stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy

14festivaly, koncertyDruhý objev hned následoval – malé oratorium Mary Magdalenepro smíšený sbor, soprán a varhany exilového skladateleAntonína Tučapského (žije v Anglii) asi nebylo českoupremiérou skladby z roku 1991, ale zhudebněná poema BorisePasternaka z románu Doktor Živago, zpívaná v anglickémoriginálu dalším objevem podvečera japonskou sopranistkouNao Higano (ta působí pro změnu zase v Bratislavěi Brně), svým novozákonním obsahem a hudebním jazykemtrochu připomínajícím moravský folklór posluchače v nezcela zaplněném sále rozhodně upoutala.I v dalších dílech – v Liturgické mši Zdeňka Pololáníka akompozici nazvané Proprium festivum monasteriense PetraEbena a zejména v nadšeně aplaudované Modlitbě přítomnéhoautora Zdeňka Lukáše, v níž se ke sboru a varhanám(Jan Steyer) přidává ještě bicista (Václav Mazáček na balkóněu varhan) Košler se sborem dokázal, že i různé polohysoudobé duchovní hudby zvládá na výbornou. Nebylo divu,že úspěch podvečera u publika byl převeliký. •moravské klavírní trioPraha, Rudolfinum Julius HůlekDramaturgie koncertů mívá svá zafixovaná pravidla. Protovítáme, když dojde k nějaké překvapující změně, napříkladkdyž máme příležitost slyšet díla neznámá nebo nově objevená.Takového zážitku se hojnou měrou dostalo návštěvníkůmkoncertu pořádaného Českým spolkem pro komorníhudbu (Sukova síň, 22. 2.) díky Moravskému klavírnímutriu v obsazení Jiří Jahoda (housle), Miroslav Zicha (violoncello)a Jana Ryšánková (klavír).Inspirativní večer začal Triem pro klavír, housle a violoncelloc moll, op. 2 - dílem teprve patnáctiletého Josefa Suka. Jistě,kompozičně je tam spousta přešlapování na místě, ale najdemei řadu skvělých nápadů a jiskrných míst. Mladí moravštíinterpreti právě tohle cítili a náležitě to podali. Hráli splným nasazením a chvílemi možná i s poněkud nadsazenýmtemperamentem. Ale chyba to rozhodně nebyla. Na pozadívýrazové exploze byla jasně patrná jistota výborně zvládnutétechniky, souhry intonační i rytmické i přesvědčivéhoagogického uvolnění. Tuto charakteristiku lze vztáhnout nakoncert jako celek.Pro ctitele Leoše Janáčka bylo skutečným objevem provedeníjeho Klavírního tria na motivy povídky „Kreutzerovasonáta“. Ke genezi a osudu této v podstatě neznámé Janáčkovyskladby se váže celý příběh. Zatímco původní klavírnítrio, ve své době příznivě přijaté, upadlo v zapomnění,z jeho hudebního materiálu povstalo dílo nové, Janáčkůvznámý a všeobecně uznávaný První smyčcový kvartet sestejnou tematickou charakteristikou. Rekonstrukce klavírníhotria učiněná na základě kvartetní verze (původní autografje bohužel nezvěstný) je dílem muzikologa, skladatelea předního janáčkovského editora Jarmila Burghausera.Odvažuji se tvrdit, že výsledný dojem ze srovnání obou verzíje vyvážený.Vrcholným opusem večera bylo Klavírní trio a moll, op. 50Petra Iljiče Čajkovského, názorně zjevující přednosti i úskalížánru klavírního tria. Hodinového kolosu plného úžasnýchnápadů, proměn a dramatického dění se interpreti zmocnilis nepolevující vehemencí a vskutku profesionální solidnostía přesvědčivostí. Nicméně pravým vyvrcholením večera sestal až přídavek - úprava předehry k opeře Ruslan a LudmilaMichaila Ivanoviče Glinky pro klavírní trio, kterou vypracovalvioloncellista souboru Miroslav Zicha. Věru zdařilá,kompozičně i interpretačně poctivě „odvedená“ práce! •Moravské klavírní trio: zleva Jiří Jahoda, Jana Ryšánková a Miroslav Zichafoto Zdeněk CHrapek