stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy

pražská konzervatoŘa Ředitel pavel trojan Petar ZapletalPodle definice, obsažené ve Slovníku české hudební kultury,označuje slovo konzervatoř speciální typ odbornýchhudebních škol. Heslo uvádí: Učilištěm světové pověsti jeKonzervatoř v Praze, zpočátku soukromý ústav založenýJednotou pro zvelebení hudby v Čechách, s výukou proorchestrální hráče od 1811… K založení soukromého ústavudalo popud několik vlasteneckých šlechticů, kteří 25.dubna 1808 vydali PROHLÁŠENÍ o nezbytnosti výchovyvýkonných umělců v Čechách.V čele ústavu stály v průběhu jeho existence významnéosobnosti českého hudebního života: Bedřich DionýzWeber, Jan Bedřich Kittl, Josef Krejčí, Antonín Benewitz,Antonín Dvořák, Karel Knittl, Jindřich Kàan z Albestu;v letech 1919-1945, kdy byla jeho součástí mistrovská školase statutem školy vysoké, vedli ústav rektoři VítězslavNovák, Josef Bohuslav Foerster, Karel Hoffmeister, JosefSuk, Karel Hoffmann, Vilém Kurz, Jaroslav Kocian, LadislavZelenka, Jaroslav Křička; administrativně ho řídiliFrantišek Spilka, Otakar Šín, dr. Josef Branberger,Jan Miroslav Květ, Vojtěch Bořivoj Aim, dr. Václav Holzknecht,jenž byl jmenován ředitelem poté, co poslání mistrovskéškoly převzala nově zřízená Akademie múzickýchumění, stál v čele konzervatoře až do roku 1970; po němpřišli Jan Tausinger, František Martiník, František Kovaříčeka Věroslav Neumann. Skladatel Pavel Trojan (1956)převzal ředitelskou funkci od prosince roku 2004. Skladbustudoval Trojan u Ilji Hurníka a Jiřího Pauera (1977-1992). K jeho skladatelským úspěchům patří mj. Sonátapro housle (1984), Musica per archi (1986), Klavírní trio(1995), Pocta trentské katedrále pro orchestr (2001); jehoopera Bylo nás pět (2002) byla uvedena v rámci programůfestivalu Pražské jaro v roce 2003. Trojan komponuje takéscénickou a filmovou hudbu (mj. hudba k filmu režiséraJiřího Krejčíka Nepočestná).Začnu velmi osobní otázkou: s jakými pocity jste se předdvěma lety ujímal – obrazně řečeno – ředitelského žezla?Na pocity příliš mnoho času nebylo… Konkurs byl v říjnu,pak se do 22. prosince čekalo na rozhodnutí. Bylo třeba vyřešitřadu aktuálních problémů (např. uzavřít hospodařeníza předcházející rok atd.). Můj předchůdce Věroslav Neumannnám na jaře roku 2004 dosti nečekaně oznámil, že zezdravotních důvodů odejde. Do ustanovení nového ředitelebyl řízením školy pověřen Mgr. Aleš Kaňka. Nevzniklo tedyžádné mezivládí…V řadách pedagogického sboru ale působíte už déle, a odroku 1992 jste zastával i funkci ředitelova zástupce. Tonepochybně Vaše „šéfovské“ začátky ulehčilo?Působím na konzervatoři od roku 1986. Nastoupil jsem –nepočítám-li krátkodobá pedagogická působení na Základníchuměleckých školách (kde jsem třeba taky korepetovalbaletnímu oddělení u prof. Peškové, učil klavír a hudebnínauku) – po vojně a učil jsem hudební teorii a o něco pozdějiskladbu. Vždycky jsem si této příležitosti – vyučovat naPražské konzervatoři – velice považoval. Po jmenování ředitelemsamozřejmě dominoval pocit obrovské zodpovědnosti.Práci v čele školy pokládám za hlavní úkol této etapy svéhoživota.rozhovory 5Po léta nesl ústav název Státní konzervatoř hudby; pak bylnázev změněn na Konzervatoř v Praze, dnes visí na budověv ulici Na Rejdišti, kde ústav sídlí, nápis Pražská konzervatoř.Proč došlo k těm změnám, zejména k té poslední?Ve světě je název Pražská konzervatoř asi nejužívanější –podobně, jako názvy Moskevská nebo Pařížská konzervatoř.Vím ovšem, že po dlouhá léta platil termín Státní konzervatořhudby, který je pro starší generaci názvem pevně vžitým.Změny v názvu se nedějí z vůle školy; je to zpravidla spojenose změnou zřizovatele. Až do nového územního uspořádáníČeské republiky jsme byli zřizováni Ministerstvem školství,mládeže a tělovýchovy; teď je zřizovatelem Hlavní městoPraha. Ale o název Pražská konzervatoř jsme požádali sami;název Konzervatoř, Praha 1, Na Rejdišti 1, jak se škola přednedávnem oficiálně nazývala, nebyl dobrý.V řadách pedagogického sboru působili v průběhu časupřední čeští instrumentalisté (kromě už výše uvedenýchtaké např. Josef Slavík, František Ondříček, Jan Kubelík,Ferdinand Laub, Jaroslav Kocian, Otakar Ševčík, v Brně,kde existovala tzv. expozitura, i Leoš Janáček, dále OtakarOstrčil, Václav Talich, Karel Hoffmann, Jiří Herold,Ladislav Zelenka, Adolf Mikeš, Jan Heřman, Josef Klička,Bedřich Antonín Wiedermann, Metod Doležil a mnozídalší umělci). Už ve školním roce 1954-55 tu učilo 107 stálýcha 26 externích pedagogů. Tolik vyučujících má málokteráškola u nás; v době, kdy ředitelem byl Jan Tausinger,kladli si dokonce pražští muzikanti na potkání navzájemokřídlenou otázku: Jak to, že ještě neučíš na konzervatoři?…Zajímá mě, jak je to dnes?Pedagogů je dnes u nás zhruba dvě stě padesát. Když se toale přepočte na „celé“ pracovníky, je to cca 170 celých úvazků.Z toho vidíte, že řada pedagogů působí u nás v úvazcíchkratších. Týká se to té části uměleckých pedagogů, kteří jsoutřeba členy České filharmonie, orchestru Národního divadla,významnými komorními hráči, či žádanými sólisty. Paklogicky nemohou převzít celý úvazek v rozsahu 21 hodin.Nicméně mnozí tito umělci u nás učí v některých případechčtrnáct, šestnáct, někdy i dvacet hodin týdně, což se blížíúvazku pedagogů v hlavním pracovním poměru.Jan Tausinger sem přivedl řadu významných osobností českéhohudebního života, např. Ilju Hurníka, Emmu Kovárnovouad. V té době jsem tu studoval i já; byli tu Jindřichfoto archiv