AMB Září 2012

16 | TRENDY | BYDLENÍdomů a veřejných prostor, protože nic jinéhoneumíme,“ shrnuje lakonicky Libor Kudrna.Důležitý je podle něj hlavně rozvoj místníchkomunit – ten je ale velmi těžko uchopitelný.Chomutovská pobočka humanitární organizaceČlověk v tísni provedla rozsáhlý průzkummezi třemi stovkami mladých lidí nad 12 leta výsledky nejsou optimistické. „Investice dobarevných paneláků a dětských hřišť nepřinášížádnou kvalitativní změnu do života mladýchlidí. Největší problém, s nímž se setkáváme,jsou „drogy z nudy“. Stále se budují hřiště promalé děti, ale co mají dělat ti starší? Bohužel,peníze jdou většinou jen do fyzické obnovy, nedo lidí,“ říká Marek Koranda z organizace Člověkv tísni. Odpovídají tomu i výsledky průzkumuReNewTown – respondenti si nevzpomnělina žádnou akci či investici, která by jimpomohla jako komunitě. „V současné době jevelmi proklamována podpora participace obyvatel,což běžně ukládají podmínky pro čerpánídotací z veřejných zdrojů. Mnohdy se to aleomezuje jen na formální stránku a komunityve skutečně o ničem nerozhodují,“ shrnujezpráva. Zároveň si ale klade otázky, zda jsouvůbec místní komunity schopné identifikovatsvé zájmy a účastnit se na rozvoji své čtvrtě.„Má například smysl budovat nová parkovacímísta, což může zapříčinit další zvýšení počtuautomobilů? Kde je vlastně hranice veřejnéhozájmu? Na jaké názory občanů tedy skutečnědát?“Nejsme v tom samiVe východní a střední Evropě žije v podobnýchaglomeracích, vystavěných s bleskovourychlostí po druhé světové válce, na 200milionů lidí. A stejně jako u nás si většinousamosprávy s problémy sídlišť neví rady a radějije odsouvají. Projekt ReNewTown se taksnaží najít ta nejlepší řešení z pěti postsocialistickýchzemí Evropy. Za příklad sídliště, kdejsou obyvatelé skutečně spokojeni, je dávánUrsynów, přezdívaný „ložnice Varšavy“. Čtyřipětiny respondentů považují tuto panelákovoučtvrť za atraktivnější než Varšavu jakocelek a žádný z respondentů neplánuje stěhování,motivované zlepšením podmínek bydlení.Není asi náhoda, že většina zajímavýchřešení zatím tedy přišla z Polska. „V Krakověse otestuje model pro rozvoj kulturního a sociálníhopotenciálu zaostávajících čtvrtí formouvybudování centra zábavy a umění, ve slovinskémměstě Velenje se nevyužitý prostor mezipanelovými domy promění v outdoorové fitnescentrum,v Praze 11 vyroste centrum pro maléa střední podnikatele a ve slovenském městěHnusta se otevře muzeum socialistických kuriozit.Co mají tyto dílčí projekty společného?Především zapojení místní komunity a vytvořeníspolupráce širokého okruhu aktérů odpolitiků, úředníků, architektů přes podnikateleaž po občany a neziskové organizace,“ tvrdíDana Krejsová z Regionální rozvojové agentury.Mezi zajímavé nápady patří třeba polské„odpoledne na střeše“ - projekt na využití rovnýchpanelových střech pro rekreaci obyvatel.Že zapojení místních nemusí být vždy kritickýmbodem projektu, zas ukazuje slovinskéměsto Velenje. Více než 70 procent místníchv průzkumu uvedlo, že je ochotno se zapojitdo práce. A skutečně se tak stalo. Na sídlištivznikla nahodilá skupina mladých lidí, kteřísi v odkazu na Lennonovu píseň dali názevWorking Class Heroes a kteří pomohli zaplnitprázdné plochy mezi paneláky hřišti a odpočinkovýmizónami. A protože jsou tato místadílem místních lidí, všichni věří, že vydrží délenež průměrné dětské hřiště v Chanově.