Článek: VILA NAD JEZEREM - Architekt

VILA NAD JEZEREMTOP REALIZACE 5SEVERNÍ ČECHYLUDĚK RÝZNER / OK PLANPŘIPRAVILI JULIUS MACHÁČEK A MICHAL JANATAInvestor Vily nad jezerem chce, jako soukromápřijdou se zcela odlišnými přístupy, přitomresp. terasou (venkovní krb s chráněnýmosoba, zůstat v anonymitě a nepřeje si rovněž,akceptovatelnými v rámci zadání. Obrátil seposezením může být i v této zóně, ale nejlépeaby na stránkách tisku byla místně lokalizovánana Markétu Cajthamlovou, Jiřího Suchomela,v 2. zóně).stavba, kterou dnes představujeme jakoLuďka Rýznera, studio HŠH a Josefa Pleskota.TOP REALIZACI. Pochopitelně jeho přáníPosledně jmenovaný se musel pro jinou práci2. pobytová zóna: kuchyně, jídelna, obytnýrespektujeme – přece jen nás však omeziloomluvit, a tak v „soutěži“ zůstali čtyři tvůrci.prostor se zvláštní plochou pro velkoplošnév pojetí celého materiálu, kde nemůžemeZajímavé bylo, že zadání inspirovalo profesoradomácí kino, příslušenství pro hosty, pracovnapodrobněji představit danou lokalitu, jejíSuchomela k tomu, že stejný úkol, na kterémmajitele se samostatným příslušenstvím,historicko-stavební vývoj, kontext stavbypracoval sám, zadal k řešení svým studentůmskladové a návštěvnické zázemí, respektives okolím a další skutečnosti. Přes tatoarchitektury na liberecké TUL.zimní zahrada, vše propojeno s venkovníomezení je geneze zrodu této novostavbyVšechny čtyři studie, které dokumentujízahradou. Výstupy ven z jídelny, kuchyněnatolik zajímavá, že se pokusíme ji přiblížit copřístupy oslovených autorů, na následujícícha pracovny, chráněné před deštěm.nejzevrubněji.dvoustranách přetiskujeme – včetně jednéInvestor hledal „svůj dům“ opravduze studentských prací. Studii architekta3. klidová zóna: ložnice majitele s velkoudůsledně a neponechal nic náhodě. FatálnímRýznera, kterou si investor ve fi nále vybral,koupelnou a šatnou + dva pokoje pro hostypro něho byl výběr pozemku, na kterém byotiskujeme ve verzi, kterou architekt zaslals příslušenstvím, přičemž by bylo ideální,bylo možné postavit stavbu stoprocentněk výběru, i ve verzi následující, která sekdyby tyto pokoje pro hosty měly samostatný,konvenující nejen provozním, ale taképo diskusích s investorem stala podklademod všech dalších částí, včetně ložnice majitele,citovým potřebám, dům, kam hodlá stále vícepro zhotovení projektu.oddělený přístup.přesouvat své pracovní i soukromé aktivityz velkoměstského shonu, dům, se kterým chceZE ZADÁNÍ INVESTORA+ zvláštní zóna: výtvarný ateliér, nejlépestárnout. Prudce svažitá parcela v zastavěnéZanedbaný pozemek, který je ve strmémna střeše jako samostatný artefakt,lokalitě letoviska v severních Čechách,svahu se vzrostlými borovicemi přímo nads příslušenstvím a obývacím koutem, který lzes výhledem na vodní plochu, byla pro investorajezerem, končí v blízkosti chodníku vedoucíhořešit ve vyšší místnosti vestavěným patrem,primární pro realizaci dalších představ.kolem jezera. Svažitost terénu dovolujerespektive loftem, případně může být ateliérInvestor vcelku přesně věděl, co od projektudům koncipovat v několika úrovních, resp.umístěný i jinak – podmínkou však je, aby byločekává, promýšlel do podrobností provozníkaskádách. Jeho přiblížení k jezeru bynezávislý na ostatních prostorech.vztahy a jednotlivé funkce, měl své představybylo naplněním ideální představy majitele.o dispozicích, o materiálech i o celkovémMaximální propojení interiéru s exteriéremOsobní podněty Líbí se mi funkcionalismus,duchu stavby.je zásadní podmínkou! To znamená, že volnýbrněnská Miesova vila Tugendhat je proNa základě pečlivé přípravy zpracovalvýstup na trávník, terasu či balkon by měl býtmě nedostižným vzorem. Nechci však jejípodrobný písemný materiál, který obsahovalz každého pokoje, výhled na jezero také, nebokopii, bezduchou citaci nebo, nedej bůh,nejen zcela pragmatické konkrétní požadavky,alespoň ze všech prostor majitele, tj. minimálněparodii. Chci celoročně uživatelnou stavbuale také inspirační východiska a osobníz obývacího pokoje a kuchyně, ložnice majitele,s „letní“ náladou a „japonskou“ jednoduchostípodněty, z nichž vychází jeho představa celéhlavní koupelny a pracovny. Mělo by se všaka světlem, jejíž prostor se nesmí stát prokoncepce vlastního domu. Obsáhlé zadánítaké počítat s tím, aby dům byl bariérově coobyvatele (dvě osoby bez dětí + občasní hosté)doplnil řadou situačních fotografi í současnéhonejméně náročný – majitel jej chce využívat jakoprostředím stresujícím, být předesignovaný,stavu pozemku a okolí, katastrálním plánem,místo pro trvalé bydlení ve stáří.chladný a postrádající přirozenou intimitumapou dané lokality i situací celého území.lidského příbytku. Jde mi o užitkovost, neToto své zadání se rozhodl zaslat pětiPředstava Stavba směrem do ulice (jih) byreprezentativnost!architektům a jejich týmům se žádostíměla působit uzavřeně a kompaktně, naopakProsím mít stále na vědomí základní defi niciFOTO FILIP ŠLAPAL A ARCHIV OK PLANo účast v jakési neofi ciální, soukromé soutěži.Když jsme postupně mluvili o tomto úkolus jednotlivými zúčastněnými architekty, shodlise na tom, že tak precizně zpracované zadánísnad ještě nedostali.Investor oslovil architekty, jejichždosavadní práce jej zaujaly, a zároveň, dlevlastních slov, hledal typově i generačněodlišné tvůrce, o kterých předpokládal, žesměrem na západ, východ a sever s výhledemna jezero se má otevřít a nechat vstoupit zeleňdo interiéru. Ideální by bylo, kdyby dům mohlbýt koncipován do tří zón a výtvarného ateliéru:1. relaxační zóna: bazén,bar, jacuzzi, fi tness,sauna, příslušenství, technologie, odpočivnáčást, resp. zimní zahrada, případně vinnýsklípek. Vše propojeno s venkovní zahradou,architektury, podle níž je prostor stvořen pročlověka a nikoliv naopak! Byl bych rád, kdybyse s mým zadáním dalo vyrovnat i jinak nežv duchu hlavní linie soudobé české architektury,která se, podle mne, vyznačuje krabicovostí,náchylností ke strohosti a až absolutnímuminimalismu.Byl bych vděčen, kdyby architekt dokázalv této stavbě „idealizovat můj charakter a vkus“.

TOP REALIZACESTUDIE6MARKÉTA CAJTHAMLOVÁZ průvodní zprávy Hlavní myšlenka letníhorelaxačního sídla má podle našeho názorublíže k rozvolněnosti, provizornosti, otevřenostinež výrazu solidního velkého majestátníhodomu. Proto jsme se rozhodli dům koncipovatdo jednotlivých „objemů“, které jsou oddělenyjak funkčně, tak výrazově. Na půdorysu křížea modulu 6 x 6 m se odvíjejí jednotlivé zónys přístupy na terén či terasu. Dům využíváterénního převýšení a uspořádání tak, abybylo zachováno co nejvíce stávajících cennýchstromů, převážně borovic. Celá koncepce jezaložena na „křížení“ jednotlivých hmot.Hlavní vstupní a obytná hmota je betonovýprostorový tubus vykonzolovaný nad terénema podepřený nakloněnými ocelovými sloupy,na severozápadní straně je prosklený a uvnitřrozepřený ocelovými sloupy. Betonové stěnyby byly pohledové zvenku a zateplení uvnitř bybylo obloženo dřevěným prkenným obkladem.Kostka „návštěvníků“, tedy atelier, pokojehostů a byt správce, je klasická zděná, zvenkuomítnutá hrubou škrábanou strukturovanouomítkou v přírodní barvě. Hmota ložnice by bylazděná, obložená zvenku dřevem, uvnitř stroptaké obložený dřevem. Jako variantu zvažujemetuto část udělat celou dřevěnou. Suterénzapuštěný do terénu by byl betonový, zvenkuobložený nepravidelným kamenným obkladem.Opěrné zdi betonové, porostlé zelení.situacejihozápadní pohled

půdorys 2. NPpodélný řezpůdorys 1. NPpříčný řezpůdorys 1. PP

TOP REALIZACESTUDIE8JIŘÍ SUCHOMELZ průvodní zprávy Dům má dvě tváře.K veřejnému prostoru ulice je uzavřenýa výškově skrovný (hlavní objem domu jedvoupodlažní, a tedy výrazně nižší než dnešnípenzion). Do zahrady se naopak maximálněotvírá a uvolňuje. Dům tu sestupujepo strmém terénu v soustavě jednotlivýchúrovní. Výškově je dům uspořádán do čtyřzákladních úrovní, odpovídajících funkčnímzónám defi novaným v zadání. Půdorysněje členěn do tří částí, spojených dvěmaschodišťovými halami. Severní hala je hlavní,širší a propojuje všechny úrovně domu. Jižníhala je vedlejší, užší a propojuje pouze přízemíse suterénem.Střední část domu je na půdorysustávající budovy. K ní jsou na severua na jihu přiřazena dvě menší půdorysnězaoblená křídla, vyhýbající se zúženýmtvarem dominantním borovicím. Do zahradyje spuštěn prosklený objem bazénu.Hmoty obou křídel chrání střední část přednežádoucími pohledy ze sousedství. Tapak využívá této ochrany a zcela se otevírápohledům přes borový les na jezero a krajinu.jihovýchodní pohledsituaceseverovýchodní pohled

půdorys 3. NPpůdorys 2. NPpůdorys 1. NPpůdorys 1. PP

TOP REALIZACESTUDIE10PETR HÁJEK, JAN ŠÉPKA, TOMÁŠ HRADEČNÝ / HŠH ARCHITEKTIZ průvodní zprávy Prudký zalesněný pozemekkončí u jezera. Dům přebírá geometriishluku několika stromů a doplňuje jedinémísto na pozemku, kde stával původníobjekt. Obtíže svažitého terénu bylo možnévyrovnat díky pěti sloupům, které nesou celýobjekt. Vnitřní uspořádání prostor přebírázvolenou organickou geometrii ve všechčástech. Ve spodní části jsou prostoryúplně propojeny, a umožňují tím pořádáníspolečenských akcí, vrchní je více soukromá.Nosná konstrukce je z monolitického betonu.Hrubá dřevěná prkna pokrývají venkovníčást stavby jako šupiny. Tam, kde je potřebavýhled, se rozestupují, ve zbylé části fasádyvytvářejí kompaktní plochu.

TOP REALIZACESTUDIE11

TOP REALIZACESTUDIE12LUDĚK RÝZNERSOUTĚŽNÍ VARIANTA 1

TOP REALIZACESTUDIE14LUDĚK RÝZNERSOUTĚŽNÍ VARIANTA 2

TOP REALIZACESTUDIE15

TOP REALIZACE 16ROZHOVOR S LUĎKEM RÝZNEREMPŘIPRAVIL MICHAL JANATAJak korespondovalo zadání investoras vaším pojetím domu? Projektu jsem sehodně věnoval. V průběhu stavby došloke korekcím, což je ale v pořádku. Hnedna začátku jsme se s investorem domluvili,že ta stavba je živá, že to není tak, že se něcodoprojektuje a je to hotové.Nakolik se výsledná podoba domuodchyluje od výchozího projektu?Tolik zase ne. Koncepce se dodržela,pouze se ještě měnilo zónování. Rozšířilse například úložný prostor. Zároveň sedocílila maximální fl exibilita, aby napříkladpracovna mohla fungovat i jako hostinskýpokoj…Jak moc byl pro vás dvacetistránkovýkoncept zadavatele inspirativní? Ani připodrobném slovním zadání stejně nezjistíte,o co investorovi jde. To nepsané jsme zjistiliaž při prvním rozhovoru.Interiér jste zařizovali podle požadavkůinvestora? Navrhovali jsme zabudováníkuchyně, knihovnu, ale i křesla. Prošli jsmeshowroomy, kde jsme si s investorem ujasnilizákladní principy výběru.Jakým způsobem si vybíráte zakázky?Většina našich realizací vychází ze soutěžení.Klient většinou požaduje minimálněreference nebo chce vidět naše portfolio.Je důležité, aby si architekt i klient lidskyrozuměli. Když se potkáte se zajímavýminvestorem, ale jste naladěni jinak, je lepšíse rozejít. K nám do ateliéru nechodí lidé,kteří chtějí postavit nízkorozpočtový důmza tři miliony. Lidé při takto malém zadánítotiž hledají úsporu v projektu, což se můženegativně odrazit v kvalitě výsledku, zadlužujíse neúměrně v hypotékách, což zatěžujeprojekt. V takovém případě by se podlenás spíše měli zaměřit na získání kvalitníhobytu. K nám se dostavují lidé až v „druhémkole“, když už mají jeden dům nebo jedenprojekt za sebou. Jsou to například lidé,kteří po revoluci stavěli ve spěchu, s různýmidevelopery a začínají chápat, že takové domynení dobré si pořizovat.Jaký vztah má tedy podle vás panovat meziautorem a klientem? Nejhorší je postoj:Já to platím, já to tak chci. Nejdůležitější jedohodnout se už na vstupní vizi.Vznikaly nějaké kolizní momenty mezivámi a klientem? Ani ne. Projekt jsmebrali jako vodítko a investor legitimněvznášel požadavky. V tomto projektu jsemse angažoval řadu let, ale výrazné neshodyneexistovaly.Dům stojí na skále. Jaké bylo zakládánístavby? Zakládání domu nebylo složitéprávě proto, že stojí na skále. Složitější bylaúprava kamenného podloží pomocí rozpínavéchemické hmoty.Jak ovlivnila morfologie terénu projekt?Vždycky je to otázka hledání. Nejprvejsme se podrobně seznámili s pozemkemi se samotným letoviskem. Nakonec jsmeinvestorovi předložili dvě vize. První bylaomítaný dům a druhý více experimentující,ale oba projekty byly dispozičně podobné.Nakonec se oba návrhy trochu prolnulydo jednoho. Investor nechtěl tak okázaléschodiště, diskutovalo se o proporcíchbazénu a relaxační ploše vůči celému domu.Ale morfologie příliš dům neovlivnila, protožejsme nechtěli terasový budovu. Přiklonilijsme se k lehkým konstrukcím. Chtěli jsmedům zahloubit do skály a ostatní konstrukcepropojit s terénem. Ani moc nešlo do terénuzasahovat, protože by to znamenalo zasahovatdo kořenů stromů.Jak moc jste přihlíželi k energetické bilancidomu? Zvažovali jsme výpočtově kondenzačníkotel, nebo tepelná čerpadla, ale protoženešly vzhledem ke komplikovanosti terénuvyvrtat potřebné otvory, tak jsme od obouvariant ustoupili. Takže jsme použili podlahovétopení doplněné podlahovými konvektory.Železná konstrukce je nosná, to znamená,že je přes tepelně přerušované konstrukcepropojovaná dovnitř. Kamenné zdi jsou 25 cmtlusté s větranou dutinou. Je to stavebněnáročný dům. Proto se muselo bazírovatna všech detailech. Odborník zde celédva měsíce přepočítával tepelnětechnicképarametry, aby například někde nedocházelok rosnému bodu.Jak jste vnímal zástavbu tradičníholetoviska? Nejde architektonicky o nijakzvláštní zástavbu, ale po proporční stránce jetu několik pozoruhodných domů.Probíhala stavba domu nějak dramaticky?Stavba je vždycky stres. Minimálně jednouza celou stavbu se všichni vzájemně rozhádají.Ale vždycky je dobré pro investora, když jena stavbě nestranná osoba, technický dozor,který není bezprostředně pod tlakem. Je lepší,když si během stavby zúčastnění vzájemněoponují svým stanoviskům, než když se potomvšichni dostanou do neřešitelné situace.Vykonzolované terasy jste navrhljako reakci na terén, nebo na základěpožadavku investora? Obojí.Jak vytváříte koncept domu – je to směsinspirace, vašich vizí, přání investora?Něco se naskicuje, potom se něco vyhodí,něco se rozvede, něco se rozkreslí… Vševychází z pocitů místa, rozhovoru s klientem…Člověk je ovlivňován spoustou věcí a nemusíse jednat čistě o oblast stavebnictví.Proč jste zvolil právě tento typ konstrukce?Kovová konstrukce vyšla z komplikovanéhoterénu s možností snazší montáže… Ostatníse postupně nabalovalo.Jak vnímáte tento dům v celku svéhoprojektování? Nechtěl bych tvrdit, že jedendům je výjimečný a jiný není. Tato vila je všakvýjimečná hlavně svým prostředím. Protožepolovinu úspěchu vždycky vytváří pozemek.Kdyby tady stála chatka, tak by pořád šloo mimořádné bydlení. Polovinu toho tedyzařídila příroda. Šlo o to, chovat se pokorněk prostředí, abychom neuráželi místnízástavbu, aby to nebyla dehonestace tohotoprostoru. Od jezera není dům vidět, takže sechová, jako by zde ani nebyl. Shodli jsme sena tom, že zde zůstane zachován původníterén, takže to byl zároveň i ekologický čin.

půdorys 2. NPpůdorys 1. NPpůdorys 1. PPřezsituace

TOP REALIZACE 19English Villa over the lake, NorthBohemia The investor did try to fi nd „hishouse“ thoroughly, and he did not leaveanything to chance. The choice of a realestate was vital for him where it wouldhave been possible to erect a buildingfully meeting not only functional but alsoemotional needs. A house where he intendsto move increasingly his job and privateactivities from the metropolitan rush to,the house, which he wants to grow oldwith. A base for the realization of investor´sfurther imaginations was a steeply slopingbuilding site having view to a water areain North Bohemia summer resort. Theinvestor knew quite exactly what he wasexpecting of the project. He was turningover the functional relations and individualfunctionalities into details, he had his ownideas of dispositions, materials, and ofoverall spirit of the building.The investor addressed architectswhose existing works attracted him. Atthe same time, as he said, he searchedfor such artifi cers who would be differentfrom the type and generation point ofview, who would come with differentbut acceptable approaches meeting theorder. He contacted Markéta Cajthamlová,Jiří Suchomel, Luděk Rýzner, HŠHatelier and Josef Pleskot. The last oneaddressed had to apologize because ofanother job and thus only four artifi cersremained in the „competition“. It wasinteresting that professor Suchomel wasinspired by the order to set the sameassignment he was working on to hisarchitecture students of Liberec TechnicalUniversity TUL.All of the four studies documentingthe approaches of the addressed authorswill be reprinted in the following spreads– including one of the student works.Architect Rýzner´s study that has beenfi nally chosen by the investor will beprinted in the version that the architecthad submitted for evaluation, as well asthe following version that became a basicdocument for the project developmentafter discussions with the investor.OK PLAN – VYBRANÉ PROJEKTY/ REALIZACEKomorovice Nový výrobní areál fi rmyHranipex a.s. / Praha 9 Letňany HealtClub Blue Orange / Humpolec Důms poslechovou místností / Humpolec Bytovýdům (12 bytových jednotek) / HumpolecRekonstrukce secesní vily / HumpolecPřístavba pojišťovny Allianz / HumpolecRodinná vila se sportovním zázemím /Humpolec Výstavba veřejného koupalištěHumpolec Hotýlek na plovárně / HumpolecVýrobní areál fi rmy Hranipex Humpolec a.s.– rekonstrukce / Jiřice Servisní střediskolehké zemědělské techniky a sklad /Šumvald Rozšíření výroby Oneš Šumvald/ Komorovice Přístavba administrativníhoobjektu / Průmyslová zóna Jiřice Halač. 2 pro MAYO s.r.o. / Praha-východRekonstrukce rekreačního domuHumpolec Oprava a rekonstrukce objektůfi rmy MHA / Praha 6-Dejvice Rekonstrukcevily / Humpolec Plechový dům / Praha 3Nerezové bazény Pražačka / Staré SplavyRodinná vila / Černošice Light HouseMoskva Rekonstrukce Českého domu /Moskva Rekonstrukce ZUVILA NAD JEZEREM, SEVERNÍ ČECHYKLIENT soukromá osobaAUTOR Ing. arch. Luděk RýznerGENERÁLNÍ PROJEKTANT OK PlanArchitects, s.r.o.,SPOLUPRÁCE Bc. Jiří VincencINŽENÝRSKÁ ČINNOST Ing. Věra ProcházkováSTAVEBNÍ ČÁST Ing. Radek Kubát – HIPSTATIKA Ing. Radek Kubát, Ing. Milan Mátl,STATIKA OCELOVÉ KONSTRUKCE Ing. ŠeligaSTATIKA ZÁKLADŮ Ing. LaeurmannINTERIÉR Ing. arch. Luděk RýznerGENERÁLNÍ DODAVATEL INV a.s., Ústí nad LabemDODAVATEL INTERIÉRU ČADAS interiér,Havlíčkův BrodCELKOVÁ PLOCHA POZEMKU 800 m 2ZASTAVĚNÁ PLOCHA 1. PP 150 m 2 , 1. NP 160 m 2 ,2. NP 90 m 2OBESTAVĚNÝ PROSTOR 1200 m 3NÁKLADY neuvedenyREALIZACE 6/2007

TOP REALIZACE 20ROZHOVOR S INVESTOREMProč právě dům u jezera? Vyrůstal jsemv domě na břehu potoka, proto jsem asivždycky toužil po vodě. A vždycky jsem bylzvyklý na nějaký výběh. Na břehu jezerana severu Čech jsem tehdy narazil na jedinývolný pozemek. Svážel se sem odpad. Trvalodva roky, než jsem toto místo získal. Byl tomajetek odborů. Místo mě tak oslovilo, žejsem nabídl sumu, o níž jsem se domníval, žetakovou nikdo jiný nepředloží. Cítil jsem, žese jedná o osudové setkání s tímto místem,a nechtěl jsem tuto šanci zmařit.Znáte historii tohoto místa. Můžete jipřiblížit? V první polovině minulého stoletízde postupně vyrostlo prvorepublikovéletovisko, které po mnichovské konferencibylo přičleněno k Říši, protože patřilodo sudetského pásu. Za první republiky zdebydlelo především židovské obyvatelstvoněmeckého původu. Letoviskové bydlenísi zde pořídila i rodina Miloše Formana,který zde trávil své dětství. Přestože zdepobývali především zámožnější lidé, většinouprůmyslníci, postavili si jen jednoduchéstavby na léto, bez topení. Když jsem místonavštívil poprvé, byla to dost zpustlá čtvrť,ale rok od roku se situace zlepšuje. Navícje zde zvláštní mikroklima, údajně podobnémikroklimatu Bodamského jezera.Jaký je váš vztah k architektuře, když jstese rozhodl uspořádat malou soukromouvyzvanou architektonickou soutěž? Velicemě irituje, když procházím českými luhy a hájia vidím to otřesné podnikatelské baroko,různé zámečky, v nichž jsou nesmyslněutopené velké peníze. U většiny dnešnípodnikatelské elity mi chybí osvícenost,kterou nacházím, možná trochu idealizovaně,v prvorepublikových dobách. Když srovnámBabu nebo velkou řadu individuálních domůs dneškem, tak vidím, že dnešní podnikatelskéelitě často chybí vkus. Prostředky, kterémají k dispozici, nepodporují rozvoj kvalitníarchitektury. Můj největší problém byl, že sámjsem potřebné peníze neměl v dostatečné výši.Měl jsem limitovaný rozpočet a nakonec mi hopan architekt ještě zdvojnásobil. Musel jsemhledat různá řešení, jak to vůbec zvládnout.Přesto jste neustoupil… Jak jsem byl v zajetístavby, nedokázal jsem couvnout a říct, žestavba nebude. Uvědomoval jsem si, že bychpoškodil projekt. Chtěl jsem, aby vzniklazajímavá a kvalitní architektura, aby po mněněco zůstalo. Vracím se k vaší otázce. To,že jsem uspořádal soutěž, byla spíš náhoda.Jeden známý mi poradil, abych se neostýchala napsal architektům, jejíchž práce se mi líbí,dopis, oslovil je tak a vyzval ke spolupráci.Nakonec jsem si vybral pět architektů –Markétu Cajthamlovou, Luďka Rýznera, JiříhoSuchomela a ateliér HŠH. Josef Pleskot jakojediný z oslovených odmítl, protože v té doběintenzivně pracoval na velkém projektu budovyČSOB a studio D.A.M., se kterým jsem předléty úspěšně spolupracoval na stavbě svéhopražského bytu a o kterém jsem také uvažoval,bylo rovněž zaneprázdněno jinou prací.Jaký byl klíč vašeho výběru autorů? Ten klíčje možná zvláštní. Vybral jsem si autory, kteřímně přišli něčím zajímaví, jejichž dosavadnípráce mě oslovila. Zároveň jsem se snažilvybrat rozdílné osobnosti. Nechtěl jsem dostatna stůl pět stejných nebo velmi obdobnýchvariací na jedno téma. Oslovil jsem protovelmi zkušené autory a jako protiklad k nimzástupce mladší generace, kteří mají blížek experimentu. Ve fi nále jsem se rozhodovalmezi návrhy Markéty Cajthamlové a LuďkaRýznera. Studie Jiřího Suchomela mipřipadala více tradiční a naopak projekt HŠHaž příliš avantgardní. Jejich návrh se mi líbil,ale nedokázal jsem si představit, jak bychv takovém domě bydlel – všechny místnostiv domě byly zaoblené, bez rohu. Rád bychviděl takový dům realizovaný, ale sám bychv něm asi neuměl žít. Mám už své neměnnénávyky, a tak jsem hledal řešení, která by mi jimkonvenovalo.Jaké byly vaše zadávací podmínky? Napsaljsem takový svůj osobní text v rozsahu vícenež deseti stran. Do toho zadání jsem vtělilsvou představu, jak by to mělo vypadat.Například pan profesor Suchomel se pozdějivyjádřil, že s tak podrobným a přesným

TOP REALIZACE 21zadáním od soukromého investora se ve svépraxi nesetkává často. Proto mě požádalo souhlas s jeho využitím pro své studentyna fakultě architektury v Liberci k účelůmročníkové práce. Žel, v době, kdy tytopráce byly na fakultě prezentovány, jsem bylv zahraničí, a tak jsem je neviděl. Pozdějimě ale na jednu, kterou oponoval, upozornilMichal Froněk z Olgoj Chorchoj. Šlo o velmizajímavé pojetí projektu od studenta, kterýdnes působí v Holandsku. Takže paradoxnětato soutěž vyvolala v život soutěže další.Studenti z Liberce dokonce strávili nějaký časi přímo zde na místě, aby se sžili s prostředím.Myslím, že i pro ně to mohlo být hodněinspirativní místo…Byly v zadávacích podmínkách kroměprovozních požadavků ještě nějakékonstrukční nebo hmotové představy?Ano, chtěl jsem, aby tento dům byl zásadněodlišný od bytu, který mám v centru Prahy –tedy maximálně otevřený prostředí a spojenýs přírodou, každá místnost aby měla výstupven, a to buď přímo na pozemek, nebo balkonči terasu. A to bylo úskalí jinak velmi krásnéhoprojektu paní Cajthamlové, která vytvořilaapartní kříž, ale všechno bylo tomuto nápadupodřízeno, takže to v důsledku nemohlomoji představu propojení každé místnostis venkovním prostředím dodržet. Byl totakový pták s roztaženými křídly, který mě pakinspiroval k velkému molu, jež ve svém projektuna mou žádost dokomponoval architektRýzner. Všeobecně se dá říci, že pro projektLuďka Rýznera jsem se rozhodl právě proto, ženejdůsledněji vyšel vstříc mému zadání.Když hovoříte o provozní stránce domu,využíváte ho spíš jako víkendové bydlení?Zatím ano, část týdne jsem v Praze a část tady.Ale uvažuji o tom, že jak mi bude přibývat let,tak zde patrně začnu trávit čím dál víc času.A protože nikdy nevíte, jak se zákruty životazatočí, dbal jsem na to, aby řešení dispozicedomu bylo maximálně variabilní.Jak funguje dům v současnosti? Je tosamozřejmě dům 21. století. Má tedy téměřvše, co součastné technické možnostinabízejí. Kdekoli na světě se mohu přesinternet podívat, co se v domě děje. Jerozdělen na několik vzájemně bezpečnostněoddělitelných sekcí. Mohu ho i řídit na dálku,tedy otevírat nebo zamykat, a tak napříkladmůžu dovnitř pustit někoho i na dálku a otevřítjen určitou zónu, aniž bych byl u toho přítomena aniž by mohl vstoupit tam, kam ho pustitnechci. Jednotlivé části domu se dají vzájemněseparovat tak, aby měl každý své soukromí,a cesty obyvatel domu se nemusí křížit, pokudto zrovna nechtějí. To právě projekt MarkétyCajthamlové neumožňoval.Rýznerův přístup splnil nejdokonalejizadávací podmínky… S panem architektemjsme se shodli na podstatných parametrechdomu. Někdy architekti nadřazují svoji vizi nadpotřeby uživatele. Jako když projektují v parkukomunikaci, nějakou excelentní křivku, alenakonec si lidé prošlapou jinou cestu, kteráje praktická a lépe chodcům vyhovuje. A tonení Rýznerův případ. Pracovat s omezeními,ať již danými požadavky zadavatele, neboprostorovými či třeba fi nančními, je složitějšínež vytvořit krásné dílo svobodně, bez všechomezení.Jaká byla míra vaší součinnosti?Samozřejmě jsme hodně diskutovali, řada věcíse měnila a projekt se posouval. I poté, kdyžjsem stál už v konkrétním prostoru, jsem siještě uvědomoval některé souvislosti, a tak sepředělávalo dál. Nechtěl jsem se dopustit chybani u maličkosti, které v projektu nebyly, třebakde si co budu odkládat nebo kde a jak budevečer dopadat světlo z lampy. Takže projekt seměnil jako výsledek našeho dialogu.Pan architekt Rýzner hovořil o flexibilitěfunkcí. Nakolik to byl váš požadavek?Již jsem se toho dotkl. I když se mi dům„šil na míru“, vždy jsem myslel i na to, žev budoucnu se cokoli může v mém životězměnit, a tak třeba budu potřebovat napříkladhostinský pokoj předělat na pracovnua pracovnu, která je bezbariérová, třebana ložnici. Můj osobní život, pracovníi zdravotní situace můžou časem vyvolatpotřebu překvalifi kování funkci jednotlivýchmístností. Nakonec i můj život jednou skončía dům by měl stejně dobře sloužit i jehodalším obyvatelům. Takže jsem stavbuvnímal i z těchto hledisek a dbal i na určitoumultifunkčnost většiny prostor.Jak byste charakterizoval Rýznerůvkoncept? Nechtěl jsem svůj život podříditdesignu – i když ho mám rád. Naopak jsempožadoval, aby design sloužil mně. Také jsemnechtěl, aby to byl exkluzivně vyhlížející důmk fotografování nebo publikování v časopisecha strhávající v ulici mezi původní zástavbou,na sebe veškerou pozornost. Myslím, že se topodařilo a dům z ulice působí jako nenápadnájednopatrová stavba, která svou hmotu rozložíve stráni směrem k jezeru, při pohledu od něhose však ztrácí mezi stromy, a tedy ani odtamtudnepůsobí vyzývavě. Líbí se mi, že jsou zdemateriály, které budou umět stárnout se mnou– sklo, železo, kámen.Čím přispěl váš dům ke zdejšímu geniuloci? Použitý kámen je typickým materiálemv zdejší lokalitě, ale v takovém rozsahu jezde použit poprvé. Dům přispívá k posíleníatmosféry letoviska, protože má trochujižanský vzhled. Tím se sice vymyká tradicikonvenční okolní architektury, ale přitomsouzní s náladou místa, kam se jezdíodpočívat. V neposlední řadě je v tétooblasti první výzvou ke kvalitní architektuře,protože zatím v širším okolí nebyla postavenažádná jiná architektonicky zajímavá, kvalitnístavba. Věřím, že to může napomoct tomutostále ještě trochu spícímu místu k určitémuoživení. Každopádně nejvýraznější prvekdomu, kterým je molo směřující k jezerua zavěšeno pod korunami stromů, užvyvolalo mezi místními obyvateli odezvu,a tak při rekonstrukci sousedního domujeho majitel tento prvek ke svému domu takézakomponoval, přičemž vím o nejméně jednomdalším záměru, kdy další stavebník v ulicichce také k domu přistavět obdobné molo.Takže až za několik desetiletí budou teoreticiarchitektury zkoumat, jak tento prvek tadyzlidověl a stal se typickou součásti místníarchitektury, můžou najít vysvětlení v tomtorozhovoru…

TOP REALIZACERECENZE22PŘEČNÍVAT SKRÝVÁNÍM SETEXT MICHAL JANATAKdyž v roce 1367 založil Karel IV. Velký rybník,vytvořil tím zcela nezáměrně monumentálnívodní podnož domu s visutými verandami.Jeho základní charakteristikou je, že zároveňpřečnívá nad pískovcové skalisko a zároveň jepohledově skryt. Tato podvojnost ukazování/skrývání, bez ohledu na to, zda ji architektchápe programově, nebo podvědomě,je skutečným tématem domu. Stavba jemaximálně vyložena vůči vodní ploše největšíhorybníku u nás mimo třeboňskou rybničnísoustavu a zároveň je skryta vůči letoviskovézástavbě. Z omítané prvorepublikové zástavbyse vymyká konstrukčním systémem ocelovéhoskeletu rámujícího zdi z opukových kamenů.Použitý systém zdiva opus antiquum nebotaké, chceme-li zdůraznit nestejnou velikostvkládaných kamenů, opus incertum, podtrhujemediteránní nebo obecněji jižanský rázstavby. Minimálně použité pojivo zdůrazňujekontrast mezi ocelovou konstrukcí a vkládanýmkamenem, tedy mezi uměle vytvořenýmmateriálem a přírodní stavebninou.Systémem teras se maximálně chránilpozemek s jehličnany, protože konzolováníuvolnilo plochy pro přirozenou vegetaci,charakteristickou pro tento region – proborovicové porosty, tvořící s písčitým podložímrozsáhlé vegetační soustavy. Terasy představujíodstředivý prvek jinak dostředné soustavyobou hranolů.Ty – ocelový skelet s kamennou vyzdívkoui nižší hranol z monolitického betonu opláštěnýmatovaným sklem – představují kontinuální tvar.Otevřením se vodní ploše a naopak uzavřenímse vůči uliční zástavbě přijal dům středomořskýprincip uzavřenosti vně a otevřenosti dovnitř.„Vnitřkem“ je totiž samotná vodní plocha.Pobřeží tohoto vodního útvaru tvoří samotnéprostorové zázemí, intimní sféru. Umístěnímpřipomíná „dům u jezera“ Casa Malaparte(Adalberto Libera) na ostrově Capri, protožei tam chrání (v Malapartově případě chránila)vodní plocha soukromí majitele, ale rozdílnýje způsob vrostlosti do skalistého terénu.Malapartova vila přes svůj částečně stupňovitýtvar (z jedné strany připomíná zikkurat) vícesplývá s ostrohem, vila u sladkovodní plochynaopak vyčnívá nad terén, vysouvá se dopředu,jako by čelila mořskému příboji. Ale obadomy mají mnoho společného. Vodní plochai skalnatý terén garantují soukromí. Umístěnítvoří hodnotu samu o sobě. Oba domy sevčleňují do přírodního rámce, ovšem každýsvým vlastním osobitým způsobem, a oba sez něho vydělují. Oba přečnívají skrýváním se.Právě vila u Velkého rybníka provokujek několika otázkám:1/ Do jaké míry je dům odpoutatelný od svéhopřírodního pozadí? Respektive do jaké mírytvoří součást architektovy zodpovědnostimaximální ohled k přírodě? Je pro něhozávazná morfologie terénu, do něhož hodládům zasadit? Nebo slouží terén jen k tomu,aby byl podnoží nebo odrazovým můstkemk morfologii domu? Jsou oba póly tvorbyadaptace/kreace nutně v protikladu?2/ Jak najít u domu míru odlišnosti,jež by zakládala naše právo hovořitv souvislosti s architektonickým dílemo originalitě? Kde najít tu míru emancipaceod morfologického, tektonického,konstrukčního, materiálového bohatství,které má každý poučený autor k dispozici?3/ Do jakého stupně můžeme hovořit, byťznačně metaforicky, o domu jako o organismu,když každá stavba je většinou výsledkemkompromisu mezi stavebníkem a architektema nikdy nelze najít soulad mezi provoznímipožadavky a vlastní logikou (konstrukční,tektonickou) domu?Chceme-li zodpovědět první otázku,nedostaneme jednoznačnou odpověď. Jezernídům se adaptuje na okolní zástavbu i přírodu,zároveň zejména svými vykonzolovanýmiterasami téměř odhlíží od morfologie pozemku.Druhou otázku nelze zodpovědět, aniž bychomsrovnávali s těmi stavbami, které se ke srovnánínabízejí. Nicméně dům je spíše výjimečnýširokým spektrem použitých materiálů zejménav interiéru. A na třetí otázku se pokoušíodpovědět závěr této statě.Hodnotíme-li tvarosloví domu, zapojujemedo technologicko-konstrukčních otázekestetickou funkci. Jak ale může estetickáhodnota domu pozbýt své vágnosti ve vztahuk míře exaktnosti, o níž můžeme hovořitv případě otázky vhodnosti či nevhodnostikonstrukčních řešení? S tím souvisí mírasvobody, kterou má architekt, aby odpoutalsvůj artefakt od přírodního rámce i od vždysvazujících zadávacích východisek. Legitimitaarchitektovy svobody souvisí s pojetím„postavení člověka v kosmu“ (v duchu MaxeSchelera řečeno), respektive s podílempodmíněnosti a svobody autora vůči svémudílu. „Člověk je dle této defi nice otevřenýsvětu (weltoffen), zatímco zvíře je vázánona svůj umwelt (umweltgebunden). Ani dnesby mnozí nepopírali obecnou platnost tohotorozdělení. Avšak pojmy lidské otevřenostisvětu a zvířecí vázanosti na umwelt vyžadujímnohem pečlivější charakteristiku. Otevřenostv členění a zpracování prožitků naleznemei u zvířete, naopak u člověka nalezneme jistýpodíl vázanoti na umwelt! Naše otevřenostsvětu se ukazuje právě na tom, že jsmeschopni svou podmíněnost umweltemodhalit a zaujmout vůči ní jistý odstup.“ 1Tak jako u živých organismů můžeme častopozorovat pozoruhodné rozpolcení mezizjevem, například ornamentikou pokožkynebo souborem tvarových charakteristik,a vnitřním anatomickým uspořádáním, taki u tohoto domu vidíme na jedné straně souladobou hranolů, prostorovou prostupnost vůčivodní ploše i skalnatému terénu, ale na druhéstraně je matoucí funkční zónování, byťs otevřenou možností kdykoli funkci změnit.Přílišná členitost vnitřních dispozic tak ostřekontrastuje s relativně kompaktním tvaremdomu, byť rozbíhavé prvky zde ztělesňujíterasy. Otevřenost/uzavřenost má jiný průběhve vztahu domu k okolí a uvnitř domu samého.Tato funkčně prostorová ambivalence všakzakládá estetickou zajímavost vily na jezerníhůrce.1Adolf Portmann, Nové obzory biologie, s. 17, in: Biologieve službách zjevu. K teoreticko-biologickým myšlenkámAdolfa Portmanna, Praha – Červený Kostelec 2008. PrávěPortmannova rehabilitace morfologie na poli přírodníchvěd může být jednou z velkých interpretačních posilteorii architektury. Také v architektuře je proces jevení sezpůsobem, jak můžeme dospět k urbanistickým, estetickým,konstrukčním, tektonickým, ale i jiným hodnotám. Hodnotitneznamená pohybovat se svévolně uvnitř zcela vágní škálylíbí – nelíbí, ale znamená to zmocnit se zvláštního projevudomu, jeho sebeprezentace (Selbstdarstellung).