Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u mProjekt Česká hlava, který podporuje vědeckoua technickou inteligenci, uspořádal 19. května 2011desátý ročník mezinárodní konference Evropskéfórum vědy a techniky. Tématem jubilejního setkání,které se konalo v Rajské budově Vysoké školyekonomické v Praze, se stala Věda v měnícím sesvětě. Řečnické obsazení konference bylo tradičněexkluzivní a zřejmě vůbec poprvé se v Praze sešlihned čtyři nositelé Nobelovy ceny– Kurt Wüthrich (2002, za chemii), Carlo Rubbia(1984, za fyziku), Richard J. Roberts (1993,za medicínu) a Timothy Hunt (2001, za medicínu).Na Fóru zaznělo,že v loňském rocechybělo v Evropě800 000až 1 000 000pracovníků vevědě a výzkumu.Polovina všechstudentů,kteří odjíždějína doktorandskástudia do USA,se již zpět nevrací.Podle rektora Vysoké školy ekonomické RichardaHindlse je každoroční pražské fórum jedinečnouplatformou, na níž se setkávají nejen ti, kteří vědu dělají,ale také ti, kdo o vědě rozhodují, výzkum financují,a ti, jimž její výsledky slouží. „Fórum vytváří mostymezi izolovanými aktéry evropské vědy a ty Evropa,pokud chce být skutečně konkurenceschopná, potřebuje.Naše spolupořadatelství považujeme nejen zapříspěvek těmto snahám, ale i za možnost mezinárodníhozviditelnění a zvýšení prestiže naší školy.“Úvod dopoledního bloku přednášek patřil ministroviprůmyslu a obchodu Martinu Kocourkovi, který k zapl -něnému auditoru hovořil o nepříliš dobré konkurence -schopnosti České republiky. „V posledních letech sepozice Česka zhoršovala a loni se na světovém žebříčkuSvětového ekonomického fóra propadla o pětpozic až na 36. místo,“ konstatoval ministr. Jedinoumožností, jak čelit hospodářskému vzestupu asijskýchstátů, je podle něj podpora inovací. „Byť máČesko ve vědě a výzkumu špičkové výsledky, neumímeje aplikovat do komerční praxe. Podpora inovacíje proto jedním z pilířů Nové strategie konkurence -schopnosti na roky 2012 až 2020, kterou v současnostipřipravujeme“. Pilíři strategie mají být efektivníinstituce, kvalitní infrastruktura a ekonomika poháněnáinovacemi. Na její přípravě se podílejí expertiz praxe i odborníci z akademické sféry. Do projektu jeakademickýbulletinab14EVROPSKÉ FÓMéně byrokracie –zapojeno několik ministerstev a další klíčové úřadyveřejné správy.Zkušenosti a spolupráci britských univerzit s průmyslemna fóru prezentovala prorektorka Aston UniversityJulia Elisabeth King. Podle jejího názoru majíbritská univerzitní pracoviště silný ekonomický impakt,a spolupráci s průmyslem lze tak hodnotit jakoúspěšnou. „Inovace jsou pro současnou Evropu klíčovétéma. Jedině jejich prostřednictvím budemeschopni čelit globálním problémům, které nás v blízkébudoucnosti čekají.“Engelbert Ruoss, ředitel kanceláře UNESCO v Benátkách,referoval o pozici malých evropských zemív rámci evropského výzkumu. Vycházel předevšímz hodnocení, které se nedávno uskutečnilo mezi zástupcivýzkumných institucí zemí jihovýchodní Evropya jež se zaměřilo na otázky rozpočtu těchto vědeckýchinstitucí, z jakých zdrojů jsou financovány, jakémají výsledky apod. Při srovnání s ostatními evropskýmizeměmi je rozpočet těchto institucí nízký a takéfinancování ze státní kasy je omezené. Většina hodnocenýchinstitucí se téměř neúčastní evropskýchprojektů, a pokud ano, jen v malé míře. V posledníchletech však počet evropských projektů s účastí zemíjihovýchodní Evropy narůstá. Jedním z důležitých faktorůúspěšnosti těchto institucí je mezinárodní spolupráce.Ačkoli státy jihovýchodní Evropy mezi seboukooperují, měla by růst především spolupráce se zeměmiEvropské unie. Aktivní spolupráce se zahraničímje totiž klíčem k úspěchu. Engelbert Ruoss zastávánázor, že by si malé státy měly ve vědě a výzkumuvytyčit několik prioritních oblastí, užitečných předevšímna národní úrovni (např. medicína, životní prostředí,zemědělství a stravování, informační technologie)a v jejich rámci usilovat o excelenci. Zaměřit byse měly též na inovace, vylepšení technologií a jižzmíněnou mezinárodní spolupráci.