Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u mPROLOMENÍTĚŽEBNÍCH LIMITŮKomise pro životní prostředí Akademie věd ČRprojednala v březnu loňského roku stanovisko,v němž vyzývala k dalšímu zachování a respektování územních ekologických limitů těžbyuhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Stanovisko bylo schváleno jednohlasně.Protože však v souvislosti s diskusí o přípravě nové státní energetické politiky ožívái ve vládě (v rozporu s jejím programovým prohlášením) myšlenka na prolomenítěchto limitů, Komise se po roce k problému vrátila znovu.Pokračujícímasivní sesuvysvahůpod zámkemJezeří(stav koncemkvětna 2011)Vtéto souvislosti Komise přivítala návrh dr. RadimaŠráma, aby její členové přijali pozvání zástupcůspolečnosti Czech Coal přímo do místa těžby velkolomuČeskoslovenské armády. Spojili jsme však tutonávštěvu, kterou nám těžaři nabídli ve formě tzv.„uhelného safari“ terénními automobily přímo do provozulomu, s vlastní pochůzkou nad horní hranou těžebníjámy v prostoru skalních řícení a sesuvů zemindo těžební jámy velkolomu Československéarmády (VČSA) pod zámkem Jezeří a zbytků arboretas výkladem geologa dr. Jana Marka. Podvečerníhoworkshopu se zúčastnili i občané dotčených obcíČernice, Horní Jiřetín a Litvínov i další hosté, aby simohli udělat obrázek o náladách a názorech obyvatelobcí ohrožených nadlimitní těžbou. Toto pojetí seukázalo jako velmi hodnotné z hlediska odbornéhoprogramu i využití času.Dopolední pochůzka pod zámkem Jezeří názorněukázala, jak problematické je dodnes tvrzení zástupcůVČSA z 80. let minulého století, že stabilitní problémyna jižních svazích Krušných hor, které se dotýkají nejensedimentární výplně pánve, ale i krystalinika, neexistují,že těžební společnost má změny v terénupod kontrolou a že se stačí jen postarat o záchyta bezpečné odvedení potoků a povrchových vod stékajícíchdo pánve mimo těžební jámu.Od velkého sesuvu čela svahu pod arboretem v roce2005 postupuje trhání svahů dál. Počínající sesuv,který jsme s dr. Janem Markem zaznamenali při posledníspolečné návštěvě pod Jezeřím na podzim 2010s poklesem na odtrhové hraně – tehdy cca 1,5–2,0 mza zimu a jaro, „odjel“ o desítky metrů, odhademo 40–60 metrů a vzal s sebou i těleso bývalé silniceI/13 a kus plata, na kterém byly ještě v roce 1990 položenykoleje důlní dráhy (později demontované).Objevují se i další zátrhy v silnici, v okolním terénus porostem, který v sesuvu vypadá jako po vichřici– stromy jsou pokácené a leží přes sebe a těžaři jenestačí odklízet. Na jiných sesuvech na straně odobce Vysoká Pec již padlé i stojící stromy v sesuvuakademickýbulletinab16těžaři pokáceli. Paradoxně tím ovšem snížili odparvody právě těmito stromy z tělesa sesuvu, což situacizhoršuje. A co hůř. Čerstvými sesuvy poklesl teréna váha hmot, které byly oporou dřívějších, již uklidněnýchpat sesuvů, způsobených nad tímto prostoremtěžbou bývalého hlubinného dolu Maršál Koněv; tabyla i kvůli tomu v polovině minulého století zastavena.Hrozí tedy, že se i tyto sesuvy nad bývalou silnicíI/13 znovu „rozjedou“. A to by nepříznivé důsledkytěžby rozšířilo vysoko nad těžební jámu do svahůJánského vrchu a do bezprostřední blízkosti zámkuJezeří. Těžaři se snaží vody z potoků a povrchovésplachy po srážkách zachycovat a provizorně odváděthadicemi jen mimo tělesa sesuvů, ale na solidnía stabilní odvodňovací díla již rezignovali poté, co sejim jejich části sesuly a ztratily původní funkci odvéstvody mimo těžební jámu. O to více ji teď musí čerpatvelkou čerpací stanicí u dna těžební jámy.VŠECHNA FOTA: ARCHIV AUTORA