ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u mV regionální částiprogramu vystoupils přednáškou 600 letod uděleníměstských právZdeněk Měřínskýz Ústavu archeologiea muzeologiea Filozofické fakultyMasarykovyuniverzity, střediskapro archeologickývýzkum sociálníchstruktur pravěkuaž středověku.OBĚ FOTA: JIŘÍ MICHLÍČEKFILOSOFIE PODRUHÉVE VELKÉM MEZIŘÍČÍPřednášky a rozpravy druhého ročníku Evropského festivalu filozofie (EFF)ve Velkém Meziříčí spojovalo téma tradice a modernita. Odbornou část programu,který se uskutečnil pod širým nebem v atraktivních částech města,garantoval Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. Myšlenka festivalu vznikla před osmi letyv italské Modeně a za dva roky by se měla přenést i do dalších evropských měst.Snaha vrátit filosofii znovu na veřejná prostranství,aby zde ožila v rozhovorech o tom, co je pro životjedinců i společnosti skutečně důležité, má za seboudalší úspěšný krok. Během tří festivalových dní,od 20. do 22. června 2008, měli návštěvníci VelkéhoMeziříčí možnost tříbit své názory v diskusi s řadoučeských filosofů. Organizátoři EFF – zástupci VelkéhoMeziříčí a Filosofického ústavu AV ČR – mohliúspěšně navázat na zdařilý průběh úvodního ročníku.Velké Meziříčí šlo do filosoficky zaměřeného projektubez předchozích zkušeností: „Oslovili jsme řediteleFilosofického ústavu Pavla Barana a domluvilijsme se na odborné pomoci. Pro město i pro Filosofickýústav to byla cesta do neznáma, ale nakonec senám povedlo uspořádat festival, který má všechnypředpoklady stát se významným kulturním podnikems celorepublikovým dosahem,“ říká ředitel festivaluMilan Dufek.Velké Meziříčí a francouzské městečko Saint Emilionse mohly přidat k italské Modeně jako pořadatelésvých vlastních festivalů filosofie díky finančnípodpoře poskytnuté z programu EU Cultura 2000.Vletošním roce však „Brusel“ pro pořadatele EFFpeníze neměl, a tak bylo pokračování „oslav filosofiea literatury“ v ČR po prvním ročníku ohroženo.Italská agentura Fondazione Collegio San Carlo, kteráv Modeně pořádá filosofický festival letos v záříuž po osmé, naštěstí získala příslib podpory tohotoevropského projektu alespoň pro příští léta. S toutovyhlídkou se Velké Meziříčí rozhodlo uspořádat EFFi letos.Festival si díky své nekonvenční podobě získalhned napoprvé mnoho příznivců mezi odbornou i laickouveřejností, což byl další pádný důvod pro jehopokračování: „Při přípravě druhého ročníku jsme zůstalivěrni společným evropským cílům – navrátit filosofiina místa, kde vznikala, přispět k její propagacia podpořit zájem o literaturu a kulturu předevšímu mladých lidí. Zájemci o filosofii i náhodní návštěvníciměli možnost zapojit se zcela neformálním způsobemdo otevřené diskuse k věcem důležitým, či naopaknicotným, které nás ve světě plném komerceobklopují na každém kroku,“ vysvětloval Milan Dufek.Po dobrých zkušenostech z loňska na sebe převzalkompletní zajištění odborné části festivalu Filosofickýústav. Jeho smyslem je přiblížit filosofii a literaturuširší veřejnosti, a proto hodně záleží na tom, abypřednášející dokázali posluchače zaujmout a hovořilik nim srozumitelným jazykem.Blok přednášek na téma Tradice a modernita zahájilv sobotu dopoledne na zámeckém nádvoří ErazimKohák. Jeho přednáška zaujala už svým názvemEkologické meze historického optimismu aneb Jakse T. G. Masaryk a Albert Gore poprali v nebi, až oběmatekla z nosu krev a Masaryk měl natržený límeček.Za touto atraktivní metaforou se ovšem ukrývalo vážněmíněné upozornění na odpovědnost člověka zaprotiklady bídy a nesmyslného nadbytku: „Na jednéstraně stojí lidská potřeba růstu a na druhé absolutnímeze stupňování spotřeby. Lidstvo by se mělo snažitbýt nenáročným spotřebitelem, ale ušlechtilejšími lidmi,“uvedl Erazim Kohák. Zdá se, že Masaryk s Goremby si nakonec mohli v nebi porozumět. T. G. Masarykbyl sice přesvědčen o pokroku lidstva, ale chápal hojako pokrok morální, což se nijak „netluče“ s přesvědčenímAlberta Gora, že pokrok chápaný jako nárůstspotřeby má své absolutní meze.akademickýbulletinab 18