, která mimo jinédlouhodobě podporuje výuku např. formou oceňování nejúspěšnějších studentů nebo formoufinanční podpory vydávání knižních publikací. Tato spolupráce vedla k vydání monografieŽelezniční stavby s podtitulem Železniční svršek a spodek, která byla vysoce hodnocena odbornouveřejností.Ústav železničních konstrukcí a staveb spolupracuje dále např. s ŽPSV Uherský Ostroh, a.s. naověřování konstrukcí betonových pražců, s DT – Výhybkárna a strojírna, a.s. na vývoji moderníchprvků výhybek a výhybkových konstrukcí, se společností INFRAM Praha, a.s. na řešení konstrukcíželezničního svršku vhodných pro regionální dráhy a integrované dopravní systémy kolejovédopravy, se společností Bonatrans Group a.s. na vývoji tramvajových a železničních kol s akustickovibračním tlumičem atd.Ústav železničních konstrukcí a staveb klade důraz na výchovu špičkových odborníků v oblastiželezničního inženýrství. Absolventi studia železničních staveb jsou velmi žádáni praxí a uplatňujíse i ve špičkovém managamentu Správy železniční dopravní cesty, s.o. Mladí odborní a vědečtípracovníci, kteří vzešli z Ústavu železničních konstrukcí a staveb, intenzivně pracují na tom, aby seželezniční doprava v České republice vrátila na pozici technologické špičky oboru, na pozici, kterájí náleží.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 75ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCHKONSTRUKCÍDoc. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.vedoucí ústavuHistorie ústavuVzdělávací, vědecká i odborná činnost v oblasti ocelových a dřevěných stavebních konstrukcíbyla rozvíjena již v prvním desetiletí existence České vysoké školy technické v Brně, výrazněji pakzejména v období po roce 1920 v rámci směru konstruktivního a dopravního inženýrství na odboruinženýrského stavitelství, přestože samostatná katedra tohoto odborného zaměření neexistovala aždo roku 1950.V období po druhé světové válce byla oblast ocelových a dřevěných konstrukcí zahrnutav činnosti dvou pracovišť:• Ústav statiky a stavební mechaniky I, jehož vedoucím byl prof. Ing. Karel Šimek a funkceasistentů zastávali např. Ing. M. Lebloch, Ing. P. Vaculík, Ing. J. Bedáň, Ing. O. Holaň;• Ústav stavitelství mostního, jehož vedoucím se stal prof. Ing. Dr. Josef Sekla a funkceasistentů zastávali např. Ing. J. Chlup, Ing. F. Poledna, Ing. J. Alexandr či Ing. M. Šifalda.V roce 1950 byla zřízena Katedra ocelových konstrukcí a mostů při Fakultě inženýrskéhostavitelství, jejímž externím vedením byl pověřen prof. Ing. Dr. Josef Sekla a ve funkcích asistentůpůsobili Ing. Dr. O. Holaň, Ing. F. Cehula a Ing. V. Novák.V roce 1953 byl vedoucím Katedry ocelových konstrukcí a mostů jmenován prof. Ing. Dr.Ferdinand Lederer, DrSc. (1906 – 1990), který na Vysokou školu stavitelství zřízenou v Brně v roce1951 přešel ze Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. V následujících letech byla pod jehovedením založena tradice systematického rozvoje brněnského vysokoškolského pracoviště v oboruocelových a dřevěných konstrukcí jak u nás, tak i v mezinárodním měřítku. Od roku 1954 byla doorganizační struktury Katedry ocelových konstrukcí a mostů na Fakultě inženýrského stavitelstvízačleněna následující pracoviště:• Ústav ocelových a dřevěných konstrukcí, jehož vedoucím byl prof. Ing. Dr. FerdinandLederer, DrSc. a ve funkcích asistentů působili např. Ing. R. Russ, Ing. J. Kohane, Ing. J.Lefner, Ing. M. Svoboda, Ing. V. Veselý, Ing. Z. Sedlo;• Ústav ocelových mostů, jehož externím vedoucím byl prof. Ing. Dr. Josef Sekla až do roku1958, kdy se stal vedoucím doc. Ing. František Procházka a funkce asistentů zastávalinapř. Ing. F. Cehula, Ing. V. Novák, Ing. J. Kohane, Ing. J. Bureš;• Ústav pozemního stavitelství, jehož vedoucí byla doc. Ing. arch. Libuše Kostečková a vefunkcích asistentů působili Ing. V. Hradilík a Ing. arch. M. Kebrle.Struktura katedry byla zachována i po vzniku Vysokého učení technického v Brně v roce 1956.Od roku 1957 byla na Fakultě inženýrského stavitelství sloučena pracoviště katedry pro stavebnímechaniku a pro ocelové konstrukce a mosty do jednoho organizačního celku vedeného prof. Ing.Dr. Ferdinandem Ledererem, DrSc. pod názvem Katedra mechaniky a ocelových konstrukcí.V roce 1960 bylo dovršeno formování samostatné organizační struktury Katedry ocelovýchkonstrukcí a mostů, a to v rámci Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně vytvořenésloučením tehdejší Fakulty inženýrského stavitelství (FIS) a Fakulty architektury a pozemníhostavitelství (FAPS). Katedru dál vedl prof. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc. a pracovníky katedrybyli v té době např. doc. Ing. F. Procházka, Ing. M. Svoboda, Ing. J. Bureš, Ing. V. Novák, Ing. Z.Doc. Ing. Marcela Karmazínová, CSc., karmazinova.m@fce.vutbr.cz

76 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicSedlo a v roce 1963 doplnili stav asistentů Ing. J. Melcher a Ing. B. Straka. V roce 1963 nastoupilna VUT v Brně prof. Ing. Josef Bužga (1910 – 1988), který byl jmenován vedoucím katedry.Na počátku roku 1968 byl do funkce vedoucího Katedry ocelových konstrukcí a mostůopětovně jmenován prof. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc., který řídil její práci do roku 1971, kdybyl novým vedoucím ustanoven doc. Ing. Jiří Bureš, CSc. a pracovníky katedry dále byli prof. Ing.Dr. F. Lederer, DrSc., prof. Ing. J. Bužga, doc. Ing. F. Procházka, doc. Ing. M. Svoboda, CSc., Ing.J. Melcher, CSc., Ing. B. Straka a Ing. V. Novák. V průběhu následujících let na katedře působilijako asistenti další pracovníci, např. Ing. P. Kristián, Ing. E. Knesl, Ing. K. Sehoř, Ing. E. Špaček,Ing. M. Tenk, Ing. N. Machová, Ing. J. Uhlík, Ing. K. Sýkora, Ing. J. Pechalová, Ing. M.Karmazínová, Ing. I. Tutko, Ing. M. Bajer, Ing. J. Puchner, Ing. M. Šmak, z nichž někteří působí napracovišti dodnes.V roce 1988 byl vedoucím Katedry ocelových konstrukcí a mostů jmenován doc. Ing. JindřichMelcher, CSc. V roce 1991 byl název pracoviště změněn na Ústav kovových a dřevěnýchkonstrukcí při zachování odborného zaměření i personálního obsazení, které se po následující létado značné míry stabilizovalo ve skladbě odpovídající současnému personálnímu obsazení ústavu.V roce 2005 byla do funkce vedoucí ústavu jmenována doc. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.Významné osobnostiVýchodiska a koncepci novodobé činnosti Katedry kovových a dřevěných konstrukcí založil aformoval svojí prací v padesátých a následujících létech prof. Ing. Dr. Ferdinand Lederer, DrSc.Jeho badatelská a odborná práce byla zaměřena zejména na otázky stability mřížových kulovýchbání, mechaniku příhradových desek a problematiku prostorovýchprutových konstrukcí všeobecně. Prof. Lederer byl iniciátorem azakladatelem tzv. československé školy deskových příhradových aroštových nosných ocelových systémů pro zastřešení velkých rozpětí. Jeautorem návrhu realizovaných konstrukcí mřížových kopulí pavilonů Y,Z a C v areálu brněnského výstaviště, zastřešení systémem příhradovýchdesek objektů zimních stadionů v Brně a Olomouci, plaveckýchstadionů ve Vimperku, Kuřimi, Brně, Považské Bystrici, Písku aj. Vedltaké tým spolupracovníků, který vypracoval návrh ocelových nosnýchkonstrukcí objektů festivalových kin v Karlových Varech a k jehoposledním unikátním realizacím patří návrh konstrukce lamelové klenbysportovní haly v Prostějově.Prof. Ferdinand LedererZaměření vědecké činnosti dalších pracovníků charakterizují zejména příslušné publikace atémata oponovaných výzkumných úkolů, jimiž se zabývali např. doc. M. Svoboda, prof. J. Bužga aprůběžně až do současného období zejména prof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc.Součástí badatelské činnosti ústavu v období posledních desetiletí je další rozvojexperimentálního výzkumu vycházejícího z dlouholeté tradice rozvíjené ve zkušební laboratořiústavu, k níž v šedesátých letech výrazně přispěl zejména doc. M. Svoboda. Po roce 1980 v tétozkušebně prof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc. rozpracovává a aplikuje unikátní metodu zatěžováníkonstrukčních prvků a dílců vakuováním, které umožňuje efektivní ověřování únosnosti amechanismu přetváření a porušování plošných a prutových dílců z materiálů na bázi kovů, dřeva,konstrukčního skla, kompozitů i jejich kombinací.V rámci výzkumných projektů, jichž byl a je řešitelem (za všechny jmenujme např. výzkumnýzáměr MŠMT s názvem „Teorie, spolehlivost a mechanismus porušování staticky a dynamickynamáhaných stavebních konstrukcí“, dále např. grantové projekty GAČR „Teorie, skutečnépůsobení a metody navrhování kovových nosných konstrukcí jako báze harmonizace evropských amezinárodních normativních dokumentů“ nebo „Mezní stavy ocelových tlačených prutů přiopakovaném namáhání“), a rovněž v rámci publikovaných příspěvků se zaměřuje na problematikuskutečného působení prutů s imperfekcemi, na vlivy vazeb vyplývajících ze začlenění prutu do

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 77nosného konstrukčního systému, deformační kritéria mezních stavů a nejnověji rovněž nastatistickou a pravděpodobnostní analýzu vlivu počátečních imperfekcí na vzpěrnou pevnostocelových prutů.Vědecká a výzkumná činnost prof. Ing. Jindřicha Melchera, DrSc. je dlouhodobě orientovánazejména na problematiku teorie, skutečného působení a metod navrhování prvků a dílců nosnýchprutových systémů v návaznosti na otázky spolehlivosti a efektivnostiocelových konstrukcí. Jeho výsledků řešení napjatosti kroucenýchtenkostěnných prutů otevřeného průřezu a problematiky stability ohybu(klopení) nosníků bylo přímo využito při formulaci příslušnýchustanovení českých a slovenských technických předpisů pro navrhováníocelových konstrukcí. Na pracovišti Ústavu kovových a dřevěnýchkonstrukcí rovněž zabezpečoval regionální koordinaci příspěvků autorů zezemí střední a východní Evropy při publikování světového přehleduvýsledků v oboru stability kovových konstrukcí (A World View –Stability of Metal Structures, Second Edition, SSRC, U.S.A., LehighUniversity, 1991). Výsledky rozvoje principiálního pojetí návrhovýchProf. Jindřich Melchermezních stavů nosných konstrukcí z hlediska deformačních kritérií byly prezentovány navýznamných zahraničních konferencích.Důležitou součástí vědecké a výzkumné činnosti Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí jerozvoj a využívání experimentálních metod zkoušení nosných konstrukcí. Významným počinemposledního období bylo vytvoření Sdružené laboratoře pro zkoušení nosných konstrukcí při Ústavukovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně, jejímiž partnerskými pracovištijsou dále Katedra mechaniky a částí strojů Fakulty vojenskotechnické při Univerzitě obrany v Brněa Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o. Vznik této sdružené laboratoře inicioval právě prof. J.Melcher.SoučasnostV současnosti tvoří personální obsazení ústavu 2 profesoři (prof. Ing. Jindřich Melcher, DrSc. aprof. Ing. Zdeněk Malina, CSc.), 2 docenti (doc. Ing. Miroslav Bajer, CSc. a doc. Ing. MarcelaKarmazínová, CSc.), 7 odborných asistentů (Ing. Karel Sýkora, Ing. Josef Puchner, CSc., Ing.Stanislav Buchta, Ing. Ivan Tutko, Ing. Milan Šmak, Ph.D., Ing. Milan Pilgr, Ph.D., Ing. PetrHradil, Ph.D.), 2 asistenti (Ing. Michal Štrba, Ing. Jan Barnat), 1 administrativní pracovnice acelkem 4 techničtí a odborní pracovníci. Na ústavu je dále několik studentů doktorského studia, a tojak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Externími dlouhodobě působícími pedagogickýmispolupracovníky ústavu jsou zejména prof. Ing. Miroslav Škaloud, DrSc., dr.h.c., dále prof. Ing.Vlastimil Křupka, DrSc., Ing. Antonín Pechal, CSc. a v posledním období i prof. Ing. StanislavVejvoda, CSc. a doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., který však po dlouhá léta působil jako interníakademický pracovník ústavu.Pracovníci ústavu zabezpečují výuku na všech studijních oborech Fakulty stavební VUTv Brně, s výjimkou oboru geodézie, v předmětech zaměřených na teorii, navrhování a realizacizejména kovových konstrukcí a mostů, dřevěných konstrukcí a ocelobetonových konstrukcí, a tonejen v základních kursech, ale též v příslušných seminářích, ateliérech a volitelných kursechspecializovaných zaměření.Ve výuce ústavu jsou studenti vedeni k samostatné tvůrčí činnosti i k vlastnímu soustavnémuaktivnímu přístupu k inženýrskému vzdělávání, a to začleňováním nových poznatků a informacís odkazy na domácí i zahraniční publikace i předáváním zkušeností a poznatků vyplývajícíchz aktivního zapojení pracovníků ústavu v rámci národních či mezinárodních aktivit (vlastnívědeckovýzkumná činnost, expertizní a projektová činnost, účast na kongresech, konferencích asympoziích, publikace ve vědeckých a odborných časopisech oboru, členství a práce v zahraničníchvědeckých a odborných profesních organizacích, podíl na tvorbě a revizích našich i mezinárodních

78 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republictechnických normativních dokumentů atd.). Zvláště významným rysem soudobého úsilí o kvalitu aúroveň inženýrského vzdělávání ve všech technických oborech je důraz na otevřenost a komunikacive vztahu k významným zahraničním pracovištím a institucím a na nezbytnost postupného zaváděníevropských normativních dokumentů do systému národní legislativy a též do našeho systému výukya vzdělávání obecně.Zaměření pedagogické a odborné profilace všech akademických pracovníků ústavu je cíleno doširoké oblasti problémů kovových a dřevěných konstrukcí, přesto pedagogická praxe i zapojenív rámci vědeckovýzkumné, expertizní i projektové činnosti je u jednotlivých pracovníků do jistémíry více orientována do určitých tématických oblastí, k nimž patří problematika kovovýchkonstrukcí, kovových mostů, dřevěných konstrukcí, spřažených ocelobetonových konstrukcí,tenkostěnných za studena tvarovaných konstrukcí, výpočetní techniky, modelování a automatizaceprojektování apod. V souladu s nejnovějším aktuálním vývojem v oblasti teorie, navrhování irealizace stavebních konstrukcí, který je obecně orientován na navrhování spolehlivých, trvanlivýcha hospodárných nosných stavebních konstrukcí a je v tomto smyslu podporován i normativnímidokumenty a předpisy pro navrhování, je kladen stále větší důraz na uplatňování principůspolehlivosti a využití pravděpodobnostních metod, což je také důsledně zaváděno do výukovéhoprocesu.Vědeckou a výzkumnou činnost Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavebníVUT v Brně dokládají např. výzkumné záměry, výzkumná centra, grantové projekty, resortní a jinéprojekty v oboru, jejichž řešitelem v období posledních více než 25 let byl a je zejména prof. J.Melcher, ale v období posledního desetiletí též doc. M. Karmazínová, doc. M. Bajer a někteří dalšímladší pracovníci ústavu.Vedle soustavného prohlubování teoretických poznatků a rozšiřování informací z oboru jakonezbytného základu pro zkvalitňování pedagogického procesu je v současném období významnýmrysem činnosti Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí spolupráce s praxí, jednak v oblastivědecké a výzkumné činnosti formou participace na společných vědeckovýzkumných projektechs výzkumnými a vývojovými organizacemi a projekčními a realizačními subjekty, ale též v oblastidoplňkové hospodářské činnosti cíleně zaměřené na zkoumání a řešení konkrétních problémůvycházejících z aktuálních potřeb praxe, jejichž výstupy jsou přímo uplatňovány v praxi. V rámcitěchto aktivit je široce a účelně využíváno moderní technické vybavení na úrovni odpovídajícísoučasnému stavu vývoje, kterým pracoviště disponuje, a to jak v oblasti zařízení učeben výkonnouvýpočetní technikou (hardware i software), tak v oblasti progresivního přístrojového vybavenízkušeben a laboratoří, které umožňuje efektivní práci při řešení úkolů. Vědeckovýzkumná činnostÚstavu kovových a dřevěných konstrukcí je tak již tradičně doplňována expertizní a posudkovoučinností, účastí na tvorbě a revizi normativních dokumentů i spoluprací na návrzích a realizacinosných konstrukcí významných objektů (některé byly oceněny mezinárodními cenami), na níž seintenzivně a úspěšně podílí většina pracovníků ústavu.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 79ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ OBCÍIng. Jaroslav Raclavský, Ph.D.vedoucí ústavuHistorieHistorie Ústavu vodního hospodářství obcí (ÚVHO), známého rovněž (počínaje r. 1947) podnázvem Katedra zdravotního inženýrství, se odvíjí prakticky od založení školy. Základní náplníústavu bylo po celou dobu jeho existence řešení kvantitativních a kvalitativních úloh v oblastizásobování pitnou a užitkovou vodou, odvádění dešťových a znečištěných vod a čištěníkomunálních a průmyslových vod. Na základní směry výzkumného a pedagogického zaměřenínavazovaly vždy v každém určitém období působení ústavu i další směry výzkumu a předmětyvýuky, související s komplexním řešením problematiky vodního hospodářství urbanizovanýchcelků.Od roku 1908, kdy byl na škole založen odbor kulturního inženýrství, se zdravotní inženýrstvídynamicky rozvíjí. Nejdříve na I. ústavu meliorací pod vedením prof. Vincence Hlavinky a od roku1934 pod vedením prof. Jana Zavadila na II. ústavu meliorací, který byl v roce 1947 přejmenovánna Ústav zdravotního inženýrství. V roce 1950 byla zřízena Katedra zdravotního inženýrství,vedená v letech 1950 – 1952 prof. Karlem Jůvou. V letech 1952-1955 řídil činnost katedry prof. JanZavadil a poté – do roku 1971 – prof. Augustin Sukovitý. V roce 1971 byl jmenován vedoucímkatedry zdravotního inženýrství doc. Břetislav Sommer. Po odchodu doc. Sommera do důchodupřevzal vedení katedry prof. Igor Tesařík, který působil ve funkci vedoucího katedry až do konceroku 1989, kdy katedru (přejmenovanou na začátku devadesátých let na Ústav vodníhohospodářství obcí - Institute of Municipal Water Management) převzal prof. Milan Šerek. Po jehopředčasném odchodu v září 1990 byl jmenován do funkce vedoucího ústavu doc. Bohuslav Pivoda.Po dobu, kdy vykonával akademickou funkci proděkana byli pověřeni vedením doc. Jan Mičín apoté doc. Milan Látal. Od roku 1994 do roku 2006 vedli ústav střídavě Ing. Ladislav Tuhovčák,CSc., a doc. Jan Mičín, vždy podle jejich aktuálního zaneprázdnění vědeckou činností. Od června2006 byl jmenován vedoucím ústavu Ing. Jaroslav Raclavský, Ph.D.Ústav (katedra) byl po celé období své dlouhé působnosti dislokován v řadě objektů, z tohonejdéle v objektu bývalého sirotčince a kláštera na Veslařské 230. Zejména v údobí po roce 1951působila katedra ve velmi provizorních objektech; tuto situaci bylo nutné řešit zejména v oblastilaboratorního zázemí. Značným úsilím pracovníků ústavů bylo dosaženo toho, že byl v roce 1955vypracován projekt pro výzkumné laboratoře zdravotního inženýrství v Kníničkách a téhož rokubylo započato se stavbou. Stavba byla ukončena v roce 1959, stejně jako současně probíhajícívýstavba laboratoří pro chemii a technologii vody a hydrobiologii v areálu budovy na Veslařské230. V roce 1993 byl Ústav vodního hospodářství obcí (spolu s dalšími vodohospodářskými ústavy)v souvislosti s majetkovými přesuny po roce 1989 a ve snaze o koncentraci fakulty do jednohoareálu přemístěn do budovy Žižkova 17.Historie ústavu zaznamenává mnoho různých variant učebních plánů. Cílem, který ústav vždysledoval, bylo dosažení plošného a požadavkům praxe odpovídajícího pokrytí jednotlivýchsubdisciplin v oblasti zdravotního inženýrství. V určitých obdobích – v relaci s personálnímobsazením, podle požadavků praxe, ale také v návaznosti na odborné zaměření vedoucího ústavu –byl kladen větší důraz na některé z těchto subdisciplin, zejména co se výzkumné činnosti týče. Takza vedení prof. Sukovitého se rozvíjela nejvíce odbornost úpravy a dopravy vody a za profesoraIng. Josef Beránek, beranek.j@fce.vutbr.cz

80 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicTesaříka byla prohloubena problematika čiření v rámci úpravárenství pitné vody. S působenímprofesora Šerka je spjato rozšíření zájmu ústavu na teorii sítí, a to nejen vodohospodářských, aletrubních sítí obecně.Nosnými a hlavními disciplinami výuky bylo vždy vodárenství, zahrnující jímání, úpravu adopravu vody, a stokování a čištění odpadních vod. Tyto předměty byly v rámci ucelení zdravotněinženýrské problematiky doplňovány o disciplinu „odpadové hospodářství“ / původně „Hygienasídlišť“), v rámci uzavření koloběhu vody v lidských sídlech o zdravotně technické instalace, tovždy v kontextu na celkovou aktuální náplň studia na fakultě. Průpravnými a doplňujícímipředměty byla chemie a technologie vody, balneotechnika, hydrobiologie a čerpací technika. Cílembylo a je vždy naplnění požadovaného odborného profilu absolventa.Významné osobnostiVýčet osobností, které ovlivnily historii ústavu, by byl obsáhlý apodléhá vždy navíc subjektivitě autora a doby, ve které se o historiireferuje. Uvádíme v první řadě prof. Vincence Hlavinku, který stál uzrodu ústavu, kde navázal na své dlouhodobé působení v zahraničí.Z tohoto období je vhodné se zmínit o autorství návrhu Skadarskéhovodovodu pro oblast na rozmezí Albánie a bývalé Jugoslávie. Pro onudobu bylo charakteristické spojení specializací oboru meliorací azdravotního inženýrství, ve kterých obou byl prof. Hlavinka vynikajícíosobností. Pedagogickou činnost propojoval k jejímu prospěchus vodohospodářským výzkumem.Některé význačné osobnosti historie ústavu reprezentovaly spíšeProf. Vincenc Hlavinkazaměření na praktický výstup, stavební dílo, jiné na vědecko-výzkumnou činnost. Z těch prvníchuvádíme prof. Jana Zavadila a prof. Augustina Sukovitého. Prof. J. Zavadil byl nejznámějšíosobností zdravotechnického oboru předválečného období, prof. Sukovitý pak v údobí do roku 71.Podpis prof. Zavadila nese jak 15 knižních publikací a 91 studií, tak i 50 projektůvodohospodářských staveb. Prof. Zavadil byl propagátorem řešenívodohospodářských problémů v rámci koloběhu vody a jako významnouaplikaci uváděl souvislost čištění odpadních vod a kvalitu vodyv podzemních zdrojích. Prof. Dr. Ing. Augustin Sukovitý pracoval poabsolvování ve stavebním oddělení firmy Sigma Hranice a později jakocivilní inženýr vyprojektoval řadu významných zdravotněvodohospodářských staveb. Z nich nejznámější jsou: čistírna odpadníchvod pro město Kuřim, čistírna odpadních vod pro kyjovskou nemocnici, alezejména úpravna podzemních vod prameniště řeky Moravy v Tlumačově –hlavní zdroj pro zásobování obyvatelstva a průmyslu města Zlín a několikaProf. Jan Zavadilpřilehlých obcí. Po uvedení do provozu to byla nejmodernější úpravnavody v bývalé Československé republice.Z osobností spíše vědecko-výzkumného zaměření se v poválečnémobdobí vyprofiloval nejvýrazněji prof. Milan Šerek, DrSc., který se stalpřední autoritou československé vodohospodářské komunity. Jeho působenípřineslo výrazný nárůst matematicko-analytického řešení úloh vodníhohospodářství obecně a zdravotně technické problematiky úžeji. Prof. Šerekpůsobil na ústavu 39 let, během kterých se orientoval na využití výpočetnítechniky ve vodním hospodářství a na aplikaci matematických metodv technické praxi (intervalová aritmetika, počet pravděpodobnosti).Základem jeho činnosti byla analýza proudění v tlakových trubních sítích,kde se zabýval sítěmi vodovodními, plynovodními a teplovodními, jakož i Prof. Milan Šerekaplikacemi pro vnitřní vodovody. Na tuto činnost navázal později i v sítích gravitačních. Zaváděl do

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 81výuky a do praktických výstupů vodohospodářského oboru operační systémovou analýzu. Jeautorem pěti celostátních učebnic, šestnácti skript a jako autor či spoluautor stodvaceti vědeckých aodborných pojednání. V roce 1969 úspěšně obhájil doktorskou dizertaci, hodnost doktora věd muvšak byla udělena pro obstrukce tehdejšího režimu až v roce 1990, obdobně jako jmenováníprofesorem a vedoucím ústavu, tedy krátce před jeho smrtí.Doc. Bohuslav Pivoda, který vedl ústav v údobí 1991 – 1994, má zásluhu na důslednémpropracování specializace balneotechniky, kde navazoval na činnost Dr. Ing. Antonína Hrabálka.Zejména se však věnoval problematice čerpací techniky, nezbytné pro celkové zvládnutí tlakovýchsítí. Pro obstrukce režimu (nepřijetí habilitační práce v r. 1971) nastoupil v roce 1985 jakotechnický ředitel na stavbu odvodňovacích a závlahových staveb v Iráku – Abu Ghraib a poskončení pracoval u anglické firmy Integrated Surveys Limitted v Limassolu na Kypru. Po roce1990 v rámci rehabilitace získal docenturu a byl m.j. předsedou čs. výboru IWSA.Významný směr přípravy pro vlastní stavební praxi a teoretické průpravy pro řízení zdravotnětechnických staveb reprezentoval doc. J. Ošlejšek. Začal v tomto oboru uplatňovat řešení síťovýmigrafy a aplikaci metody kritické cesty.Mezi další významné odborníky z posledních let patří doc. Ing. Jan Mičín, CSc., kterýpracoval v oblasti posuzování, navrhování, řízení a spolehlivosti stokových sítí.V návaznosti na hlavní směry vodního hospodářství obcí se ve spolupráci s ústavem záslužněuplatnili zástupci jiných, po odborné stránce souvisejících oborů. Z těchto externích (tedymimoústavních) osobností uvádíme v oboru chemie vody prof. Aloise Wagnera a v oboruhydrobiologie RNDr. Miloše Zelinku.SoučasnostÚstav si je vědom toho, že v současné době je třeba připravovat studenty pro možnostuplatnění v praxi v širším záběru, skýtajícím možnost další konkrétní specializace a zejména jejípružné změny podle aktuálních potřeb vodohospodářské praxe. Absolventi zaměření na vodníhospodářství obcí měli a mají velmi dobré předpoklady pro uplatnění v praxi. Působí v projekčníčinnosti, ve stavební výrobě, v provozu zdravotně-technických staveb a systémů, ve státní správě(životní prostředí, další odbory) a v dalších oblastech. Nabídka možností v posledních letechpřevažuje nad počty studentů, kteří zaměření vodní hospodářství obcí končí. Zájem studentů ospecializaci vodního hospodářství obcí v posledních letech kolísá a zjevně se v něm odrážícelospolečenský náhled na tuto problematiku, respektive na vodohospodářský obor jako celek.Evidentním spouštěčem tohoto jevu byly povodňové události uplynulých let, po kterých zájem oobor výrazně narostl. Lze očekávat, že aktuální závazky České republiky vůči Evropské uniiv oblasti čištění odpadních vod obdobně přispějí k dalšímu nárůstu zájmu o obor.K tradičním a výše uvedeným studijním předmětům se v současné nabídce připojily navíc:inženýrské sítě, operační a systémová analýza a s akcentem na ekonomickou stránku inženýrskéčinnosti marketing a vodohospodářský management.Doktorské studium se etablovalo jako samozřejmá součást činnosti ústavu. V doktorskémstudiu je na ústavu zapojeno (jako stipendisté) 10 doktorandů. Procento úmrtnosti studentůdoktorského stupně kolísá, zdá se, že praxe ještě nenalezla buď patřičnou míru ohodnocení tétokvalifikace, nebo zpětnou vazbu, která by strukturu studia ovlivnila.Současná dislokace ústavu je patrně nejoptimálnější v jeho historii. V objektu Žižkova 17 jsounyní umístěny kabinety, provozní prostory ústavu, učebny, technologické laboratoře (laboratořodpadních vod, laboratoře pro úpravu vody), speciální učebna výpočetní techniky využívaná nejenstudenty vodohospodářského směru, ale ve značném rozsahu i studenty dalších oborů fakulty. Vbudově jsou dislokovány všechny podpůrné prostory ústavu (dílna, sklady). Činnosti dálevýznamně prospívá možnost snadného kontaktu s ostatními ústavy školy.Personální obsazení ústavu koresponduje se současnou koncepcí učebních plánů. V současnédobě působí na ústavu 1 docent, 5 odborných asistentů, z nichž tři jsou graduovaní jako Ph.D. a

82 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicjeden jako CSc., 2 asistenti, 3 technicko hospodářští pracovníci a pracovník dělnického povolání.Na grantových projektech pracuje na ústavu 5 vědeckých pracovníků. Jako externí pracovníci jsouzapojení 2 odborníci, z toho 1 docent. Kromě odborností přednášených v závěrečných dvouročnících magisterského studia participují pedagogové ústavu na encyklopediích zaměřených nacelý obor inženýrského stavitelství, aktuálně je to předmět Vodní stavitelství.Odborný růst akademického osazenstva ústavu odvisí od zapojení do vědecko - výzkumnéčinnosti. Ta nyní sleduje tyto linie:• obnova městských vodohospodářských sítí, technologie, řízení, hospodárnost• riziková analýza městských vodohospodářských systémů• netradiční metody nakládání s dešťovými a odpadovými vodami• metody terciérního čištění odpadních vod.V aplikovaných pracovních postupech převažuje matematické modelování a statistická analýza(s nezbytným kalibrováním výstupů), laboratorní metody jsou užívány hlavně v linii terciérníhočištění.Aktuálně probíhají práce na následujících výzkumných programech a grantech:Domácí projektyExtrémní srážkové scénáře pro rizikovou analýzu posouzení ekonomicky únosného a ekologickyšetrného návrhu stokových sítí; GAČR 103/07/0676.Metody odstranění xenobiotik z městských vod; MŠMT OC182.Srovnávací analýza veřejných systémů zásobování vodou a vodárenských společností;MŠMT OC129.Riziková analýza a hodnocení rizik vodárenských distribučních systémů; MŠMT OC130.Vývoj malé čistírny odpadních vod se separací kalu ponořeným membránovým modulem;MPO - TANDEM FT-TA3/123.Rekonstrukce vodohospodářských sítí; MŠMT – KONTAKT ME 864.Identifikace, kvantifikace a řízení rizik veřejných systémů zásobování pitnou vodou – WaterRisk;MŠMT - Národní program II 2B06039.Zahraniční projektyOptimised Radar to Find Every Utility in the Street - (ORFEUS);EU - 6. rámcový program – STREP 036856.Analysing, Evaluating and Re-directing Membrane Bioreactor Research and ImplementationProjects; EU - 6. rámcový program - Marie Curie.Celkový počet podaných zahraničních projektů byl pro údobí 2006 – 2009 jedenáct, početdomácích projektů pro totéž údobí pak 22.Bezprostředními hlavními úkoly, které čekají ústav v nejbližší budoucnosti je omlazenípedagogického sboru ústavu a zvýšení jeho akademické kvalifikovanosti. Ve vědecko-výzkumnéčinnosti je to navázání na úspěšnost získávání grantů a projektů z údobí 2004 -2007, po němž seprojevila částečná stagnace.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 83ÚSTAV VODNÍCH STAVEBProf. Ing. Jan Šulc, CSc.vedoucí ústavuHistorieÚstav vodních staveb se do současné podoby konstituoval řadou organizačních opatření, kterábudou velmi stručně uvedena v této kapitole.Po založení C.k. české technické vysoké školy v Brně (1899), jejíž název se změnil v roce 1918na Česká vysoká škola technická v Brně, a po postupných organizačních formách se výuka v oboruhydrotechniky soustředila do dvou ze čtyř existujících vodohospodářských ústavů:- Ústavu vodního stavitelství I,- Ústavu vodního stavitelství II (Ústavu stavby vodních cest a jezů).Kromě nich existovaly na vodohospodářském směru ještě další dva ústavy – Ústav meliorací Ia Ústav meliorací II (Ústav vodárenství a stokování). Tato organizační struktura zůstalazachována přibližně až do reformy v roce 1951.Zakladatelem vodohospodářského studia na škole a pozdějším prvním přednostou Ústavuvodního stavitelství I se stal profesor Antonín Smrček, který vedl přednášky z předmětůZakládání staveb, Regulace vodních toků, Zásobování vodou, Stavby vodních cest, jezů a údolníchnádrží a Využití vodních sil. Zásluhou profesora Smrčka byla v letech 1914 až 1917 vybudovánaprvní vodohospodářská laboratoř v zemích Rakousko-uherské monarchie, která podle jehovyjádření „…slouží k vědeckému bádání o fyzikálních vlivech vody, zejména jejího vlivuna konstrukce vodní i na řečiště, tak i výchovně k poučení mladých inženýrů“.Ústav vodního stavitelství II (Ústav stavby vodních cest a jezů) založil v roce 1929 při svémjmenování profesorem Ing. František Janda. Náplní ústavu byly oblasti úprav toků, stavby jezů,stavby vodních cest včetně splavnění vodních toků, základů vodního hospodářství, hrazení bystřina teoretický předmět hydraulika.Počátkem března 1937 byl změněn název školy na Vysoká škola technická Dr. Edvarda Benešev Brně. Během II. světové války byly vysoké školy uzavřeny. Budovy naší školy na ulici Veveřípak sloužily jako kasárna německé armádě. Ve škole však zůstali zaměstnanci knihovny, laboratořevodních staveb a pracovníci zajišťující provoz budov. Po obnovení provozu školy po II. světovéválce zůstala organizace oboru inženýrského stavitelství i výukového procesu v podstatě shodnáse stavem předválečným.V roce 1951 byla Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně zrušena a z iniciativytehdejšího ministra národní obrany Dr. Alexeje Čepičky byla v Brně zřízena Vojenská technickáakademie, která během prázdnin převzala celý komplex budov na ulici Veveří 95, s výjimkoulaboratoře vodních staveb v přízemí budovy B a částí komplexu ve dvoře, v nichž byl umístěnslévárenský ústav strojního oboru. Avšak ještě téhož roku se podařilo, zejména díky iniciativěprof. Ing. Dr. Vojtěcha Mencla, DrSc., dosáhnout zřízení Vysoké školy stavitelství v Brně. A takse všechny čtyři vodohospodářské ústavy (Ústav vodního stavitelství I, Ústav vodníhostavitelství II, Ústav meliorací a Ústav vodovodů a kanalizací) přestěhovaly v prázdninovémobdobí roku 1951 z ulice Veveří do budovy na Veslařské ulici č. 230.Protože nebylo jasné, zda rozhodnutí o setrvání vodohospodářské laboratoře na ulici Veveří jedefinitivní, byla ještě na podzim roku 1951 zahájena výstavba náhradních laboratoří v Brně -Kníničkách na Rekreační ulici na vykoupeném pozemku původně určeném k vybudování úpravnyDoc. Ing. Jan Jandora, Ph.D., jandora.j@fce.vutbr.cz

84 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicvody pro město Brno, který se od města podařilo získat. Výstavba začala vybudováním přivaděčeužitkové vody od Kníničské přehrady a montáží dvou dřevěných budov získaných od n.p. Ingstav.V průběhu školního roku 1951-52 došlo ke spojení obou Ústavů vodního stavitelství I a IIa vznikla Katedra hydrotechniky. V průběhu školního roku 1953-54 došlo k další změněv organizaci, když se Katedra hydrotechniky opět rozdělila na dva celky:- Katedru hydrotechniky orientovanou na praktické předměty v dané specializaci,- Katedru vodních staveb orientovanou na předměty širšího vědního základu společnépro všechny vodohospodáře.Zbylé dvě katedry vodohospodářského směru – Katedra hydromeliorací a Katedra zdravotníhoinženýrství zůstaly beze změny. Hydraulické laboratoře na Veveří 95 a v Kníničkách připadlyKatedře hydrotechniky. Po určitém přechodném období a s určitou odchylkou od původníhozáměru při dělení, se náplň práce kateder ustálila takto:- Katedra hydrotechniky se věnovala stavbě přehrad a vodních nádrží, využití vodníenergie, vodním cestám a plavbě a zakládání vodohospodářských staveb,- Katedra vodních staveb se věnovala hydraulice, hydrologii (předmět převzat od Katedryzdravotního inženýrství), vodnímu hospodářství, úpravám toků a stavbě jezů.V roce 1956 se laboratoř Katedry hydrotechniky osamostatnila a z hydrotechnických laboratořína ulici Veveří a v Kníničkách vznikl pátý vodohospodářský celek fakulty - Vědeckovýzkumnýústav hydrotechnický. Dále bylo v roce 1956 založeno Vysoké učení technické v Brně.Rok 1965 přinesl další změnu v organizaci kateder vodohospodářského směru. LaboratořeKatedry hydromeliorací a Katedry zdravotního inženýrství vybudované v areálu v Kníničkách bylyspojeny s Vědeckovýzkumným ústavem hydrotechnickým v jeden organizační celekse strukturou katedry a nazvaný Vědeckovýzkumný ústav vodního stavitelství a hospodářství.Nově založený ústav disponoval třemi laboratorními pracovišti dislokovanými na Veveří 95,v komplexu v Brně – Kníničkách a v laboratoři hydrauliky podzemních vod ve Veverské Bitýšce.Personální zásahy v roce 1969 a v letech následujících, provedené po potlačení pokusůo demokratizaci, zasáhly velmi tvrdě celou Fakultu stavební. Byla zrušena Katedra vodníchstaveb a její výuka byla s částí personálu převedena na „sesterskou“ Katedru hydrotechniky,která byla přejmenována na Katedru hydrauliky, hydrologie a hydrotechniky. V roce 1975přešel Vědeckovýzkumný ústav vodního stavitelství a hospodářství do nově zřízenéhoSdruženého vědeckovýzkumného ústavu při Rektorátu VUT v Brně. Od školního roku 1975-76se Katedra hydrauliky, hydrologie a hydrotechniky mění na Katedru hydrauliky ahydrotechniky, protože hydrologie je vyučována na Katedře hydromeliorací. V roce 1991 bylaKatedra hydrauliky a hydrotechniky přejmenována na Ústav vodních staveb.V roce 1990 byl Vědeckovýzkumný ústav vodního stavitelství a hospodářství se sídlemv Brně – Kníničkách převeden ze Sdruženého vědeckovýzkumného ústavu při Rektorátu VUTv Brně na Fakultu stavební. V roce 1999 bylo toto výzkumné pracoviště v Kníničkách zrušenoa část jeho pracovníků byla převedena do Ústavu vodních staveb, kde vznikla Laboratořvodohospodářského výzkumu, jako organizační součást Ústavu vodních staveb.Významné osobnostiNejvýznamnější osobností v historii ústavu je prof. Ing. Antonín Smrček. Mezi ty, kteřípřispěly svojí odbornou činností k rozvoji vodních staveb a vodního hospodářství, patří zejménaprofesoři:- prof. Ing. František Janda, - prof. Ing. Jan Bažant,- prof. Ing. Dr. Karel Kostka, - prof. Ing. Dr. Stanislav Kratochvil, DrSc.,- prof. Ing. Václav Hálek, DrSc., - prof. Ing. Jiří Kunštátský, DrSc.,- prof. Ing. Dr. Vilibald Bezdíček, DrSc.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 85Profesor Antonín Smrček (1859 - 1951)Narodil se 10. 12. 1859 v Brodku u Prostějova. Vystudoval Českoureálku v Prostějově, kterou ukončil maturitou v roce 1878. Pokračovalve studiu na C.k. české vysoké škole technické v Praze, kde v roce 1884ukončil s vyznamenáním studium inženýrského stavitelství. Po studiupracoval na pražské technice jako asistent na Ústavu stavitelství vodníhoa stavby tunelů, v kanceláři inženýra V. Plenknera a u firmy A. Lannav Praze, která byla takřka bezkonkurenční v oboru vodního stavitelstvív celé tehdejší monarchii. 1. 11. 1902 byl jmenován profesorem vodníhostavitelství na C.k. české technické vysoké škole v Brně, i když mu byloprofesorské místo nabízeno i ve Vídni.Prof. Antonín SmrčekBěhem svého dlouhého a plodného života byl profesor Smrčekveřejně i politicky činný a získal řadu veřejných ocenění. V letech 1907-1912 byl zvolen poslancemříšského sněmu ve Vídni a členem nezávislého klubu poslanců, jehož předsedou byl profesorMasaryk. Ve studijním roce 1913-1914 byl profesor Smrček rektorem C.k. české technické vysokéškoly v Brně (nynější VUT v Brně).Odborná činnost profesora Smrčka byla velmi široká. Kromě vodních staveb se podílelna stavbách mostních (rekonstrukce Karlova mostu v Praze po povodni 1890, stavba prozatímníhoželezničního mostu přes Vltavu v Praze – Tróji) a dopravních (silnice v Praze, Roztokácha Klecanech), úpravách strojního zařízení (návrh parní okružní pily k řezání štětovnic pod vodou).Z množství vodohospodářských děl, na nichž se podílel je třeba na prvém místě uvést budovánílabsko-vltavské vodní cesty. Zpracoval projekt kanalizace Labe a Vltavy až do Prahy a významněse podílel na realizaci jednotlivých plavebních stupňů a přístavů. V projekční činnosti pokračovali po příchodu na školu. Zpracoval řadu variant i detailů průplavu Dunaj-Odra, navrhl úpravuDunaje v Železných vratech, navrhl vodní cestu Vltavou a Berounkou přes Plzeň do Řeznana Dunaji, zpracoval projekt zlepšení plavebních podmínek na Dunaji od Bratislavy po Genüyea mnoho dalších vodohospodářských záměrů.SoučasnostUčitelský sbor tvoří vedle prof. Ing. Jan Šulce, CSc. (vedoucí ústavu) profesoři: prof. Ing.Jiří Kratochvíl, DrSc. (emeritní profesor), prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. (zástupce vedoucíhoústavu), docenti: doc. Ing. Vlastimil Stara, CSc. (proděkan), doc. Ing. Jan Jandora, Ph.D.,doc. Dr. Ing. Miloslav Šlezingr, doc. Ing. Jaroslav Veselý, CSc., 5 odborných asistentů:(Ing. Aleš Dráb, Ph.D., Ing. Tomáš Julínek, Ph.D., Ing. Jana Pařílková, CSc., Ing. HanaUhmannová, CSc. (tajemník ústavu) a Ing. Zbyněk Zachoval, Ph.D.), 1 asistent (Ing. DavidDuchan) a 3 vědečtí pracovníci (Ing. Miroslav Špano, Ph.D., Ing. Pavel Zubík, Ph.D.a Ing. Michal Žoužela, Ph.D. (vedoucí laboratoře)), kteří vyučují předměty v bakalářskýcha navazujících magisterských akreditovaných programech stavitelství, stavební inženýrství,architektura pozemních staveb a geodézie a kartografie, a dále předměty v doktorském studijnímprogramu stavební inženýrství.Mezi stěžejní předměty ústavu patří: hydraulika a hydrologie - hydraulika - vodohospodářskéstavby - hydrotechnické stavby I a II - projekt vodní stavby - proudění v systémech říčních koryt -malé vodní elektrárny - projektová příprava vodohospodářských staveb - využívání ekologickýchenergetických zdrojů - vodní hospodářství - začleňování staveb do krajiny - hydraulika podzemníchvod - vybrané statě z hydrotechniky - řešení abrazních jevů na nádržích - matematické modelyv hydrodynamice - provádění vodních staveb - hydroinformatika - matematické modelování vevodním hospodářství - fyzikální modelování - numerické modelování proudění vody - geographicalinformation systems in water management - protipovodňová ochrana - kalibrační a laboratorní

86 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicměření hydraulických veličin - hydromechanika - fyzikální modelování ve vodním hospodářství -stabilita a revitalizace koryt vodních toků.Administrativní práce na ústavu jsou zajišťovány sekretářkou Elenou Prokopovoua techničkami Danuší Jandíkovou a Pavlou Kozlovou. Řemeslnické práce vykonávají BořivojMacík, Luboš Pařílek a Oldřich Špatný.Na Ústavu vodních staveb se více než 40 let vyvíjí matematické metody řešení úlohmechaniky kontinua, jde o:- modelování proudění vody v zemním a horninovém prostředí,- modelování kvality vody v síti vodních toků,- modelování proudění vody v objektech vodních děl.Ústav se současně zabývá řešením stability těles přehradních hrází, modelováním jejichporušení přelitím i filtračními deformacemi a protipovodňovou ochranou urbanizovaných oblastí.V poslední době jsou systematicky vyvíjeny metody statistického a inverzního modelováníhydraulických jevů souvisejících s bezpečností a spolehlivostí vzdouvacích staveb. Významný jerovněž rozvoj a aplikace vybraných metod matematického modelování proudění podzemní vodyv konstrukcích a podloží vzdouvacích staveb (přehrad, ochranných hrází, atd.). Ústav se takédlouhodobě zabývá rizikovou analýzou záplavových území a vzdouvacích staveb.Činnost Laboratoře vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb je zaměřena na:- fyzikální modelování proudění na jezech, funkčních objektech přehrad a vodních elektráren,v zařízeních vodních cest a v objektech stokových sítí,- fyzikální modelování proudění a zatížení pevných a pohyblivých vzdouvacícha uzávěrových konstrukcí vtoků a výtoků vodních a tlakových hydraulických okruhů,- fyzikální modelování proudění v zájmových úsecích toků, posuzování stability dna tokůa jejich splaveninového režimu,- rozbor struktury proudu při využití měření parametrů kontaktními a bezkontaktnímimetodami,- kalibraci měřidel rychlosti a průtoku, při využití laserové anemometrie,- měření parametrů proudění hydrometrováním a laserovými anemometry na objektechv rámci autorizace udělené Úřadem pro normalizaci metrologii a státní zkušebnictví.Na našem ústavu byla a je řešena celá řada projektů Grantové agentury ČR, Fondu rozvojevysokých škol, VaV, Ministerstva zemědělství ČR, Evropského sociálního fondu a rámcovýchprojektů EU. Výčet těchto projektů s odpovědnými řešiteli lze nalézt na adrese vst.fce.vutbr.cz.Kromě toho ústav zajišťuje poradenskou a konzultační činnost. Mezi hlavní zadavatele těchtoprací patří podniky Povodí Odry, Moravy, Labe, Vltavy a Ohře, Ministerstvo zemědělství ČR,Pöyry Environment a.s., Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., ZVHS, Lesy ČR,Magistrát města Brna, atd.Výhledově se pracovníci ústavu budou orientovat na výzkum proudění ve vodohospodářskýchobjektech a systémech, v nádržích a vodotečích pomocí matematického a fyzikálního modelování.Matematické modelování, jeho vývoj a aplikace, budou zaměřeny především do oblasti prouděnís volnou hladinou a neustáleného proudění povrchové i podzemní vody. Mezi další aktivity budepatřit studium filtračních deformací a odolnosti koruny hráze a vzdušního líce pomocí fyzikálníhoa matematického modelování, fyzikální modelování proudění na přelivech s nedokonalýmpřepadem, atd. Unikátní bezkontaktní měřicí technika bude i nadále využívána k měření detailnístruktury proudění pro kalibrace a verifikace matematických modelů.Použitá literaturaKratochvíl, J., Maleňák, J., Stara, V. 2004. Historie Ústavu vodních staveb. Akademickénakladatelství CERM, s.r.o. Brno. ISBN 80-7204-355-2. 75 s.http://www.vutbr.cz/http://www.cvut.cz/cs/historiehttp://www.brno.cz

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 87ÚSTAV VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍKRAJINYProf. Ing. Miloš Starý, CSc.vedoucí ústavuHistorieÚstav vodního hospodářství krajiny (dále také ÚVHK) navazuje ve výuce, vědě a výzkumu natradice původního Ústavu meliorací a pozdější Katedry hydromeliorací, které od svého vzniku bylytrvalou součástí naší vysoké školy.Ústav meliorací byl založen v roce v 1911 na studijním oboru kulturního inženýrství tehdejšíČeské vysoké školy technické v Brně. Výuka hydromelioračních předmětů však byla zahájena jižv roce 1909. Spojením Ústavu meliorací s Ústavem zemědělství a lesnictví v roce 1950 vzniklaKatedra hydromeliorací. V roce 1961 byla dokončena výstavba hydromeliorační laboratoře v Brně-Kníničkách, která umožňovala experimentální výzkum a přispívala ke zkvalitnění výukyhydromelioračních předmětů. Od školního roku 1979/1980 byl ustaven studijní obor “Vodníhospodářství a vodní stavby“, zahrnující i výuku hydromeliorací. V roce 1991 byl změněn názevKatedry hydromeliorací na Ústav vodního hospodářství krajiny. Součástí ústavu je Kabinetživotního prostředí, založený v roce 1970 a statutárně potvrzený Vědeckou radou Fakulty stavebnív roce 1989.V průběhu roku 1994 ústav přesídlil do budovy na ulici Žižkova 17 z ulice Veslařské, kde vzískaných prostorách průběžně vybudoval dvě počítačové učebny a čtyři laboratoře, potřebné provýzkum a výuku. V roce 1995 ÚVHK převzal a modernizoval meteorologickou stanici, založenou vroce 1911 a umístěnou na terase 6. podlaží hlavní budovy Fakulty stavební na ulici Veveří č. 95.Významné osobnostiPrvním přednostou ústavu byl v letech 1911 - 1932 prof. Ing. Vincenc Hlavinka, který přešeldo Brna z Lesnické akademie v Záhřebu. Po něm vedl ústav prof. Ing. Dr. Karel Jůva, DrSc. Povzniku Katedry hydromeliorací v roce 1950 byla tato katedra postupně vedenaprof. K. Jůvou (1950 - 1960), prof. Ing. Dr. Janem Cablíkem, DrSc. (1960 - 1972),doc. Ing. Františkem Tomanem, CSc. (1972 - 1975), doc. Ing. Miroslavem Sommerem, CSc.(1975 - 1981) a prof. Ing. Janem Šálkem, CSc. (1981 - 1991).Po transformaci Katedry hydromeliorací na Ústav vodního hospodářství krajiny byl jehovedoucím jmenován doc. Ing. Klaudius Kasprzak, CSc. (1991 - 1994), prof. Ing. Miloš Starý,CSc. (1994 - 1997), doc. Ing. Svatopluk Korsuň, CSc. (1997- 2000) a Ing. Rudolf Milerski, CSc.(2000 - 2003). Od roku 2003 doposud je vedoucím ústavu opět prof. Ing. Miloš Starý, CSc.SoučasnostPedagogickou, odbornou a vědeckovýzkumnou činnost ústavu v současné době zajišťuje 11pracovníků. K činnostem osmi akademických pracovníků - jednoho profesora, dvou docentů a pětiodborných asistentů přispívají dva techničtí pracovníci a jeden řemeslník.Kromě toho na ústavu působí devět studentů presenční formy doktorského studia, kteří vedlesvých studijních povinností přejímají i část výzkumné a pedagogické činnosti ústavu a několikstudentů kombinovaného doktorského studia.Dr. Ing. Petr Doležal, dolezal.p@fce.vutbr,cz

88 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicÚstav zajišťuje výuku v následujících akreditovaných studijních programech:• bakalářský studijní program Stavitelství s prezenční formou studia 3 roky• bakalářský studijní program Stavební inženýrství s prezenční formou studia 4 roky• bakalářský studijní program Stavební inženýrství s kombinovanou formou studia 4 roky• magisterský studijní program Stavební inženýrství s prezenční formou výuky – obor Vodníhospodářství a vodní stavby• doktorský studijní program s prezenční formou studia• doktorský studijní program s kombinovanou formou studia.Pro tyto studijní programy ústav zabezpečuje výuku v povinných předmětech a předmětechpovinně volitelných.Mezi povinné předměty v bakalářském programu patří Hydrologie, Nádrže a soustavy, Vodníhospodářství krajiny I a II, Hydropedologie, Projekt vodní hospodářství krajiny a Bakalářskýseminář. Mezi povinně volitelné předměty v bakalářském programu patří Meteorologie aklimatologie, Rybníky a účelové nádrže, Pozemkové úpravy.V magisterském programu se jedná o povinné předměty Vodohospodářská legislativa, Vybranéstatě z vodního hospodářství krajiny, Geografické informační systémy, Úpravy odtokových poměrůpovodí, Diplomový seminář. K povinně volitelným předmětům patří Řízení vodohospodářskýchsoustav, Přírodní způsoby čištění vod, Revitalizace a stabilita krajiny.V doktorském studijním programu se jedná o povinně volitelné předměty Hydrologie,Hydropedologie, Meteorologie a klimatologie, Řízení odtoku vody z povodí, Krajinné inženýrství ahydromeliorace, Metody umělé inteligence ve vodním hospodářství, Využití GIS ve vodnímhospodářství.Kromě toho ÚVHK zajišťuje výuku dalších předmětů na jiných oborech: Nauka o krajině,Ekologické inženýrství a Aplikovaná ekologie.Po stránce pedagogického působení pokrývá tříčlenné kolegium profesorů a docentů téměřvšechny disciplíny souboru povinných výukových předmětů garantovaných ústavem. Užšíspecializace členů tohoto kolegia se projevuje ve sféře volitelných a doporučených předmětů azejména v jejich vědeckém a odborném zaměření.Prof. Ing. Miloš Starý, CSc. se věnuje zejména aplikované a operativní hydrologii, zejménazpůsobům racionálního hospodaření s vodou a zabezpečení protipovodňové ochrany a aplikacímmetod umělé inteligence ve vodním hospodářství. Je řešitelem, resp. spoluřešitelem řadyvýzkumných úkolů zabývajících se operativním řízením vodohospodářských soustav s využitímmetod umělé inteligence při konstrukci řídících algoritmů.Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. se zabývá zejména problematikou vodní eroze a na nínavazující ochranou krajiny formou návrhu přírodě blízkých protierozních a protipovodňovýchopatření. Dále vyvíjí metody a postupy procesu pozemkových úprav zejména ve vztahuk problematice vodního hospodářství krajiny a aplikaci GIS. V současnosti je rovněž řešitelem nebospoluřešitelem řady výzkumných úkolů s tématikou protierozní ochrany a pozemkových úprav.Doc. Ing. Helena Králová, CSc. se odborně zaměřuje na revitalizace a stabilitu krajiny (vrámci toho na revitalizaci malých vodních toků v krajině), závlahy, meteorologii a klimatologii,aplikovanou ekologii a ekologické inženýrství. Vede Meteorologickou stanici FAST VUT, kteráměří základní meteorologické veličiny a navíc koncentraci atmosférického oxidu uhličitého. Vsoučasné době je řešitelem grantu GAČR „Komplexní přístup k revitalizacím malých vodních tokův příměstské krajině“.Široký pedagogický záběr mají i odborní asistenti ústavu, kteří se ve své výzkumné a odbornéčinnosti zaměřují na odvodnění a ochranu obcí před přítokem vnějších vod, revitalizacemi toků,rybími přechody a chovem ryb a rybničními nádržemi. Dále pak řešením problematiky větrné avodní eroze s využitím programového prostředí GIS, degradací půdního fondu, půdoochrannýmitechnologiemi úpravy půdy, právním předpisům ve výstavbě a vodním hospodářství.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 89Zakladatel ústavu prof. V Hlavinka a zejména jeho pokračovatel prof. K. Jůva věnovalipozornost především vytvoření pevné linie zaměření ústavu na problematiku kulturního inženýrství.S tímto cílem vytvořili soubor základních učebnic všech hlavních disciplín tohoto zaměření.Současně se věnovali i vědecké, odborné a konzultační činnosti.K významnému rozšíření vědeckých aktivit ústavu došlo v padesátých letech, kdy prof. J.Cablík rozvinul studium erozních jevů a možností širokého uplatnění malých vodních nádrží vkrajině. Následovaly aktivity doc. K. Kasprzaka ve sféře výzkumu kryologických jevů v půdách,doc. S. Vališe v oblasti meteorologie a ochrany ovzduší a doc. J. Rýznara v problematiceodvodňovacích technologií a provádění hydromelioračních staveb. V posledních letech došlo podvlivem prof. M. Starého k dalšímu rozšíření vědeckovýzkumných aktivit ve sféře operativníhořízení s využitím metod umělé inteligence. Od roku 2002 pod vedením doc. Dumbrovského došlok dalšímu rozšíření o problematiku využití GIS v krajinném inženýrství.Od roku 1991 vědeckovýzkumná a odborná činnost ústavu směřuje do následujícíchtematických okruhů:• Hydrologické a hydraulické procesy v povodích a metody jejich řízení — přímý odtok, jehoobjem a kulminace, dotace půdních a podzemních vod, matematické a fyzikální modely,metody monitorování a prognózování srážkoodtokových a erozních jevů.• Vodní hospodářství krajiny a metody jeho řízení — matematické modely, systémy řízení,vodohospodářský dispečink. Metody umělé inteligence v teorii vodohospodářských soustavzejména ve sféře operativního řízení průchodu povodní a navrhování varovných systémů.• Vodní režim krajiny a metody jeho racionálního řízení — regulace vodního režimu půdou,nádržemi, odvodněním a závlahami.• Ochrana a tvorba životního prostředí v krajině — jakost vody a půdy, jejich ochrana,přirozené způsoby čištění odpadních vod malých producentů, ekologizace málo osídlenýchoblastí.• Metody a postupy procesu pozemkových úprav.• Laboratorní metody testování hydropedologických vlastností půd.• Kryologické jevy v půdách a jejich vliv na vodní režim krajiny — zákonitosti tvorby ledu vpůdách, vliv na jarní odtoky sněhových vod, modelování kryogenních jevů.• Výchova k ekologickému inženýrství — metody prosazování ekologického vědomí ve výuceodborných předmětů, způsoby koordinace ekologických aktivit a náplně výukovýchpředmětů v rámci vysokého školství.Výzkumné úkoly jsou řešeny formou externích a interních grantových projektů. Interní granty(fakultní, mezifakultní) jsou financovány z prostředků školy, externí granty z prostředků grantovéagentury ČR nebo rezortních grantových agentur a od roku 1999 také z prostředků Ministerstvaškolství, mládeže a tělovýchovy. Vybrané granty a výzkumné úkoly řešené ústavem :• DUMBROVSKÝ, M. a kol.: Systém přírodě blízkých protierozních a protipovodňovýchopatření a jeho optimalizace v procesu pozemkových úprav. VaV Mze, QH92298. 2009.• FOŠUMPAUR, P. - STARÝ, M. - ZEZULÁK, J. – ŘIČICOVÁ, P.: Predikční a simulačnímodely v teorii operativního řízení vodohospodářských soustav, GAČR, 103/07/1620, 2007-2009.• HYÁNKOVÁ, E., ŠÁLEK, J., KRIŠKA, M. ve spolupráci s VUV TGM v. v. i.: Výzkumvodních ekosystémů v rámci povodí, VaV/SL/8/59/04, 2005-2006.• KRÁLOVÁ, H. ve spolupráci s Ústavem chemie FAST: Komplexní přístup k revitalizacímmalých vodních toků v příměstské krajině GAČR 103/07/0580.• KRIŠKA, M.: Kompletizace vlastností zemních filtrů a vegeračních kořenových čistíren,FRVŠ, 126/2007.• NACHÁZEL, K. - STARÝ, M. - ZEZULÁK, J.: Metody umělé inteligence v teoriivodohospodářských soustav, GAČR,103/97/0106, 1997-1999.

90 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic• NACHÁZEL, K. - STARÝ, M. - ZEZULÁK, J.: Problematika operativního řízenívodohospodářských soustav v podmínkách neurčitosti, GAČR,103/01/0201, 2001-2003.• NACHÁZEL, K. - STARÝ, M. - ZEZULÁK, J.: Teorie operativního řízenívodohospodářských soustav za povodňových situací, GAČR,103/04/0352, 2004-2006.• STARÝ, M. a kol.: Vliv působení bodových zdrojů znečištění na čistotu malých vodních tokůbystřinného typu. Program: Zdraví lidu a zdravá výživa, 738 Minimalizace obsahunežádoucích látek v systémech půda-voda-rostlina-produkt, VÚMOP Praha, DP 738-01-08/01, 1992-94.• STARÝ, M.: Využití metod umělé inteligence při řízení odtoku vody z povodí, CIDEAS,člen týmu STM, 2005-2010.• ŠUNKA, Z., DUMBROVSKÝ, M., ADÁMEK, Z.: Identifikace antropogenních tlaků nakvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje. VaV MŽP,SP/2E7/73/08, 2008–2010.• TRANTINOVÁ, M., DUMBROVSKÝ, M., PODHRÁZSKÁ, J.: Návrh podpory vhodnýchzemědělských technologií a stanovení identifikátorů pro posouzení ekologických retenčníchfunkcí půd a krajiny. VaV Mze, QH72203, 2007–2010.• ZAPLETAL, M., DUMBROVSKÝ, M., KULHAVÝ, J.: Hodnocení negativního vlivudegradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů proplnění požadavků daných návrhem směrnice na ochranu půdy EU. VaV MŽP,SP/2E3/172/07, 2007–2009.Dále jsou akademičtí pracovníci a doktorandi ÚVHK řešiteli řady úkolů z FRVŠ.Řešení aktuálních problémů praxe ústav realizuje mimo výzkumný program v rámcihospodářské činnosti školy nebo formou odborných konzultací a expertní činnosti. Obecně jsou tytočinnosti zaměřeny na vodní hospodářství, tvorbu, využití a ochranu krajinných prostorů v těchtosférách:• sféra vodního hospodářství krajiny,• sféra racionálního využívání krajiny,• sféra tvorby životního prostředí v krajině,• sféra ochrany složek životního prostředí.Ústav spolupracuje a udržuje vědecké a odborné styky s řadou tuzemských a zahraničníchinstitucí. Jsou to zejména: katedry hydromeliorací a hydrotechniky ČVUT v Praze, Mendelovazemědělská a lesnická univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústavmeliorací a ochrany půdy v Praze a v Brně, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. v Prazea v Brně, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Český hydrometeorologickýústav v Praze a v Brně, Zemědělská vodohospodářská správa v Brně a v Praze, Česká společnostkrajinných inženýrů, Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, Vodohospodářská vědeckotechnická společnost, Ústav obratlovců ČSAV v Brně, Botanický ústav ČSAV v Průhonicích,Hydrobotanický ústav v Třeboni, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředíČR, Povodí Moravy, s. p. v Brně, Povodí Odry, s. p. v Ostravě, Povodí Labe, s. p. v Praze,Hydroprojekt v Praze a v Brně, Agroprojekty v Brně a v Praze, Agroprojekt PSO, s. r. o. Brno,Česká akademie zemědělských věd, Český svaz stavebních inženýrů, Česká komora autorizovanýchinženýrů a techniků, řada dalších projektových organizací a pozemkových úřadů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 91ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOVDoc. Ing. Jiří Hirš, CSc.vedoucí ústavuHistorie ústavuHistorické počátky výuky disciplín technických zařízení budov (TZB) se datují od roku 1935.Na tehdejší České vysoké škole technické v Brně, Fakultě inženýrského stavitelství, zajišťovalvýuku profesí instalací a vytápění v rámci výuky pozemního stavitelství externě působícíhonorovaný Ing. Alexander Grimm. V letech 1937 - 1939 výuka TZB pokračovala napřejmenované Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně. V období let 1939 - 1945 bylaškola zavřena. Od roku 1946 zabezpečoval přednášky ve všech profesích TZB Alexander Grimmuž jako habilitovaný docent pro obor vytápění a vzduchotechniku. Jeho vědecká činnost se zaměřilapředevším na aplikovaný výzkum v oblasti vytápění a výsledkem bylo udělení 10 patentů. K jehonejvýznamnějším pracím patří projekty a realizace klimatizace v Janáčkově divadle v Brně avzduchotechniky výstavního pavilonu ČSSR v Osace. V letech 1951 až 1956 pokračovala výukaTZB na Fakultě architektury a pozemního stavitelství (FAPS) v nově zřízené Vysoké školestavitelství v Brně.V roce 1956 vzniklo Vysoké učení technického (VUT) v Brně a na Fakultě architektury apozemního stavitelství byla ustanovena samostatná Katedra TZB a Katedra výroby staveb. K jejichsloučení došlo v roce 1960 a na Katedře výroby staveb mělo TZB jen charakter „pracoviště“. Nafakultu a pracoviště TZB nastoupil v roce 1963 uznávaný odborník doc. Ing. Zdeněk Kobza,habilitovaný pro obor vytápění a dálkové rozvody tepla. Jeho pedagogická a výzkumná činnost sezaměřila především na aplikovaný výzkum zdrojů tepla. V roce 1965 nastoupil na Fakultu stavebnía pracoviště TZB Ing. Jiří Cihlář. Kolektiv pracovníků se ve složení doc. Ing. Z. Kobza, Ing. JiříCihlář, Ing. Jaroslav Fiala a do roku 1969 i Ing. arch. V. Sládek zasloužil o postupné rozšíření aprohloubení výuky všech disciplín oboru TZB. Výše zmínění učitelé pracoviště TZB zpracovaliřadu, pro kvalitní výuku nezbytných, vysokoškolských skript i učebních pomůcek pro přednášky,semináře a cvičení. Tyto pomůcky byly využívány i na sesterských katedrách TZB v Praze a vBratislavě. Pracoviště zajišťovalo výuku problematiky spadající do TZB i na oborech architektura,pozemní stavitelství a technologie výroby stavebních hmot. Od roku 1969, kdy rozsah látky aúroveň poznatků nabývá podstatně na kvantitě i kvalitě, začíná na pracovišti výchova inženýrůpřímo pro specializaci TZB. Svou připravenost a fundovanost pro praktickou činnost dokumentujízájemci a frekventanti zaměření TZB zpracováním a obhajobou diplomových prací v profesíchzdravotní technika, vytápění a vzduchotechnika. V roce 1970 bylo pracoviště TZB přeřazenoz Katedry výroby staveb na Katedru konstrukcí pozemních staveb. V následujících letech sepostupně rozšiřuje i kolektiv pracovníků pracoviště. Výrazným mezníkem je rok 1981, kdy vzniklana Fakultě stavební samostatná Katedra technických zařízení budov. Zakladatelem a prvnímvedoucím nově ustanovené katedry se stal doc. Ing. Jiří Cihlář, CSc. habilitovaný pro obortechnická zařízení budov. V témže roce na katedru nastoupil Ing. Jiří Hirš. Pod vedením doc. Ing. J.Cihláře, CSc. zajišťoval kolektiv pracovníků vedle základních předmětů ve čtyřletém studiu ipostupně se rozvíjející výuku skupiny talentovaných studentů pětiletého studia zaměřenou naspecializaci TZB.V období po roce 1981 se nosným problémem katedry stala vědecká činnost, zaměřená naproblematiku úspor primárních energií při realizaci a provozu staveb. V oblasti základníhoIng. Marcela Počinková, Ph.D., pocinkova.m@fce.vutbr.cz

92 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicvýzkumu se řeší aplikace progresivních a optimálních soustav umožňující minimalizaci potřebenergií při tvorbě interního mikroklimatu. Ústav byl zapojen do aplikovaného výzkumu, určenéhopro potřeby praxe a sledujícího inovaci soustav TZB. Uvedená problematika byla řešena v rámciúkolů základního výzkumu grantových úloh a dílčích výzkumů zadaných státními orgány proživotní prostředí. Významnou úlohou v činnosti ústavu byl výzkumný úkol Ministerstva průmyslu aobchodu České republiky „Regenerace panelových domů“, který se komplexně zabýval teoretickoexperimentální analýzou systému budova – soustava TZB. Cílem byla optimalizace interníhomikroklimatu a snižování energetické náročnosti při integrovaném spolupůsobení tepelnětechnických vlastností stavby a zařízení techniky prostředí. S rozvojem výpočetní techniky apřístrojového vybavení ústavu se vědecko výzkumná činnost prohlubovala do úrovně komplexníteoretické a experimentální analýzy. Výstupem tohoto přístupu je zejména energetická diagnostika,sledující aktuální stav a tvorbu interního mikroklimatu budov, jejich energetickou náročnost,prognózu tepelných stavů, úspory energií a energetické audity.Pro další rozvoj katedry a později Ústavu TZB (v roce 1991 byly katedry na FAST nahrazenyústavy) má podstatný význam postupné kádrové posilování o nové pracovníky. Nabídka základníchpředmětů se zaměřením na zdravotechniku, vytápění a vzduchotechniku budov se postupně rozšířilao další předměty a to například Elektroinstalace, Experimentální metody, Počítačové modelování,Energetické hodnocení budov, Obnovitelné a alternativní zdroje, Ochlazování budov. Navzdělávání studentů se vždy podílela i řada externích učitelů, význačných odborníků z projekčnípraxe, jiných fakult VUT v Brně a spolupracujících kateder jiných vysokých škol na celostátní imezinárodní bázi.Významné osobnostiRozvoj v oblasti vytápění a zdrojů tepla je spjat se jménem doc. Ing. Zdeňka Kobzy, vysoceuznávaného odborníka nejen na vysokoškolské půdě. Výsledky jeho aplikovaného výzkumu zdrojůtepla a tepelného zásobování našly uplatnění při řešení náročných projektů špičkových výtopen ahorkovodů v moravském regionu.Významnou osobností úzce spjatou s rozvojem Ústavu TZB je doc.Ing. Jiří Cihlář, CSc. Je zakladatelem Katedry TZB, jejím prvním adlouholetým vedoucím. Odborným zaměřením doc. Jiřího Cihláře jepředevším specializace vytápění a vzduchotechnika. Je autorem mnohapublikací a učebních textů. Ve vědecké oblasti se mimo jiné zabývalproblematikou energetických úspor ve fázi návrhu i provozu soustav TZB.O výsledcích jeho činnosti svědčí obhájené úkoly základního výzkumu, úlohGrantové agentury ČR i dalších projektů. Jako význačný odborník a soudníznalec se v praxi zaměřil také na zpracovávání studií a expertních posudků atouto činností se zabývá stále. Za svůj přínos oboru i ústavu byl v loňskémroce oceněn medailí II. stupně „SIGNUM EXCELLENTIAE“.Doc. Jiří CihlářV současnosti je doc. Jiří Cihlář stále externím spolupracovníkem Ústavu technických zařízeníbudov.Od roku 1987 až do roku 2008 působil na Ústavu TZB Ing. Karel Čupr, CSc. V letech 1997až 2000 byl jeho vedoucím, poté zastával funkci proděkana FAST pro pedagogiku. Jeho odbornými pedagogickým zaměřením je specializace zdravotně technických instalací, problematika denníhoosvětlení v budovách a stavební akustiky. Významně se podílel na přípravě bakalářských amagisterských studijních programů a rozvoji výuky.V březnu roku 2000 byl pověřen vedením Ústavu TZB doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Později,v roce 2005, byl jmenován vedoucím ústavu a tuto funkci vykonává dodnes. Od roku 2006současně zastává funkci proděkana FAST pro strategický rozvoj a vnitřní vztahy. Je uznávanýmodborníkem v oblasti problematiky energetické náročnosti budov, vytápění, vzduchotechniky aklimatizace.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 93SoučasnostOdborným zaměřením Ústavu TZB je Technika prostředí budov, Technická zařízení budov,Energetika budov, Aplikovaná fyzika, Tepelná technika TZB, Modelování a simulace TZB.Pracovní kolektiv je v současnosti tvořen jedním docentem, deseti odbornými asistenty, čtyřmiasistenty a čtyřmi technicko hospodářskými pracovníky. Na činnosti ústavu se podílí i studentidoktorského studijního programu, který již úspěšně zakončilo sedm doktorandů. Svou doktorskoupráci si zde pod vedením akademických pracovníků aktuálně připravuje dvacet inženýrů, většinoupřímo absolventů Ústavu TZB.Ústav zajišťuje výuku základních předmětů TZB pro prezenční i kombinovanou formuv bakalářském, a magisterském studijním programu na oboru Pozemní stavby. Výuka je realizovánav českém i anglickém jazyce. Studenti bakalářského studijního programu Stavitelství a Stavebníinženýrství mohou svou bakalářskou práci vypracovat přímo ve specializaci TZB. V navazujícímmagisterském studijním programu Stavební inženýrství je nabízeno zaměření Technická zařízeníbudov. V něm jsou dalšími specializovanými předměty rozšiřovány a prohlubovány základníznalosti. Diplomovou práci je možno vypracovávat ve specializacích zdravotechnika, vytápění,vzduchotechnika a klimatizace nebo energetické hodnocení budov. Skladba předmětů je volena tak,aby posluchač zaměření TZB našel po absolvování školy plné uplatnění v odborné praxi v oblastiprojektování a realizace v celém rozsahu oboru Techniky prostředí staveb definovaného zákonemč.360/92 Sb. Teoretické poznatky jsou předpokladem pro úspěšné složení autorizační zkouškyČeské komory autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě v oboru Technika prostředístaveb, specializace: technika prostředí. V posledních letech je z řad studentů zaznamenán stále sezvyšující zájem o specializaci a zaměření TZB. V tomto roce je aktuálně zapsáno 63 studentů kespecializaci TZB v bakalářském studijním programu Stavební inženýrství a 32 studentů k zaměřeníTZB v 1. ročníku navazujícího magisterského studijního programu Stavební inženýrství. Ústav TZBse podílí na výuce vybraných předmětů se zaměřením na zdravotechnické instalace, vytápění avzduchotechnika v budovách i u jiných studijních oborů. Jedná se o studijní programy oboruArchitektura pozemních staveb, Stavebně materiálové inženýrství a Management stavebnictví.Při výuce je dnes mimo jiné využívána i experimentální laboratoř Ústavu TZB. Kestrategickému rozhodnutí pro její zbudování došlo v devadesátých letech minulého století.V původních prostorách, přidělených v budově fakulty na ulici Veslařská, se záměr nerealizoval,neboť fakulta musela budovu po restituci uvolnit. Dalším místem, kde se již podařilo v letech 1998– 1999 laboratoř částečně realizovat a využívat zejména k výukovým účelům, byly prostory podtělocvičnou v areálu VUT v Brně na ulici Údolní v místě dřívějšího pracoviště Ústavu TZB.Mezníkem v rozvoji laboratoře se staly roky 2001 – 2002, kdy bylo rozhodnuto o přestěhovánípracoviště ústavu včetně laboratoře do areálu Fakulty stavební na ulici Veveří 95. Současně bylzískán grant na rozvoj laboratoře, který umožnil zásadně rozšířit přístrojové vybavení nezbytné prorealizaci experimentů. V roce 2002 byla laboratoř v rámci rekonstrukce budovy E1 přemístěna arozšířena do nových prostor Ústavu TZB. Zatím posledním mezníkem v rozvoji laboratoře byl rok2006, ve kterém došlo k jejímu výraznému rozšíření. Nově instalované zařízení umožní simulacitepelně vlhkostních dějů ve vytápěných a klimatizovaných místnostech a jejich spojitémonitorování. Tato akce byla financována z projektu Fondu rozvoje vysokých škol 3070/2006/A/a,jehož řešitelem byl doc. Jiří Hirš. Významným posláním laboratoře je provádění experimentálníchměření i v rámci přípravy kvalifikačních prací pedagogů a doktorandů ústavu.Vědecko-výzkumným zaměřením ústavu je dnes především problematika z oblastí modelovánía simulace dějů v oblasti TZB, energetického managementu a monitoringu budov, optimalizaceprovozu energetických systémů v budovách, regenerace budov, využívání obnovitelných zdrojůenergií, vývoje progresivních stavebních materiálů s využitím druhotných surovin. Komplexníteoretické i experimentální analýzy umožňuje jak rozvoj výpočetní techniky, tak technickýchpřístrojů k měření a monitoringu. Stále se zlepšující přístrojové vybavení ústavu rozšiřuje možnosti

94 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicjak ve vědeckovýzkumné, tak i v hospodářské činnosti. V těchto oblastech činnost navazuje nadříve řešené projekty a granty. Mezi jedny s nejvýznamnějších s podílem Ústavu TZB lze zařaditvýzkumný úkol MOaP ČR Regenerace panelových domů (1997 - 2001), INTERTACT - 5. projektrámcového programu EU (2001-2004), výzkumný záměr MSM 261100006 Modelování a řízenírozvodů médií TZB (2001-2003) či mezinárodní projekt „Energy Auditing of Buildings - Updatingof Methodologies and Tools“ ve spolupráci s ENSI AS, Norsko. Aktuálním mezinárodnímprojektem je IEA BCS Annex 50 - Prefabrikace systémů pro nízkoenergetickou renovaci obytnýchbudov - Národní program výzkumu MPO (2A-1TP1/119), mezinárodní výzkum (2007-2010).Ústav TZB je poměrně vyhledávaným nezávislým pracovištěm pro zpracování odborných iznaleckých posudků především v oblasti techniky prostředí staveb, se zaměřením na hodnoceníprojektové dokumentace, diagnostiky realizací a poruchových stavů, energetických bilancí amonitorování stavu prostředí. Mezi přístrojové vybavení využívané k měření a sledování stavů patřípřístroje a čidla k měření základních fyzikálních veličin, ústředny pro záznamy dat, dataloggery,souprava pro sledování vnitřního mikroklimatu, termokamera. Ústav TZB poskytuje i odbornouporadenskou a konzultační činnost v oboru Technika prostředí staveb, aktuálně včetně poradenstvív programu PANEL. Velmi důležitou je spolupráce s odbornými firmami zabývajícími se výrobou,distribucí či instalací výrobků a soustav TZB či softwarových produktů v oboru. Tato činnost jezaměřena především na oblast vzdělávací a to jak směrem ke studentům, tak k technické veřejnosti.Jedná se o organizace či spoluúčasti odborných seminářů, technických dnů, exkurzí studentů,recenze či poradenství při zpracovávání firemních tiskových materiálů, apod. Pro technickouveřejnost nabízí Ústav TZB semestrální kurzy celoživotního vzdělávání nebo odborné seminářezařazené do CŽV v rámci ČKAIT. Výsledkem partnerské spolupráce byla například konferenceRenovace technických zařízení budov bytového fondu z hlediska uživatele, konaná v rámcidoprovodného programu 9. mezinárodního veletrhu SHK při 13. ročníku Stavebních veletrhů Brno2008.Ústav se dnes snaží o trvalou vazbu s absolventy, ať již formou elektronického kontaktu čimožnosti občasného setkávání s pracovníky na odborných či společenských akcích. V roce 2006 připříležitosti 25. výročí založení katedry se konalo první setkání absolventů specializace TZB spojenés odborným seminářem a společenským večerem. Takovéto akce plánuje ústav v určitých časovýchintervalech opakovat.Spojení s praxí přináší mimo jiné i žádoucí zpětnou vazbu na výsledky vzdělávacího procesu.Tradici má na ústavu spolupráce s organizacemi a partnerskými školami. Organizace se zaměřenímna vzdělávání veřejnosti a zvyšování kvalifikace jako jsou například STP, ČKAIT, ČEA a další jsoučasto partnerem pro konání odborných akcí. V oblasti výměny pedagogických a vědeckýchzkušeností přináší pokrok úzká spolupráce se sesterskými katedrami stavebních fakult českých aslovenských vysokých škol. Jedná se především o Katedry TZB na ČVUT v Praze, STUv Bratislavě, TU v Košicích a VŠB-TU v Ostravě. Pedagogové těchto kateder jsou pravidelnýmičleny zkušebních komisí v rámci státních závěrečných zkoušek a doktorských zkoušek. Pobytystudentů umožňují mezinárodní výměnné programy mezi universitami. Jejich nabídka se stálerozšiřuje. Studenti se zaměřením TZB v současnosti nejvíce využívají projektu Sokrates Erasmuss pobytem na Dánské technické universitě. Někteří pracovníci ústavu jsou členy mezinárodníchinstitucí, jmenovitě REHVA, CIB a IBPSA-CZ. V rámci těchto aktivit se Fakulta stavební VUTv Brně stala v roce 2007 hostující universitou 33. mezinárodního sympozia CIB Water Supply aDrainage for Buildings.S výsledky práce zaměstnanců fakulty a ústavu se může odborná i laická veřejnost seznámitpředevším v publikačních výstupech. Prezentovány jsou formou přípěvků na konferencích, článkův časopisech či na Internetových portálech se zaměřením na TZB a knižně. Vědecko výzkumná ipedagogická činnost pracovníků Ústavu TZB je směřována především ke zkvalitňování výukovéhoprocesu se snahou o takové vzdělání absolventů, jež bude dobře uplatnitelné nejen provlastní technickou praxi, ale i ve výzkumu a vývoji nových technologií či výrobků.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 95ÚSTAV AUTOMATIZACE INŽENÝRSKÝCHÚLOH A INFORMATIKYDoc. RNDr. Jiří Macur, CSc.vedoucí ústavuHistorieÚstav vznikl až v roce 1992 jako organizační odpověď fakulty na prudký nástup informačníchtechnologií. Zaměstnanci ústavu byli původně tvořeni zejména pedagogy Ústavu matematiky, kteříse specializovali na související problémy (kybernetika, operační výzkum, programování),a zaměstnanci Jednotných výpočetních pracovišť, kteří zajišťovali provoz sálových počítačů (ADT4400 a ADT 4500). Prvním vedoucím ústavu byl doc. RNDr. Milan Berka, CSc., který dnes působív telekomunikační společnosti GTS Novera. Záhy po zahájení činnosti ústavu proběhla na fakultěinstalace v té době špičkového vybavení, které škola obdržela od firmy Hewlett–Packard ve formědonace. Sestava byla tvořena servery, pracovními stanicemi, alfanumerickými a grafickýmiterminály s rozsáhlým programovým vybavením založeným na operačním systému HP-UX.Rozsáhlé vybavení využívalo počítačovou síť se základním protokolem TCP/IP a bylo hlavnímčlánkem pro první seznámení zaměstnanců fakulty s Internetem (počáteční připojení synchronnílinkou 64 Kb/s do rakouského Lince). Správcem vybavení byl ing. Jan Kučera, který přišel spolus RNDr. Ivanem Kopečkem, CSc. z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd. Dnes oba pedagogickypůsobí na Fakultě informatiky MU Brno. Operační systém typu Unix dominoval na ústavu (ifakultě) až do roku 1995, kdy byl postupně vytlačen novými operačními systémy firmy Microsoft.Ještě před tím, než se masově rozšířila služba WWW, se ústav podílel na vývoji celostátníveřejné informační služby ViaNet pro SPT Telecom. Od té doby se ústav převážně orientuje naveřejné informační systémy s využitím n–vrstvé technologie, otázky elektronického obchodování naInternetu a na řešení bezpečného intranetu.V letech 1993–1995 navázal ústav intenzivní spolupráci s podnikovou sférou. Stal separtnerem IBM pro WWW služby, poskytoval služby např. pro Brněnské veletrhy a výstavy a.s. apro Obchodní a hospodářskou komoru Brno.Díky bohatým praktickým zkušenostem členové ústavu přednášeli na mezinárodníchkonferencích (Datasem, Systémová integrace), svými články přispívali do časopisů Win, Connect,Infocus a „I“. Na ústavu vznikly původní publikace „WWW – multimediální informační prostředí“,„Informační servery WWW“, „X-Window“, „Databáze klient/server“ aj.Od roku 1998 se ústav začal orientovat rovněž na podnikové informační strategie, informačnímanagement a projekty elektronického obchodování zejména díky Ing. Vlastimilu Veselému,MBA, který kromě výuky na fakultě přednášel také v rámci studia MBA na Brno Business School vmodulech „Meeting customer needs“ a „Managing information“. Pro potřeby podnikové praxe bylyorganizovány speciální kursy.Ústav se stal členem České společnosti pro systémovou integraci a zakládajícím členem jejíregionální sekce v Brně. Dále se stal členem konzultačního sdružení Fórum informačníhomanagementu VUT. V letech 1991 – 1997 pořádal ústav každoročně Letní školu informačníchsystémů a byl rovněž spolupořadatelem semináře ČSSI s tématem „WWW jako nástroj systémovéintegrace“.Potřeby Fakulty stavební záhy nasměrovaly ústav na návrh a zajištění provozu rychlépočítačové sítě v celém areálu fakulty, potřebných síťových služeb a zejména na vytvořenífakultního informačního systému, který dnes řídí všechny procesy související se studiem na fakultě.Doc. RNDr. Jiří Macur,CSc., macur.j@fce.vutbr.cz

96 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicVýznamné osobnostiNavzdory tomu, že historie ústavu je relativně krátká, prošly ústavem osobnosti, které dnespůsobí na významných místech jiných institucí:Doc. RNDr. Milan Berka, CSc.Docent pro obor matematická „informatika a teoretická kybernetika“, získal doktorátpřírodních věd na MFF Karlovy university. Vedl ústav v letech 1992–1996. Působil ve velkýchtelekomunikačních společnostech (Internet CZ, EUnet, KPNQwest Czechia s.r.o), dnes GTSNovera, podílí se na projektech pro státní správu, Phare apod. Aktivně působí rovněž na Ústavutelekomunikací FEKT VUT Brno.Ing. Vlastimil Veselý, Ph.D., MBADnes ředitel firmy First Innovation Park, spoluzakladatel českého uzlu globální sítě FirstTuesday. Po ukončení studií na VUT v Brně a MBA na Nottingham Business School pracoval jakonezávislý konzultant v oblasti informačních strategií. Spoluautor a manažer několika mezinárodníchEU projektů, např. European Technology Venturing Programme, European Survey of InformationSociety aj. Přednáší Electronic Commerce v manažerském studiu na Brno Business School a věnujese budování komunit s využitím socioware. Zvaný evaluátor Evropské komise pro hodnocenínávrhů ICT projektů v rámcových programech EU.Doc. Ing. Arnošt Motyčka, CSc.Dlouholetý pedagog ústavu, dnes vedoucí Ústavu informatiky Provozně ekonomické fakultyMZLU v BrněDoc. Ing. Jiří Rybička, Ph.D.Dlouholetý pedagog ústavu, působí na ústavu dodnes. Působí rovněž na Ústavu informatikyMZLU, zastával funkci proděkana Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně.Doc. RNDr. Ivan Kopeček, CSc.Zabývá se dlouhodobě zpracováním přirozeného jazyka, dnes působí na Katedře informačníchtechnologií Fakulty informatiky MU Brno, je předsedou akademického senátu fakulty a členem ASMU.SoučasnostV současnosti na ústavu působí tři docenti, šest odborných asistentů, dva asistenti a čtyřitechničtí pracovníci. Ústav provozuje pět počítačových učeben v dvousměnném provozu propotřeby pravidelné výuky i individuální práci studentů.Pedagogické zaměření ústavu je dáno potřebami studijních oborů: ústav zejména zajišťujevýuku CAD systémů a informačních technologií. S nástupem nových navazujících magisterskýchstudijních programů se výuka postupně rozšiřuje směrem k databázovým technologiím, systémůmGIS, vrací se rovněž výuka algoritmizace a programování, která byla několik let v útlumu.Problematika CAD systémů se vyučuje ve třech úrovních, podle zájmu a znalostí studentů.Rovinné kreslení je určeno pro studenty, kteří se systémy CAD začínají nebo s nimi mají minimální

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 97zkušenosti. Prostorové modelování je zaměřeno na tvorbu prostorových modelů včetně jejichvizualizace. Třetí úroveň je zaměřena zejména na knihovní a vizualizační nadstavby.V oblasti informačních technologií je výuka zaměřena zejména na inženýrské výpočtyv prostředí tabulkových kalkulátorů s využitím optimalizačních možností. Na ni pak navazujevýuka základů algoritmizace ve stejném prostředí – studenti rozšiřují jeho možnosti o novénumerické metody, statistickou analýzu a simulaci.V oblasti databázových technologií je výuka zaměřena na datové modelování, informačnímanagement, systémovou analýzu až po moderní technologie využívané při tvorbě informačníchsystémů.Ústav zajišťuje rovněž výuku modelování fyzikálních procesů pro FSI VUT, která se opírá oteorii dynamických systémů a simulační programy v jazyce Java.V roce 2001 byl týmem AIU navržen projekt, který nahradil zastaralý celouniverzitní systémStudent moderním systémem založeným na třívrstvé technologii. Projekt postupně přerostl dokoncepce univerzálního intranetového řešení, postupně byly spouštěny nové moduly, které vsoučasnosti komfortnějším způsobem poskytují přístup ke všem pedagogickým informacím.Součástí systému jsou rovněž obecné komunikační moduly, podpora vlastních prezentací atd. Vsoučasnosti se tvorbou systému zabývá s různou intenzitou devět zaměstnanců ústavu, roční odhadlidských zdrojů je podle uplynulých tří let cca 6 000 hodin. V systému jsou integrovány platformy:databázový server MS SQL 2008, MS Exchange 2007, aplikační middleware používá technologieASP a NET. Počet uživatelů systému překračuje 5000, roční objem dat generovaných provozemsystému je však díky optimalizaci menší než 1 GB, odezvy systému jsou i při velkých zátěžíchsubsekundové. Od roku 2006 je do informačního systému integrován nástroj ELM Moodle.Jednotlivé ústavy intenzivně přetvářejí vybrané kurzy do e-learningové podoby, kde jsou využitelnézejména pro studenty kombinovaného studia, celoživotního vzdělávání a posluchače univerzitytřetího věku.Ústav také neustále inovuje technologie síťové infrastruktury – v uplynulém roce proběhlarekonstrukce páteřních tras areálu na jednovidová optická vlákna, Fakulta stavební jako prvníz fakult VUT přešla na technologii HP proCurve z méně propustné a dražší technologie ExtremeNetworks. Centrální prvek je dnes tvořen chassis rodiny HP proCurve 5412zl a zabezpečujeneblokující přenos technologií 10 GbE do deseti větví páteřní sítě a třiceti virtuálních sítí pracovišťpomocí technologie VLAN. Touto rychlostí je také centrální prvek připojen k brněnské akademickésíti BAPS. Konce páteřních větví v jednotlivých budovách areálu jsou osazeny satelitními přepínačiHP proCurve 2900 připojené k páteřní síti dvěma porty 10 GbE. Celá páteřní síť je řiditelnáz jednoho místa a poskytuje všechny moderní protokoly pro přenos, sdílení a ochranu informacívčetně nástrojů pro multimediální vysílání apod. Od roku 2009 je součástí centrálního uzlu taképřepínač L3 protokolu IPv6, fakulta se připravuje na transformaci, která překlene blížící seinternetovou krizi vyvolanou omezeními protokolu IPv4.V oblasti vědy a výzkumu se ústav dlouhodobě specializuje na složité dynamické systémy,jejich modelování a simulaci jejich evoluce. Toto zaměření má na Fakultě stavební dlouholetoutradici, jako příklad lze uvést konstrukční úlohy řešené metodou konečných prvků (ústav zajišťovalpro fakultu první licence FEM systému ANSYS již v roce 1994). Současný vedoucí ústavu bylřešitelem šestiletého výzkumného záměru MŠMT „Netradiční metody studia neurčitých akomplexních systémů“, na kterém participovala rovněž Fakulta podnikatelská a Fakulta strojníhoinženýrství. Výzkumný záměr byl orientován na využívání metod umělé inteligence při zkoumánívágně definovaných nebo složitých multidimenzionálních systémů – tým FAST se specializoval naoblast nelineárních systémů zkoumaných klasickými simulačními nástroji, přičemž vycházelz teorie katastrof, bifurkační teorie a teorie chaosu, tým FP byl zaměřen na kvalitativní modelovánía tým FSI na aparát fuzzy množin a související nástroje.V posledních dvou letech jsou výsledky výzkumu aplikovány zejména v oblasti dopravníhoinženýrství, nosným směrem je modelování dopravního proudu a dopadů dopravních řešení na jehovlastnosti.

98 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicÚstav se podílel rovněž na několika mezinárodních projektech zejména v oblastielektronického obchodování a bankovnictví, mnoho let provozoval elektronickou službu Virtuálníinformační park a pod jeho patronací vzniklo také Centrum elektronického obchodu CEO.V současnosti se ústav orientuje více na nadstavby CAD systémů, vizualizační techniky a paralelnívýpočty tak, aby vycházel vstříc aktuálním potřebám fakulty.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 99ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍDoc. Ing. Leonora Marková, Ph.D.vedoucí ústavuHistorieHistorie ústavu se začala psát v roce 1960, kdy vznikla samostatná Fakulta stavebnísloučením tehdejší Fakulty architektury a pozemního stavitelství (FAPS) s Fakultou inženýrskéhostavitelství (FIS). V rámci vytvořeného prostoru byla ustanovena Katedra ekonomiky, jejímžvedoucím se posléze stal profesor Miloslav Tejc. Odbornou náplní výuky a vědeckého zájmu bylaúseková ekonomika v tehdejším pojetí, přínosné bylo zejména vymezení pozice ekonomickýchdisciplín v rámci vzdělávání stavebních inženýrů. Původní rozsah výuky ekonomiky na Fakultěstavební se však prakticky nezměnil. Ekonomika se vyučovala na tehdejších oborechA (architektura), S (pozemní stavby), V (vodní stavby), KD (konstrukce a dopravní stavby). Kromědisciplín ekonomických byly plně rozvíjeny v této době přípustné metody řízení a organizovánístavební výroby. Zájem byl zejména o časoprostorové zobrazování a modelaci stavební činnosti.Katedra posléze, s ohledem na hlavní náplň činnosti, změnila název na Katedru ekonomikya technologie staveb.Problémy ve stavební výrobě, která stále pokulhávala za světovými trendy, donutily tehdejšívládnoucí složky hledat rezervy i v organizování a řízení stavební výroby na všech úrovních. Protovznikl v roce 1980 samostatný studijní obor Ekonomika a řízení stavebnictví (E). Garantujícíkatedrou oboru E byla samostatná Katedra ekonomiky a řízení stavebnictví. Vedoucím Katedryekonomiky a řízení byl jmenován doc. Ing. Jan Křižák, CSc.Rok 1989 a zejména rok 1990 se zásadně projevil v zaměření i vědecko pedagogickémpůsobení katedry. Katedra byla částečně reorganizována, vznikly odborné sekce a vedoucím se staldoc. Ing. Bohumil Puchýř, CSc.V roce 1991 byl změněn název z katedry na Ústav stavební ekonomiky a řízení. Ústavzásadně a rychle přepracoval studijní plány svého oboru, byly připraveny nové předměty, kurzy,obsahy i osnovy. Změna obsahu vědecko pedagogické činnosti byla natolik rychlá, že zaskočilai některé studenty a pedagogy. Do roku 1995 byl obměněn pracovní tým z 90 %. Odbornouekonomickou výuku ústav zajišťoval i na všech ostatních oborech.Významné osobnostiV roce 1969 byla tato katedra spojena s katedrou výroby staveb a vznikla Katedra ekonomikya organizace výroby staveb. Vedoucím byl jmenován profesor František Korvas, který svoučinností usměrňoval náplň pedagogického a vědecko výzkumného působení.SoučasnostV letech 1996 až 2004 se obor intenzivně rozvíjel. Vznikla nová zaměření, a to Ekonomika ařízení výstavby – VYS (toto zaměření se otevírá pro studium každý rok již od vzniku oboru),Ekonomika a řízení průmyslu ve stavební výrobě – PSV (zaměření bylo otevřeno krátce po dobu 3let s cílem podpořit výuku ekonomických předmětů na oboru Stavebně-materiálové inženýrství a vsoučasné době se již neotvírá) a Ekonomika a řízení výstavby ve veřejné správě – VES. PosledněIng. Vít Hromádka, Ph.D., hromadka.v@fce.vutbr.cz

100 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicjmenované zaměření reaguje na potřeby odborníků pracujících v investičních odborech a vodborech výstavby na různých úrovních ve veřejné správě. Absolventům zaměření VES je od roku2002 vzdělání uznáváno jako požadovaná kvalifikace vedoucích pracovníků ve veřejné správě.V roce 2000 byl doc. Ing. Bohumil Puchýř, CSc. jmenován proděkanem Fakulty stavební. Vedoucíústavu se stala doc. Ing. Leonora Marková, Ph.D. V roce 2003 bylo pod vedením doc. Ing.Leonory Markové, Ph.D. a vedoucí oboru doc. Ing. Aleny Tiché, Ph.D. připraveno strukturovanéstudium. V roce 2004 byl na základě rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovyČeské republiky akreditován bakalářský, magisterský a doktorský studijní program v oboruManagement stavebnictví, který je nástupcem oboru Ekonomika a řízení stavebnictví.Ústav úspěšně spolupracuje se zahraničními univerzitami v rámci programuSOCRATES/ERASMUS a CEEPUS. Koordinátorem studentských a učitelských mobilit na FASTv rámci programu CEEPUS (Rakousko, Slovensko, Bulharsko, Makedonie, Černá Hora) je Ing.Tomáš Hanák, Ph.D.V tomto období se začala intenzívně rozvíjet výzkumná a vývojová činnost ústavu. Výsledkytéto činnosti jsou publikovány na konferencích v ČR a v zahraničí. Ústav pořádá od roku 2004Seminář s mezinárodní účastí Management stavebnictví a od roku 2005 Mezinárodní konferenciLidé, stavby a příroda.V období 2004 až 2008 byl ústav spoluřešitelem výzkumného projektu Projekt optimalizacetechnicko ekonomických charakteristik životního cyklu stavebního díla, jehož zadavatelem je MPO.Hlavním řešitelem za ústav byla doc. Ing. Alena Tichá, Ph.D. Jedním z výstupů řešení jemonografie Mikš, L., Tichá, A., Košulič, J., Mikš, R. a kolektiv: Optimalizacetechnickoekonomických charakteristik životního cyklu stavebního díla.V období 2005 až 2007 byl řešen projekt Postupy pro podporu rozhodování v oblastistavebních investic při zajištění stability území z pohledu možného zaplavení jehož zadavatelembyla Grantová agentura ČR. Hlavním řešitelem projektu byla doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.Jedním z výstupů řešení je monografie Korytárová, J. a kolektiv: Povodně a nemovitý majetekv území.Od roku 2005 do současnosti se ústav spolupodílí na řešení výzkumného záměru Fakultystavební Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnostkonstrukcí, garantem sekce DT 10: Ekonomické aspekty použití nových stavebních hmot s odpadyje doc. Ing. Leonora Marková, Ph.D.V letech 2007 a 2008 byl ústav řešitelem dílčího projektu k modernizaci výuky předmětů naoboru Management stavebnictví projektu ESF FAST Modernizace výuky na Fakultě stavební VUTv Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů. Hlavním řešitelem dílčí částiprojektu byla Ing. Amálie Hejduková. Přínosem projektu bylo vytvoření podmínek pro začleněníodborníků z praxe do výuky.Dále jsou v rámci ústavu řešeny projekty zabývající se inovací výuky financované z FRVŠ.V současné době má ústav 27 pracovníků, z toho jednoho zahraničního profesora. Dále zdepůsobí 5 docentů, 12 odborných asistentů, 5 asistentů a 4 technicko-hospodářští pracovníci.Na ústavu v doktorském studijním programu je 13 interních doktorandů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 101ÚSTAV TECHNOLOGIE, MECHANIZACEA ŘÍZENÍ STAVEBDoc. Ing. Vít Motyčka, CSc.vedoucí ústavuHistoriePočátky rozvoje a osamostatnění výuky oboru Technologie staveb u nás spadají do období po2. světové válce, i když snahy o teoretická a praktická řešení technologické přípravy stavebníčinnosti se objevovaly u našich předních firem již ve dvacátých letech minulého století. Po roce1945 bylo nutno vybudovat válkou zničená města, podniky a obytné čtvrti v celé Evropě. Nastalširoký rozvoj stavební činnosti, který si spolu s technickým pokrokem vynutil specializaci vteoretickém zkoumání, přípravě výroby a v realizaci staveb. Vytvářely se skupiny odborníků, kterése začaly zabývat novými technologiemi, jejich technologickou přípravou a zaváděním do stavebnípraxe. Současně se rozvíjely i nové metody organizace a řízení výroby ve stavebnictví.Na tuto situaci reagovalo i Vysoké učení technické v Brně, kde na tehdejší Fakultěarchitektury a pozemního stavitelství byl v roce 1953 založen Ústav výroby staveb. Jehovedením byl pověřen Ing. arch. Dr. František Korvas. Ústav se zabýval zejména teoretickou apedagogickou činností zaměřenou na realizaci stavebních procesů a stavebních celků.V průběhu dalších let prošel několika reorganizacemi a v roce 1970 byl znovu osamostatněnpod názvem Katedra ekonomiky a organizace výroby staveb. Tento stav setrval až do roku1981, kdy byla oblast ekonomiky oddělena a vznikla samostatná katedra Technologie staveb.Nadále ji vedl tehdy již profesor František Korvas. Došlo i k dalšímu personálnímu posíleníkatedry – vedle mladých asistentů byli z praxe přijati zkušení odborníci doc. Ing. J. Wurm, CSc.(1974), prof. Ing. B. Kočí, CSc. (1980) a prof. Ing. F. Musil, CSc. (1984).Po odchodu prof. Korvase do důchodu v roce 1986 byl jmenován vedoucím katedry prof.Ing. František Musil, CSc. Katedra se zaměřila více na potřeby stavební praxe, a to jakv oblasti výzkumu, tak i v pedagogické práci. Bylo připraveno a prosazeno prodlouženépětileté studium podle individuálního studijního plánu (studium bylo tehdy čtyřleté),zaměřené na technologii a řízení staveb. Cílem bylo vychovávat odborníky zejména propřípravu a realizaci staveb, neboť právě sem nastupovala většina absolventů. Byla navázánataké užší spolupráce se stavebními podniky a zahraničními školami. Vedle výuky byla katedranadále školitelem vědeckých aspirantů v oboru technologie staveb a vedla diplomové prácestudentů. Rozvíjela i zahraniční praxe studentů.V roce 1994 byl ustanoven vedoucím ústavu doc. Ing. J. Lank, CSc. (přejmenování kateder naústavy proběhlo na Fakultě stavební v roce 1990). Bylo to období nové stabilizace pracoviště, neboťřada pracovníků odešla ze školy a začala soukromě podnikat. Ústav byl doplněn o některé zkušenépracovníky z praxe, ale i o mladé absolventy fakulty. Ve výzkumné práci bylo úsilí zaměřeno namodernizaci bytového fondu a na rekonstrukce panelových domů. V roce 1997 došlo v rámci dílčíreorganizace fakulty k rozšíření ústavu a ke změně jeho názvu na Ústav technologie, mechanizace ařízení staveb. Ústav se také stal hlavním řešitelem a koordinátorem grantového úkolu ČR, zabývajícíhose regenerací panelových objektů v oblasti Moravy.K další změně ve vedení ústavu došlo v roce 2001, kdy byl pověřen jeho vedením Mgr. P.Lízal, CSc. Ústav pokračoval ve výuce předmětů technologie staveb, ve vedení absolventskýchročníků včetně diplomových projektů z oblasti přípravy a realizace staveb a ve výchově novýchDoc. Ing. Vít Motyčka, CSc., motycka.v@fce.vutbr.cz

102 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicdoktorandů. Spolupracoval s podniky stavební praxe a v oblasti výzkumu se zabýval zejménaproblematikou kontaktních zateplovacích plášťů budov a kvalitou stavební produkce.V roce 2004 byl na základě jmenovacího řízení ustanoven do funkce vedoucího ústavudoc. Ing. V. Motyčka, CSc. Vedle konsolidace výuky podle nových studijních programů avytváření potřebných studijních podkladů byl v tomto období na ústavu připraven v rámcistudijního programu Stavební inženýrství navazující magisterský studijní obor Realizace staveb.K jeho akreditaci došlo v r. 2007. Je určen pro absolventy čtyřletého bakalářského studijníhoprogramu Stavební inženýrství, a to zejména absolventům studijního oboru Pozemní stavby, alei Konstrukce a dopravní stavby a Vodní hospodářství a vodní stavby. Dále byla rozšířenaspolupráce se zahraničními vysokými školami a podniky stavební praxe. Ústav takéspolupracuje na výzkumných úkolech GA ČR, projektech MPO ČR, rozvojových projektechMŠMT, programech ESF a úkolech FRVŠ.Významné osobnostiMezi osobnosti, které se zasloužily o rozvoj vědního oboru Technologie staveb na VUT v Brněa současného Ústavu technologie, mechanizace a řízení staveb Fakulty stavební, patří zejména prof.Ing. arch. F. Korvas, prof. Ing. B. Kočí, prof. Ing. F. Musil a doc. Ing. J. Lank.Prof. Ing. arch. Dr. František Korvas, CSc. se narodil v roce 1921 v Domaníně,v roce 1942 absolvoval průmyslovou školu stavební a v roce 1949 získal inženýrský diplom naFakultě architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. Od maturity až do ukončenívysokoškolského studia pracoval v projektových organizacích a ve Výzkumném ústavustavebních závodů. Od roku 1949 působil trvale na vysoké škole jako odborný asistent,docentem byl jmenován v roce 1958 a v roce 1966 mimořádným a 1982 řádným profesorem.Přičinil se o rozvoj vědního oboru technologie staveb a o první uplatňování matematickýchmetod v přípravě a řízení staveb. Během svého celoživotního působení na fakultě vykonával idalší akademické a vědecko pedagogické funkce. V letech 1957-58 byl proděkanem a v roce1959 i děkanem fakulty v letech 1965 -80 byl prorektorem pro výstavbu VUT v Brně a od roku1969 do roku 1978 i ředitelem Výzkumného a projektového ústavu VUT. Byl členem četnýchodborných a vědeckých komisí, předsedou komise pro obhajoby kandidátských disertací ačlenem celostátní komise pro obhajoby doktorských disertací. Zemřel náhle v roce 1988, kdypůsobil na fakultě ještě jako profesor konzultant.Prof. Ing. Bohumil Kočí, CSc. se narodil v roce 1920 v Jihlavě, maturoval na reálnémgymnáziu v Brně v roce 1938 a stavebním inženýrem se stal v roce 1946 na Vysoké škole technickév Brně. Hodnost kandidáta technických věd získal v roce 1961 na Českém vysokém učenítechnickém v Praze. Pracoval jako stavební technik a stavbyvedoucí na pozemních a průmyslovýchstavbách, dále jako projektant a od roku 1962 ve vedoucích a vrcholových funkcích stavebníchpodniků. V roce 1979 byl jmenován vysokoškolským profesorem a v následujícím roce přešel nastavební fakultu VUT v Brně. Svými rozsáhlými zkušenostmi a odbornou erudicí se zasloužilo zkvalitnění výuky v oblasti přípravy a realizace staveb, v řízení stavební výroby a ve výzkumnéčinnosti katedry. Vedl řadu diplomových projektů studentů a předsedal státním závěrečnýmzkouškám. Zpracoval hodnotné skriptum o realizaci stavebních procesů, které se stalo jednou zezákladních učebnic ústavu. Dále je autorem 5 knižních publikací, mnoha článků v odborném tisku abyl členem řady odborných a vědeckých komisí. Je soudním znalcem v oborech stavebnictví aekonomiky. Byl také oceněn rektorem VUT v Brně. V roce 1979 mu byla udělena pamětní medailepři příležitosti 130. výročí založení vysokého odborného školství v Brně a v roce 1999 tatážmedaile při 100. výročí založení VUT. V současné době působí na fakultě jako emeritní profesor.Prof. Ing. František Musil, CSc. se narodil v roce 1934 v Bystřici p. Hostýnem,absolvoval průmyslovou školu stavební ve Zlíně v roce 1954 a České vysoké učení technické vPraze, Fakultu architektury a pozemního stavitelství v roce 1959. Zde také získal v roce 1975

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 103hodnost kandidáta technických věd. Vysokoškolským profesorem byl jmenován v roce 1984. Povysoké škole pracoval u Průmyslových staveb Zlín jako hlavní stavbyvedoucí. Byl také zapojen dovývoje a zavedení technologie zvedaných stropů v ČR. Od roku 1964 pracoval ve vedoucích ařídicích funkcích závodu i podniku. V roce 1984 nastoupil na Fakultu stavební VUT v Brně. Stal sevedoucím Katedry konstrukcí pozemních staveb (1984-85) a vedoucím Katedry technologie staveb(1986-94). Byl také proděkanem fakulty pro výstavbu a rozvoj (1985-91). V roce 1986 připravil aprosadil zavedení studijního zaměření na "technologii a řízení staveb", které vychovává inženýryzejména pro realizační stavební firmy. Přednášel také 3 roky na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Jespoluautorem nebo vedoucím autorem 5 knižních publikací, autorem 52 odborných článků a statí anapsal 6 skript pro studenty. Je členem několika vědeckých, odborných a zkušebních komisí, bylčlenem celostátní komise pro obhajoby doktorských prací a předsedou komise pro obhajobydoktorských disertací na VUT. V rámci ČKAIT předsedal komisi pro autorizační zkoušky inženýrůa techniků činných ve výstavbě. V roce 1978 obdržel státní cenu za tvůrčí technickou činnost.Děkanem stavební fakulty STU v Bratislavě byl v roce 2004 oceněn za významný podíl na rozvojiKatedry technologie staveb a oboru Technologie staveb. Za celoživotní zásluhy o rozvoj oboruTechnologie staveb a Fakulty stavební mu byla v roce 2006 rektorem udělena Zlatá medaile VUTv Brně.Doc. Ing. Jiří Lank, CSc. se narodil v roce 1936 ve Zlíně, kde rovněž absolvovalprůmyslovou školu stavební v roce 1956. Vysokoškolské studium ukončil v roce 1962 na Fakultěarchitektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. Po vysoké škole nastoupil k podniku Vojenskéstavby Praha, n. p., kde pracoval od roku 1977 ve funkcích stavbyvedoucí, vedoucí výroby, vedoucítechnické skupiny, vrchní výrobní inspektor. Poté byl přijat na Fakultu stavební VUT v Brně jakoodborný asistent Katedry pozemních staveb. V roce 1987 získal vědeckou hodnost kandidáta věd av roce 1990 byl jmenován docentem. V letech 1986 až 1993 zastával funkci tajemníka Katedrypozemních staveb. Na Ústavu technologie, mechanizace a řízení staveb působil od roku 1993 a odroku 1994 do 2001 ve funkci vedoucího tohoto ústavu. Na Fakultě stavební byl členemakademického senátu, vědecké rady fakulty, komise děkana pro distanční studium, oborovépedagogické komise oboru S a E a také komise pro vědecké hodnosti Ph.D. na oboru S a E. Naostatních stavebních fakultách v ČR a SR působil jako předseda komisí pro státní závěrečnézkoušky. Je spoluautorem 4 vysokoškolských skript, spoluřešitelem 7 výzkumných úkolů, a 2 úkolůjako odpovědný řešitel, autorem 24 odborných článků v tisku a sbornících odborných konferencí.Zpracoval na 60 odborných posudků. Mimo externích aktivit na fakultě je členem ČKAIT a ČSSI.SoučasnostSoučasným vedoucím ústavu je doc. Ing. Vít Motyčka, CSc. Kromě pedagogické a vědeckéčinnosti je vedoucím oboru Realizace staveb, pracuje v oborové radě doktorského studia pro oborPozemní stavby, v oborové pedagogické radě oboru Management stavebnictví, je předsedou komisí prostátní závěrečné zkoušky na stavebních fakultách v Brně, Praze a Bratislavě, členem komise pro státnídoktorské zkoušky pro obor Pozemní stavby a zkušebním komisařem ČKAIT při autorizačníchzkouškách v oboru Pozemních staveb.Ústav zajišťuje výuku na oborech Realizace staveb, Pozemní stavby, Management stavebnictvía Stavebně materiálové inženýrství. Je zaměřen na oblasti technologie stavebních procesů,stavebních strojů a mechanizace ve stavebnictví, předvýrobní a výrobní přípravy staveb, plánovánía řízení realizace staveb a využití výpočetní techniky v těchto činnostech.Devadesátá léta přinesla zásadní změny do pedagogické, odborné a výzkumné činnosti ústavu.Byl rozšířen kontakt se stavební praxí a s ostatními vysokými školami tuzemskými i zahraničními.Zintenzívnila se odborná hospodářská činnost pracovníků ústavu. Do studia oboru technologiestaveb se vnesly exaktní metody práce, opřené zejména o odpovídající teorie matematické,ekonomické a logistické, o teorie řízení, proudové výstavby, síťových grafů a teorie rizik a takéo výpočetní techniku. To umožňuje daleko dokonaleji a rychleji modelovat a optimalizovat

104 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicsouhrnné stavební procesy a jejich technologickou, prostorovou a časovou strukturu. Získávají setak všechny potřebné údaje pro řízení postupu výstavby i pro bilancování nezbytných zdrojů. Jemožné vytvářet komplexní i operativní časové plány, získat přehled o potřebě hlavních zdrojů, tj.financí, pracovníků podle profesí, materiálů, strojů a subdodávek v průběhu stavby, ale i podkladypro sledování dosahovaných ekonomických výsledků včetně tvorby zisku či ztráty. To je důležiténejen pro management stavební firmy, ale i pro vedení stavby, které se pak může plně věnovatoperativnímu řízení stavebního provozu.Za významné je třeba považovat vyhovění společenské poptávce po zvýšení znalostí studentůz oblasti výrobní přípravy staveb, řízení stavebních prací, zabezpečování jakosti, zavádění novýchtechnologií a stavebního podnikání. To vedlo k úvahám a návrhu nového magisterského studijníhooboru nazvaného Realizace staveb. Vycházelo se z vlastních zkušeností ústavu z let 1986 až 1991 adále z konzultací stavebních fakult STU v Bratislavě, ČVUT v Praze a z požadavků spolupracujícíchstavebních firem. Nový obor, garantovaný Ústavem technologie, mechanizace a řízení staveb, bylschválen vědeckou radou fakulty a akreditován MŠMT v roce 2007. Výuka byla zahájena ve školnímroce 2008/09. Obor je určen především absolventům čtyřletého bakalářského studia studijních oborůPozemní stavby, Konstrukce a dopravní stavby a Vodní hospodářství a vodní stavby. V průběhustudia získá posluchač znalosti v teoretických a inženýrských předmětech, které tvoří širší základoboru a dále speciální znalosti odpovídající zaměření studia. Součástí studia je i odborná praxe, kteráprobíhá ve spolupráci s významnými stavebními společnostmi v České republice.Vědeckovýzkumná práce ústavu je zaměřena na racionalizaci výrobní přípravy stavebs ohledem na nové ekonomické podmínky a dále na celospolečensky důležité problémystavebnictví. Tak např. byly nebo jsou řešeny získané části výzkumných úkolů Grantové agenturyČR, výzkumných projektů MPO ČR, rozvojových projektů MŠMT ČR, úkolů Fondu rozvoje VŠ aj.Vedle spolupráce se stavebními fakultami ČVUT v Praze, STU v Bratislavě a TU v Košicích setaké naplňuje program spolupráce ve vědě a vzdělávání mezi Českou republikou a Rakouskem a ispolupráce a kontakty s University Joseph Fourier de Grenoble ve Francii, Technische UniversitatWien v Rakousku a The University of Newcastle v Austrálii.Významná je také doplňková činnost ústavu, zejména spolupráce s investory a s realizačnímipodniky. Jde např. o stavebně technologickou přípravu staveb, poradenství při navrhování nových neboneobvyklých technologií stavění, inženýrskou činnost a technický dozor, zpracování podkladů pronabídková řízení, posudkovou činnost, pomoc při posuzování nabídek dodavatelů, průzkumy objektů,identifikace vad a poruch, návrhy nutných opatření, poradenskou a konzultační činnost a doškolovacíkurzy stavebních inženýrů a techniků. Ústav spolupracuje se stavebními společnostmi Stavební geologieGeotechnika, a.s., Moravská stavební - INVEST a.s., Zlínstav a.s. Zlín, Stavos Brno a.s., Skanska CZa.s., Skanska DS a.s., Metrostav a.s., Subterra a.s., OHL ŽS a.s. a Imos Brno a.s.Současné personální obsazení ústavu zahrnuje 17 pracovníků stálých, 9 doktorandů a2 pracovníky externí, v tomto složení: 2 profesoři s částečným úvazkem, 1 profesor emeritní,1 profesor konzultant, 3 docenti, 6 odborných asistentů, 4 asistenti, 9 doktorandů a 2 technickohospodářští pracovníci.Zájem o studium zaměřené na přípravu a realizaci staveb neustále stoupá. V posledních desetiletech bylo na ústavu obhájeno 342 diplomových prací magisterských a 43 prací bakalářských.Uplatnění absolventů tohoto zaměření je možné v celé oblasti stavebního inženýrství. Dává jimvšak vyšší míru znalostí z problematiky stavebních technologií, investiční a technologické přípravystaveb, managementu realizace staveb, stavebního podnikání a potřeb stavebních úřadů i státníhostavebního dohledu.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 105ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍProf. Ing. Leonard Hobst, CSc.vedoucí ústavuHistorieNynější Ústav stavebního zkušebnictví vznikl v roce 2002 sloučením Ústavu stavebnina zkušebních metod a Ústavu radiační defektoskopie. Historii ústavu před tímto datem je třebapojmout jako historii dvou pracovišť, které však mají mnoho společných kořenů.Historie Ústavu stavebnin a zkušebních metodPrapůvod učebních disciplín a laboratoří ÚSZM FAST VUT v Brně je spojen se jménem prof.Ing. Michala Ursínyho, který byl jmenován 21. 3. 1900 těsně po vzniku České vysoké školytechnické v Brně mimořádným profesorem pro obor Stavebná mechanika. Dne 5. 10. 1900 zařadilprof. Ursíny v předmětu Vybrané stati z pružnosti a pevnosti přednášky Zkoušky staviv na pružnosta pevnost a o rok později je změnil na Zkoušky staviv na pevnost vůbec. Byly to první přednášky ostavebních hmotách na vysoké škole v Brně. Dne 20. 1. 1908 byla podána žádost o povoleníprostředků pro vybavení Mechanicko-technické laboratoře situované v budově B nově postavenétechniky, která byla téměř až po čtyřech letech 21. 11. 1911 ministerstvem schválena.Ve školním roce 1913/14 byl poprvé zaveden samostatný nepovinný předmět O zkoušenístavebních hmot. Laboratorní cvičení vedl asistent stolice stavební mechaniky Ing. Rudolf Spazier(do r. 1919). Dne 23. 3. 1914 byla podána žádost Ministerstvu školství a národní osvěty o autorizacizkušební laboratoře a na základě § 1. a 2. říšského zákona č. 185 ze dne 9. 9. 1910 byla dne 21. 7.1916 udělena Mechanicko-technické laboratoři (MTL) – jako první v Čechách a na Moravěa druhé v celém mocnářství Rakousko-Uherském – autorizace.1. 5. 1919 byl ustanoven asistentem stavební mechaniky Ing. Robert Bartoš a poté, dne18. 10. 1919, byl jmenován asistentem pro Mechanicko-technickou laboratoř.Ve šk. roce 1920/21 byly zavedeny povinné přednášky pro nově zřízený Odbor inženýrskéhostavitelství A – směru konstruktivně dopravního a B – vodohospodářského ze dvou řádnýchpředmětů, a to Nauka o stavebních hmotách, které přednášel prof. Ursíny, a Mechanickátechnologie staviv, které přednášel prof. Ing. mont. František Píšek.Dne 19. 9. 1933 zemřel přednosta stolice stavební mechaniky a Mechanicko-technickélaboratoře prof. Ursíny, praotec Ústavu stavebnin a zkušebních metod. Správcem ústavua laboratoře byl pověřen na šk. rok 1933/34 prof. Karel Šimek (Ústav stav. mechaniky I.). Od 1. 10.1934 byl přednostou MTL jmenován prof. Ing. Josef Rieger a převzal i předmět Nauka o stavebníchhmotách a jejich zkoušení, doporučený předmět Mechanické zkoušení stavebních hmot externěpřednášel honorovaný doc. Ing. R. Spazier.17. 11. 1939 byly uzavřeny všechny české vysoké školy v Protektorátu Čechy a Morava a pozabrání budov Němci přešla i Mechanicko-technická laboratoř pod nucenou správu prof. Weinholdaz německé techniky. Po osvobození města Brna 26. 4. 1945 došlo k obsazování budov Vysokéškoly technické Dr. E. Beneše v Brně původními českými zaměstnanci. Začátkem května nastoupilii zaměstnanci Mechanicko-technické laboratoře. Ing. Dr. Š. Šváb zjistil, že z předválečných 80 číselinventáře MTL zbylo jen 10 poškozených zkušebních strojů a 8 dílenských strojů.1. 6. 1945 předložil Ing. Dr. Š. Šváb profesorskému sboru návrh na úpravu statutuMechanicko-technické laboratoře. Dne 12. 6. 1945 ji akademický sbor techniky přijalIng. Ondřej Anton, anton.o@fce.vutbr.cz, Ing. Věra Heřmánková, Ph.D., hermankova.v@fce.vutbr.cz

106 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republica jednomyslně schválil zřízení Výzkumného ústavu stavebního (VÚS) při Benešově technicev Brně s platností od 1. 6. 1945. Od 1. 7. 1945 byl jmenován Ing. Dr. Rudolf Spazier profesoremStavebních hmot a jejich zkoušení a stal se přednostou MTL. Dnem 20. 12. 1945 zahájil pro šk. rok1945/46 přednášky i laboratorní cvičení pro celý odbor inženýrské stavitelství. Dne 28. 5. 1948 bylyodbory VŠT změněny ve fakulty. Při tzv. poúnorové očistě byl prof. Spazier odvolán z pedagogickéčinnosti a převeden do funkce vědeckovýzkumného pracovníka fakulty. Vedením ústavu stavebníchhmot byl pověřen Ing. Aleša Racek. MŠ byly 16. 10. 1950 zřízeny na fakultách katedry.Na návrh ministra obrany gen. Alexeje Čepičky byla rozkazem prezidenta republiky Gottwaldaze dne 15. 8. 1951 zřízena Vojenská technická akademie (VTA). Tím zanikla Vysoká školatechnická Dr. E. Beneše. Vládním nařízením ze dne 2. 10. 1951 o organizačních změnáchna Vysokých školách byla zřízena Vysoká škola stavitelství v Brně (VŠSt) a jejím rektorem byljmenován prof. Ing. Dr. techn. Vojtěch Mencl.Laboratoře ústavu stavebních hmot, vedené Ing. Alešou Rackem, byly předány s celýmvybavením VTA. Laboratoře Výzkumného ústavu stavebního (Ing. Dr .Š. Šváb) jako civilní zůstalyVŠSt a byly dohodou s VTA ponechány na Veveří 95, v budově B až do roku 1953. VÚS byli s učebními předměty bývalého Ústavu stavebních hmot převeden pod správu Katedry geologievedené prof. Ing. Dr. Otakarem Gartnerem. Přednášky ze stavebních hmot ve šk. roce 1951/52konal Ing. Dr. Š. Šváb. V roce 1952 byl Ing. Dr. Štěpán Šváb jmenován docentem. Laboratoře procvičení ze stavebních hmot i potřebné dílny byly urychleně budovány na Bratislavské č. 16 a č. 22,takže v zimním semestru 1953/54 mohla být zahájena normální výuka. V tomto roce došlo kpřejmenování VÚS na Studijní laboratoře stavební (SLS). Pedagogické obsazení Studijníchlaboratoří stavebních bylo: docent - Ing. Dr. techn. Š. Šváb, odborní asistenti - Ing. I. Trávníčeka Ing. V. Zapletal, asistent - Ing. M. Najman a odborní instruktoři - J. Fojt, F. Habrovec a A.Kašparec.Dnem 1. 9. 1956 bylo obnoveno Vysoké učení technické v Brně. 1. 11. 1956 vznikla Katedratechnologie a mechanizace stavebnictví (KTMS), k níž byly příkazem rektora pod vedoucíhodoc. Š. Švába přičleněny Ústav stavebních hmot, oddělení všeobecné strojnictví a Studijní střediskopro normalizaci. Navíc k ní byly přidruženy Studijní laboratoře stavební.4. 12. 1959 tragicky zahynul doc. Štěpán Šváb a správou KTMS byl pověřen vedoucí katedrybetonových konstrukcí a mostů prof. Ing. Mojmír Cigánek.Přípisem rektora prof. Ing. arch. Vladimíra Meduny byla zřízena s účinností od 1. 6. 1962:Katedra stavebnin a zkušebních metod a jejím vedoucím byl pověřen Ing. Karel Hollan. K ní bylopřiřazeno pracoviště, vedené Ing. Arnoštem Hönigem, CSc. 1. 12. 1962 byl Ing. K. Hollanjmenován a ustanoven docentem pro obor Mechanická technologie stavebních hmot a zkušebnictví.Dnem 1. 7. 1963 bylo ke katedře stavebnin a zkušebních metod přičleněno Oddělenípro stavebnictví ÚTAM – ČSAV vedené doc. Ing. Bohumilem Vítkem, CSc. i Výzkumnépracoviště tenkostěnných konstrukcí vedené Ing. Feodosijem Číževským.Katedra stavebnin a zkušebních metod obhospodařovala předmět Stavebniny a chemickátechnologie. Pro Novodobé zkušebnictví byla ve šk. r. 1962/63 zřízena na Bratislavské č. 22 prvnílaboratoř na stavebních fakultách v ČSSR zaměřená na nedestruktivní zkoušky. Od šk. roku1965/66 byl v osnovách FAST zaveden předmět Nedestruktivní zkušebnictví.V letech 1963/65 byl pro odborníky uspořádán postgraduální kurs Nedestruktivní zkoušenístavebních hmot, prvků a konstrukcí a nedestruktivní defektoskopie, jehož úspěšní absolventiobdrželi Průkaz pro pracovníky defektoskopických středisek III. stupně s úředním oprávněním véstpracoviště používající nedestruktivní metody.Výzkumné práce katedry v tomto období byly zaměřeny na řešení rozvoje zkušebních metod,zejména nedestruktivních a v neposlední řadě na problémy teorie betonových konstrukcí – metodynavrhování, posuzování mechanicko-fyzikálních vlastností stavebnin, dále na zjišťovánía posuzování poruch stavebních konstrukcí a návrhů na jejich odstraňování – sanace konstrukcí.10. 3. 1970 byl po prověrkách v rámci normalizace odvolán doc. Karel Hollan z funkcevedoucího katedry se zákazem pedagogické činnosti. Dne 11. 3. 1970 byl prof. Ing. Pavel Malý

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 107jmenován novým vedoucím katedry. 1. 6. 1973 byl odvolán z funkce vedoucího katedry i prof.Pavel Malý a zatímním vedoucím byl jmenován odborný asistent Ing. Vratislav Zapletal. 1. 7.1978 byl vedoucím katedry Stavebnin a zkušebních metod jmenován prof. Ing. František Přibyl,CSc. V roce 1985 bylo zahájeno jednání o přesunu katedry z Bratislavské a sadů Osvobození dopostupně uvolňovaných laboratoří a místností po strojní fakultě v budovách Úvoz, Údolní 53. Ing.Radomil Kaláb, CSc. byl jmenován kolegiem děkana FAST předsedou komise pro přípravuFakultní zkušebny FAST. 1. 9. 1986 byl vedoucím katedry jmenován doc. Ing. V. Zapletal, CSc.Od 28. 2. 1990 byl vedoucím Katedry stavebnin a zkušebních metod jmenován doc. Ing. VojtěchMencl, CSc.1. 2. 1991 po uvolnění doc. Mencla do funkce prorektora VUT přebírá funkci vedoucíhoÚstavu stavebnin a zkušebních metod doc. Ing. Radomil Kaláb, CSc. Dnem 1. 1. 1992 byljmenován Ing. Jiří Habarta do funkce pověřeného vedoucího ústavu. 1. 6. 1994 se stává vedoucímÚstavu stavebnin a zkušebních metod doc. Ing. Jiří Adámek, CSc a od 1. 2. 1997 vede pracovištěopět doc. Vojtěch Mencl. Od roku 1999 vede ÚSZM opět doc. Jiří Adámek.Historie Ústavu radiační defektoskopiePři hledání kořenů pracoviště je třeba se vrátit na počátek šedesátých let, kdy stále častějšívyužívání ionizujícího záření v průmyslu a stavebnictví bylo důvodem ke zřízenídefektoskopických pracovišť v rámci VUT v Brně. Tak bylo v květnu 1960 založeno Ústřednígamadefektoskopické pracoviště pro stavebnictví a stavební hmoty při Katedře betonovýchkonstrukcí a mostů Fakulty stavební (později při Katedře stavebnin a zkušebních metod) a současněÚstřední defektoskopické pracoviště pro strojnictví, slévárenství a práškovou metalurgii přiKatedře nauky o materiálu a technologie na Fakultě strojní.S rozšiřováním využívání ionizujícího záření, a s ohledem na nutnost specifických podmínekpro práci s ionizujícím zářením byla tato problematika z fakult vyčleněna a soustředěnado Ústředního střediska radiační defektoskopie. ÚSRD od svého vzniku v roce 1971 působilo jakovědecké, pedagogické, konzultační a znalecké pracoviště, úzce spolupracující s řadou orgánůa komisí, neomezující svou činnost pouze na území Československa. Jeho sídlem se stal objektna ulici Hlinky 48.K nejdůležitějším výsledkům vědeckovýzkumné práce střediska patří vypracování metodikyzkoušení objemové hmotnosti ukládaného betonu při důležitých stavbách a především při stavbáchnukleárního průmyslu a nukleární medicíny. Pracovníci střediska vypracovali tři státní normy:Veličiny a jednotky v atomové a jaderné fyzice, Radiometrické zkoušení objemové hmotnostia vlhkosti a Radiografie betonových konstrukcí a dílců. Pro Mezinárodní agenturu pro atomovouenergii ve Vídni, která patří pod OSN a pro RILEM srovnalo středisko technické parametryradiometrických přístrojů pro určování objemové hmotnosti a vlhkosti stavebních materiálů. Tohototestování se zúčastnili všichni výrobci zkoušených souprav z celého světa. Pro IAEA vzniklorovněž třísvazkové kompendium Engineering Compendium on Radiation Shielding.V osmdesátých letech bylo ÚSRD součástí Sdruženého vědecko-výzkumného ústavu, kterýpodléhal přímo rektorátu. Brzy po listopadu 1989 přešlo pracoviště zpět pod Fakultu stavební a jehonázev byl změněn na Ústav radiační defektoskopie.Synonymem pro ÚSRD a později ÚRD se stalo sídlo ústavu v objektu Hlinky č. 48, v jehožrozsáhlém podzemí byl vybudován ojedinělý komplex speciálních laboratoří. Z důvodu restituceobjektu byl ústav nucen tyto unikátní prostory v polovině devadesátých let vyklidit a přestěhovatse do centra Fakulty stavební na Veveří č. 95, kde byly uvedeny do provozu nové laboratoře ústavu,zbudované ve dvou podzemních podlažích budovy B.V technické praxi spolupracovali příslušníci ústavu nejen s projektovými a stavebnímiorganizacemi, ale zasloužili se o přenos řady metod za hranice oboru. Příkladem může býtspolupráce s archeology při hledání hrobky Jakuba Krčína či ukrytého kancionálu, kde našlyuplatnění metody radiometrie. Podobně při odhalování destrukčních náloží v mostu v Táboře,pocházejících z druhé světové války.

108 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicÚstav zajišťoval výuku radiačních metod nedestruktivního zkoušení stavebních láteka konstrukcí a výuku v problematice přírodní radioaktivity v řadě předmětů denního a distančníhostudia pro Ústav stavebnin a zkušebních metod, Ústav kovových a dřevěných konstrukcí a Ústavsoudního inženýrství. Zásluhou ústavu byla do výuky nově začleněna oblast ochrany proti ozářeníz radonu jeho dceřiných produktů.Z celé řady výrazných vědeckých osobností, které se zasloužily o rozvoj a úspěchy ústavuse jednoznačně vyčleňuje prof. Ing. Arnošt Hönig, DrSc., osobnost, která od počátku stála v čeleústavu a určovala směr vývoje a míru úspěchů pracoviště. Pod jeho vedením se pracoviště staloznámým a uznávaným v evropském i světovém měřítku. Vyvrcholením kariéry byla funkce prvníhosvobodně zvoleného rektora VUT po roce 1989. Jeho nástupcem se stal doc. Ing. Leonard Hobst,CSc., který dnes již jako profesor vede nově vzniklý Ústav stavebního zkušebnictví.Významné osobnostiMichal Ursíny Rudolf Spazier Vratislav Zapletal Karel HollanArnošt Hönig Radomil Kaláb Vojtěch Mencl Jiří AdámekSoučasnostÚstav vznikl sloučením výše uvedených pracovišť, v souvislosti s přestěhováním ÚSZMdo nových prostor fakulty na Veveří 95. Pro potřeby ústavu byly vytvořeny jak laboratoře v budověE, tak i unikátní prostory zkušebny v objektu D, vybavené vším potřebným i pro zkoušenírozměrných prvků. Nově vzniklé pracoviště vedl do roku 2004 prof. Jiří Adámek. Strukturálně jepracoviště rozděleno na 3 střediska: Středisko zkoušení stavebnin a konstrukcí, Středisko radiačnídefektoskopie a Středisko experimentálního zkušebnictví. Tato střediska jsou de factopokračováním původních pracovišť ÚSZM, ÚRD a Fakultní zkušebny. Pod vedením prof. LeonardaHobsta ústav v současnosti tvoří dva profesoři, jeden docent, osm odborných asistentů, dvaasistenti, pět techniků a jeden řemeslník. Pracoviště zajišťuje výuku 26 předmětů v bakalářských,magisterských a doktorských programech. Rukama pedagogů ústavu projde každý rok přes 2500studentů. Současně si ústav udržel pozici renomovaného pracoviště pro zkoušení stavebníchmateriálů a zejména diagnostiku konstrukcí. V posledních letech se výrazně zvýšil počet řešenýchgrantů, výzkumných záměrů a dalších projektů, řešených jednak samotným ústavem, stejně takpracovníci ÚSZK participují na velkém množství projektů jiných řešitelů.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 109ÚSTAV SPOLEČENSKÝCH VĚDPhDr. Darja Daňkovávedoucí ústavuHistorieSouvětím – „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ – se před více než sto lety asi řídili našipředchůdci, protože už ve studijním roce 1901/02 pracoval na České vysoké škole technické v Brněprvní francouzský lektor. Ve studijním roce 1904/05 byl tehdy i ve značně německém Brněvyučován německý jazyk a literatura – dva semestry po třech hodinách týdně; v dalším roce přibylak němčině angličtina. Již jedenáct let před ruskou říjnovou revolucí mohli studenti na brněnskétechnice studovat ruštinu – jazyk i literaturu. Krátce nato se začalo s výukou srbochorvatštiny.Od dvacátých let se rozšiřuje výuka angličtiny a francouzštiny i pro začátečníky. Ve třicátýchletech byly jazykové kurzy obohaceny o technickou angličtinu a nabídka jazyků byla rozšířena orumunštinu.V listopadu 1939 byly české vysoké školy zavřeny, přišla válka. Únor, rusifikace, obdobíredukce studia jazyků.Samotná jazyková katedra vznikla na Vysoké škole stavitelství až roku 1952 pod názvemKatedra ruského jazyka při rektorátu Vysoké školy stavitelství v Brně. Prvním vedoucím katedry sestal odborný asistent Miroslav Šťastný, po němž vedení převzal Ing. Boris Hübsch.1. září 1956 byla na obnoveném VUT v Brně zřízena Katedra jazyků při jeho rektorátě.Vedoucím byl jmenován odb. asistent PhDr. Jan Strnad, který posléze od roku 1961, kdy bylyustanoveny samostatné fakultní jazykové katedry, vedl jazykovou katedru FAST VUT, a od října1970 stál v čele opět sloučených jazykových kateder – Katedry jazyků VUT. PhDr. Jan Strnad bylnejen dobrý pedagog, ale také významný rusista. Katedru vedl 20 let a 30 let na ní prožil. Pod jehovedením katedra vzkvétala, jako vedoucí umožňoval každému vědecky růst. Byl korektní,pracovitý, byl to člověk velkého kulturního rozhledu. V roce 1976 byl v důsledku normalizačníchopatření odvolán a na jeho místo byla ustanovena odb. asistentka Libuše Adamcová.Po listopadu 1989 se Katedra jazyků opět rozdělila podle jednotlivých fakult. VedoucímKatedry jazyků na FAST se od 1. října 1990 stal doc. PhDr. Dušan Josef, CSc., průkopník nových,originálních metod výuky, jehož roku 1992 vystřídala ve funkci PhDr. Marcela Růžičková a odroku 1997 PhDr. Darja Daňková.Významné osobnostiPhDr. Jan Strnad, doc. PhDr. Dušan Josef, CSc., PhDr. Arnold Hala, RNDr. Mgr. Ing. Mgr.Bc. Jaroslav Lindr, Ph.D.SoučasnostV září 2002 došlo ke sloučení Ústavu jazyků a Ústavu společenských věd v nový celek podnázvem Ústav společenských věd FAST, s vnitřním dělením na 2 kabinety: Kabinet jazyků aKabinet humanitních věd. Vedením nově vzniklého ústavu byl pověřen doc. PhDr. RudolfKohoutek, CSc., po roce nastoupila do vedení PhDr. Darja Daňková.PhDr. Darja Daňková, dankova.d@fce.vutbr.cz

110 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicKabinet jazyků zajišťuje jazykovou výuku v bakalářských, navazujících magisterských adoktorských studijních programech pro všechny obory studia nejen pro studenty Fakulty stavební,ale také, dle potřeby, pro ostatní fakulty VUT; organizuje kurzy Celoživotního vzdělávání prozájemce z řad akademických pracovníků Fakulty stavební a studentů brněnských vysokých škol;provádí odborné cizojazyčné překlady pro potřeby fakulty (účast ve výzkumných záměrech,grantech a mezinárodních projektech, propagace fakulty v zahraničí).Od akademického roku 2004/05 byla rozhodnutím rektora VUT angličtina stanovenapovinným jazykem pro všechny studenty VUT. Toto rozhodnutí přineslo zásadní přeměnu výuky astudia jazyků a mělo dopad na skladbu pedagogických týmů jazykových kateder na všech fakultáchVUT, tedy i na FAST. Rozsáhlá přestavba studijních plánů jazykové výuky a vybavování učebennejmodernější multimediální technikou probíhaly postupně v rámci 3-letého rozvojového projektu(hlavní řešitel – rektor VUT prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA) financovaného z fondů Evropskéunie. Výsledkem řešení projektu, na kterém se podíleli všichni akademičtí, techničtí aadministrativní pracovníci Kabinetu jazyků, je vysoce moderní jazykové pracoviště, s evropskýmiparametry konkurenceschopnosti. Výuka probíhá s využitím PowerPointových prezentací ainteraktivních tabulí, přičemž každý jazykový kurz je navázán na širokou škálu procvičujícíchaktivit ve fakultním elektronickém médiu Moodle, které studentům umožňuje nepřetržitý přístup kestudiu jazyka a učitelům možnost sledovat studenty mimo výuku a korigovat jejich písemné práce.Elektronické materiály jsou průběžně zpracovávány 14tičlenným kolektivem akademickýchpracovníků, z nichž všichni jsou kromě angličtiny aprobováni i pro některý další cizí jazyk, jejichžvýuku Kabinet jazyků nabízí: němčinu, francouzštinu, španělštinu, italštinu, ruštinu a češtinu procizince.Pracovníci Kabinetu jazyků se v rámci dalšího vzdělávání pravidelně účastní seminářů akonferencí zaměřených na e-learning a zvyšování odborné úrovně pedagogických pracovníků.Kabinet jazyků je jako Ústav společenských věd členem České a slovenské asociacejazykových center (CASAJC), která je součástí evropské Konfederace jazykových center navysokých školách (CERCLES).Kabinet humanitních věd zabezpečuje výuku společenskovědních předmětů všech studijníchprogramů na Fakultě stavební a aktivní spoluúčast společenských věd v rozvoji humanizacetechnického školství. Vedením Kabinetu byl od října 2003 pověřen RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc.Jaroslav Lindr, Ph.D.Ve své bohaté pedagogické i odborné činnosti Kabinet humanitních věd výrazně napomáhárealizaci moderně pojaté koncepce vysokoškolské výuky založené na sepětí technických věd aspolečenskovědních disciplín. Současný celosvětový trend ve vyspělých zemích vede k humanizacitechnického prostředí, nezadržitelnému pronikání společenských věd do technického světa azačleňování aplikovaných společenskovědních disciplín do technického prostředí, stavitelskéhofiremního života a řídícího managementu obecně.Kabinet humanitních věd se významnou měrou podílí na výuce prezenčního i kombinovanéhostudia v rámci bakalářských i navazujících magisterských studijních programů všech oborů, které sena Fakultě stavební vyučují. V souladu s pojetím humanizace technického vzdělávání je v každémstudijním oboru zařazeno i penzum společenskovědních předmětů, které jsou začleněny jakopředměty povinné a povinně volitelné, jejichž výuku Kabinet zabezpečuje.Kabinet humanitních věd svou pedagogickou činností, šíří odborného záběru a bohatostívyučovaných předmětů společně s odbornou kvalifikovaností svých pracovníků umožňujenaplňovat cíle výuky společenskovědních předmětů na technické vysoké škole s ohledem nadeklarovaný profil absolventa Fakulty stavební. Všichni pedagogové Kabinetu usilují ve shoděs tímto pojetím o vzdělávání plnohodnotného vysokoškolsky vzdělaného technicky zaměřenéhoabsolventa schopného orientace v současném globalizovaném světě, člověka plně začlenitelného domoderní společnosti a schopného kvalifikovaně a tvůrčím způsobem řešit náročné problémy

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 111současnosti. Je nesporným faktem, že k naplnění těchto vznešených cílů přispívá svou nemalouměrou i pedagogická aktivita a odborná úroveň všech zaměstnanců Kabinetu humanitních věd.Pracovníci Kabinetu jsou vědecky i publikačně aktivní. V předchozích letech vznikla naÚstavu řada knižních odborných publikací z oblasti psychologie a didaktiky odborných předmětů.V současné době v procesu modernizace výuky a jejího všestranného zabezpečení se pracovníciKabinetu aktivně zapojují do tvorby moderních studijních textů. V posledním období vzniklyobsahově bohaté a rozsahově objemné studijní texty v předmětech Základy práva, Sociálníkomunikace, Stavební právo, Etika v podnikání a Inženýrská pedagogika. Pracovníci Kabinetu téžaktivně publikují výsledky svých odborných studií na mezinárodních vědeckých konferencích azapojují se do řešení rozvojových projektů. V nedávné době se ve spolupráci s rektorátnímpracovištěm CEVAPO úspěšně realizoval rozvojový projekt Podpora studijních programů(společenských věd) v rámci celého VUT. V současnosti stále běží již dříve započatý programdalšího profesního vzdělávání ve stavebnictví a veřejné správě TETRAEDR, ve kterém Kabinetzabezpečuje kurz Sociálně psychologický výcvik v komunikaci a další doprovodné kurzy. Kabinetkaždoročně organizuje odbornou sekci Společenské vědy (a příslušná oborová kola) fakultnístudentské soutěže SVOČ.V Kabinetu působí v současné době tři pedagogicko-vědečtí pracovníci, a to dva odborníasistenti a jedna asistentka. K akademickým pracovníkům patří:RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc. Jaroslav Lindr, Ph.D., sociolog, historik, religionista, uměnovědec,environmentalista, technik, matematik a fyzik. Pedagogicky i odborně se zaměřuje na spojeníspolečenskovědních předmětů v souladu s potřebami technického studia. Svým bohatým odbornýmzáběrem a znalostí společenskovědní i technické problematiky orientuje výuku svých předmětůzejména na komplexní zastřešující propojení technických a společenskovědních disciplín. Vyučujeaplikovanou sociologii v povinném předmětu Sociální komunikace a dále zejména povinněvolitelné předměty v navazujících magisterských programech, a to např. Environmentalistika astavitelství, Etika v podnikání, Inženýrská pedagogika, Historie a filozofie techniky a další. Jeautorem řady studijních textů pro posluchače, zejména Sociální komunikace, Etika v podnikání aInženýrská pedagogika.JUDr. Věra Libišová, právnička, se specializuje především na aplikaci obecné právní teorie naoblast stavebního práva, které rovněž vyučuje jako samostatný předmět Stavební právo ve všechoborech bakalářského studia na FAST. Usiluje o didakticky pečlivě propracovaný ucelený systémvýuky práva v takové podobě, která je přijatelná a potřebná pro výuku studentů technického směru.K jejímu odbornému zaměření patří též teorie rétoriky, kterou vyučuje v rámci volitelnéhopředmětu Komunikace a rétorika v bakalářském studiu. Je autorkou studijních textů Základů právaa Stavebního práva.Mgr. Jana Šnajderová, psycholožka, se orientuje na výuku psychologie a na aplikaci obecnépsychologie pro potřeby technicky orientovaného studia. Významně se podílí na výuce povinnéhopředmětu Sociální komunikace a vede volitelné předměty Psychologie v bakalářském studiu a dálepovinně volitelné předměty Psychologie managementu, Psychologie a sociologie prácev navazujícím magisterském studiu. V těchto předmětech seznamuje studenty v teoretické azejména praktické rovině se základními principy profesní a manažerské komunikace. Jepropagátorkou využití moderní audiovizuální techniky ve výuce, včetně doprovodné možnostipodpory výuky ve fakultním systému Moodle.Personální obsazení Kabinetu humanitních věd umožňuje zabezpečit odbornou erudicí a plnoukvalifikovaností svých zaměstnanců výuku všech společenskovědních disciplín vyučovaných nafakultě a přispět tak k vysoké odborné úrovni garantovaných předmětů. Z širokého spektra nověvzniklých vyučovacích předmětů zaměřených na všestranný rozvoj technicky orientovanýchstudentů lze uvést zejména tyto předměty: BZ03 Sociální komunikace, jejímž posláním je rozvojkomunikačních dovedností studentů v oblasti profesní, pracovní i mezilidské komunikace. PředmětBZ01 Stavební právo, ve kterém jsou studenti seznamováni se základy právní teorie a s aplikacípráva na oblast stavitelství a stavebního podnikání. Předmět CZ51 Environmentalistika a

112 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicstavitelství, který uvádí studenty prostřednictvím společenskovědního pohledu do moderníhoenvironmentálního myšlení ve vazbě na stavitelství. Předmět CZ56 Psychologie managementu jekoncipován jako aplikace psychologických technik a dovedností na oblast podnikání, řízení týmu afiremní život. Předmět CZ52 Etika v podnikání seznamuje studenty se základními etickými principylidstva vtělenými do kořenů lidského myšlení a světa podnikání. Předmět CZ53 Historie a filozofietechniky poskytuje retrospektivní pohled na vývoj celé technické civilizace od úsvitu dějin až posoučasnost.Kabinet poskytuje též zájemcům o zisk pedagogické způsobilosti výuku Doplňujícíhopedagogického studia, které opravňuje úspěšné absolventy k výuce odborných předmětů svéhooboru na středních školách. Obsahovou náplní studia jsou především základní discipliny potřebnék teoretickým i praktickým dovednostem budoucího učitele odborných předmětů. Teoretický vkladstudia tvoří klíčové předměty jako pedagogika, psychologie, obecná a oborová didaktika. Mezidoprovodné předměty poskytující všeobecný rozhled patří filozofie, sociologie, právo vevzdělávání, zdravotní prevence a rétorika. Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce azávěrečnou zkouškou před komisí. Ve své samostatné existenci vychoval kabinet již desítkyabsolventů pedagogického studia, kteří působí jako učitelé odborných předmětů na středníchškolách.Úspěšně nastavený rozvoj výuky společenskovědních předmětů na Fakultě stavební vytvářípředpoklady pro její další vzestup. Pedagogové kabinetu usilují o modernizaci výuky apedagogickou inovaci společenskovědních předmětů. Rozvoj technické vybavenosti pracoviště,učeben i kabinetů vyučujících znamená, že studentům je poskytována moderní a kvalitní odborněvedená výuka tak, aby korespondovala s cíli a potřebami technického studia. Všichni pracovnícikabinetu společně s vedením fakulty jsou připraveni v tomto slibně se vyvíjejícím rozvojispolečenských věd pokračovat.

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 113KNIHOVNICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUMPhDr. Marie Davidovávedoucí ústavuHistorieKnihovnické informační centrum (KIC) nemá příliš dlouhodobou historii, navazuje všakna bohatou tradici knihovny České vysoké školy technické, která působila v současnýchprostorách KIC v letech 1911-1947. Po složitém historickém vývoji brněnské techniky, potkalnelehký osud i její knihovnu. V roce 1947 byla zestátněna a stala se veřejnou Státní technickouknihovnou. (Tato knihovna, později jako součást Státní vědecké knihovny a dále Moravské zemskéknihovny, byla přestěhována do nové budovy Moravské zemské knihovny na Kounicově uliciv roce 2001). Na jednotlivých fakultách byly po zestátnění knihovny zakládány katedrovéknihovny. V roce 1951 byla Česká vysoká škola technická zrušena a vystěhována z budovy naVeveří ulici, kde byla zřízena Vojenská technická akademie. Ještě téhož roku se podařilo založitVysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 pak Vysoké učení technické v Brně. Historickébudovy na Veveří ulici byly Vysokému učení technickému vráceny v roce 1992 a poté bylypřiděleny k užívání Fakultě stavební. Místo, v němž se dnes fakulta nachází, je tedy silně spjatos historií Vysokého učení technického v Brně, i s historií knihovnických služeb.Knihovnické informační centrum zahájilo provoz na Fakultě stavební v roce 1997 podnázvem Fakultní knihovna a studovny. Nacházelo se v přízemních a podzemních místnostechlevého křídla hlavní budovy. Ve třech studovnách měli uživatelé k dispozici celkem 154 studijníchmíst. V přízemních prostorách byly umístěny studovny pro prezenční studium knih a skript.Ve volném výběru bylo vystaveno sedm tisíc knihovních jednotek určených k prezenčními k absenčním výpůjčkám. Tyto knihy a skripta převedly do fondu KIC katedrové knihovny.Zakoupeny byly i tituly nové. V počítačové studovně v podzemních prostorách se nacházelo16 počítačů s přístupem na internet. Jejich počet byl, s ohledem na velký zájem o využívání,každoročně zvyšován. Ve studovně byly vystaveny také zahraniční a české časopisy.Již tehdy byla fakultní knihovna FAST největším knihovnickým pracovištěm na VUT v Brně.Zaměřovala se na poskytování služeb v souladu s novými trendy vývoje vysokoškolskýchknihoven. Tyto služby spočívaly především ve vystavení knihovního fondu ve volném výběru,zpřístupňování elektronických informačních zdrojů, zajištění dostatečného počtu studijních místa přístupu k počítačům. Jednotlivé činnosti a služby byly automatizovány pomocí novýchtechnických a technologických prostředků. Se zaváděním a rozšiřováním moderních knihovnickýcha informačních služeb byla Fakultní knihovna a studovny transformovány v roce 2002na Knihovnické informační centrum.Růst zájmu o využívání služeb a nedostačující počet studijních míst vyvolaly potřebu dalšíhorozšiřování knihovny. Od června 2002 do září 2003 proběhla rekonstrukce KIC, při níž došlok výraznému rozšíření prostor a kapacita studijních míst byla téměř zdvojnásobena. Knihovnazískala navíc studovnu knih v přízemních prostorách levého křídla hlavní budovy fakulty.V podzemních prostorách pravého křídla hlavní budovy získala místnosti, ve kterých působilaněkdejší knihovna České vysoké školy technické. V nich je nyní umístěna vstupní hala, šatny,depozitář a Modrá počítačová studovna. V moderně rekonstruovaných prostorách vstupní halyzůstala zachována původní stropní klenba. V Modré počítačové studovně, kde se nacházel skladknih, je zachována původní skleněná podlaha a kovové konstrukce. Dnes však již nejsou meziPhDr. Marie Davidová, davidova.m@fce.vutbr.cz

114 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republickonstrukcemi umístěny police s knihami jako v tehdejším skladu knihovny, ale stoly s počítači propřístup k elektronickým informačním zdrojům.Významné osobnostiNa činnosti a službách Knihovnického informačního centra se v současné době významněpodílejí tyto osobnosti.PhDr. Marie Davidová je vedoucí KIC od roku 1997. Navrhuje organizační systém provozua služeb knihovny, který je rozvíjen v souladu s vývojem informačních technologiía automatizovaných systémů. Vede kurzy „Využívání informačních zdrojů“, ve kterých jsouvzděláváni studenti prvních ročníků k informační a funkční gramotnosti. Je členkou Knihovní radyVUT v Brně, Sdružení knihovníků a informačních pracovníků a předsedkyní Oborové komiseFRVŠ pro tematický okruh E. Byla úspěšnou řešitelkou několika projektů z Fondu rozvojevysokých škol.Marie Čiháková původně pracovala v Oborové knihovně Ústavu vodních staveb. Od roku1997 pracuje v KIC na úseku akvizice a zpracování knižních fondů. Je zástupkyní vedoucí KIC.Bc. Jakub Hájek, DiS., pracuje v KIC jako systémový knihovník a správce informačníchtechnologií. Je členem odborných komisí pro informační vzdělávání a informační gramotnost,elektronické informační zdroje a elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních pracípři Asociaci knihoven vysokých škol ČR.Ing. Dalibor Hanžl pracuje v KIC jako správce informačních technologií. Tato pracovníčinnost je pro chod knihovny vzhledem k jejímu vybavení výpočetní technikou a dalšímitechnickými prostředky nepostradatelná.Jitka Holčáková zajišťuje v KIC od roku 2004 ekonomické, personální a provozní agendy.Podílí se také na činnostech ve službách knihovny.Jana Jenišová je v KIC zaměstnána od roku 1997. Věnuje se akvizici a zpracování periodik,zajišťuje pro pracovníky FAST požadované dokumenty prostřednictvím meziknihovníchvýpůjčních služeb. Podílí se také na procesech předávání a zpracování vysokoškolskýchkvalifikačních prací.Mgr. Gabriela Klepáčová, DiS., pracuje v KIC od roku 2004 jako systémová knihovnice.V současné době je na mateřské dovolené.Michal Peloušek je vedoucím týmu pracovníků, kteří zajišťují výpůjční, informačnía referenční služby ve studovnách KIC.Alena Bodečková pracuje ve službách KIC, kam přešla z knihovny Ústavuvodohospodářského výzkumu Fakulty stavební v roce 1997.SoučasnostPosláním Knihovnického informačního centra je informační zabezpečení studia, vědeckéi výzkumné činnosti Fakulty stavební. Toto poslání naplňuje KIC působením, které spočíváve shromažďování, zpracovávání, uchování a zpřístupňování informačního fondu prostřednictvímknihovnicko-informačních služeb s respektováním současných poznatků a trendů ve sdíleníinformací. KIC podporuje vysokoškolské vzdělávání ve všech jeho formách (prezenční studium,kombinované studium, celoživotní vzdělávání, elektronické vzdělávání).Knihovnické a informační služby jsou orientovány na konkrétní uživatele: studenty všechforem studia, pedagogy a vědecké pracovníky fakulty. Služby jsou poskytovány také uživatelůmz jiných fakult VUT v Brně, jiných vysokých škol i uživatelům z řad odborné veřejnosti. Podíltěchto uživatelů na využívání služeb knihovny není však nikterak výrazný. Knihovna poskytujeslužby v plném rozsahu především uživatelům své akademické obce. Na Fakultě stavební studujev akademickém roce 2008-2009 celkem 5856 studentů, fakulta má 556 zaměstnanců. Početregistrovaných uživatelů KIC činí 8 767. Knihovnické informační centrum má v současné době

12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republic 115provozní dobu 66 hodin týdně. V pondělí až pátek je otevřeno od 8 do 20 hodin. Otevřeno je takév sobotu od 9 do 15 hodin.Knihovní fondy jsou profilovány podle oborového zaměření akreditovaných studijníchprogramů a podle vědecké a výzkumné činnosti fakulty. Obsahují také řadu publikací obecnéhoa mezioborového charakteru. K základním sbírkám tištěných fondů patří odborné monografie,časopisy, referenční příručky, slovníky a encyklopedie. Ke specifickým knihovním sbírkám patřívysokoškolské kvalifikační práce, sborníky z konferencí, učebnice, skripta. Počet jednotek knižníhofondu činí téměř 40 000, z toho necelých 18 000 svazků je umístěno ve volném výběru, který jeprůběžně doplňován o nové tituly. Dalších 22 500 knihovních jednotek je uloženo v dílčíchknihovnách na ústavech fakulty. Počet titulů odebíraných časopisů činí 145, z toho je 64 titulůzahraničních. V oblasti akvizice knihovního fondu je kladen důraz na získávání kvalitníchinformačních zdrojů, zejména odborných monografií českých i zahraničních. Návrhy na doplňováníknihovního fondu vycházejí kromě vlastního výběru knihovny také zejména z požadavkůa doporučení pedagogů či vědeckých pracovníků.Studovna knihStudovna skriptVyužívání automatizovaných knihovnických systémů umožňuje efektivní zpracováníknihovních fondů, jejich vyhledávání a půjčování. Tyto funkce zajišťuje knihovní systém Aleph,který byl pořízen a implementován do všech knihoven VUT v roce 2004. Pro identifikaciknihovních fondů je využíván systém radiofrekvenční identifikace. Všechny dokumentyvystavené ve volném výběru jsou označeny čipy, které je identifikují při absenčních výpůjčkácha umožňují i jejich pořádání a správu.Knihovnické informační centrum zpřístupňuje také elektronické informační zdroje:bibliografické i faktografické odborné databáze, elektronické knihy a časopisy i další digitalizovanédokumenty. Přístup k odborným databázím byl pro minulá období umožněn konsorcionálnímřešením projektů v programech LI "Informační zdroje pro výzkum a vývoj" v letech 2000-2003,1N "Informační infrastruktura výzkumu" v letech 2004-2008. Pro roky 2009-20011 byl vypsánprogram VZ - INFOZ „Informační zdroje pro výzkum“, který má zajistit přístup k zásadními dalším zdrojům vědeckých informací. Jako stěžejními báze dat pro novou metodiku hodnocenívědy a výzkumu byla stanovena databáze SCOPUS a databáze Conference Proceedings CitationIndex, která je přístupna v rámci báze Web of Knowledge. Přístup ke všem dostupnýminformačním zdrojům, včetně jejich popisů a návodů na vyhledávání, je umožněn z WWW stránekKIC v sekci Elektronické informační zdroje.Mezi základní funkce Knihovnického informačního centra patří služby výpůjční, informační,referenční, rešeršní, elektronické, reprografické a vzdělávací. Výpůjční služby spočívají vabsenčním i v prezenčním půjčování dokumentů z fondů KIC. Absenční výpůjčky jsouposkytovány obslužně s pomocí pracovníků KIC nebo samoobslužně, kdy si uživatel sám evidujepůjčované dokumenty na zařízení SelfCheck. Zajišťovány jsou také meziknihovní výpůjčkyz fondů jiných knihoven v ČR i v zahraničí. Žádanou službou se stává zejména elektronickédodávání dokumentů. V rámci referenčních služeb pomáhají pracovníci knihovny svým

116 12 th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech Republicuživatelům vyhledávat informace o existenci a dostupnosti informačních zdrojů, bez ohleduna nosič informace a jeho lokaci.Zájemcům o rešeršní služby zpracovávají rešerše k požadovanému odbornému tématu nebopomáhají uživateli při vyhledávání a zpracování rešeršního dotazu z dostupných databází.Elektronické služby spočívají v zajišťování přístupu na internet a k elektronickým informačnímzdrojům. Předpokladem pro zajištění těchto služeb je dostatečný počet studijních míst vybavenýchpočítači s přístupem na internet. Součástí služeb jsou také reprografické služby poskytovanéna všech dostupných zařízeních: na kopírovacích přístrojích, tiskárnách a skenerech. Samoobslužnékopírování dokumentů a pořizování tiskových výstupů je umožněno prostřednictvím kreditníhosystému. Reprografické služby jsou zpoplatněny dle Ceníku poplatků a služeb.V Knihovnickém informačním centru jsou pravidelně, a to již od roku 1998, organizoványkurzy informačního vzdělávání a informační gramotnosti pod názvem „Využívání informačníchzdrojů“. V kurzech jsou studenti vedeni k samostatnému vyhledávání a zpracování informačníchzdrojů i k využívání služeb knihovny po celou dobu svého studia. Kurzy jsou povinně určeny prostudenty prvních ročníků bakalářské formy studia, v případě zájmu jsou pořádány i pro další cílovéskupiny (např. pro studenty zpracovávající bakalářskou nebo diplomovou práci).Knihovnické informační centrum se nachází, jak již bylo uvedeno v části Historie,v přízemních a podzemních prostorách hlavní budovy „A“ Fakulty stavební na Veveří ulici.V podzemních prostorách je umístěna vstupní hala, Modrá počítačová studovna, Červenápočítačová studovna, Kopírovací centrum, depozitáře a kanceláře pracovníků. Informační,referenční a výpůjční služby jsou poskytovány ve vstupní hale. Moderní skleněné schodiště vede dopřízemních prostorů, kde se nacházejí studovny pro studium tištěných dokumentů. Tyto třistudovny s otevřeným přístupem k systematicky tříděným knižním fondům (knihám a skriptům)jsou určeny pro prezenční studium, některé dokumenty (duplicitní, multiplicitní) se půjčují takéabsenčně. Další absenční výpůjčky, jejichž výběr je umožněn v elektronickém katalogu,se poskytují z fondu knih uložených v depozitářích.Červená studovnaModrá studovnaStudovny mají celkovou kapacitu 280 studijních míst. Z tohoto počtu je 70 místv počítačových studovnách a ve vstupní hale vybaveno počítači s přístupem na interneta k odborným elektronickým informačním zdrojům. Téměř ve všech prostorách studoven jeumožněno bezdrátové připojení vlastních notebooků prostřednictvím WiFi sítě. V Červenéstudovně je vystaven běžný ročník časopisů, dále je zde k disposici multimediální pracovištěa velkoplošná tiskárna pro tisk technických výkresů. Na 20 počítačích je instalován programAutoCad a ArchiCad pro zpracování technických výkresů. Studovna je vybavena také projekčnítechnikou. Uskutečňují se zde kurzy informačního vzdělávání uživatelů i jiné prezentace knihovny.Knihovnické informační centrum vytváří svými knihovními fondy a poskytovanými službaminezbytnou informační infrastrukturu pro vzdělávání budoucí inteligence i pro badatelskou činnostvědeckých pracovníků.

XII. mezinárodní vědecká konferenceu příležitosti 110. výročí založení FAST VUT v Brněa XIV. výročí založení Stavebních veletrhů BrnoXII th International Scientific Conferenceon the Occasion of the 110 th Anniversary of the Foundingof the Faculty of Civil Engineering of Brno University of Technologyand the XIV th Anniversary of Building Fairs Brno20.– 22. duben 2009April 20–22, 2009Historie a současnost FASTThe Faculty of Civil Engineering, Past and PresentEditoři/Editors Marta Kořenská, Luboš PazderaVydavatel/Publisher AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM ® , s.r.o. BrnoPurkyňova 95a, 612 00 Brno, www.cerm.czNávrh obálky/Cover design Pavel KřepelaTisk/Print FINAL TISK s.r.o. OlomučanyVyšlo/Published 2009První vydání/First editionISBN 978-80-7204-629-4Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.The book has not been edited or proofread by the publisher.