Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

k u l t u r a a s p o l e č n o s tDESETILETÍ NA STOPĚNAUČNÉ LITERATURYKdyž se před deseti lety 20. dubna 2002 vyhlašovaly první cenyliterární soutěže Magnesia Litera, nebylo zdaleka jasné, zda se podaří naplnitstatutární záměr „podpory a popularizace kvalitních knih, původních českýchi překladových“. Celostátní laureátská rodina českých lvů, thalií a slavíkůovšem získala nového příbuzného, slynoucího počtem, leč nevalnéhotelevizního appealu a nezatíženého rozhazovačným bohatstvím.Otcovství projektu i jednotlivé kroky jeho realizace jsou jednoznačně spjatys osobností redaktora časopisu Týden, Pavlem Mandysem.Literární ocenění, jež každoročně uděluje SdruženíLitera, zastupuje obce spisovatelů i překladatelů,nakladatele a literárně-vědné instituce, včetně AV ČR.Soutěž má široké žánrové spektrum zahrnující prózu,poezii, literaturu pro děti, překladovou literaturu, naučnouliteraturu, publicistiku, ocenění nakladatelskéhopočinu i začínajících literátů a cenu čtenářů. Je i pokusemo hodnotovou orientaci laického čtenáře v labyrintukaždoroční úrody tisícovek titulů. V prvnímroce oceňování okolo 14 500, další léta přidalanejméně tři tisícovky navíc. Za deset let existenceprokázala Magnesia Litera svou svébytnost, stalase obecně vnímaným hodnocením knižní tvorbya objevila čtenářsky přitažlivá i oborově originálnídíla.Uplynulá doba umožňuje alespoň letmé bilancovánía zobecnění. Soustředíme se však pouze na kategorii,již hodnotila pětičlenná porota jmenovaná Akademií vědČR. Zastoupeni v ní byli jak vědečtí pracovníci Akademie,tak učitelé z vysokých škol (v posledních dvou letechpřibyl také zástupce Svazu knihovníků a informačníchpracovníků).V průběhu magnesiálně-literárního posuzování bylyhranice „akademické“ kategorie značně flexibilní. Začínalose s názvem populárně-naučná literatura, kterábyla vymezena pro původní české práce bez rozlišenížánrů a oborů; tedy široký rámec, v němž sepopularizační denominace názvu kategorie utápělav oborové šíři. Od třetího ročníku (2004) se názevzměnil na naučnou literaturu s určením, že jde o práceodborné povahy. Žánrový přetlak po třech letechuvolnila nová kategorie Litera za publicistiku. Od roku2010, kdy byla zrušena kategorie publicistiky, existujevšeobjímající žánrový deštník Litera za literaturu faktu,jakýsi literární Gemischtwarenhandlung. Všechny tytozdánlivě drobné změny v názvech „akademické“ kategorieodrážejí jisté rozpaky nad tím, co a jak má býthodnoceno, když přebývají tituly bez jednoznačnéhourčení domovské příslušnosti.akademickýbulletinab34Jakým způsobem a za využití jakých kritérií ses uvedenou rozmanitostí porota vyrovnala? Předevšímzásadními akcenty na objevnost, původnost i literárnízpracování hodnoceného díla. Do jisté míry porota zohledňovalataké čtenářskou srozumitelnost a společenskouaktuálnost díla. Počáteční roky poznamenalynejasnosti v širokém zadání žánru původní odborné literatury.Nakladatelství přihlašovala i specializovanélékařské monografie, jež se stávaly snadnou kořistívstupní etapy porotní selekce. Specializované monografieurčené a srozumitelné profesně vyhraněnémuokruhu erudovaných specialistů do soutěže nepatří.V této souvislosti připomeňme oborové rozdíly čtenářskéhovnímání. Historická monografie, v podstatě i původnípříspěvek, má k dobru bonus vlídného přijetí, vyplývajícíjak z celkové čtenářské orientace, vyšší mírysrozumitelnosti a snad i sebezpytovného syndromučeského hledání symbolů národní identity na tolikrátzpochybněném podloží. Práci akademické poroty, konfrontovanous rozplizlostí hodnoceného žánru, ulehčilonásledné vydělení publicistiky jako samostatné kategorie.Jistou korekcí pro vypjatě esoterické pohledy bylaokolnost, že v konečné míře se na hodnocení podílelo25 či 30 členů ostatních porot (platilo obecně provšechny kategorie), tedy jakýsi výsledný common sense.Zrušení kategorie publicistiky a ponechání nominacena výroku jednotlivých porot, jak tomu je v posledníchročnících soutěže, považuji za chybné a z hlediskačtenářů poněkud necitlivé. Tento osobní názor ovšemnení jednoznačně sdílen.Zběžný přehled vítězných titulů navrhovaných porotous garancí Akademie věd (nezapomínejme, žejen v posledních letech jde o samostatné rozhodnutítéto poroty) naznačuje zjevnou převahu historickýchmonografií. Zahájil ji již v prvním ročníku Vít Vlnass knihou Princ Evžen Savojský. O dva roky později tutopřevahu potvrdil Petr Maťa s titulem Svět českéaristokracie, dále v roce 2006 Jan Křen – Dvě stoletístřední Evropy – a nakonec Vratislav Vaníček s publi-