stáhnout v pdf - Hudební Rozhledy

8rozhovoryHelmuth Rilling, letos v květnu třiasedmdesátiletý, si vysloužiltitul „bachovský papež“. Je nicméně luterán, svouhudební kariéru začal ve stuttgartském evangelickém kosteleGedächtniskirche. Po studiích v Itálii a USA založilv Německu v roce 1954 pěvecký sbor Gächinger Kantorei,s nímž interpretuje nejen Bacha, ale i novější autory ažk Brahmsovi, Dvořákovi či Pendereckému. Roku 1965 stálu zrodu orchestru Bach-Collegium Stuttgart. Stal se v oboruduchovní hudby světoznámým, a to zejména poté, co natočildvě stovky Bachových duchovních kantát. Byl prvnímněmeckým dirigentem, kterému bylo dovoleno vystoupitv Tel Avivu a řídit Izraelskou filharmonii. V roce 1995, padesátlet po skončení války, prezentoval Evropě Rekviem smíření,které z jeho podnětu napsalo 14 skladatelů různýchnárodností, včetně českého autora Marka Kopelenta. Prahapoznala Helmutha Rillinga a jeho proslulé hudební souborypoprvé až v roce 1985 při bachovských oslavách. Od tédoby v Čechách hostoval již několikrát. Například v roce1994 s Českou filharmonií nastudoval a v Praze uvedl Mendelssohnovobiblické novozákonní oratorium Paulus, prosluléromantické dílo, českému publiku po desetiletí záměrněnepřipomínané. Starozákonní Mendelssohnovo oratoriumEliáš, s nímž přijíždí k České filharmonii letos v dubnu,dirigoval v Praze na samém začátku roku 1989; vzpomíná naty dny jako na nezapomenutelné okamžiky – především prosilný pocit spojení umění a života. Bylo zde podle něj tehdycítit již velmi silné politické napětí a byly přímo slyšet i ohlasyz ulic. V roce 1987 Rilling v Československu uvedl skladbyJana Dismase Zelenky a Viktora Kalabise, o rok pozdějiv Praze natočil s českými umělci desku s hudbou FrantiškaXavera Brixiho. Vedl v Praze počátkem 90. let rovněžveřejný interpretační kurs pro naše mladé dirigenty a pěvce– Bachovu akademii. V české metropoli v 90. letech dirigovalještě Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho a Mšiza Rossiniho, která vůbec poprvé zazněla až roku 1988, 120let po svém vzniku. Napsalo ji 13 italských autorů z Verdihoiniciativy a měla být provedena k ročnímu výročí úmrtíGioacchina Rossiniho.Když dirigent Rilling na dálku odpovídal před měsícem nanásledující otázky, právě odjížděl k pohostinským vystoupenímdo kanadské Ottawy. „Na dny strávené v Praze s Eliášemse už nyní moc těším. Byl jsem šťasten, že jsem mohlv minulosti v Praze pobývat a pracovat při tom s řadouvynikajících českých hudebníků a pěvců. Od poslední návštěvyvšak uplynulo nějak mnoho let…!“ .foto Daniel Vassnávratyhelmutha rillinga Petr VeberKteré okamžiky ve svém uměleckém životě nacházíte jakoklíčové?V životě každého hudebníka je nějaký důležitý uzlový bod,nějaká křižovatka, od níž se odvíjí další směřování a jehoumělecký vývoj. Narodil jsem se ve Stuttgartu a ve Stuttgartu– na Vysoké hudební škole – jsem také absolvoval prvnítři roky svých hlavních hudebních studií. První křižovatkoubylo pozvání od Fernanda Germaniho, tehdejšího varhaníkau sv. Petra v Římě. Studoval jsem u něj v Římě dva roky.Myslím, že mi to skutečně otevřelo obzory do mezinárodníhohudebního světa.Pak jste se vrátil do Německa?Po studiích jsem začal pracovat jako kantor a varhaník vestuttgartském kostele Gedächtniskirche. V šedesátých letechjsem se pak stal dirigentským žákem Leonarda Bernsteinav New Yorku. Jeho přístup k hudbě na mě udělal hlubokýdojem a velice mě ovlivnil. V prvních letech jsem předtímbýval soustředěn na varhany; tehdy jsem se však víc začalvěnovat dirigování.Jste spokojen se sborem Gächinger Kantorei? Patříte k sobějiž přes padesát let…Se svým sborem jsem velmi spokojen, jsem šťasten, že homám. Založil jsem ho už jako student v obci Gächingennedaleko Stuttgartu, společně s přáteli. O jedenáct let pozdějijsem pak založil instrumentální protipól, kontrapunkt– Bach Collegium Stuttgart. Využívajíce obou seskupení,uspořádali jsme spoustu koncertů po Německu, později iv zahraničí, zvláště ve Spojených státech amerických a vJaponsku. Sbor je nadále a pořád úžasná parta a vynikajícísoubor. Nedávno jsme společně nastudovali Mozartovu Mšic moll a jeho Rekviem, a to s Izraelskou filharmonií v Izraeli.Koncem února jsme pak měli Bachovský týden. Jeho tématembyly Matoušovy pašije – a sbor byl fantastický.Jsou ve vašem životě ještě další klíčové okamžiky?Objednávka od nakladatelství a vydavatelství Hänssler-Verlag,natočit pro ně všech dvě stě duchovních kantát JohannaSebastiana Bacha, byla v těch letech asi nejdůležitějšímokamžikem v mé dráze. Ještě nikdo to předtím neudělal apro mě se tento úkol stal výjimečným podnětem a výzvou.Pokud by – mimochodem – někdo srovnával první nahrávkyz počátku sedmdesátých let s posledními z osmdesátých let,asi by dobře mohl pozorovat a popsat vývoj mého osobníhobachovského interpretačního stylu… Úkol s duchovnímikantátami jsme dokončili k jubilejnímu roku 1985. K dalšímuvýročí – k roku 2000 – jsme pak projekt pro vydavatelstvíHänssler rozšířili na natočení všech Bachových skladeb.