ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

FOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČRvat a ztrácet na obsahu a opravdové kritičnosti.Např. i ilegální Lidové noviny zveřejňovaly promyšlenérozbory (kupř. od L. Hejdánka O kompromisu),se kterými se v letech po jejich legalizaci setkávámečím dál méně. V době dělení státu odsunulymezi dopisy redakci myšlenku Hejdánka, že vyjmatradičních národností by se měla uvádět i národnostčeskoslovenská. Šlo tehdy o „maličkost“, která všakznamenala zachování státu. Osvícena byla ještědoba redaktorování Petrušky Šustrové, posléze jevyslyšen jen hlas, který vyhovuje vydavatelům novin.Možná až na výjimky.S rozšířeným deníkem Dnes mám osobní zážitkyzásluhou jeho hlavního komentátora Martina Komárka.Setkal jsem se s ním na společné schůzivolených zástupců pracovišť ČSAV, která se uskutečnilapo listopadu 1989 ve Filosofickémústavu v Jilské ulici.Tuto schůzi řídil a o demokraciia svobodě – tedy i tisku – horlilpan Komárek. Když jsem prolistovalněkolik čísel jeho novin,nenalezl jsem jediný třeba kritickýkomentář k těmto tématům.Proč došlo k takovým změnámve způsobu psaní denníhotisku? Bezpochyby k tomu přispělkonkurenční boj o čtenářeaopřežití, jehož důsledkem jevytvoření tenké stěny mezi bulvárema deníky. Je to asi celosvětovýjev, neboť od člověkapospíchajícího do práce nelzeoče kávat, že bude číst úvahy.Přesto bychom takový deník potřebovali,jak nám ukazuje zkušenostjiných kulturních států.Naštěstí si týdenní nebo měsíčnítisk zachovává daleko lepší úroveňnež tisk denní.Jaký vlastně měla po roce 1989osud hlásná trouba normalizátorů– denní tisk? Kdo jej privatizovala jak s majetkem naložil?Kdo je vlastníkem dnes a jaknoví majitelé ovlivňují jeho obsaha přes koho? Co znamenápoznámka, že článek nevyjadřujestanovisko redakce? Jaké(nebo jaká) stanoviska redakcevůbec má? A jsou i další otázky. Téma pro disertačnípráci v oboru politologie s příslibem, že její autorpráci ve vedoucích denících nedostane...Boj o tzv. svobodu slova, zvláště tisku, zůstáváaktuální všude. Redakční rady časopisů by se mělypravidelně obměňovat, aby se předešlo vytvářenívzájemně se podporujících klik a časopis se otevřeli novým lidem a aktuálním tématům.A jak je tomu ve vědě? Nejsolidnější jsou časopisymezinárodních vědeckých, zvláště anglo-americkýchspolečností. Přijatou práci hodnotí dva až třinezávislí recenzenti podle originality, průkaznosti,jasné dikce a dalších kritérií. Své posudky pošloukaždému autorovi s kritickými připomínkami (kterémusí autor respektovat) a rozhodnutím o přijetínebo odůvodněným odmítnutím. Ty takzvaně nejab27