5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače 5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače

11.07.2015 Views

Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 8Superheterodyn je složen z pevně naladěného přijímače s přímým zesílením, který sev tomto případě nazývá mezifrekvenční zesilovač, a z předřazeného měniče kmitočtu. Měničkmitočtu uskutečňuje kmitočtovou transpozici signálů žádaných kmitočtů do pásmapropustnosti mezifrekvenčního zesilovače. Touto skladbou je možné využít dobrýchvlastností přijímače s přímým zesílením a při tom dosáhnout toho, že jak šířka propustnéhopásma, tak i zesílení se při přelaďování přijímače prakticky nemění. Vlastní měnič kmitočtu jetvořen směšovačem a místním oscilátorem zvaným heterodyn. V některých případech je předměnič kmitočtu zařazen vysokofrekvenční zesilovač, zvaný preselektor. Blokové schémajednoduchého superheterodynu s předzesilovačem ukazuje Obr. 3.2. Při idealizaci procesusměšování můžeme na výstupu směšovače získat čtyři kmitočtově odlišné signály (viz Obr.3.3) a to signály o kmitočtu fs a fh (pro které se směšovač chová jako zesilovač), signál okmitočtu fs+ fh a signál o kmitočtu |fs - fh|. Absolutní hodnotu musíme uvažovat proto, žekmitočet fh může být větší ale také menší než kmitočet fs.

Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 9Vstupní obvody přijímačů pro nízké a střední kmitočtyPřijímače pro tyto kmitočtové rozsahy pracují obvykle s neladěnými anténami. Používá setéměř výhradně vazba induktivní nebo kombinovaná vazba induktivní s kapacitní vazbounapěťovou (viz Obr. 4.4c, e, f). Ostatní typy vazeb při přelaďování přijímače ve velkémrozmezí kmitočtu způsobují značnou nerovnoměrnost přenosu napětí (Obr. 4.4a, b, d). Připoužití induktivní vazby vstupního obvodu s anténou můžeme vazební cívku volit s velkouindukčností (pak vazební cívka s kapacitou antény rezonuje pod dolním kmitočtem rozsahupřijímače), nebo s malou indukčností (pak vazební cívka spolu s kapacitou antény rezonujenad horním okrajem rozsahu přijímače). Výhodnější je provedení s velkou indukčností,protože při ladění přijímače směrem k vyšším kmitočtům klesá přenos napětí z antény,současně ale stoupá přenos vysokofrekvenčního zesilovače a tím se obě změny částečněkompenzují. Také samotné změny přenosu vazebního obvodu jsou pro tento případ podstatněmenší, než pro vazební obvod s malou indukčností.Vstupní obvody přijímačů pro vysoké a velmi vysoké kmitočtyPřijímače pracující na těchto kmitočtech obvykle pracují s laděnými anténami. Výjimkou jsouširokopásmové přehledové přijímače, které vzhledem ke své funkci musí mít anténuširokopásmovou. Laděné antény mají jednoznačně definovanou impedanci. Obvykle jsou napracovním kmitočtu vyladěné do rezonance a jejich výstupní impedance má ryze odporovýcharakter. Vstupní obvody přijímačů pro vysoké kmitočty jsou obvykle konstruovány sdvojitou transformátorovou nebo dvojitou autotransformátorovou vazbou. Záleží na tom, zdaje anténní svod symetrický nebo nesymetrický (koaxiální kabel). Několik typických zapojenívstupních obvodů pro oblast VKV je na Obr. 4.9. Vedle těchto zapojení se např. u televizníchpřijímačů používají vstupní obvody ve tvaru laděných článků Π nebo T, které mohousoučasně plnit funkci transformátorů impedance.

Punčochář, J: AEO; <strong>5.</strong> <strong>kapitola</strong> 8Superheterodyn je složen z pevně naladěného přijímače s přímým zesílením, který sev tomto případě nazývá mezifrekvenční zesilovač, a z předřazeného měniče kmitočtu. Měničkmitočtu uskutečňuje kmitočtovou transpozici signálů žádaných kmitočtů do pásmapropustnosti mezifrekvenčního zesilovače. Touto skladbou je možné využít dobrýchvlastností přijímače s přímým zesílením a při tom dosáhnout toho, že jak šířka propustnéhopásma, tak i zesílení se při přelaďování přijímače prakticky nemění. Vlastní měnič kmitočtu jetvořen směšovačem a místním oscilátorem zvaným heterodyn. V některých případech je předměnič kmitočtu zařazen vysokofrekvenční zesilovač, zvaný preselektor. Blokové schémajednoduchého superheterodynu s předzesilovačem ukazuje Obr. 3.2. Při idealizaci procesusměšování můžeme na výstupu směšovače získat čtyři kmitočtově odlišné signály (viz Obr.3.3) a to signály o kmitočtu fs a fh (pro které se směšovač chová jako zesilovač), signál okmitočtu fs+ fh a signál o kmitočtu |fs - fh|. Absolutní hodnotu musíme uvažovat proto, žekmitočet fh může být větší ale také menší než kmitočet fs.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!