ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

Působení v památkovém úřadě a v muzeu ho přivedlok problematice památkové ochrany, kterése dlouhá léta aktivně věnoval v Klubu Za starou Prahucoby člen Památkového sboru hl. města Prahy čivýboru hradu Karlštejna. Neméně významná byla jehomuzejnická práce v Národním muzeu, kde vedl svéoddělení až do odchodu na odpočinek roku 1942avněmž prováděl soustavnou inventarizaci a instalacihistoricko-archeologické sbírky.Po studiích na gymnáziu v Žitné ulici se v letech1902–1907 pustil do studia práv na pražské univerzitě.U práv ale nevytrval a začal studovat dějiny uměnía obecný dějepis jako žák profesorů Karla Chytila,Gus tava Friedricha, Josefa Pekaře a Josefa Šusty.Zejména u posledních tří si osvojil přísně kritickou metodupro své budoucí medievalistické bádání. Po promocibyl od roku 1915 zaměstnán v Zemském památkovémúřadě v Praze, v roce 1917 však přešel dohistoricko-archeologického oddělení Národního muzea.Roku 1935 se na Karlově univerzitě habilitoval z dějinumění. Za Guthova vedení se sbírky Národního muzeaneobyčejně rozrostly a dočkaly se roku 1923 novéhouspořádání podle vývojového, chronologického hlediska.Ze své dlouholeté muzejní praxe i z dokonalé znalostimoderních muzeologických zásad následně Guthtěžil také jako zemský muzejní inspektor pro Čechyi jako učitel muzejnictví na Státní škole archivní. Od roku1919 byl také činný ve Svazu českých muzeí.Jeho specializace na dějiny počátků české architekturyv 10. a 11. století ho postupně dovedla k archeologii.S Guthovým jménem jsou proto spjaty nejvýznačpo r t r é t y z a r c h i v uKAREL GUTH(1883–1943)Od smrti významného českéhoarcheologa a historika Karla Guthauplyne 21. září t. r. 125 let.Jeho vědecký zájem se neslněkolika směry.nější archeologické výzkumy českých středověkýchpamátek, v nichž dovedl sloučit praktické zkušenostia metody prehistorické archeologie s teoretickýmiznalostmi historickými a umělecko-historickými. Položiltak základy pro vědecky podloženou historickouarcheologii.Od roku 1923 řídil vykopávky na Vyšehradě a spolupracovalpři vykopávkách ostrovského klášterau Davle. Významně se zapsal i do poznání architektonickéhovývoje Pražského hradu, jehož archeologickýprůzkum vedl od roku 1925 až v podstatě dosvé smrti v roce 1943. Coby uznávaný odborník sestal členem Archeologické komise při České akademiivěd a umění.Architektura raného středověku byla sice nejoblíbenějšímpředmětem Guthova teoretického vědeckéhozájmu, ale nikoli jediným tématem jeho publikační činnosti.Českého stavitelství se týká jeho studie o pravděpodobnépodobě někdejší kaple Betlémské v Praze(1916 a 1922) aoněco starší pojednání o paláciPříchovských na Příkopě v Praze (1913). Od roku1913 začal přispívat drobnými umělecko-historickýmičlánky do Časopisu Společnosti přátel starožitností,Uměleckých pokladů, Věstníku Klubu Za starou Prahu,Krásy našeho domova, do Zpráv soupisné komiseměsta Prahy, Ročenky Kruhu přátel dějin uměnía později i Památek archeologických. Ve výčtu aktivitKarla Gutha nelze opomenout také jeho redakčnípráci v Muzejním obzoru.■akademickýbulletinKATEŘINA MOJSEJOVÁ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.Při příležitosti pátého výročí činnosti Evropského portálu ERA-MOREbyla 24. června 2008 spuštěna nová podoba portálu s názvemEURAXESS Researchers in Motion (Vědci v pohybu).Webová stránka EURAXESS http://ec.europa.eu/euraxessposkytuje vědeckým pracovníkům, kteří mají zájem pracovat na svém profesním i osobním rozvojiv zahraničí, kromě nabídek pracovních příležitostí, stáží a školení i mnoho praktických informacítýkajících se pobytu v jednotlivých evropských zemích (bydlení, zdravotní péče, zábava atp.).ab 32