ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

prestižnější, jako Nature a Science, se stávají vlastnětýdeníky, které jen občas publikují opravdu zásadnípráce – často v nečitelně zkratkovité verzi –a jejich věhlas je založen spíše na minulé reputaci.Zůstávají velmi atraktivní zvláště proto, že zveřejňujíhutné, skvělé a čitelné, přehledné články z různýchvědních oborů. Úspěšně s nimi však soupeříinformačně hutnější, i když delší přehledové řadyPokroků (Advances) v jednotlivých oborech. V jejichvedení jsou různé zájmové skupiny vědců, aletaké zájmy prestižní a komerční, proto k nim přistupujis jistou dávkou opatrnosti. Přesto si Nature zasloužípochvalu. Publikuje vysoce kritické článkyo plánování vědy v EU. Přestože nedává prostorkaždému, dala ho členu Americké akademie vědPeteru Duesbergovi, který hájí scestné názory, žeAIDS není způsoben retrovirem HIV. Jeho názor bymohl zapříčinit katastrofální civilizační dopady, neboťněkteří afričtí činitelé začali uvažovat o zrušeníepidemiologických opatření. Duesberg se v Naturesamozřejmě setkal s nemilosrdnou kritikou kolegů.Ovšem to patří ke svobodě slova.Ve svém článku jsem se pokusil vyjádřit svůj pohledna svobodu slova, kterou pokládám za vrchollidského snažení. V každé opravdové demokraciise o ni vede na různých úrovních nepřetržitý zápas.Je to zápas mocných, někdy opřený i o státní apapo l e m i k aFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV SSČ AV ČRSvoboda slovaa požadavekna zrušení cenzurybyly jednímz ústředních motivůPražského jara,o čemž svědčíi záběry z výstavyve Valdštejnskézahradě.rát nebo zájmy dravé finanční elity, která ovlivňuje,o čem a jak se píše. Na druhé straně jsme my, obyčejníčtenáři, pozorovatelé a komentátoři. Ideálemzůstává alespoň vyváženost obou stran.Ptáte se, proč biolog zasahuje do problémůobecných? Protože ti, kdo by do nich zasahovatměli, tak většinou nečiní. A ani přírodovědci nemusíbýt idióty ve starořeckém slova smyslu. Dva pohledyz minulosti: Jan Evangelista Purkyně, za nímž stojícelá řada objevů, mezi kterými se třpytí nezávislý objevbuňky, byl zvolen českým poslancem a jeho váhabyla respektována i německy mluvícími obyvateličeských zemí. V poslanecké řeči k tiskovému zákonuuvedl: „Svobodný ruch veřejného mínění, svobodatisku jsou nevyhnutelné podmínky takového vyvinujícíhospolupůsobení národův, a opozice, kteroužzřízení absolutní trpěti nemůže, je nezbytným požadavkemživota konstitučního, je nejjistějším zaručenímřádného postupu ve státech ústavných.“Další osobnost – Emanuel Rádl, který publikovalřadu prací z fyziologie hmyzu – se později soustředilna historii biologie i evropského myšlení. JehoDějiny biologických teorií, které nedávno znovu vyšly,představují monumentální dílo dramaticky zachycujícízápasy o poznání podstaty živého světa.Rádl aktivně a kriticky participoval i na vyjasňovánímnohých stránek veřejného a politického životarepubliky.Před válkou i v prvních letech po ní vydával VáclavČerný Kritický měsíčník, kolem něhož shromáždilto, co zbylo z české inteligence, včetně přírodovědců.Získal si právem obrovský respekt.Proč by Akademický bulletin, který představuje nezávislýčasopis akademické obce, nemohl navázatna tuto tradici? Vyjma zpráv o dění v Akademii, kteréjsou nutné (i když někdy nudné), jej může obohatitpár stránek úvah a kritiky. Rád tomu dopomohu. ■akademickýbulletinab 28JAN SVOBODA,Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.