28 | HISTORIE | ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUMHledám potomkyZn. Strýček ze středověkuUNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM ZAČÍNÁNA HRANICI MOSTECKA A TEPLICKA PÁTRATV OBCÍCH, KTERÉ ZANIKLY VE STŘEDOVĚKU.HLEDAJÍ SE I POTOMCI JEJICH OBYVATEL.VYKOPÁVKY MAJÍ ODHALIT, JAK ŽILI LIDÉNAPŘÍKLAD VE STŘEDOVĚKÉM VOLKÉŘOVĚA NESVĚTICÍCH. PRÁVĚ V NESVĚTICÍCH CHTĚJÍARCHEOLOGOVÉ ODKRÝT HROBY Z 12. AŽ 15.STOLETÍ, SPOLU S ANTROPOLOGY ODEBRATVZORKY DNA A POROVNAT JE SE STAROUSEDLÍKYZ MARIÁNSKÝCH RADČIC A OKOLNÍCHVSÍ. PODOBNĚ PŘED ČASEM POSTUPOVALMEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ PŘI ZKOUMÁNÍ VÍCENEŽ PĚT TISÍC LET STARÉ MUMIE ÖTZIHO.OSTATKY SLAVNÉHO ZMRZLÉHO MUŽE SE NAŠLYV ALPÁCH POBLÍŽ RAKOUSKO-ITALSKÝCH HRANICA ANTROPOLOGŮM SE DÍKY DNA PODAŘILO NAJÍTJEHO DNEŠNÍ VZDÁLENÉ PŘÍBUZNÉ.TEXT: MGR. MICHAL SOUKUP, REDAKCE POHLEDY <strong>AMB</strong>FOTO: ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČRNa konci srpna se na Obecním úřadě v MariánskýchRadčicích konala neformální tiskovákonference, kde byli zástupci médií a hostéseznámeni s celým projektem. Mgr. MichalSoukup a Mgr. Petr Čech z Archeologickéhoústavu Akademie Věd ČR podali ucelený výklado metodách a postupu výzkumu v tétozajímavé lokalitě. Ta je díky přístupu Severočeskýchdolů Chomutov, v jejichž těžebnímpředpolí dolu Bílina se území nachází, připravenavydat svá tajemství. Projekt je unikátnísvým širokým geografickým a časovým záběrem.Jen málokde se daří projekt takovéhorozsahu uskutečnit, naráží se na vztahy vlastnictvípozemků a na omezený čas výzkumu.Naopak toto území má jen jednoho vlastníka,vstřícného výzkumu nad rámec, stanovenýzákonem. „Před samotnou důlní činností probíhajíobvyklé záchranné transfery živočichůa geologické průzkumy „naslepo“. Tento projektje však jiný v tom, že při postupu těžbyasi 100 metrů za rok a úctyhodné vzdálenostirypadla od zkoumaného území, zbývá nadetailní zmapování celého předpolí několiklet. Máme tak neopakovatelnou možnost všedůkladně prozkoumat a vyhodnotit dříve, nežse na tomto území, kde nebudou těžbou dotčenažádná města ani obce, vytvoří jezeroBílina…,“ řekl Ing. Vladimír Budinský, ředitelkomunikace a strategie Severočeských dolůChomutov.Archeologický ústav Akademie věd ČR začínápátrat po osudech středověkých obyvatelMostecka a Teplicka. Průzkum se uskutečnína území o rozloze téměř šesti kilometrůčtverečních. Archeologové pátrají po stopáchobcí, které zmizely okolo roku 1500. Za pomocimoderních přístrojů a použitím nejnovějšíchmetod chtějí nahlédnout pod povrchdnešních polí a luk. Podobně jako v knize budouarcheologové číst v půdě. Dozví se, kdeve středověku stály domy, jak vypadaly, jacílidé v nich žili, čím se živili, kudy vedly cestya kde se pohřbívalo. Příběhy středověkýchlidí propojí se životy dnešních obyvatel MariánskýchRadčic a okolních vsí. Starousedlíkům,kteří se budou chtít zapojit do výzkumu,odeberou vzorky DNA a porovnají je s DNAz kosterních nálezů. Zjistí tak, jestli v regionužijí potomci středověkých obyvatel Mosteckaa Teplicka. Tato oblast byla totiž v dějináchněkolikrát postižena masivní výměnou obyvatel.Velkou ranou pro region byly husitskéválky, kdy katolické severozápadní Čechyopakovaně napadaly husitské armády a masakrovalymístní lid. V dalších staletích regionprožil několik morových ran. Značné ztráty naživotech jsou také spojeny s válečnými událostmiTřicetileté války, napoleonských váleka 2. světové války. Nejmasivnější výměna obyvatelv regionu proběhla po 2. světové válcepři odsunu německého obyvatelstva. Archeologovéchtějí zjistit, zda potomci původníchobyvatel Nesvětic přežili v regionu dodnes.Pokud se podaří odhalit, že v MariánskýchRadčicích a okolí žijí potomci středověkýchobyvatel této lokality, umožní to zcela novývýklad dějin. Jde o téma, které zatím nenídostatečně probádané. Většinou se hovořío tom, že v regionu většina středověkých obyvatelnepřežila, nebo nezůstala. Bádání komplikujefakt, že dochované písemné pramenyobsahují pouze obecné informace, které jenzřídka hovoří o osudech konkrétních lidí. Díky
používání moderních přírodovědných metodmohou historikové získat odpovědi na otázky,ke kterým by s použitím písemných záznamůneměli šanci dospět.Samotným vykopávkám předcházela rozsáhlápříprava. Archeologové se řadu měsíců věnovalizkoumání archivních dokumentů, starýchmap a literatury. Důlní mapy studovali předevšímproto, aby přesně věděli, kde je terénzměněn hlubinnou těžbou 19. a první poloviny20. století. Navštívili i řadu muzeí a sbíraliinformace o všech starých archeologickýchnálezech. V rámci přípravných prací došlotaké na letecké snímkování krajiny, povrchovýa geofyzikální průzkum. Do příprav jsouzapojeni i specialisté ze Severočeských dolůChomutov, kteří se zabývají geodezií a geologií.Týmy spolupracují proto, že archeologovéjsou předvojem horníků. Až lokalitu prozkoumajíodborníci na historii, dojde za několiklet na těžbu hnědého uhlí a následně se totoúzemí promění v budoucí jezero Bílina. Dovýhradně vědecky zaměřeného projektu jsouzapojeni špičkoví vědci z České republikyi ze zahraničí. Hlavním partnerem výzkumuArcheologického ústavu Akademie věd ČRjsou Severočeské doly Chomutov. Naplňujítak svou dlouhodobou strategii pracovat s respektemke krajině, dějinám a pomáhat lidemžijícím v okolí dolů.Projekt, na jehož počátku stál náhodný snímekz vojenského letadla, které v rámcifotogrametrického leteckého mapování oblastiMariánských Radčic zaznamenalo tzv.porostné příznaky pradávného osídlení, předpokládámezinárodní spolupráci s universitouv polské Wroclavi a vybranou saskou universitou,z české strany se zapojí plzeňská universita,neboť toto území má mnoho historickyspolečného právě pro tyto země. (PI)
Change language