Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

t r i b u n aProfesionálníarmády se lehcemohou státnástrojem mocivyvolených.vytvořeny podmínky, jak zajistit lidem znalým a přemýšlivýmúčast na veřejném životě. Bezbřehá demokraciemá tendenci upadnout do demagogie,nejsou-li jasně nastaveny nezávislé pravomocisoudců a není-li pod sedativním vlivem fungujícíchzastupitelských a kontrolních orgánů opírajícíchse o názory znalců. Tak faktické zrušení doživotněvoleného areopágu, který byl strážcemústavy a chránil zákony, k němuž došlo za Efialta,vedlo k další nevyrovnanosti athénské demokratickévlády.Nejjasněji vyzařují tyto problémy a jejich důsledkyz děl Aristotelových, který získal nevelký, alepřesto jistý časový odstup od vzepětí i pádu demokraciev Athénách. Aristoteles uvažoval o spojenídemokracie s aristokracií, něco jako aristodemokracii,která by dala významný hlas lidem vědoucíma současně by zachovala jejich lidovou kontrolu.Tato myšlenka ožila i v novověku a je různými, častonepříliš viditelnými způsoby uplatňována i v etablovanýchdemokraciích.Podíváme-li se okolo sebe, tak i fungující demokraciemají rysy aristodemokracie. Profesionálníkontinuita ministerstev v Británii je zajištěna statutemvzdělaných a zkušených státních tajemníků,kteří neztrácejí své posty po volbách. Ve Spojenýchstátech je situace jiná, administrativa se po volbáchvymění, ale nutně ke svému fungování vyžadujespolupráci sítě státních výzkumných organizacía středisek, která monitorují všechny nejvýznamnějšíudálosti ve světě od infekčních onemocněníi ekologie až po ekonomický růst a stav veřejnýchzáležitostí. K tomu se druží i na státu nezávislé univerzitya síť specializovaných agentur. Je tedy z čehose učit, vybírat i získávat spolupracovníky prostátní správu. Že by takové podnětypřicházely v úvahu též u nás, byznamenalo porušení naší suverenityopírající se o jalová hesla jako„Evropě to osladíme“. Tedy ne navrhovat,jak pomůžeme evropskéintegraci, nýbrž jen jalově povykovat.Jak každý, kdo prošel mezinárodníscénou a něco nového na níuplatňoval, ví, respekt a suverénnípostavení je výsledkem soustavnéhomnohaletého usilování i zápolení.To platí nejen pro specializovanéobory, ale i pro státní správu.Ale vykládejte to novopečenýmakademickýbulletinab26„suverénkům“ čerstvě přišlým z újezdů nebo holčičkáma chlapečkům, kteří pro svou nevyzrálost předsebou mají jen vidinu úspěchu a bohatství za každoucenu.Od sestřihové nebo ostříhané demokracie bychomse mohli obrátit k dalším problémům demokratickévlády.Stojí snad za to zamyslet se i nad mocenskýmipákami, které mohou vyvracet demokracii. Mezi něurčitě patří bezpečnostní agentury, jež u nás, jakjsem se doslechl, zaměstnávají 50 000 lidí školenýchv nejrůznějších formátech násilných zásahů,kterým se říká „ostraha“. Pokud je tento odhadsprávný, počet zaměstnanců těchto agentur převyšujepočet policistů. Kdysi, za mého mládí, se takovéagentury zabývaly hlavně manželskou nevěroua byly zdrojem dobrých vtipů. Dnes představujímoc, která je využitelná i v politických bojích a můžeprofesionálně rozkládat i struktury naší demokracie.Nazrává čas, aby se jim přistřihla křídla ažpo kořeny brků.Podobně je tomu s profesionální armádou. Jak její dáno do vínku, poslouchá toho, kdo ji platí. Tak selehce může stát nástrojem moci vyvolených. Velmizřetelně se to ukázalo na vývoji demokratizačníchhnutí v arabském světě, kdy egyptská neprofesionálníarmáda odmítla vystoupit proti obyvatelstvu,zatímco profesionální lybijská armáda křečovitěpodporuje svého plukovnického chlebodárce. Prodemokracii, zvláště v menších exponovaných státech,má všeobecná branná povinnost svoje nezastupitelnémísto. Bez ní si nelze představit třebaŠvýcarsko nebo Švédsko. Že by se taková občanskápovinnost měla vést v jiném duchu, než jsmemy starší již zažili, je nasnadě.FOTO: DREAMSTIME.COM