Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

RUM VĚDY A TECHNIKYvíce důvěry vědcůmOtázkou, jak by mělo vypadat efektivní řízení vědy,se zabýval jeden ze čtyř nobelistů – Timothy Hunt.V úvodu britský biochemik ocenil úspěchy české vědyv oblasti chemie, zvláště mimořádný přínos výzkumuléků proti viru HIV, a pokračoval tezí, že vědunelze řídit direktivně. „Pro konkurenceschopnost Evropyje nyní rozhodující, aby se badatelé z jednotlivýchzemí mohli volně pohybovat, setkávat se a spolupracovatna řešení společných projektů.“ Problémje ale podle T. Hunta také v tom, že perspektivní mladívědci, kteří úvod své kariéry strávili např. v USA,nejsou po svém návratu do Evropy pod tlakem, abybyli podobně výkonní a úspěšní jako v zámoří.Další z přednášejících, zástupce Evropské komiseOctavi Quintana Trias, hovořil o přípravě 8. rámcovéhoprogramu a jeho prioritách. Jmenoval tři hlavní body,na které se evropští úředníci aktuálně soustředí:věda pro veřejnost, inovace a konkurenceschopnost,základní výzkum. Zmínil se také o Evropském výzkumnémprostoru (ERA). Stěžejní myšlenkou ERAje volný pohyb výzkumníků a znalostí v rámci Evropy,volný trh na poli výzkumu a otevřenost světu. OctaviTrias neopomenul ani problémy, které volnému pohybuv rámci ERA brání, jako jsou např. překážky v mobilitěvědců, národní strategie v rámci jednotlivýchstátů, nejasně formulované definice, pravidla či cíle.O propojení akademického a průmyslového výzkumuna příkladu společnosti New England BioLabspřednášel biochemik a molekulární biolog RichardJ. Roberts, který Nobelovu cenu získal (spolu s PhillipemA. Sharpem) za objasnění způsobu, jímž seu vyšších organismů – eukaryot – uskutečňuje dědičnýprogram, zakódovaný v genomové DNA. Úspěšnáspolečnost se během své pětatřicetileté existencevypracovala podle R. J. Robertse na jednu z klíčovýchinstitucí v oblasti biotechnologického průmyslu.Odpolední část programu patřila mj. vědcům z Akademievěd ČR, kteří se zúčastnili diskusního paneluEvropské výzkumné sítě – efektivita, výhody a úskalí.Debatu moderoval ředitel Ústavu molekulární genetikyAV ČR Václav Hořejší a kromě již zmíněných hostůFóra – J. E. King a O. Q. Triase – se jí dále zúčastniliPeter Šebo (Mikrobiologický a Biotechnologický ústav),Petr Svoboda (Fyziologický ústav) a rektor Českého vysokéhoučení technického v Praze Václav Havlíček.Meritum setkání tvořila témata, zdali (a jak) lze dosáhnoutvýraznější konkurenceschopnosti evropské vědy,jestli získá věda malých států na důležitosti nebo se rozmělnía ztratí či zda jsou cíle Evropského výzkumnéhoprostoru realistické nebo příliš optimistické a diktovanéVŠECHNA FOTA: ARCHIV ČESKÉ HLAVYabstraktními politickými proklamacemi. Podle VáclavaHav líčka omezuje vědce především přebujelá byrokracie.„Často se stává, že nad vlastní vědeckou prací vítězípolitické zájmy. Svou kritiku ale nesměřuji jen k Evropskéunii, nýbrž i České republice.“ Rektor ČVUT takéuvedl, že malé státy EU by se měly spíše orientovatna ty oblasti výzkumu a vývoje, v nichž jsou nejlepší.Ve stejném duchu hovořili i Václav Hořejší a PeterŠebo. Ti podpořili názor, že byrokracie kreativitua inovace zabíjí. Vyjádřili také svůj nesouhlas s finančnípodporou druhořadých projektů aplikovanéhovýzkumu z institucionálních prostředků. Naopak jepodle nich třeba vytvořit lepší podmínky pro vznikexcelentních pracovišť základního výzkumu, jejichžprostřednictvím se Evropa může stát konkurence -schopnou. Podle J. E. King by však i aplikovaný výzkumměl mít dostatečnou podporu. „V oblasti vědo živé přírodě jsme ve srovnání se Spojenými státy(co se týče množství publikací) na obdobné úrovni.V aplikacích dosažených výsledků ale výrazně zaostáváme,“konstatovala J. E. King.Souběžně s Fórem Akademie věd ČR se konalotaké Fórum České společnosti chemické s podtitulemChemie pro společnost 2011. Pozvaní hosté, mezi nimižbyli např. švýcarský nositel Nobelovy ceny za chemiiKurt Wüthrich, František Štěpánek z Laboratoře chemickérobotiky na VŠCHT Praha nebo Jan Konvalinkaz Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, se věnovalitématům jako chemie a inovace, chemik a jehosvět, chemie a cesta z krize ke kvalitní vědě apod. ■LUDĚK SVOBODA a MARKÉTA PAVLÍKOVÁ15Diskusního paneluEvropskévýzkumné sítě– efektivita,výhody a úskalíse zúčastnili (zleva):Peter Šeboz Mikrobiologickéhoa Biotechnologickéhoústavu AV ČR,Petr Svobodaz Fyziologickéhoústavu AV ČR,Václav Hořejší,ředitel Ústavumolekulárnígenetiky AV ČR,Václav Havlíček,rektor ČVUT,Julia Elisabeth King,prorektorka AstonUniversity,a Octavi QuintanaTrias, zástupceEvropské komise.