JerlínymotýlokvětéJerlíny1 památný stromJerlín japonský (Sophora japonica)80Jerlín japonský (Sophora japonica) je opadavýlistnatý strom, výjimečně keř. Koruna těchto rychlerostoucích stromů, dorůstajících výšky 15 m, jeobvykle široce kulovitá, o průměru 30 až 40 m.Existují však válcovité kultivary, které mají menšíšířku než výšku. Strom má šedohnědou kůrus vystouplými hřebeny. Povrch mladších větvía výhonků je olivově zelený. Složené listy jsou lichozpeřené,12 až 15 cm dlouhé, se 7 až 17 lístkypodlouhle eliptickými, vejčitými až vejčitě kopinatými,2 až 5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, navrchu tmavozelené nebo šedozelené, na spodnístraně světle zelené. Květenství vytváří koncovélaty dlouhé až 30 cm, tvořené velkým množstvímdrobných kvítků. V Evropě kvetou obvykle teprvejedinci starší patnácti let. Plod je stopkatý válcovitýlusk, 5 až 7 cm dlouhý, dužnatý, obsahující jednoaž pět tmavohnědých zploštěných elipsoidníchsemen. Původní areál rozšíření zahrnuje oblastiDálného východu, především Číny. Pěstovánímjako okrasný strom se rozšířil do mírného pásucelého světa. V Evropě je znám a pěstován od18. stol., v Česku od roku 1835. Vyžaduje slunnéstanoviště s dostatkem vláhy a živin, nesnášívšak zamokřené těžké půdy. Dospělé <strong>stromy</strong> vydržíi silné mrazy. Pěstuje se jako okrasný stromv zahradách a parcích jednak pro svůj vzhled alei pro pěkné květenství. Je medonosnou rostlinoua umožňuje hnízdění ptactva. Dřevo je pevnéa tvrdé a v oblasti svého původu se užívá jakostavební materiál. Přestože obsahuje cytisin, naDálném východě se květy a mladé lístky používajík přípravě čaje, vzhledem k velkému obsahurutinu. Listy, předem několikrát spařené, se vevýchodní kuchyni užívají podobně jako špenát.V čínském lékařství patří jerlín k 50 nejvýznamnějšímléčivým rostlinám. Užívá se jako antibakteriální,protizánětlivý, antispasmatický, pročišťovací,a protihorečnatý prostředek, jako diuretikum,laxativum, hypotensivum a abortivum. Odvarz listů zvláčňuje a zvlhčuje kůži a snižuje krvácivost,jak z povrchových ran, tak při vnitřním krvácení,pomáhá též při léčbě epileptických záchvatůa všeobecně k uvolňování křečí. V minulosti květya zejména lusky byly zdrojem přírodního žlutéhobarviva.V Olomouckém <strong>kraj</strong>i je jako památný stromchráněn jediný jerlín japonský, a to mohutnýstrom na Petrském náměstí v Prostějově.plodlistkvětPetrský jerlínjerlín japonský, Prostějov81
KaštanovníkybukovitéKaštanovníkyKaštanovník jedlý (Castanea sativa)1 památný stromKaštany jsou velké <strong>stromy</strong> až 30 m vysoké ve stáříčasto s mohutnými kmeny. Nejsou vzácností staré<strong>stromy</strong> s obvodem kmene i 10 m. Poskytují takévelmi cenné dřevo. Opylené samičí květy rychlezarostou hustě ostnitou číškou, která se v dobězralosti semen, nažek – kaštanů, otevírá čtyřmichlopněmi. Kaštany zrají v září a říjnu, mají hnědélesklé kožovité oplodí uvnitř a bělavou tuhoudužinou. Také u nás v nejteplejších územích jekaštan plodným stromem. Není však naší původnídřevinou, ale je dodnes součástí okrasné zeleněmnoha parků a zámeckých zahrad, kde byl dřívehojně pěstován. Pochází z oblasti Středomoří, navýchodě roste po Malou Asii a Kavkaz, na severuv Evropě po Maďarsko, ve střední Evropě včetněČR v teplejších oblastech dosti často pěstován.Kaštanovník začíná plodit ve věku 15 až 40 leta dožívá se zhruba 500 let, ale za příhodnýchpodmínek se může ve vzácných případech dožítvěku i přes 2000 let.K nejvýznamnějším stromům tohoto druhuv Olomouckém <strong>kraj</strong>i patří kaštanovník jedlýv Zábřehu na Moravě. Jako památný strom jevyhlášen jen jediný kaštanovník jedlý.listKaštany jsou vynikající pochutinou, zejména poupečení. Kaštany se podávají syrové, pečenénebo po rozemletí ve formě kaštanové mouky.Jsou známy v souvislostech s činností lidí již vevrstvách čtvrtohor pleistocenního stáří. Nálezykaštanů ve stopách starých sídlišť mezi bukvicemi,žaludy a lískovými ořechy dokládají, že jsouprůvodci člověka od počátku formování osada dávného zemědělství. Z listů se připravuje nálevnebo macerát, z kůry odvar. Kaštanové dřevoje velmi kvalitní, trvanlivé a tvrdé, poněkud podobnédřevu dubovému.plodKaštanovníkkaštanovník jedlý, Zábřeh na Moravě82 83