ab ZÃÅà 2008 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
ab ZÃÅà 2008 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR ab ZÃÅà 2008 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
v ě d a a v ý z k u mInstitucionálnípodpora vědya výzkumupodle krajů(převzatoz publikace Analýzastavu výzkumu,vývoje a inovacív České republicea jejich srovnáníse zahraničímv roce 2007.Vydal Úřad vládypro výzkum a vývoj,Praha 2007).MÁ VĚDA V REGIONECHPRÁVO NA EXISTENCI?Věda a výzkum jsou velmi drahé, přesto statistiky dokazují, že se investice do této oblastivyplatí. Otázkou zůstává, zda není rozumné soustředit výzkum v zemi jako Česká republikado jednoho nebo dvou center. Různé ukazatele, např. institucionální prostředky vloženédo výzkumu v jednotlivých krajích, ukazují jednoznačnou dominanci Prahy, za niž se řadíkraj Jihomoravský, Středočeský a posléze Jihočeský.Ve srovnání se zeměmi, které mají dlouhou demokratickoutradici a jsou ve výzkumu mnohem úspěšnějšínež ČR (např. Velká Británie, Holandsko,Švýcarsko), je výzkum v ČR velmi koncentrován. Institucionálnívýdaje na vědu v Praze a Středočeskémkraji činily v loňském roce 6215 mil. Kč., t. j. skoro čtyřnásobeksoučtu výdajů ve všech ostatních jedenáctikrajích (1589 mil. Kč). To se možná změní. Evropskáunie analyzovala vztah mezi distribucí výzkumnýchkapacit a jejich společenským dopadem na socioekonomickýrozvoj regionů a cíleně podporuje rozvoj výzkumnýchkapacit mimo zavedená centra. Pro ČR jev tomto ohledu významná podpora rozvoje výzkumnýchkapacit v regionech, jejichž hospodářský produktje nižší než 75 % průměru EU (v ČR všechny krajekrom Prahy). Podpora má být přidělována na základěhodnocení projektů podaných do Operačního programuVěda a vývoj pro inovace (OP VaVpI).Velkým problémem rozvoje výzkumu v regionech jezajištění lidských zdrojů. Vysokoškolské vzdělání získávávětšina Čechů v Praze a Brně a dominancetěchto center v zajištění doktorských studií je ještěakademickýbulletinab 16větší. Na jedné straně je to pochopitelné, protože výzkumnípracovníci mají být vychováváni na nejlepšíchpracovištích a řada z nich je v Praze, případně v Brně.Na druhé straně Češi povětšině nesrovnávají kvalitypracovišť, ale zůstávají na doktorských studiích tam,kde dokončili studium magisterské či inženýrské. Absolventidoktorských studií si hledají zaměstnání pokudmožno také ve stejném místě a do regionů odcházejíjen ti, kteří tam mají rodinné vazby. To by semělo změnit po vytvoření regionálních výzkumnýchkapacit, jejich budování však bude obtížné.Biologické centrum AV ČR, v. v. i. (dále jen BC), sehlásí do soutěže OP VaVpI projektem BIOEKO. Máto štěstí, že si ve spolupráci s Jihočeskou univerzitoua zčásti s jinými vysokými školami vychovává vlastnídoktorandy. Po ukončení studií jim školitelé pomáhajízajistit dlouhodobé zahraniční stáže, které jsou velmiprospěšné, ze kterých se však mnozí nevracejí.Důležitou částí projektu BIOEKO je proto snahao návrat těchto pracovníků. I když se to podaří, nebudekvalifikovaných sil dostatek a bude nutný náborv zahraničí. Cílem projektu je zajistit kvalitní výzkumZDROJ: ÚŘAD VLÁDY PRO VÝZKUM A VÝVOJ
v oblasti aplikované ekologie pro potřeby střední Evropya současně přispět k rovnoměrnějšímu rozdělenívýzkumných kapacit v ČR. Oba cíle přesně odpovídajízáměrům OP VaVpI.EKOLOGICKÝ VÝZKUM BCA PROJEKT BIOEKORůst lidské populace, zmenšování rozlohy ekosystémůpro trvale udržitelnou produkci a hrozbavyčerpání fosilních zdrojů energie si vynucují stáleintenzivnější využití zbývajících zemědělských, lesnícha vodních ekosystémů. Zvyšování cen potravin (odroku 2000 ve světovém průměru čtyřikrát) urychlujevývoj nových biotechnologií, jakými jsou zejména genetickémodifikace (GM). Jejich využití se v EU řídíprincipem předběžné opatrnosti, jehož dodržení vyžadujekvalitní ekologický výzkum. Na rozdíl od průmyslových,potravinářských, lékařských a dalších technologiínelze postupy týkající se krajiny přejímat z geografickyvzdálených oblastí bez ověření v místních podmínkách.Nejedná se o rutinní záležitosti, protože měnícíse skladba zemědělské produkce, zavádění novýchplodin a další vlivy spjaté s problémy alternativní energetikya klimatických změn přinášejí mnoho nevyřešenýchotázek. Řešení místních environmentálníchproblémů spojených s maximalizací produkce častovyžaduje vývoj nových technologií a nebo inovaci stávajících.Konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoja zachování krajiny každé země stále více závisína kvalitě ekologického výzkumu.V ekologickém výzkumu má v ČR výjimečné postaveníprávě BC, které sdružuje pět ústavů. Hydrobiologickýústav a Ústav půdní biologie jsou zaměřené výlučněekologicky. Významné zastoupení ekologie jeivostatních ústavech: Entomologickém, molekulárníbiologie rostlin a Parazitologickém. Ekologický výzkumse v BC prolíná s jinými směry biologického výzkumu,včetně molekulární biologie a vývoje GM organizmů.Svou velikostí (419 zaměstnanců a 87 doktorandů)a především kvalitou výzkumu se řadí v celosvětovémměřítku na jedno z předních míst obdobně zaměřenýchvýzkumných institucí. K mezinárodnímurenomé přispívá vydávání časopisů European Journalof Entomology a Folia Parasitologica, organizovánímezinárodních konferencí a působení pracovníků BCv nadnárodních vědeckých organizacích a redakčníchradách časopisů. Je logické, že současná společenskápoptávka po rozvoji ekologického výzkumua pocit občanské spoluodpovědnosti za osud našízemě se odrážejí v rozvojových plánech centra.BC chce rozvinout výzkum zaměřený na vývoja inovaci biotechnologií pro zemědělství, lesnictví, vodníhospodářství, zdravotní bezpečnost obyvatelstvaaochranu životního prostředí včetně vypracování metodikpro racionální hodnocení ekologických přínosůa rizik nových i existujících technologií. Projekt BIOEKO,který byl vypracován za výrazné podpory regionální samosprávya po dohodě s Jihočeskou univerzitou, buderozvíjet výzkumnou infrastrukturu zaměřenou na výšeuvedené cíle a opřené o tři stavební investice: 1. Dostavbulaboratoří pro výzkum půdy a vod. 2. Přestavbuinfekčního zvěřince s ohledem na současné zdravotnínormy. 3. Výstavbu Biotechnologického institutu aplikovanéekologie. BIOEKO bude využívat stávající infrastrukturuBC, kterou pozvedne na vyšší úroveň s důrazemna praktické využití výsledků. Praktická orientaceposílí inovační potenciál regionu a přispěje k rozvoji cílenéhovýzkumu v rámci celé ČR. Výsledky umožnírychlejší, bezpečné a ekonomicky optimální zaváděnímoderních postupů jako základu konkurenceschopnostičeského zemědělství, lesnictví a navazujícíhopodnikání. Kvalitní hodnocení rizik nových biotechnologiípomůže zajistit solidní bázi pro politické rozhodovánív sociálně-ekonomické oblasti. Pevné zakotvení BCv Evropském výzkumném prostoru usnadní uplatněnívýsledků mimo ČR.Potřebu ekologického, prakticky orientovaného výzkumupociťujeme delší dobu. Obtížné bylo ovšemvtěsnat tento výzkum do stávajících výzkumných záměrůBC. Z těchto důvodů jsme vypracovali výzkumnýzáměr Vývoj biotechnologií a diagnostických metod proživotní prostředí avlistopadu 2007 jej předali Akademickéradě AV ČR. Bohužel se ukázalo, že v té době jižnebylo možné nové výzkumné záměry předkládata získat pro ně finanční podporu. BC však na základějasně definovaných úkolů vytvořilo základy řešitelskýchtýmů pro BIOEKO. Jejich významnou část tvoří pracovnícizaměstnaní na dobu řešení grantových projektů.V roce 2009 bude nad rámec stávajících záměrůpracovat 25 vědeckých pracovníků; devět z nich budemožno zaplatit z prostředků úspěšných projektů 7. RPa tzv. Norských fondů. Další budování řešitelskéhotýmu bude záviset na finančních možnostech BC. Současněs rozvojem lidských zdrojů pokračuje přípravastavebních prací. Během prvního pololetí 2009 by bylomožné začít stavět.■FRANTIŠEK SEHNAL,ředitel Biologického centra AV ČR, v. v. i.17abZDROJ: WEBOVÉ STRÁNKY MŠMTPočet studentůna vysokých školáchv akademickém roce2006–2007(dle údajůzveřejněnýchna webové stránceMŠMT)
- Page 6 and 7: t é m am ě s í c eDOBRODRUŽSTV
- Page 11 and 12: života ve sledovaném období (dě
- Page 13 and 14: OBĚ FOTA: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV S
- Page 15 and 16: ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIEZASE O KROK
- Page 17: NEMO SE HLÁSÍDO SLUŽBYModerní v
- Page 21 and 22: Po občerstvení, kterého se poslu
- Page 23 and 24: složitých biologických a biochem
- Page 25 and 26: nadací pro výzkum a inovace, kter
- Page 27 and 28: tě jednoznačně posunuté do obla
- Page 29 and 30: FOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ A
- Page 31 and 32: z B r u s e l uFRANCIEV ČELE EVROP
- Page 33 and 34: Z MÉ OVOCNÉ SKLIZNĚOLEJ NA PLÁT
- Page 35 and 36: z a k a d e m i c k é r a d yInfor
- Page 37 and 38: POČÍTAČOVÁ LITERATURA A UČEBNI
- Page 39 and 40: NOVÉ KNIHY ACADEMIANEJPRODÁVANĚJ
v ě d a a v ý z k u mInstitucionálnípodpora vědya výzkumupodle krajů(převzatoz publikace Analýzastavu výzkumu,vývoje a inovacív České republicea jejich srovnáníse zahraničímv roce 2007.Vydal Úřad vládypro výzkum a vývoj,Praha 2007).MÁ VĚDA V REGIONECHPRÁVO NA EXISTENCI?Věda a výzkum jsou velmi drahé, přesto statistiky dokazují, že se investice do této oblastivyplatí. Otázkou zůstává, zda není rozumné soustředit výzkum v zemi jako Česká republikado jednoho nebo dvou center. Různé ukazatele, např. institucionální prostředky vloženédo výzkumu v jednotlivých krajích, ukazují jednoznačnou dominanci Prahy, za niž se řadíkraj Jihomoravský, Středočeský a posléze Jihočeský.Ve srovnání se zeměmi, které mají dlouhou demokratickoutradici a jsou ve výzkumu mnohem úspěšnějšínež ČR (např. Velká Británie, Holandsko,Švýcarsko), je výzkum v ČR velmi koncentrován. Institucionálnívýdaje na vědu v Praze a Středočeskémkraji činily v loňském roce 6215 mil. Kč., t. j. skoro čtyřnásobeksoučtu výdajů ve všech ostatních jedenáctikrajích (1589 mil. Kč). To se možná změní. Evropskáunie analyzovala vztah mezi distribucí výzkumnýchkapacit a jejich společenským dopadem na socioekonomickýrozvoj regionů a cíleně podporuje rozvoj výzkumnýchkapacit mimo zavedená centra. Pro ČR jev tomto ohledu významná podpora rozvoje výzkumnýchkapacit v regionech, jejichž hospodářský produktje nižší než 75 % průměru EU (v ČR všechny krajekrom Prahy). Podpora má být přidělována na základěhodnocení projektů podaných do Operačního programuVěda a vývoj pro inovace (OP VaVpI).Velkým problémem rozvoje výzkumu v regionech jezajištění lidských zdrojů. Vysokoškolské vzdělání získávávětšina Čechů v Praze a Brně a dominancetěchto center v zajištění doktorských studií je ještěakademický<strong>bulletin</strong><strong>ab</strong> 16větší. Na jedné straně je to pochopitelné, protože výzkumnípracovníci mají být vychováváni na nejlepšíchpracovištích a řada z nich je v Praze, případně v Brně.Na druhé straně Češi povětšině nesrovnávají kvalitypracovišť, ale zůstávají na doktorských studiích tam,kde dokončili studium magisterské či inženýrské. Absolventidoktorských studií si hledají zaměstnání pokudmožno také ve stejném místě a do regionů odcházejíjen ti, kteří tam mají rodinné vazby. To by semělo změnit po vytvoření regionálních výzkumnýchkapacit, jejich budování však bude obtížné.Biologické centrum AV ČR, v. v. i. (dále jen BC), sehlásí do soutěže OP VaVpI projektem BIOEKO. Máto štěstí, že si ve spolupráci s Jihočeskou univerzitoua zčásti s jinými vysokými školami vychovává vlastnídoktorandy. Po ukončení studií jim školitelé pomáhajízajistit dlouhodobé zahraniční stáže, které jsou velmiprospěšné, ze kterých se však mnozí nevracejí.Důležitou částí projektu BIOEKO je proto snahao návrat těchto pracovníků. I když se to podaří, nebudekvalifikovaných sil dostatek a bude nutný náborv zahraničí. Cílem projektu je zajistit kvalitní výzkumZDROJ: ÚŘAD VLÁDY PRO VÝZKUM A VÝVOJ
Change language