ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

nadací pro výzkum a inovace, která je nevýdělečnouorganizací koordinující katalánskou vědu a výzkum,jejíž předsednictvo tvoří katalánské úřadya několik soukromých organizací.Jakožto „otevřený“ festival vědy oslovuje ESOFco nejširší obecenstvo i účastníky. Vedle plenárníchzasedání věnujících se „vědecké politice“, otázkámfinancování a budoucnosti vědy, přednášek na nejvyššíodborné úrovni, které pronášejí nositelé Nobelovýchcen, v programu nechybějí stánky vědeckých,vzdělávacích i komerčních institucí, evropských a rovněžregionálních úřadů, široké veřejnosti se pakprezentují nejrůznější volnočasová sdružení, studentivšech typů škol a dokonce i žáčci věku skutečněútlého. Stejně tak různorodé je i obecenstvo. Zatímcomnozí cíleně vyhledávají témata a mluvčí,spousta lidí bloumá mezi stánky a zastavuje seu těch, kterým se podařilo zaujmout nápadem, designem,čímkoli. I vědu prodává – podobně jakozboží – způsob, jakým je nabídnuta. Zaujmout mezitřemi tisíci účastníků na největší události svého druhuv Evropě není jen tak. A debata o vědě, o spojenívědy s obchodem i politikou atd. nezůstala pouzena starém kontinentě, nýbrž se otevřela i mimo -evropským účastníkům např. z Asie.Festival se „opíral“ o deset ústředních témat, kteráse soustředila na lidskou mysl a chování, „velmivelké a velmi malé”, otevřenou společnost a otevřenouvědu, inženýrství těla, aktuálně se zabývaltím, co máme jíst a jak máme vypadat, jak zlepšovatenergetickou bezpečnost, jak čelit globálnímuoteplování, vědou a inovační politikou. Vytvořil galeriiprůnikům vědy a umění nebo se snažil vidětzisky a výdaje vědeckého bádání a jak o tom všemkomunikovat.U příležitosti zahájení konference pohovořil nositelprestižní ceny Asturias Award za výzkum malárie,španělský vědec Pedro Alonso, na téma Výzvyglobálního zdravotnictví. Zdůraznil, že se díky stálelepší zdravotnické péči ve všech částech světa prodloužiladélka života během minulého století o ne -uvěřitelných 25 let, a připomněl vymýcení černýchneštovic jako největší lékařský úspěch všech dob.Poté už pokrývaly každodenní paralelní sekcevšechna témata. Hlavními mluvčími byli: izraelskýnositel Nobelovy ceny za chemii Aaron Ciechanoverz TECHNION v Haifě, který prozradil, Proč našeproteiny musejí zemřít, abychom my mohli žít?, MarcusDu Sautoy z oxfordské univerzity otevřel diskuzina téma Matematika: tvořivé umění nebo užitečnávěda?, americký vědec Richard J. Robertszavzpomínal v přednášce Rebel bez příčiny na svoukariéru před získáním Nobelovy ceny za medicínuv r. 1993, Eva Beyer-Fluckiger z Polytechnickéhoinstitutu v Lausanne vysvětlila, že věda o komunikacivznikla v r. 1948 díky americkému matematikoviClaude Shannonovi. Mimo dvanácti ústředníchpřednášek k nejrůznějším tématům bylo možno sivybrat z 85 zasedání, z nichž dvě třetiny se týkalyvýzev (calls for proposals), vše doplňovaly doprovodnéakce v jiných lokalitách, výstavy apod.Letní španělské slunce žhnulo a sálalo, čemužnemohla zabránit ani střecha výstaviště, takže nakonecposluchači začali v přeplněném programuvybírat nejen podle zajímavosti mluvčího, ale taképodle výkonnosti klimatizace v tom kterém sále.Českou republiku tentokrát jako jediný reprezentovalv doplňujícím programu projekt Akademie vědČR Otevřená věda se studentskou popularizačníprezentací Rainbow as a bridge to stars. LenkaCorlannová, Šárka Gregorová a Matěj Peterka (fotona str. 24) s dalším týmem v ní hosty seznámili sesvým výzkumem a základními badatelskými problémysvých oborů. Jejich vystoupení doprovázel komentářemMichael Londesborough z Ústavu anorganickéchemie AV ČR, v. v. i.23 abVědění by mělo býtvýkladní skřínílidstva.Ono vlastně je.Jenomžeje skromně skrytoza výslednýmiproduktybadatelského úsilí,ať už jsou to staréznámé nylonky,nebo modernímikročipyv důmyslnýcha přitom dnestak běžnýchpočítačícha mobilech,výrobky stáleintenzivnějivyužívajícínanotechnologie,genetickyupravené rostlinynebo běžné léky.Naše pohodlné žitíje postavenona vědeckýchpilířích.Pohledna obchodnícentrumv Barceloněz promenádyRambla