Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

o b h a j o b y D S c .MOHYLOVÉ POHŘEBIŠTĚV BOROTICÍCHPracovník Slezské univerzity v Opavěa Archeologického ústavu AV ČR,Brno, v. v. i., prof. Stanislav Stuchlíkobhájil před komisí Archeologiedisertační práci Borotice. Mohylovépohřebiště z doby bronzové a získalvědecký titul „doktor historických věd“.S. Stuchlík patří k významnýmspecialistům v oblasti pravěkéarcheologie a je odborníkempředevším na problematikudoby bronzové, pohřebního ritu v pravěku a zkoumá také používání zlata v pravěku.Jeho bohatá publikační činnost má velkou citovanost doma i v zahraničí. Podílí se rovněžna výchově mladých vědeckých pracovníků. V Česku založil tradici pořádáníspecializovaných konferencí o starší době bronzové, které se pravidelně konají.Účastnil se také velkého množství terénních archeologických výzkumů.Pravěká archeologie se zabývá nejstaršími lidskýmidějinami před vznikem písma. Podle nejčastějipoužívaných materiálů se dělí na dobu kamennou,bronzovou a železnou. Vzhledem k dlouhému trvánía složité problematice se archeologové dnes při svépráci zaměřují na jednotlivé periody pravěku. Velmidůležitý úsek ve vývoji lidské společnosti představujedoba bronzová. Nástup této epochy není ve znamenípřevratných změn, ale projevuje se spíše plynulýmvývojem navazujícím na předchozí období. Její významspočívá hlavně v objevu nového materiálu – bronzu,který výrazně umocnil výrobní schopnosti člověka.Nové ekonomické možnosti se postupně promítlyprakticky do všech oblastí lidského života (např. přirozvoji zemědělství a dalších oborů), napomohly rozšiřováníobchodních kontaktů, přispěly ke společenskémurozčlenění společnosti, změnily nazírání naposmrtný život apod. K velmi důležitým a stále ještěnedostatečně probádaným etapám pravěkého vývojepatří závěr starší doby bronzové, kdy Moravu osídlillid věteřovské skupiny. Patrně ještě menší znalostimáme o střední době bronzové, kdy toto území obsadillid středodunajské mohylové kultury.Mimořádně důležité naleziště představuje mohylovépohřebiště v Boroticích na jihozápadní Moravě,jehož vyhodnocení a zařazení do celkového vývojese stalo námětem této doktorské práce. Pohřebištěbylo sice objeveno již v polovině 19. století, ale tehdejšíbadatelé nedokázali získané nálezy dostatečněklasifikovat. Další aktivity se uskutečnily v šedesátýchakademickýbulletinab20letech 20. století, ale hlavní odkryvy se udály až podvedením S. Stuchlíka mezi lety 1976–2002. Na mohylníkujsme prozkoumali téměř 130 hrobů, z nichžvíce než 80 patří do starší a střední doby bronzové,zatímco zbývající hroby náleží do doby laténské a doobdobí stěhování národů. Nejde sice o velké počty,ale pro poznání starší a střední doby bronzové naMoravě mají zásadní význam. V nedávné minulostibyly naše znalosti o pohřebním ritu lidu věteřovskéskupiny minimální a vědělo se jen o několika ojedinělýchhrobech a dále o pohřbech na sídlištích. Pohřebištěv Boroticích tak přineslo zásadní poznatky o duchovnímsvětě věteřovského lidu. Objevili jsme zdetotiž první nekropoli lidu věteřovské kulturní skupinyze závěru starší doby bronzové. Vedle běžných pohřbůse na ní podařilo rozpoznat některé neobvykléformy zacházení se zemřelými, jako jsou pohřby dětív nádobách, uložení zemřelého do žlábku lemujícíhohrobovou mohylu nebo sekundární otvírání hrobů.Druhá část pohřebiště patřila lidu středodunajskémohylové kultury ze střední doby bronzové. Z tohotoobdobí bylo mnoho hrobů a pohřebišť objeveno najiných nalezištích již v první polovině 20. století.V Boroticích však jde o první mohylník prozkoumanýmoderními metodami, takže jeho odkryv přinesl o tétoproblematice mnoho nových poznatků. Podařilo setaké specifikovat některé dosud neznámé nebo máloznámé formy pohřebního ritu, jako jsou příkopy kolemmohyl, pohřby v příkopu, trojhroby nebo vykrádáníhrobů.FOTO: ARCHIV AUTORA