ab ZÁŘÍ 2008 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

t é m am ě s í c eDOBRODRUŽSTVÍ POZNÁNÍ anebDávno jsem si přála hovořit s panem profesorem Robertem Kvačkem o tom,co tvoří jeho svět dějin. Obsah úvahy, kterou přednesl na konferenci o demokraciiprvní republiky, pořádané v pražském Valdštejnském paláci Akademií věd ČR při oslavách80. výročí vzniku Československa, sice v mé paměti vybledl, ale ne zcela.Přetrval dojem bohatosti jeho pohledu i otisk laskavosti a vážnosti, které našeho předníhohistorika tvoří a dovolují nepochybovat o tom, s jakou citlivostí přistupuje ke své práci.Dostala jsem příležitost hovořit s ním, když Akademie letos v červnu uspořádalaLetní školu soudobých dějin, na níž přednášel o zvláštnostech tohoto prostoru,který se nás všech osobně týká, protože v něm žijeme. Co tedy dnes rozumíme výrazem„soudobé dějiny“, bylo první téma mého dotazování.akademickýbulletinOpojetí soudobých dějin, o obsah tohoto termínujsou vedeny diskuse nejen u nás, ale také v zahraničí.Najdeme různá pojmenování, například Francouzihovoří o histoire moderne, histoire contemporaine,my soudobými dějinami nazýváme to, co jsmepojmenovali už dříve jako novodobé dějiny. Nová dobase nám jasně črtá od závěru 18. století přes dlouhé19. století, považované za dlouhé na rozdíl od krátkéhostoletí 20., které pro historiky začíná první světovou válkou.V ní končil vývoj založený Francouzskou revolucía zrodem nových společností a společenských vztahů.ab 4Kdybych měl v soudobých dějinách vidět nějakéchronologicko-tematické části, našel bych mezníkyoné doby v roce 1848, ale hlavně v první světovéválce. Tam se láme historický čas, to, co my nazývámežitými dějinami, které se týkají generací, ježjsou ještě tady, byť už odcházejí. Mnozí jsou těmitodějinami zasaženi, aniž to tuší. Narodili se teprvevčera, ale přicházejí do určité historické situace,která je dána předcházejícím vývojem, dobou, kterouneprožili, jejich spoluvrstevníci ji však majív životopise. Takový je právě čas první světové vál-REPROFOTO: DĚJINY ČESKÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ III., ACADEMIA 2001

O PÁDIVOSTI SOUDOBÝCH DĚJINky, kterou bych považoval za mezníkový okamžiktoho, co nazýváme žitými dějinami. Jsou tím, co setýká našich generačních životopisů bezprostředně,protože náš život je uhněten nejen osudy individuálními,ale také obecnými situacemi, to znamenádějinami.Soudobé dějiny jsou někdy vnímány jako něcotrochu divného, až podezřelého, dějí se teď, jsouto vůbec dějiny?Výraz soudobé dějiny často pro někoho nezní dostvědecky, soudobost nevypadá na to, že by mohla býtprecizně zkoumána – to ovšem platí jen zčásti. Pramennábáze právě pro žité dějiny od první světovéválky je obrovitá, tak obrovitá, že historika zavalí.Máme nyní v nových dějinách s touto pramennoumnohostí problém a jest nám pečlivě vybírati, co jepro určité téma podstatné heuristicky, pramenně,svědečně, a co je záležitost pouze ilustrativní, i kdyžono ilustrativní samozřejmě do dějin patří také, protožedějiny jsou o osudech člověka a ilustrace individuálníchúdělů je pro poznání dějin nejen potřebná,ale i závažná a vypovídající.Takže soudobé dějiny mohou sice být pro někohopodezřelé, ale je-li odstraněna fetišizace, napříkladtřicetiletého odstupu, která platila pro archivní dostupnosta už tak jednoznačně neplatí a netýká seani české situace – pro období do roku 1989 mámednes k dispozici archivní materiál prvořadé důležitosti– pak ztrácí podezíravost svoje opodstatnění.Nicméně název letní školy, kterou Akademievěd ČR uspořádala letos v červnu, zněl: Nebojmese soudobých dějin.Ten strach má různé příčiny a různé podoby, můženapříklad spočívat v tom, že dějiny tu na první pohlednenabízejí plné poznání. Pro někoho je to záminka,aby si řekl, budu interpretovat pouze torzo, to další jenadbytečné.Jiný strach pramení z toho, že soudobé dějinyjsou přečetné, opravdu trochu jiné než dějiny, kteréz hlediska výzkumu a výkladu provázely dějepisa historii do onoho 18. a 19. století. Společnost sepřetvořila, vnitřně rozpučela a s ní politický vývoj.Kolik postav se tu najednou objevuje, zatímco prostarší dějiny postačili jen reprezentanti nejvýznamnější!Dějiny budí strach právě pro způsob zvládání.Převedeno do školské praxe, vyžaduje to odučitele číst, i co přichází na svět literárně, což nemusíbýt vždy kompetentní. Vybrat si učitelé nedovolía ptají se tedy, co vlastně mají číst. Někteří radějinečtou nic, aby se nepopletli, jiní čtou hodněa bývají zavaleni přemnožstvím faktologickýchúdajů i různorodých přístupů. Tady má dluh českédějepisectví ve své recenzní části, protože naše recenzníčinnost není dostatečně rozsáhlá a hluboká.Recenze některých významných historických dělby se měly objevovat se znaménkem plus i minusv tisku, ale rubriky v novinách jsou málo přístupnéhistorické literatuře, chybí soustavnost, která byorientovala.Třetí důvod strachu ze soudobých dějin je ideologizacetohoto období. Úsek soudobých dějin je k nínáchylný, zkušenost máme mimořádnou. U našichstarších generačních pedagogických druhů i dalšíchzájemců je ještě v živé paměti, že soudobé dějinybyly omezeny na dějiny dělnického hnutí, dělnickéstrany či systému, který založila a řídila.Výklad přitom nebyl odborný, ale spíš propagandistickýa nezáživný, literárně nezajímavý, úvodníkový.Byli jistě učitelé, kteří si dovedli poradit, ale většinatak nečinila, i se tak činit bála. Soudobé dějiny majíve vínku toto špatné dědictví, jež se neodstraňujeu další generace snadno. Ona ví, že soudobé dějinymají bezprostřední vztah k dnešku a že politickýdnešek se pokouší dějin využívat nebo je upravovat.To bylo a bude vždy. Ve Francii se dnes skupinahistoriků pokouší zabránit politikům, aby autoritativně,jednosměrně a závazně vykládali dějiny. Aťsi je vykládají po svém, ať má jejich výklad svůjspecifický politický osobnostní účel – ale ať není„zoficiálněn“, posvěcován z vysokých politickýchmíst.Kontakt soudobých dějin a dneška je tedy vezdánlivém nebo zřetelném minus – platí obojí. Vidímv tom i klad, význam historie je zde povýšen,protože mnohé jevy bez historického pozadí, bezvědomí toho, co k nim přivedlo dnešní dobu v širšímodstupu, nejsou vysvětlitelné. A naopak myslím,že by bylo dobré, kdyby si politikové, pokudrozhodují a mají na zřeteli dějinnou souvztažnost,osvojili metodu historického spolupoznání, dostupnéinformace.Mohu-li si postěžovat, myslím, že některá světovározhodnutí, některá evropská rozhodnutí se dějí bezohledu na vědomí dějinné vazby. Nechci být prorokem,který musí mít pravdu, ale obávám se, že se tovymstí. Určité dějinné skutečnosti se nedají odbýttím, že se přeskočí nebo se jich nedbá. Jsou-li závažné,jsou-li uložené hluboce v myšlení lidí nebov tradicích, v tom, co lidé zdědili, politikové by je měliv každém případě vnímat. Často nesly tyto tradicenejvážnější poselství minulosti. Ne materiální, ale duchovníposelství, které se takto předávalo. Učitelédějin se často bojí, že jim politika promluví do jejichkonkrétního výkladu. Měli by se ale s politikou utkat,protože oni mají navrch. Politikové nemusí být vždyckyhistoricky gramotní.5abRomantický obrazAntonína MánesaKrajinas Belvederem (1816)zachycuje jakoze sna utkanoukrajinu,jejíž vyzařováníale dává tušitmelancholii,předzvěst blízkých,méně idylickýchčasů. Nastává zlomhistorického dění,odeznívá duchovněladěné barokníúdobí a blíží se,či je už tady,doba rozumu,techniky a vědy.

života ve sledovaném období (dějiny zahraniční politiky,sociální a hospodářské dějiny, vývoj národnostnípolitiky na příkladu německé, polské a maďarské minority,církevní dějiny). Zvláštní příspěvek byl věnovántaké zhodnocení dosud vydaných syntéz, zaměřenýchna československé dějiny 20. století, a taképohledu slovenského a mezinárodního dějepisectví.Jednotlivá vystoupení komentovali zahraniční diskutantiVolker Zimmermann (Universität Düsseldorf)a pracovník Historického ústavu Varšavské univerzityPiotr Majewski. Oba badatelé shrnuli výsledky svýchnárodních historiografií ve zpracování českých a československýchdějin 1918–1948 a zhodnotili trendyčeské historiografie. Volker Zimmermann připomnělpřevládající pozitivistické přístupy v metodologii zkoumání,upozornil také na rizika nacionálního hlediska,jež se objevuje v některých pracích, a zdůraznil kontextualizacičeských národních dějin v rámci vývojestředoevropského regionu. Piotr Majewski připomněl,že v české historiografické produkci v 90. letech získalavelký prostor především sféra politických dějin,jež souvisela s analýzou vývoje českých politickýchstran a politického systému. Přes kvantitu pojednáník tomuto tématu však zůstává i na tomto poli mnohoopomenutých fenoménů, jako jsou např. otázky politickékultury, vývoje extrémních politických směrůna pravici i na levici či národnostních vlivů v armádě.Značnými deficity zpracování nadále trpí spolkovástruktura, na jejímž základě lze ozřejmit etablovánía fungování občanské společnosti v českých zemích.Oba zahraniční badatelé se shodli na potřebě zpracovatvětší měrou kulturní a ideově-mentalitní dějinydiskutovaných třiceti let našeho vývoje. Mezi dosudnepříliš dotčená témata patří taktéž úvahy o vzájemnéinterakci sociálního prostředí a politické kulturynebo komparativní reflexe etablování antidemokratickýchhnutí v celoevropských souvislostechekonomické, sociální a politické krize 30. a 40. let.V následujících diskusích účastníci konference najedné straně pozitivně kvitovali dosavadní historiografickoubilanci, na straně druhé však kriticky hodnotilitematické deficity a některé stávající interpretační modelya metodologické postupy. V této souvislosti mimojiné vyzdvihli potřebu teoretické připravenosti badatelů,interdisciplinární přístup k hodnocení dějinnéhoobrazu Československa v letech 1918–1948 a konceptualizacijeho výzkumu.Referáty i debata ukázaly, že české dějepisectvízaznamenalo po roce 1989 ve zpracování zmíněnéhistorické periody značný pokrok. Současně všakúčastníci konstatovali, že přes znatelný rozvoj dosudchybějí zásadní práce, které by nesledovaly pouzepartikulární problémy, ale soustředily se na hledáníkomplexnějšího obrazu tehdejší skutečnosti a formulovalyi nové otázky podložené moderní metodologií.K prohloubení studia této historické etapy by také přispělozintenzivnění koordinace jednotlivých pracovišťa odborných institucí – a to i interdisciplinárníhoa mezinárodního charakteru – při vytváření koncepčníchprojektů zaměřených na formování ucelenějšípodoby našeho poznání k moderním dějinám českýchzemí a Československa.■JAROSLAV ŠEBEK,Historický ústav AV ČR, v. v. i.BadateléHistorickéhoústavu AV ČR,zprava moderátorworkshopuEmil Voráček,dále Josef Harna,ředitelka HÚ AV ČRSvatava Rakováa Jindřich DejmekREFLEXE DĚJINUpříležitosti konference Československo a krizedemokracie ve střední Evropě ve 30. a 40. letech.Hledání východisek vydává Historický ústavAV ČR, v. v. i., příručku Reflexe dějin Československa1918–1948 v historiografii na počátku3. tisíciletí. Publikaci, která rekapituluje výsledkyčeské i zahraniční bohemistické historiografie v uplynulémdesetiletí v oblasti zahraniční i vnitřní politiky,situace menšin, dějin sociálních i církevních, problematikyhospodářské i politického stranictví, uspořádaldr. Jan Němeček.■9ab

v ě d a a v ý z k u mEASACV PRAZEPředstavitelé Expertní rady pro vědu evropských akademií (EASAC – European AcademiesScience Advisory Council) se v polovině června 2008 setkali v budově Akademie věd ČR,aby, jak nám prozradil její prezident Volker ter Meulen z Německa, mimo jinéprodiskutovali předsednictví České republiky v Radě EU v první polovině příštího roku.Zahájení jednáníEASAC v hlavníbudově AV ČRv Praze.Zleva: Jan Palouš,David Spearman,Volker ter Meulena Fiona Steiger.EASAC tvoří 27 zástupců národních akademiívěd většiny členských států Evropské unie, ALLEAa Academia Europaea, kteří jsou nominováni na tříletéobdobí. Členy Rady obvykle bývají předsedovénebo místopředsedové akademií. Akademie věd ČRje součástí EASAC od r. 2004, v současnosti ji zastupujeprof. Jan Palouš, předseda Rady pro zahraničnístyky. Složení a hlavní poslání nejvýznamnějších evropskýchorganizací v oblasti vědy nám laskavě přiblížilsir Brian Heap, představitel tří sdružení – AcademiaEuropaea, Royal Society a EASAC: „Nevládníorganizace Academia Europaea se skládá z okolo2000 členů z 35 evropských a osmi neevropskýchzemí, včetně 40 nositelů Nobelovy ceny. Vědci a učenciz různých národních akademií mohou na její půdědiskutovat jak o přírodních, tak i humanitních vědácha umění. Každoroční výroční zasedání se obvyklezaměřují na konkrétní téma, které zasahuje donejrůznějších vědních oborů. Královská akademievěd (Royal Academy) je jednou z nejstarších akademií.Byla založena v roce 1660 a skládá sez 1500 členů. Jejím hlavním cílem je podporovat vědeckouexcelenci.Organizace EASAC vznikla z jiných důvodů. Neskládáse z individuálních členů, ale zástupců 27 národníchakademií věd členských států Evropskéunie. EASAC připravuje nezávislé expertizy a objektivníinformace o závažných problémech, s nimižse potýkají politici a instituce nejen v EU, ale též nanárodní a krajské úrovni. Nezávislé zprávy, kteréEASAC průběžně publikuje, vždy reprezentují aktuálnívědecký konsensus a umožňují tak kvalifikovanéakademickýbulletinab10rozhodování. Výsledky analýz Rada většinou poskytujeEvropskému parlamentu.“Na aktuální cíle EASAC jsme se tázali jejího prezidentaVolkra ter Meulena z Německa: „Rada poskytujeexpertizy a navrhuje řešení v těch oblastech,o něž se zajímají politici a společnost. Aktuálně jsmepublikovali analýzy týkající se šíření infekčních onemocněnía jejich očkování. Připravili jsme také prohlášenío energetice, genomice, biodiverzitě a vědách,které se zabývají pěstováním hospodářskýchplodin. Důležitých témat je ale samozřejmě mnohemvíce. Jednáme proto např. o efektivním využíváníenergie nebo klimatických změnách. Naším záměremvšak není psát složité vědecké zprávy, na jejichžzákladě by se měli politici rozhodovat. Navrhujemepouze různé možnosti, jak řešit aktuální problémy.Zároveň se chceme vyhnout příliš úzké specializacia zaměřit se i na jiná problematická témata.“Na vypracování expertiz spolupracují také zástupciAkademie věd ČR. Ve strategické skupině EnvironmentWork Group působí od r. 2005 prof. MichalV. Marek z Ústavu systémové biologie a ekologieAV ČR, v. v. i. Ve vakcinační skupině, která má zaúkol vypracovat zprávu o migraci a infekčních onemocněních,pracuje prof. Helena Tlaskalová z Mikrobiologickéhoústavu AV ČR, v. v. i.■LUDĚK SVOBODA,GABRIELA ADÁMKOVÁFOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČR

OBĚ FOTA: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČRPROJEKTCHOBOTIXDne 27. června 2008 bylo na rektorátuVysoké školy chemicko-technologickév Praze slavnostně zahájeno řešenípětiletého výzkumného projektu CHOBOTIX.Jeho cílem je vyvinout tzv. chemické roboty, jejichž unikátní schopnostiby se měly využívat například v medicíně. Z prostředků 7. rámcového programupro výzkum jej financuje Evropská výzkumná rada (ERC).Prestižní grant na podporu nejtalentovanějšíchmladých evropských vědců je udělován v rámciprogramu IDEAS, z něhož budou do r. 2013 financoványprojekty hraničního výzkumu, na něž je alokovánrozpočet ERC ve výši 7,5 miliardy eur. Řešitelé projektůmohou být z libovolné země, ale výzkumné projektyse musí realizovat v hostitelských institucíchčlenských nebo přidružených zemí Evropské unie.Z 9167 podaných návrhů vybrala ERC ve dvoukolovésoutěži prostřednictvím oborových panelů 300 nejlepšíchprojektů. Kritéria hodnocení zahrnovala jak intelektuálnípředpoklady navrhovatele a originalitu vědeckéhotématu, tak i způsobilost hostitelské organizacenabídnout špičkové technické zařízení a manažerskoupodporu.Jeden z grantů ERC získal na projekt Chemical Processingby Swarm Robotics absolvent Fakulty chemicko-technologickéVŠCHT Praha doc. František Štěpánek.Na pětiletý projekt s názvem CHOBOTIX získal1,64 mil. eur. Projekt bude řešit devítičlenný mezinárodnítým. Partnerem ERC a příjemcem grantu jeVŠCHT Praha, která pro tento projekt mj. nově zrekonstruovalaa vybavila tři místnosti pro vytvoření laboratořechemické robotiky. Hlavním cílem výzkumnéhozáměru je vyvinout tzv. chemické roboty (umělevyrobené částice velikosti desítek až stovek mikrometrů)se schopností autonomního pohybu v prostředí, selektivnílátkové výměny s okolím, chemické přeměnyabsorbovaných molekul, jejich hromadění a řízenéhovyloučení. „Takto vymezené chemické roboty lze dobřevyužít v medicíně. Existují totiž skupiny léčiv, jež nelzedo těla aplikovat standardně tím, že se spolkne prášek,který se rozpustí, ale je nutné je vyloučit na konkrétnímísto,“ vysvětlil doc. Štěpánek. Jinou oblastí, kde bychemické roboty mohly nalézt své uplatnění, je tzv. inteligentníčištění, kdy by dezinfikovaly jinak těžko dosažitelnýprostor.U příležitosti zahájení projektu CHOBOTIX a otevřenínové laboratoře byla Františku Štěpánkovi udělenaMedaile ministra školství. Po studiu na VŠCHT Prahaa na Univerzitě Pierra a Marie Curierových v Paříži pokračovaldoc. Štěpánek ve vědecké kariéře v R&D centrufirmy Unilever ve Velké Británii a na Imperial Collegev Londýně, kde vede vlastní výzkumný tým. Je téžhistoricky prvním dvojnásobným nositelem Moultonovymedaile udělované od roku 1929 Institutem chemickýchinženýrů (IchemE) za nejlepší vědeckou publikaci. V letošnímroce získal Cenu Philipa Leverhulmeho a CenuFriedricha Wilhelma Bessela.Administrativní aspekty podání návrhu projektu, právnía finanční vyjednávání o podmínkách uzavření Grantovédohody s Evropskou komisí, včetně organizace slavnostníhozahájení projektu a předání medaile ministra,zajišťovala pod vedením Anny Mittnerové kancelářKAMPUŠ, zřízená při Oddělení pro vědu a výzkumVŠCHT Praha. Tým této kanceláře bude zajišťovat i manažerskoupodporu projektu CHOBOTIX po dobu jehořešení (viz www.vscht.cz/chobotix, www.vscht.cz/homepage/veda/index/Profil_vav/kampus).■LUDĚK SVOBODAPodle FrantiškaŠtěpánka lzetzv. chemickéroboty využít taképři dekontaminacitěžko dostupnýchprostředí.Akademie věd České republiky,Ústav struktury mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.,a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.,Vás srdečně zvou na veřejnou výstavuk 50. výročí založení Ústavu struktury a mechaniky hornin, v. v. i.,která se koná ve foyer hlavní budovy AV ČR na Národní 3 od 15. do 26. září 2008.11 ab

v ě d a a v ý z k u mFOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČRIvan Vlčekz ÚPT AV ČRvysvětluje detailyfunkce novéelektronovésvářečky,kterou přebírádo licenční výrobyněmecká firmaFocus.RECENT TRENDS 2008Jedenáctý ročník semináře o současných trendech v elektronové opticea přístrojové technice pro povrchovou fyziku se uskutečnil ve dnech 14.–18. července 2008v hotelu Skalský dvůr na Českomoravské vrchovině. Akci pravidelně pořádáoddělení Elektronové optiky Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.,a je tradiční příležitostí k setkávání vědců, kteří pracují v oblastech týkajících se vytvářenía formování svazků nabitých částic a jejich využití.Kúčasti na semináři jsou zváni významní vědciz tohoto oboru i jejich nadějní studenti či začínajícípracovníci. Ti pocházejí z akademické sféry i z firema jejich příspěvky se soustředí spíše na zahajovanénebo budoucí projekty a dosud nezodpovězené otázkynež na prezentaci již hotových výsledků. První seminářse uskutečnil v roce 1989 za účasti několika zahraničníchhostů v prostorách ÚPT a od roku 1990 jej ústavpořádá každé dva roky. Od roku 1992 jej stabilně hostíjiž zmíněný hotel Skalský dvůr u Bystřice nad Pernštejnem,který se stal pro konferenci symbolem. Zadobu existence si seminář našel své místo v kalendářimnohých domácích i zahraničních účastníků. Bezpochybyk tomu přispěla tradičně výborná úroveň příspěvkůa bezchybná organizace, kterou měla do minuléhosetkání na starosti vedoucí oddělení Elektronovéoptiky ÚPT dr. Ilona Müllerová.Letošního ročníku se zúčastnilo 50 zástupců univerzit,vědeckých ústavů a firem z České republiky,Rakouska, Německa, Francie, Velké Británie, Ruska,Singapuru a USA, kteří přednesli 24 přednášeka prezentovali 14 posterů. Hlavními tématy byly současnéi budoucí trendy v rastrovací (SEM), prozařovací(TEM), nízkoenergiové (LEEM) elektronové mikroskopiia fotoemisní mikroskopii (PEEM), výpočtyelektronově optických prvků, aplikace a návrhy mikroskopickýchsystémů SEM, TEM, LEEM a PEEMa také principy i aplikace svařování elektronovýmsvazkem. Na semináři vystoupili nejen uznávaní odborníci,jako jsou například Armin Delong, HaraldRose nebo Erich Plies, ale také začínající studenti,kteří měli jedinečnou možnost diskutovat se zkušenějšímikolegy. Atmosféru celé akce dotvářel společenskýprogram, který zahrnoval sport, hudbu i společná večerníposezení. Hlavní poslání akce – konfrontace projektů,záměrů i nových výsledků a nápadů v oborechsemináře – se určitě naplnila. Doufáme, že se dalšíročník Recent Trends 2010 vydaří minimálně tak jakoten letošní.■akademickýbulletinab 12FILIP MIKA,Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.FOTO: ARCHIV ÚPT AV ČR

ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIEZASE O KROK DÁLEPro vědecké semináře o trendech v optice nabitých částica přístrojové technice pro fyziku povrchů, na nichž diskutují o svýchprojektech vědci z celého světa, je jednou z klíčových osobností ředitelÚstavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., RNDr. Luděk Frank,kterého jsme si dovolili požádat o krátký rozhovor.Mezinárodní semináře ÚPT AV ČR se pořádajíjiž od r. 1989. Jaké je jejich základní tematickévymezení?Naše každoroční setkávání mají mimořádně stabilnícharakter. Od toho prvního v r. 1989 až po letošníje jejich tematické vymezení identické: diskutujemejednak o elektronové optice po stránce instrumentálnía metodické a jednak o přístrojové technice prostudium povrchu pevných látek. Elektronová mikroskopieje totiž od konce 2. světové války jedním ze„zlatých hřebíků“ českého průmyslu. A to předevšímv Brně, kde v současnosti sídlí tři společnosti zabývajícíse výrobou elektronových mikroskopů. Ústavpřístrojové techniky AV ČR pro jejich produkci připravujeteoretické zázemí.Konference se koná jednou za dva roky a zvemena ni vědce, o kterých víme, že pracují na zajímavýchprojektech. Přijíždějí jak zkušení vědci, taki doktorandi, což má dva účely: diskutovat o novýchnápadech a uvádět do vědecké společnostimladé lidi. Jedinou letošní novinkou byl nový hlavníorganizátor, náš mladý postdoc dr. Filip Mika, kterýse svého úkolu zhostil výborně.jednotlivými částmi poměrně slabé, takže stačí dodatjen velmi malou energii a ony se začnou rozpojovat.Jiný projekt, na němž spolupracuje skupinaz našeho ústavu s univerzitami v Curychu a Manchesteru,má za cíl pozorovat strukturu jednotlivýchbiomolekul, např. proteinů. Jednu molekulu položítena tenounký substrát, který je utvořen jednoatomovouvrstvou uhlíku, a na něm pomocí holografiezobrazíte její strukturu.„Projekty, o nichžna seminářidiskutujeme,jsou buď úplněnové nebo jsouv teoreticképřípravě a prozatímbez finančníhozajištění,“říká ředitelÚPT AV ČRLuděk Frank.Elektronová mikroskopie poskytuje vědcůmrůzných oborů vysoce účinné nástroje ke zkoumánímikrosvěta. S jakými novými projekty účastnícisemináře přicházejí?Projektů, které mikroskopii posouvají zase o kousekdopředu, je celá řada. Pro ilustraci bych rádzmínil projekt našeho německého kolegy, kterýpracuje na mikroskopu s rozlišením lepším než 1 Å(desetina nanometru). Přístroj je koncipován tak,aby nepoškozoval zkoumaný materiál. U neživéhmoty spočívá poškození v tom, že dopadající elektronynarušují chemické vazby a postupně promíchávajía nastřelují zasažené atomy dovnitř preparátu,čímž jej ničí. Vzhledem k tomu, že v oblastinanotechnologií existují struktury, v nichž jsou funkčnímprvkem nepatrné shluky atomů, je nutné jepozorovat bez jakéhokoliv poškození. To je velmiobtížné. U živé hmoty je situace ještě problematičtější.Biomolekuly mají chemické vazby mezi svýmiÚčastní se konference i lidé z nevědecké sféry?Například z průmyslu?Lidé z průmyslových firem tvoří až polovinu z celkovéhopočtu účastníků. Jsou zde např. zástupcispolečnosti KLA-Tencor z Kalifornie, která se zabývávýrobou zařízení pro polovodičovou techniku, určenéhok exponování integrovaných obvodů nejvyššíintegrace a k jejich diagnostice.13abFOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČR

Budou se na těchto projektech podílet rovněžzahraniční specialisté?Příchod velkého množství zahraničních vědců nijakzvláště nepodporuji. Úroveň a způsob jejich vzdělánínelze dobře ověřit. Platí to především o vědcíchz východní Evropy. Chtěli bychom se proto orientově d a a v ý z k u mV rámci Operačního programu VaVpI má býtv příštích sedmi letech v ČR investováno přes60 miliard korun. V Brně se uvažuje o dvou velkýchprojektech, CESLAB a CEITEC. Bude na nichÚPT AV ČR participovat?Účastníme se obou projektů. Například na projektuCESLAB se v současnosti podílí dva pracovníci našehoústavu jako první členové týmu, který v Barceloněpřipravuje projektovou dokumentaci synchrotronovélaboratoře a učí se ji stavět a provozovat. Předtím absolvovali několikaměsíční stáž v Evropské organizacipro jaderný výzkum (CERN). Pokud by sepodařilo získat podporu, vznikla by zřejmě samostatnáveřejná výzkumná instituce, se kterou budemerádi spolupracovat. Počítáme také s tím, že v koncovýchstanicích synchrotronu budou instalovány elektronovémikroskopy. O jejich typech budeme teprverozhodovat. V projektu CEITEC je ústav zapojenv přípravě čtyř laboratoří plánovaného Mendelovacentra.Myslíte si, že má Česká republika dostatekodborníků na takto rozsáhlé projekty?Lidské zdroje jsou podle mého názoru nejproblematičtějšíotázkou velkých projektů. Nelze totiž vychovatani najmout kvalifikované odborníky, když nejsouk dispozici přístroje, s nimiž mají pracovat. Kruhje nezbytné někde rozetnout. Máme-li mít kvalitnívědu, musíme mít jak kvalitní přístroje, tak i odborníky.S čím však začít? Když zakoupíme opravdušpičková nákladná zařízení, začnou se ihned někteříptát, jak efektivně je využíváme. Odpověď je jen jedna:začínáme na nich vychovávat lidi, kteří je budoupoužívat. Nicméně, pokud by se v obou projektechzačalo s infrastrukturní výstavbou, pak pro mikroskopovoučást máme několik odborníků připravenojiž nyní.vat spíše na absolventy univerzit z vyspělejšíchzemí. Bohužel jich není mnoho, protože mladá generacese do náročného studia exaktních věd přílišnehrne. Přesto se domnívám, že jsme schopni doČeské republiky přivést postdoky a v některých případechi zkušené vědce. Největší šance je u našichbývalých studentů, kteří uspěli v zahraničí a nemajíjazykovou bariéru. V případě CESLABU by měly býtpro hostující vědce vybudovány v Brně i ubytovacíkapacity.Jaké má ÚPT AV ČR plány do budoucna?Kromě již zmíněné spolupráce na projektech Operačníhoprojektu VaVpI se podílíme na řadě jinýchprojektů, z nichž bych např. zmínil Mezinárodnícentrum klinického výzkumu (International ClinicalResearch Center), které v Brně vzniká ve spoluprácis jedním z nejvýznamnějších amerických zdravotnickýchzařízení Mayo Clinic v Rochesteru. V tomto projektuvytváříme nové přístroje a metody pro měřenísignálů, jimiž se projevuje lidské tělo. Naše prácev této oblasti byly počátečním impulsem celé záležitosti.V elektronové mikroskopii jsme zase před několikalety spustili technologii mikroskopie velmi pomalýmielektrony, která byla letos uvedena na trh. Uvažujemesamozřejmě též o projektech nových, které asi nenímoudré předčasně vyzrazovat.Necháte se inspirovat letošní konferencí?Jednou ze slibně se rozvíjejících technologií je napříkladopracování hmoty pomocí precizně upravenýchelektronových svazků. Jde o tzv. elektronovousvářečku, kterou jsme v ústavu vyvinuli a na trh jiprávě v této době uvedla jedna německá firma. Jevhodná zejména pro sváření kovů, které se jinakpro účely přístrojové techniky nedají dost dobřesvářet. Považujeme to za velký úspěch a rádi bychomv našem ústavu na tento projekt navázali dalšímipříbuznými technikami, jako například mikroobráběnímnevodivých materiálů apod. Je to pronás velká výzva.■akademickýbulletinab 14LUDĚK SVOBODA,GABRIELA ADÁMKOVÁVědecká rada Akademie věd ČR, Grémium pro vědecký titul a komise pro obhajobydoktorských disertací v oboru Elektrotechnika, elektronika, optoelektronika a fotonikaoznamuje:Obhajoba doktorské disertační práceOptical Biosensors Based on Spectroscopy of Surface Plasmonsdoc. Ing. Jiřího Homoly, CSc.,k udělení vědeckého titulu doktor věd se koná dne 7. října 2008 v 11:00 hod.,ve vile Lanna, V Sadech 1, Praha 6.

NEMO SE HLÁSÍDO SLUŽBYModerní vědu a výzkum si lze sotva představitbez masivního využití prostředků výpočetní techniky.Geofyzikální problémy řešené na počítači majíobvykle alespoň jeden z následujících atributůobtížnosti: úlohu je nutno řešit v mnoha iteracíchnebo je nezbytné ji řešit na velkém souboru dat.I když zaznamenáváme neustálý rozvojpočítačových technologií, které umožňují zpracovávatstále obtížnější úlohy, existují zadání,na něž osobní počítače nestačí.Zájemci o výkonné počítání z ústavů AV ČR majívíce komfortních příležitostí, kde své výpočtyuskutečnit. Bezprostřední možností je např. výpočetníserver LUNA, který provozuje FZÚ AV ČR. Výzkumnípracovníci z GFÚ AV ČR počítali a dosud počítají svéúlohy právě zde. V roce 2007 jsme proto podali žádosto investiční podporu na zakoupení výpočetního serveruve finanční výši dvou milionů korun. AV ČR náš projektv konkurzu kladně přijala a v r. 2008 jsme začali s jehorealizací. AV ČR financovala rozhodující část ve výši1,5 mil. korun, GFÚ se podílel zbytkovým půl milionemkorun. Celková cena projektu se ovšem zvýšila, neboťbylo navíc nezbytné zajistit odpovídající technické zázemípro počítač.Nový server se jmenuje NEMO. Je sice pravda, žese pomyslně hlásí k pozitivnímu odkazu svého literárníhojmenovce z románu Julese Vernea, ale NEMOje též akronymem činnosti, ke které je server předurčen– Numerical Earth Modelling – k numerickémumodelování procesů v Zemi. Hardware i software dodalafirma Sprinx, a. s., která byla vybrána na základě poptávkovéhořízení a na doporučení ÚFA AV ČR, kde provozujínejvětší počítačový cluster AMÁLKA od téže firmy.Naše současná konfigurace je tvořena 128 procesory,sdílenou pamětí RAM 256 GB a diskovým polems kapacitou 4 TB (systém bude v budoucnu samozřejměsnadno rozšiřitelný).Dne 26. června 2008 uspořádal GFÚ slavnostní výstavuvýtvarných děl s tematikou grafické práce na počítači.Do programu byla zařazena i ukázka syntetickéhudby produkované s použitím počítače. Při této příležitostibylo též oficiálně deklarováno uvedení serveruNEMO do rutinního provozu.Pro server NEMO jsme v tento okamžik připraviliřešení čtyř následujících problémů:1. Modelování magnetohydrodynamických procesův zemském jádru, simulující generaci a dynamiku geo-magnetického pole. Jedná se o numerické řešení složitésoustavy diferenciálních rovnic. Abychom mohlipodchytit časové variace geomagnetického pole včetnějeho inverzí, je nezbytné spočítat mnoho časovýchhladin příslušných fyzikálních polí.2. Statistické vyhodnocení záznamů seismickéhošumu ze stanic rozmístěných na území ČR. V této úlozejde o aplikaci nové metody zpracování náhodnýchseismických polí. Jádrem metody je kroskorelace seismickýchzáznamů, tedy jednoduchý matematickýúkon, který je ovšem nutno aplikovat na co největšímnožství dat. S použitím NEMA se proces výrazněurychlí a bude možné vyzkoušet i různé varianty algoritmu.Výsledkem bude strukturní model kůry Českéhomasivu určený nezávisle na předchozích metodách.3. Třírozměrná inverze gravitačního pole. K dispozicimáme hustou síť gravimetrických dat reprezentujícíBougerovy anomálie v síti cca 1 x1km pro celou ČR.Inverze těchto dat na hustotní model kůry není po formálnístránce složitý matematický problém; otázkou zůstávávelikost úlohy. V principu jde o řešení enormněvelké soustavy podurčených lineárních rovnic, kdy sepracuje s maticemi řádu 10 5 . Na žádném v současnostidostupném PC nelze takovou úlohu řešit. Očekávanýmvýsledkem je hustotní model kůry v Českém masivu.4. Magnetotelurická inverze. Jde o inverzi magnetotelurickýchdat na vodivostní strukturu v regionu Českéhomasivu. Hloubkový dosah metody je ovšem většía zahrnuje i zemský plášť. Příslušný matematický aparátpředstavuje podurčený systém nelineárních rovnic.Do budoucna se bude charakter řešených problémůbezpochyby vyvíjet. NEMOVI přejeme stálé zdravía odolnost proti virům, budoucím řešitelům pohodlnoupráci a uspokojení z pěkných výsledků.■BOHUSLAV RŮŽEK,Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.15abFOTO: ARCHIV GFÚ AV ČRVýpočetnícluster NEMOje seskupenímvolně vázanýchpočítačů,které navenekmohou pracovatjako jeden počítač.

v ě d a a v ý z k u mInstitucionálnípodpora vědya výzkumupodle krajů(převzatoz publikace Analýzastavu výzkumu,vývoje a inovacív České republicea jejich srovnáníse zahraničímv roce 2007.Vydal Úřad vládypro výzkum a vývoj,Praha 2007).MÁ VĚDA V REGIONECHPRÁVO NA EXISTENCI?Věda a výzkum jsou velmi drahé, přesto statistiky dokazují, že se investice do této oblastivyplatí. Otázkou zůstává, zda není rozumné soustředit výzkum v zemi jako Česká republikado jednoho nebo dvou center. Různé ukazatele, např. institucionální prostředky vloženédo výzkumu v jednotlivých krajích, ukazují jednoznačnou dominanci Prahy, za niž se řadíkraj Jihomoravský, Středočeský a posléze Jihočeský.Ve srovnání se zeměmi, které mají dlouhou demokratickoutradici a jsou ve výzkumu mnohem úspěšnějšínež ČR (např. Velká Británie, Holandsko,Švýcarsko), je výzkum v ČR velmi koncentrován. Institucionálnívýdaje na vědu v Praze a Středočeskémkraji činily v loňském roce 6215 mil. Kč., t. j. skoro čtyřnásobeksoučtu výdajů ve všech ostatních jedenáctikrajích (1589 mil. Kč). To se možná změní. Evropskáunie analyzovala vztah mezi distribucí výzkumnýchkapacit a jejich společenským dopadem na socioekonomickýrozvoj regionů a cíleně podporuje rozvoj výzkumnýchkapacit mimo zavedená centra. Pro ČR jev tomto ohledu významná podpora rozvoje výzkumnýchkapacit v regionech, jejichž hospodářský produktje nižší než 75 % průměru EU (v ČR všechny krajekrom Prahy). Podpora má být přidělována na základěhodnocení projektů podaných do Operačního programuVěda a vývoj pro inovace (OP VaVpI).Velkým problémem rozvoje výzkumu v regionech jezajištění lidských zdrojů. Vysokoškolské vzdělání získávávětšina Čechů v Praze a Brně a dominancetěchto center v zajištění doktorských studií je ještěakademickýbulletinab 16větší. Na jedné straně je to pochopitelné, protože výzkumnípracovníci mají být vychováváni na nejlepšíchpracovištích a řada z nich je v Praze, případně v Brně.Na druhé straně Češi povětšině nesrovnávají kvalitypracovišť, ale zůstávají na doktorských studiích tam,kde dokončili studium magisterské či inženýrské. Absolventidoktorských studií si hledají zaměstnání pokudmožno také ve stejném místě a do regionů odcházejíjen ti, kteří tam mají rodinné vazby. To by semělo změnit po vytvoření regionálních výzkumnýchkapacit, jejich budování však bude obtížné.Biologické centrum AV ČR, v. v. i. (dále jen BC), sehlásí do soutěže OP VaVpI projektem BIOEKO. Máto štěstí, že si ve spolupráci s Jihočeskou univerzitoua zčásti s jinými vysokými školami vychovává vlastnídoktorandy. Po ukončení studií jim školitelé pomáhajízajistit dlouhodobé zahraniční stáže, které jsou velmiprospěšné, ze kterých se však mnozí nevracejí.Důležitou částí projektu BIOEKO je proto snahao návrat těchto pracovníků. I když se to podaří, nebudekvalifikovaných sil dostatek a bude nutný náborv zahraničí. Cílem projektu je zajistit kvalitní výzkumZDROJ: ÚŘAD VLÁDY PRO VÝZKUM A VÝVOJ

v oblasti aplikované ekologie pro potřeby střední Evropya současně přispět k rovnoměrnějšímu rozdělenívýzkumných kapacit v ČR. Oba cíle přesně odpovídajízáměrům OP VaVpI.EKOLOGICKÝ VÝZKUM BCA PROJEKT BIOEKORůst lidské populace, zmenšování rozlohy ekosystémůpro trvale udržitelnou produkci a hrozbavyčerpání fosilních zdrojů energie si vynucují stáleintenzivnější využití zbývajících zemědělských, lesnícha vodních ekosystémů. Zvyšování cen potravin (odroku 2000 ve světovém průměru čtyřikrát) urychlujevývoj nových biotechnologií, jakými jsou zejména genetickémodifikace (GM). Jejich využití se v EU řídíprincipem předběžné opatrnosti, jehož dodržení vyžadujekvalitní ekologický výzkum. Na rozdíl od průmyslových,potravinářských, lékařských a dalších technologiínelze postupy týkající se krajiny přejímat z geografickyvzdálených oblastí bez ověření v místních podmínkách.Nejedná se o rutinní záležitosti, protože měnícíse skladba zemědělské produkce, zavádění novýchplodin a další vlivy spjaté s problémy alternativní energetikya klimatických změn přinášejí mnoho nevyřešenýchotázek. Řešení místních environmentálníchproblémů spojených s maximalizací produkce častovyžaduje vývoj nových technologií a nebo inovaci stávajících.Konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoja zachování krajiny každé země stále více závisína kvalitě ekologického výzkumu.V ekologickém výzkumu má v ČR výjimečné postaveníprávě BC, které sdružuje pět ústavů. Hydrobiologickýústav a Ústav půdní biologie jsou zaměřené výlučněekologicky. Významné zastoupení ekologie jeivostatních ústavech: Entomologickém, molekulárníbiologie rostlin a Parazitologickém. Ekologický výzkumse v BC prolíná s jinými směry biologického výzkumu,včetně molekulární biologie a vývoje GM organizmů.Svou velikostí (419 zaměstnanců a 87 doktorandů)a především kvalitou výzkumu se řadí v celosvětovémměřítku na jedno z předních míst obdobně zaměřenýchvýzkumných institucí. K mezinárodnímurenomé přispívá vydávání časopisů European Journalof Entomology a Folia Parasitologica, organizovánímezinárodních konferencí a působení pracovníků BCv nadnárodních vědeckých organizacích a redakčníchradách časopisů. Je logické, že současná společenskápoptávka po rozvoji ekologického výzkumua pocit občanské spoluodpovědnosti za osud našízemě se odrážejí v rozvojových plánech centra.BC chce rozvinout výzkum zaměřený na vývoja inovaci biotechnologií pro zemědělství, lesnictví, vodníhospodářství, zdravotní bezpečnost obyvatelstvaaochranu životního prostředí včetně vypracování metodikpro racionální hodnocení ekologických přínosůa rizik nových i existujících technologií. Projekt BIOEKO,který byl vypracován za výrazné podpory regionální samosprávya po dohodě s Jihočeskou univerzitou, buderozvíjet výzkumnou infrastrukturu zaměřenou na výšeuvedené cíle a opřené o tři stavební investice: 1. Dostavbulaboratoří pro výzkum půdy a vod. 2. Přestavbuinfekčního zvěřince s ohledem na současné zdravotnínormy. 3. Výstavbu Biotechnologického institutu aplikovanéekologie. BIOEKO bude využívat stávající infrastrukturuBC, kterou pozvedne na vyšší úroveň s důrazemna praktické využití výsledků. Praktická orientaceposílí inovační potenciál regionu a přispěje k rozvoji cílenéhovýzkumu v rámci celé ČR. Výsledky umožnírychlejší, bezpečné a ekonomicky optimální zaváděnímoderních postupů jako základu konkurenceschopnostičeského zemědělství, lesnictví a navazujícíhopodnikání. Kvalitní hodnocení rizik nových biotechnologiípomůže zajistit solidní bázi pro politické rozhodovánív sociálně-ekonomické oblasti. Pevné zakotvení BCv Evropském výzkumném prostoru usnadní uplatněnívýsledků mimo ČR.Potřebu ekologického, prakticky orientovaného výzkumupociťujeme delší dobu. Obtížné bylo ovšemvtěsnat tento výzkum do stávajících výzkumných záměrůBC. Z těchto důvodů jsme vypracovali výzkumnýzáměr Vývoj biotechnologií a diagnostických metod proživotní prostředí avlistopadu 2007 jej předali Akademickéradě AV ČR. Bohužel se ukázalo, že v té době jižnebylo možné nové výzkumné záměry předkládata získat pro ně finanční podporu. BC však na základějasně definovaných úkolů vytvořilo základy řešitelskýchtýmů pro BIOEKO. Jejich významnou část tvoří pracovnícizaměstnaní na dobu řešení grantových projektů.V roce 2009 bude nad rámec stávajících záměrůpracovat 25 vědeckých pracovníků; devět z nich budemožno zaplatit z prostředků úspěšných projektů 7. RPa tzv. Norských fondů. Další budování řešitelskéhotýmu bude záviset na finančních možnostech BC. Současněs rozvojem lidských zdrojů pokračuje přípravastavebních prací. Během prvního pololetí 2009 by bylomožné začít stavět.■FRANTIŠEK SEHNAL,ředitel Biologického centra AV ČR, v. v. i.17abZDROJ: WEBOVÉ STRÁNKY MŠMTPočet studentůna vysokých školáchv akademickém roce2006–2007(dle údajůzveřejněnýchna webové stránceMŠMT)

v ě d a a v ý z k u mV regionální částiprogramu vystoupils přednáškou 600 letod uděleníměstských právZdeněk Měřínskýz Ústavu archeologiea muzeologiea Filozofické fakultyMasarykovyuniverzity, střediskapro archeologickývýzkum sociálníchstruktur pravěkuaž středověku.OBĚ FOTA: JIŘÍ MICHLÍČEKFILOSOFIE PODRUHÉVE VELKÉM MEZIŘÍČÍPřednášky a rozpravy druhého ročníku Evropského festivalu filozofie (EFF)ve Velkém Meziříčí spojovalo téma tradice a modernita. Odbornou část programu,který se uskutečnil pod širým nebem v atraktivních částech města,garantoval Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. Myšlenka festivalu vznikla před osmi letyv italské Modeně a za dva roky by se měla přenést i do dalších evropských měst.Snaha vrátit filosofii znovu na veřejná prostranství,aby zde ožila v rozhovorech o tom, co je pro životjedinců i společnosti skutečně důležité, má za seboudalší úspěšný krok. Během tří festivalových dní,od 20. do 22. června 2008, měli návštěvníci VelkéhoMeziříčí možnost tříbit své názory v diskusi s řadoučeských filosofů. Organizátoři EFF – zástupci VelkéhoMeziříčí a Filosofického ústavu AV ČR – mohliúspěšně navázat na zdařilý průběh úvodního ročníku.Velké Meziříčí šlo do filosoficky zaměřeného projektubez předchozích zkušeností: „Oslovili jsme řediteleFilosofického ústavu Pavla Barana a domluvilijsme se na odborné pomoci. Pro město i pro Filosofickýústav to byla cesta do neznáma, ale nakonec senám povedlo uspořádat festival, který má všechnypředpoklady stát se významným kulturním podnikems celorepublikovým dosahem,“ říká ředitel festivaluMilan Dufek.Velké Meziříčí a francouzské městečko Saint Emilionse mohly přidat k italské Modeně jako pořadatelésvých vlastních festivalů filosofie díky finančnípodpoře poskytnuté z programu EU Cultura 2000.Vletošním roce však „Brusel“ pro pořadatele EFFpeníze neměl, a tak bylo pokračování „oslav filosofiea literatury“ v ČR po prvním ročníku ohroženo.Italská agentura Fondazione Collegio San Carlo, kteráv Modeně pořádá filosofický festival letos v záříuž po osmé, naštěstí získala příslib podpory tohotoevropského projektu alespoň pro příští léta. S toutovyhlídkou se Velké Meziříčí rozhodlo uspořádat EFFi letos.Festival si díky své nekonvenční podobě získalhned napoprvé mnoho příznivců mezi odbornou i laickouveřejností, což byl další pádný důvod pro jehopokračování: „Při přípravě druhého ročníku jsme zůstalivěrni společným evropským cílům – navrátit filosofiina místa, kde vznikala, přispět k její propagacia podpořit zájem o literaturu a kulturu předevšímu mladých lidí. Zájemci o filosofii i náhodní návštěvníciměli možnost zapojit se zcela neformálním způsobemdo otevřené diskuse k věcem důležitým, či naopaknicotným, které nás ve světě plném komerceobklopují na každém kroku,“ vysvětloval Milan Dufek.Po dobrých zkušenostech z loňska na sebe převzalkompletní zajištění odborné části festivalu Filosofickýústav. Jeho smyslem je přiblížit filosofii a literaturuširší veřejnosti, a proto hodně záleží na tom, abypřednášející dokázali posluchače zaujmout a hovořilik nim srozumitelným jazykem.Blok přednášek na téma Tradice a modernita zahájilv sobotu dopoledne na zámeckém nádvoří ErazimKohák. Jeho přednáška zaujala už svým názvemEkologické meze historického optimismu aneb Jakse T. G. Masaryk a Albert Gore poprali v nebi, až oběmatekla z nosu krev a Masaryk měl natržený límeček.Za touto atraktivní metaforou se ovšem ukrývalo vážněmíněné upozornění na odpovědnost člověka zaprotiklady bídy a nesmyslného nadbytku: „Na jednéstraně stojí lidská potřeba růstu a na druhé absolutnímeze stupňování spotřeby. Lidstvo by se mělo snažitbýt nenáročným spotřebitelem, ale ušlechtilejšími lidmi,“uvedl Erazim Kohák. Zdá se, že Masaryk s Goremby si nakonec mohli v nebi porozumět. T. G. Masarykbyl sice přesvědčen o pokroku lidstva, ale chápal hojako pokrok morální, což se nijak „netluče“ s přesvědčenímAlberta Gora, že pokrok chápaný jako nárůstspotřeby má své absolutní meze.akademickýbulletinab 18

Po občerstvení, kterého se posluchačům dostalona zámeckém nádvoří, navázali na výklad ErazimaKoháka další přednášející. Tématu Modernita a dnešekse z různých úhlů věnovali Jan Kuneš (Člověkjako subjekt, K principu modernity a jeho dnešnímupojetí), Václav Němec (Filosofická reflexe politiky),Martin Škabraha (Křesťanské kořeny modernosti) a MichaelHauser (Postmoderna, fundamentalismus a hledánínového). Sobotní program uzavřelo večerní divadelnípředstavení studentů Filozofické fakulty MUvBrně BRAIN MAN aneb Ať žije evoluce! a společnésetkání návštěvníků a přednášejících v Jupiterclubu.Nedělní program věnovaný tématu Problém tradicea její různá pojetí zahájil Jan Zouhar přednáškouTradice jako sociální informace. Vyzdvihl význam regionálníchtradic jako nepsaných zákonů vznikajícíchspontánním sdílením společně žitého světa, kteréstojí za to uchovat. „Lokální tradice posiluje sebevědomímístních lidí,“ zdůraznil Jan Zouhar. Na jehomyšlenky navázal Miroslav Pauza, který hned v úvodupředeslal, že na rozdíl od svého kolegy použijeteze spíše agresivní a útočné, jimiž mnohé posluchačemožná rozzlobí. K diskusi týkající se naší národníhrdosti provokoval například výroky: „Kdo je Čech?Hrdina, nebo zrádce? Všichni jsou Češi!“ Nebo také:„Češi a Moravané si musí uvědomit, že jsou naprostovýjimečný národ, který teď jenom spí a neví o tom.My jsme elita, ne Němci nebo někdo jiný…“ V závěrečnépřednášce věnované vztahu modernity a Platónaoslovil posluchače Karel Floss. Podle něj ten,kdo se hlásí k Masarykovi, nemůže říct, že politika ješpinavá věc, a nezajímat se o ni. „Slušný člověk sezajímá o veřejnou věc,“ podtrhl Karel Floss.Filosoficky orientovanou část programu doplňovalydalší kulturní akce. Páteční regionální blok byl věnovánhistorii Velkého Meziříčí, které v letošním roceslaví šestisté výročí udělení městských práv, a tasovskémurodákovi a významnému spisovateli JakubuDemlovi. Volba filosofických témat i širší kulturní programmusí vycházet vstříc návštěvníkům festivalu.„Když lidi vědí, o čem se mluví, tak se jim samozřejmělépe diskutuje. Profesor Kohák vždycky něčímpřekvapí a doktor Pauza zase posluchače provokujeneobvyklými otázkami. Posluchači jej znali už z loňskéhovystoupení, takže od začátku čekali, co bude.Na malém městě je nejlepší propagace, když si lidimezi sebou řeknou, ‚viděli jsme tohle, o tom jsme slyšeli,bylo to zajímavé, mohli jsme si tam povídat a navšechno se zeptat’. Pak ztrácí ostych a je to pro nězajímavé,“ řekl Milan Dufek. Podle něj přispěla k úspěchufestivalu i atmosféra historických míst, jejich architekturai akustika, která lidem umožnila, aby se cítilijinak než v přednáškovém sálu. „Velké Meziříčí jepříhodné místo pro setkání a výměnu zkušenostíi mezi našimi filosofy, protože leží ve středu republikyna neutrální půdě a nepreferuje Prahu ani Brno. Zjistiljsem, že se někteří filosofové zase až tak mocosobně neznají, takže setkání na festivalu je i obohaceníjejich pracovního programu,“ dodal Milan Dufek.Letošní ročník se musel obejít bez evropských peněza bohužel také bez cizozemských hostů: „Připravilijsme českou verzi bez zahraniční účasti, ale díkytomu, že i nadále máme partnera v italské Modeně,jsme mohli druhým ročníkem pokračovat v tradici Evropskéhofestivalu filosofie. V současnosti spolupracujemena přípravě společného evropského projektuv rámci grantu CULTURA 2000, jehož předkladatelembude italské Fondazione Collegio San Carlo. Původněto měl být pětiletý projekt – od roku 2009 doroku 2014. Podle posledních informací bude nakonecpouze tříletý, a měl by se uskutečnit v letech 2010 až2012,“ vysvětlil Milan Dufek. O účast na tomto projektumá podle něj zájem řada evropských měst.Účast přislíbil anglický Nottingham, francouzskéměsto Saint Emilion, belgický Tournai, řecké městoThessaloniki a také španělská Valencie. „V jednáníje ještě německý Hannover, rumunské město Cluj Napocaa další francouzské město Lille. Pro Velké Meziříčíi českou filosofii se tímto projektem nabízí jedinečnápříležitost spolupráce a výměny zkušeností.To nás vyzývá, abychom uspořádali třetí ročník festivaluv podobném duchu, jako byl ten letošní,“ dodalna závěr Milan Dufek.■JOSEF GABRIEL,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.19abErazim Koháknazval své zamyšlenínad morálníma spotřebitelskýmpojetím pokrokuvyzývavě:Ekologické mezehistorickéhooptimismu anebjak se T. G. Masaryka Albert Gorepoprali v nebi,až oběma teklaz nosu kreva Masaryk mělnatržený límeček.

Podpora zásadních zařízení a vybavení pro výzkumv Evropě by měla být realizována v nejbližšíchdesetiletích v projektech ESFRI, které byly původněiniciovány především fyzikálními obory. V Evropě sevýzkum v oblasti strukturní biologie doposud odehrávalzejména v rámci individuálních institucí jednotlivýchzemí, ať již za národní nebo evropské podpory.Přitom zřízení a podpora např. velkých zdrojů synchrotronovéhozáření (synchrotronů) byla a je v posledníchdvou desetiletích výborným příkladem výzkumnéinfrastruktury, která umožnila rozvoj různýchvědních oborů. Mezi nimi také strukturní biologie, ježvyužívá synchrotronu především jako stabilního zdrojemonochromatického rentgenového záření definovanýchvlastností pro difrakční experimenty.Strukturní biologie se snaží objasnit základní principyfunkce živých systémů s využitím informací o jednorozměrnéaž třírozměrné struktuře biologických mopř e d s t a v u j e m eINTEGROVANĚPRO STRUKTURNÍ BIOLOGII V EVROPĚAktivity Evropského fóra strategie výzkumných infrastruktur (ESFRI – European StrategyForum on Research Infrastructures) v oblasti biolékařských a biologických věd jsouv současném stavu pokryty šesti projekty. Jedním z nich je Integrovaná infrastruktura prostrukturní biologii – INSTRUCT (Integrated Infrastructure for Structural Biology).Iniciátorem a koordinátorem projektu INSTRUCT je prof. David I. Stuart z Oxfordskéuniverzity a Centra lidské genetiky Wellcome Trust.3D strukturachemosensorickéhoproteinu CSP-1bource morušovéhourčená pomocíNMR spektroskopie.Tento proteino molekulovéhmotnosti 12,5 kDapatří do třídybílkovin vázajícíchmolekuly,které sloužík přenosusignálů u hmyzu.Hydrofóbní kavityindikující možnávazebná místachemosensorickýchmolekul jsouvybarveny modře.akademickýbulletinab 20p r o j e k t ylekul a systémů. Experimentální techniky využívanépři tomto studiu zahrnují rentgenovou a neutronovoudifrakci, nukleární magnetickou rezonanci (NMR),elektronovou mikroskopii (EM), výpočetní metody a počítačovémodelování společně s celou řadou charakterizačníchtechnik, jako jsou hmotnostní spektrometrie,techniky světelného rozptylu, kalorimetrické metody,metody vedoucí k optimalizaci prostředí prodaný molekulární systém a jiné.Metody určení třírozměrné struktury biologickýchmolekul pomocí rentgenové difrakční analýzy a nukleárnímagnetické rezonance zaznamenaly v přibližněposledních 20 letech rozmach, který vedl společněs aktivitami strukturně-genomických center k exponenciálnímunárůstu počtu deponovaných struktur v databáziPDB (viz Protein Data Bank, wwPDB,http://www.wwpdb.org/). Využití 3D souřadnic proteinů,nukleových kyselin a jejich komplexů při studiuOBĚ FOTA: ARCHIV BTÚ AV ČR

složitých biologických a biochemických procesů a návrhunových léčiv tak již zdaleka není výjimkou. Mnohotisíc třídimenziálních struktur biologických látek umožniloobjasnit základní principy skládání proteinovéhořetězce, katalytické funkce a inhibice enzymů, principyfunkce antibiotik, odhalit základy trans kripce a translacegenetické informace, stavby a funkce virů, principyregulace buněčných procesů a pochopit řadu dalšíchkomplikovaných procesů.Projekt INSTRUCT je zaměřen na účinné zajištěnívýzkumné infrastruktury v evropském výzkumnémprostoru právě v oblasti strukturních studií biologickýchlátek. Koordinátor projektu prof. David I. Stuartje zároveň koordinátorem evropského projektu SPI-NE2-Complexes, iniciativy spojující 18 evropskýchpartnerů v úsilí o strukturní charakterizaci komplexůbiologických makromolekul, které hrají zásadní roliv oblasti lidského zdraví. Právě tento projekt, navazujícína předchozí projekt SPinE (Structural Proteomicsin Europe), inspiroval návrh na celoevropskou podporuzásadního vybavení a technik, které jsou nezbytnépro rozvoj efektivnějšího strukturně-biologickéhovýzkumu.V letech 2008–2010 během přípravné fázeINSTRUCT, která je financována Evropskou komisí,budou definovány potřeby a vypracovány principy,podle nichž bude možné na evropské úrovni tyto potřebynaplnit. V případě úspěšné realizace této částiprojektu bude následovat několikaletá konstrukčnífáze, tj. období budování infrastruktury, a poté operačnífáze, v níž bude nutno zajistit přístup k centrálnímuvybavení INSTRUCT. Současná organizačnístruktura zahrnuje 13 partnerských a 77 asociovanýchpracovišť. Projekt podporuje 29 vědeckých institucí18 evropských zemí. Pro evaluaci současnéhostavu a formulaci budoucích požadavků na podobubudovaných infrastruktur vzniklo 20 pracovních skupin.Podrobnosti o projektu jsou zveřejněny nahttp://www.instruct-fp7.eu/.Ve dnech 16.–17. října 2008 se bude v rámci přípravnéfáze projektu konat otevřené setkání INSTRUCTOpen meeting v Martinsriedu u Mnichova, kteréumožní širší vědecké veřejnosti vstoupit do diskuzeo potřebách centrálních zařízení a služeb v oborustrukturní biologie pro následující desetiletí.Česká republika se oficiálně připojila k aktivitámINSTRUCT v červnu tohoto roku a jejími zástupcijsou prof. Vladimír Sklenář v oblasti NMR a technika dr. Jan Dohnálek v oblasti rentgenové difrakce,charakterizačních a výpočetních technologií. Ti mohoubýt kontaktováni s konstruktivními připomínkaminebo nároky na připravovaný projekt.Dne 3. října 2008 se pod záštitou Biotechnologickéhoústavu AV ČR uskuteční v přednáškovém sáleÚstavu molekulární genetiky AV ČR seminář na témaINSTRUCT – strukturní biologie v Evropě, na němžmimo jiné vystoupí prof. David I. Stuart. Na seminářje zvána široká vědecká veřejnost stejně jako uživateléklíčových technik oboru a odborníci v souvisejícíchoblastech výzkumu.■JAN DOHNÁLEK,Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.,a Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.,VLADIMÍR SKLENÁŘ,Národní centrum pro výzkum biomolekulPF Masarykovy univerzity21abStruktura enzymuβ-galaktosidázyz antarktickébakterie Arthrobactersp. C2-2určená pomocírentgenové difrakce(dva na sebekolmé pohledy).Enzym štěpímléčný cukri za relativněnízkých teplot.Struktura s přibližně54 000 nevodíkovýchatomů ukázalaorientaci aktivníchmíst do vnitřnídutiny komplexu.Aminokyselinyaktivního místa jsoureprezentoványčernými kuličkami,jednotlivéproteinové řetězcehexamerujsou odlišenybarevně.

e p o r t á žVŠECHNA FOTA: MARINA HUŽVÁROVÁ, ARCHIV SSČ AV ČRakademickýbulletinESOF 2008BARCELONATi, kteří sdílejí nutkání zjistit i prozradit,co je mezi hvězdami, co skrývajímořské hlubiny i obyčejná zem,co je běžným smrtelníkům utajeno,jak a proč všechno fungujea jak by mohlo fungovat jinak nebo lépe,jaké jsou hry a tajemství vědy,se v létě sjeli do Barcelonyna největší evropský vědecký festivalEuropean Science Open Forum 2008.Barcelonské veletržní centrum nabídlo v horkýchdnech 18. až 22. července širokou škálu napaletě vědeckých, vzdělávacích a inovačních aktivitod přednášek předních badatelů, přes politické diskuzeo budoucím vývoji a trendech ve vědě, výzkumui společnosti, přes prezentace veleváženýchinstitucí z Evropy i ze vzdálených světadílů až povýstavy a interaktivní „hraní si s vědou“ pro nejmladšígeneraci.Vždy, když přijedu na větší akci, mám co dělat,abych se co nejrychleji zorientovala v daném prostředí,v cizím městě i v konferenčním prostoru. Většinaz nás je na tom stejně, a tak si vždy kladu otázku,proč prahneme po stále monstróznějších akcích,v nichž se nakonec ztrácíme v časoprostoru, těžkovybíráme z naddimenzované nabídky a v ní vlastněbloudíme? Přesně tento pocit mě pronásledovalv Barceloně. V debatě s kolegy jsme se shodli, žepředchozí ESOF 2006, který se konal v polovičnímrozsahu vMnichově v prostorách konferenčníhocentra a rozlil se také do přilehlého nesmírnězajímavého muzea a částečně i do ulic centra, měltvář. V pořadí třetí European Science Open Forum,ab22jež uspořádali Španělé v areálu Fira de Barcelona,už nabral takových rozměrů, které celek rozostřují.Přestože konferenční centrum postavené na počátkuminulého století leží nedaleko centra Barcelonypod kopcem Montjuïc, turisté jej většinou míjeli mířícod Španělského náměstí Plaça Espanya rovnouvzhůru k fontáně, ještě výš k zámku, v němž sídlí národnígalerie, nebo o kousek dál na prohlídku olympijskéhoareálu z roku 1992. Ani nasměrování k dějištiESOF od stanice metra a autobusů nebylodokonalé, tudíž ani nepřekvapilo, když mě kousekod vchodu s viditelnou úlevou zastavila paní, že sivšimla mé visačky, a zda jí poradím, kudy se dostanena ESOF.ESOF 2008 řídili prezident Euroscience prof. EnricBanda ze Španělska a Ingrid Wünning Tschol, vedoucíoddělení vědy nadace Robert Bosch Stiftung.Výbor pro vědecký program vedl emeritní profesorUniversity of London sir Colin Berry. PořadatelstvíESOF 2008 se zhostilo Euroscience (organizacesdružující téměř dva a půl tisíce členů ve čtyřiceti evropskýchzemích ze sféry vědecké, univerzitní, obchodníi laické) ve spolupráci s místní Katalánskou

nadací pro výzkum a inovace, která je nevýdělečnouorganizací koordinující katalánskou vědu a výzkum,jejíž předsednictvo tvoří katalánské úřadya několik soukromých organizací.Jakožto „otevřený“ festival vědy oslovuje ESOFco nejširší obecenstvo i účastníky. Vedle plenárníchzasedání věnujících se „vědecké politice“, otázkámfinancování a budoucnosti vědy, přednášek na nejvyššíodborné úrovni, které pronášejí nositelé Nobelovýchcen, v programu nechybějí stánky vědeckých,vzdělávacích i komerčních institucí, evropských a rovněžregionálních úřadů, široké veřejnosti se pakprezentují nejrůznější volnočasová sdružení, studentivšech typů škol a dokonce i žáčci věku skutečněútlého. Stejně tak různorodé je i obecenstvo. Zatímcomnozí cíleně vyhledávají témata a mluvčí,spousta lidí bloumá mezi stánky a zastavuje seu těch, kterým se podařilo zaujmout nápadem, designem,čímkoli. I vědu prodává – podobně jakozboží – způsob, jakým je nabídnuta. Zaujmout mezitřemi tisíci účastníků na největší události svého druhuv Evropě není jen tak. A debata o vědě, o spojenívědy s obchodem i politikou atd. nezůstala pouzena starém kontinentě, nýbrž se otevřela i mimo -evropským účastníkům např. z Asie.Festival se „opíral“ o deset ústředních témat, kteráse soustředila na lidskou mysl a chování, „velmivelké a velmi malé”, otevřenou společnost a otevřenouvědu, inženýrství těla, aktuálně se zabývaltím, co máme jíst a jak máme vypadat, jak zlepšovatenergetickou bezpečnost, jak čelit globálnímuoteplování, vědou a inovační politikou. Vytvořil galeriiprůnikům vědy a umění nebo se snažil vidětzisky a výdaje vědeckého bádání a jak o tom všemkomunikovat.U příležitosti zahájení konference pohovořil nositelprestižní ceny Asturias Award za výzkum malárie,španělský vědec Pedro Alonso, na téma Výzvyglobálního zdravotnictví. Zdůraznil, že se díky stálelepší zdravotnické péči ve všech částech světa prodloužiladélka života během minulého století o ne -uvěřitelných 25 let, a připomněl vymýcení černýchneštovic jako největší lékařský úspěch všech dob.Poté už pokrývaly každodenní paralelní sekcevšechna témata. Hlavními mluvčími byli: izraelskýnositel Nobelovy ceny za chemii Aaron Ciechanoverz TECHNION v Haifě, který prozradil, Proč našeproteiny musejí zemřít, abychom my mohli žít?, MarcusDu Sautoy z oxfordské univerzity otevřel diskuzina téma Matematika: tvořivé umění nebo užitečnávěda?, americký vědec Richard J. Robertszavzpomínal v přednášce Rebel bez příčiny na svoukariéru před získáním Nobelovy ceny za medicínuv r. 1993, Eva Beyer-Fluckiger z Polytechnickéhoinstitutu v Lausanne vysvětlila, že věda o komunikacivznikla v r. 1948 díky americkému matematikoviClaude Shannonovi. Mimo dvanácti ústředníchpřednášek k nejrůznějším tématům bylo možno sivybrat z 85 zasedání, z nichž dvě třetiny se týkalyvýzev (calls for proposals), vše doplňovaly doprovodnéakce v jiných lokalitách, výstavy apod.Letní španělské slunce žhnulo a sálalo, čemužnemohla zabránit ani střecha výstaviště, takže nakonecposluchači začali v přeplněném programuvybírat nejen podle zajímavosti mluvčího, ale taképodle výkonnosti klimatizace v tom kterém sále.Českou republiku tentokrát jako jediný reprezentovalv doplňujícím programu projekt Akademie vědČR Otevřená věda se studentskou popularizačníprezentací Rainbow as a bridge to stars. LenkaCorlannová, Šárka Gregorová a Matěj Peterka (fotona str. 24) s dalším týmem v ní hosty seznámili sesvým výzkumem a základními badatelskými problémysvých oborů. Jejich vystoupení doprovázel komentářemMichael Londesborough z Ústavu anorganickéchemie AV ČR, v. v. i.23 abVědění by mělo býtvýkladní skřínílidstva.Ono vlastně je.Jenomžeje skromně skrytoza výslednýmiproduktybadatelského úsilí,ať už jsou to staréznámé nylonky,nebo modernímikročipyv důmyslnýcha přitom dnestak běžnýchpočítačícha mobilech,výrobky stáleintenzivnějivyužívajícínanotechnologie,genetickyupravené rostlinynebo běžné léky.Naše pohodlné žitíje postavenona vědeckýchpilířích.Pohledna obchodnícentrumv Barceloněz promenádyRambla

v Barceloně nejvíce líbilo, co vás zaujalo a co sevám naopak nelíbilo?Nevím, jestli jsem použil spojení „být vidět“, alezdá se mi nesporné, že se v oblasti evropské vědnípolitiky pohybuje poměrně omezené množství lidí.Neformální setkání s nimi nad rámec oficiálníhoprogramu akcí je vždy důležitým doplňkovým zdrojeminformací. Jednou z mých motivací, proč jsemse této akce zúčastnil, bylo hledání vhodných řečníkůna vědecké akce, které se budou pořádat v rámcičeského předsednictví Rady EU na jaře příštíhoroku. Také z tohoto pohledu byla účast na ESOF2008 velmi úspěšná. Tím se dostávám k vašívlastní otázce. ESOF 2008 v Barceloně mělo těžišre p o r t á žFuturistický vzhledněkterých expozicbyl fotogenický.Početné obecenstvopřilákaltemperamentníprojev výkonnéředitelky Evropskévědecké nadace(European ScienceFoundation)Marji Makarowpři její prezentaci(foto uprostřed).akademickýbulletinV Barceloně i již zmiňovaném Mnichově jsme seprůběžně setkávali s členem předsednictva Akademickérady odpovědným za řešení koncepčníchotázek integrace AV ČR do Evropského výzkumnéhoprostoru Janem Hrušákem. Zeptala jsem se,jaké dojmy si odváží z Barcelony a zda by mohl pronaše čtenáře oba festivaly porovnat.Během debaty při společné cestě na ESOFjste zdůraznil, jak je nezbytné stále udržovat kontaktya „být vidět“. Témata konferencí i mluvčí nanich se stále opakují, přesto je nezbytně nutnése těchto akcí osobně účastnit, budovat kontaktya setkávat se s lidmi. Co se vám na ESOFab24

tě jednoznačně posunuté do oblasti dialogu o různýchaspektech vědní politiky a bylo přímo nabitoinformacemi. Organizátorům se podařilo získat velmizajímavé řečníky do plenárních sekcí, stejnějako sestavit diskusní platformy kolem vybranýchokruhů evropské vědní politiky a celé zasadit dorámce doprovodných akcí pro širší veřejnost. Nechciteď hodnotit, zda se mi líbila více přednáškatoho či onoho nositele Nobelovy ceny, nebo zdapro mne byly zajímavější závěry dizkusního paneluk některé z palčivých otázek evropské vědní politiky.Svou hodnotu měly i prezentace na výstavní plošeči další doprovodné akce. Na obecné úrovni byloESOF 2008 jistě velkým úspěchem a jediné, co bychsnad drobně kritizoval, byl příliš široký záběr akceaztoho vyplývající nutnost velkého množství paralelníchaktivit. I když většina akcí probíhala pod jednoustřechou, nebylo sestavení harmonogramuúčastí triviálním problémem.Jak byste porovnal letošní ESOF v Barceloněs předcházejícími ročníky ve Stockholmu a Mnichově?Já jsem se v minulosti účastnil pouze ESOF 2006v Mnichově a moje možnost srovnání je tedy poměrněomezená. Jediné, co se snad odvážím říci,že obě setkání byla zcela jiná. Zdá se mi, že akcev Mnichově byla zaměřena mnohem více na interakcis laickou veřejností a byla také mnohem rozmanitější.ESOF 2006 probíhal v podstatě po celémměstě a popularizační aktivity probíhaly i v místech,kde by je nikdo nečekal. Nechci spekulovat, zda tobylo tím, že jedním z organizátorů byl prof. Heckelz Mnichovského technického muzea, nebo zda sezde projevilo rozdílné pojetí vědy ve společnosti.Faktem je, že z Barcelony jsem si odvezl mnohemvíce informací a z Mnichova mnohem více zážitků.Toto porovnání je ale velmi zjednodušující a takézabarveno čerstvou vzpomínkou na ESOF 2008.Sešli jsme se mj. na prezentaci Otevřené vědy– projektu, který vznikl na půdě AV ČR. Mohlbyste jej zhodnotit?Projekt Otevřená věda hodnotím dlouhodoběveskrze pozitivně. Na obecné úrovni je neoddiskutovatelnýmfaktem, že jakákoliv aktivita vedoucí k podchycenízájmu mladých lidí o vědu je činností velmižádoucí. Nad rámec tohoto jsem byl ale velmi překvapenzaujetím a nadšením, se kterým studentiprezentovali výsledky své vědecké práce. V popularizačněpojatém vystoupení bylo zcela zřejmé, ženezávisle na tom, jakou další profesní kariéru si vesvém dalším profesním životě zvolí, tak je práce naprojektu Otevřená věda silně ovlivnila a obohatila.V souvislosti s ESOF 2008 je třeba zdůraznit, žeprojekt OV byl jedinou prezentací z České republikya že nám mladí lidé v Barceloně zcela jistě ostuduneudělali.Těžko dnes hledat hranici mezi vědou, uměním,kulturou, ale i sportem. Vše je provázané a neexistujejedno bez druhého. Však byla vědě a umění věnovánajedna z ústředních sekcí. Mikroskopická zobrazenípřevedená do grafik, statické výpočty jakoumělecké dílo, biologické zkoumání jako nekonečnábáseň. I to byl ESOF 2008 Barcelona.■(Pokračování)MARINA HUŽVÁROVÁSnímek vlevo dolezachycuječeské studentyprezentující projekt„Duha jako mostke hvězdám“,který už letospředstavilitaké v Izraeli.V pozadí se zájmempřihlíží pokusůmJan Hrušák.➔25 abMonumentálnívstup s věžemiz náměstíPlaça Espanyazve k výstavištia dál k fontáně,kulturnímu centruCaixaforum,pavilonu MiesVan der Rohe,skanzenuPoble Espanyol,kde všudese konalydoprovodné akce.

Podle mého názoru svobodu slova v poslednídobě vystihl nejlépe Irving Stone ve své vrcholnéknize Soud nad Sokratem, která se stalav USA bestsellerem. Hluboký a kritický znalecAmeriky Stone, autor u nás známého životopisuJacka Londona i méně známého díla Clarence Darrowse obhajuje přesvědčivě ukázal, jak se Amerikaubránila diktatuře monopolů, a to hlavně zásluhouzakořeněné nezávislosti soudců. Irving Stonese hned v úvodu své knihy o Sokratovi a jeho souzení– čtení plného originálních pohledů a úvah– zamýšlí nad významem svobody slova. Praví:„Když jsem odešel do důchodu (trpěl anginou pectoris),rozhodl jsem se studovat svobodu myšlenív lidské historii – ne svobodu obecně, která je taknejednoznačná a může být ztotožňována se svobodousilných využívat slabé, ale svobodu mysleta mluvit.“A právě s ní to bylo asi od začátku lidského roduošemetné. Lze odhadnout, že kdo neposlouchalvedoucího samce lidské tlupy, ten se se zlou potázal.Že to nebyla jen ošklivá kousnutí, se nepřímodozvídáme ze studia chování šimpanzů, kteří jsougeneticky našimi nejbližšími příbuznými. Dalším zalidněnímúrodných oblastí vystřídali náčelníky tlupmocní králové a bohové a jejich služebníci. Jinakostnázoru vyžadující určitou svobodu slova se začalaskrytě objevovat i v despociích, to ponechejme zasvěceným.Pro mne dosáhli vrcholu lidského myšleníŽidé, kteří (jak praví Bible) vynalezli, že se člověk(asi ne vždy a ve všem) může hádat i s Bohem.Ani bych si snad nedovolil se o tom zmínit, kdybychneměl příležitost na jednom z Fór Václava Havla,kam přijížděla světová myšlenková elita, hovořits Ellie Wieselem, jedním z klíčových izraelskýchmyslitelů, jehož díla byla přeložena i do češtiny.Emfaticky mi potvrdil, že se s Bohem dohaduje, alepřesto v něj věří. Dotázal jsem se, zda připouští, žepředstava Boha zahrnuje podstatu pozitivní lidskézkušenosti. Místo odmítavé odpovědi mi potvrdil, žeo tom přemýšlí.Obrovský milník na cestě ke svobodě slova představovaloklasické Řecko. Vrcholu dosáhl Sokrapo l e m i k aO SVOBODĚ SLOVAMnohokráte jsem uvažoval o významu a smyslu tohoto ménučili myšlenky zhuštěné až do hesla nebo fráze.Jeho smyslem se samozřejmě zabýval bezpočet velkých hlav,ale svědectví nechť nám poskytnou historikové myšlení, jsou-li jací.tes, před jehož kritikou se neschovali ani bohové,ani vládci a vlády včetně demokracie. Škoda,že sám nepsal, ale i tak byl odsouzen. Také an -glo-česká reformace, velcí filosofové v posledníchstoletích, racionalismus, americká a francouzskárevoluce tvořily mezníky. Nezapomeňme ani naGuttenberga.Překročme všechna tato období a přistaňme nazačátku minulého století. Tehdy T. G. Masaryk usiloval,i s osobními riziky, o svobodu kritického slovav bojích o Rukopisy, což jej stálo redaktorstvív Ottově naučném slovníku. Po vzniku první republikyboje pokračovaly dále a proslavil se v nichF. X. Šalda, který, aby mohl psát, co si myslí, založilsvůj Zápisník. Dokonce když viděl, jak jsoupublikační možnosti ultralevice omezovány, předalsvou Tribunu Juliu Fučíkovi. Bylo by velkým omylemdomnívat se, že se tím Šalda stal protektoremFučíka. Ba naopak, zkritizoval ho až na kost ve svéúvaze o víře uhlířské, stejně tak jako leninství Gorkého(i práce může být opiem, nejen náboženství).Vrcholu ovšem dosáhl až před svým skonem v úvazeVe věku železa a ohně, ve které na základě hlubokéhoa kritického rozboru sovětských oficiálníchtiskových materiálů vydaných o procesu s tzv. trockistyodhalil hrůznost stalinského teroru a srovnaljej s terorem nacistickým. Tato vynikající stať snaddoposud nebyla přeložena do angličtiny, i když jasnědokazuje, kam až v roce 1936 viděl myslící a nezávislýčeský veleintelektuál.Během tří let po 2. světové válce až do neslavnéhoÚnora se k nám opět, i když v dost cezené formě,dostávaly informace o světě. Jako gymnazistajsem tehdy v tomto radostném údobí nasál mnohomyšlenek, které ovlivnily celý můj život. V éře Pražskéhojara konečně došlo k lámání krunýře cenzuryakboji o svobodu slova. Následovala tzv. normalizace,o níž jsem psal jinde.Rok 1989 představoval další předěl, který si získalcelonárodní podporu. Nastala vytoužená svobodaslova. Tisklo se a říkalo kdeco, ale často bezhlubšího uvážení a promýšlení možných důsledků.Později se denní tisk začal pozvolna komercializo-akademickýbulletinab 26

FOTO: LUDĚK SVOBODA, ARCHIV SSČ AV ČRvat a ztrácet na obsahu a opravdové kritičnosti.Např. i ilegální Lidové noviny zveřejňovaly promyšlenérozbory (kupř. od L. Hejdánka O kompromisu),se kterými se v letech po jejich legalizaci setkávámečím dál méně. V době dělení státu odsunulymezi dopisy redakci myšlenku Hejdánka, že vyjmatradičních národností by se měla uvádět i národnostčeskoslovenská. Šlo tehdy o „maličkost“, která všakznamenala zachování státu. Osvícena byla ještědoba redaktorování Petrušky Šustrové, posléze jevyslyšen jen hlas, který vyhovuje vydavatelům novin.Možná až na výjimky.S rozšířeným deníkem Dnes mám osobní zážitkyzásluhou jeho hlavního komentátora Martina Komárka.Setkal jsem se s ním na společné schůzivolených zástupců pracovišť ČSAV, která se uskutečnilapo listopadu 1989 ve Filosofickémústavu v Jilské ulici.Tuto schůzi řídil a o demokraciia svobodě – tedy i tisku – horlilpan Komárek. Když jsem prolistovalněkolik čísel jeho novin,nenalezl jsem jediný třeba kritickýkomentář k těmto tématům.Proč došlo k takovým změnámve způsobu psaní denníhotisku? Bezpochyby k tomu přispělkonkurenční boj o čtenářeaopřežití, jehož důsledkem jevytvoření tenké stěny mezi bulvárema deníky. Je to asi celosvětovýjev, neboť od člověkapospíchajícího do práce nelzeoče kávat, že bude číst úvahy.Přesto bychom takový deník potřebovali,jak nám ukazuje zkušenostjiných kulturních států.Naštěstí si týdenní nebo měsíčnítisk zachovává daleko lepší úroveňnež tisk denní.Jaký vlastně měla po roce 1989osud hlásná trouba normalizátorů– denní tisk? Kdo jej privatizovala jak s majetkem naložil?Kdo je vlastníkem dnes a jaknoví majitelé ovlivňují jeho obsaha přes koho? Co znamenápoznámka, že článek nevyjadřujestanovisko redakce? Jaké(nebo jaká) stanoviska redakcevůbec má? A jsou i další otázky. Téma pro disertačnípráci v oboru politologie s příslibem, že její autorpráci ve vedoucích denících nedostane...Boj o tzv. svobodu slova, zvláště tisku, zůstáváaktuální všude. Redakční rady časopisů by se mělypravidelně obměňovat, aby se předešlo vytvářenívzájemně se podporujících klik a časopis se otevřeli novým lidem a aktuálním tématům.A jak je tomu ve vědě? Nejsolidnější jsou časopisymezinárodních vědeckých, zvláště anglo-americkýchspolečností. Přijatou práci hodnotí dva až třinezávislí recenzenti podle originality, průkaznosti,jasné dikce a dalších kritérií. Své posudky pošloukaždému autorovi s kritickými připomínkami (kterémusí autor respektovat) a rozhodnutím o přijetínebo odůvodněným odmítnutím. Ty takzvaně nejab27

prestižnější, jako Nature a Science, se stávají vlastnětýdeníky, které jen občas publikují opravdu zásadnípráce – často v nečitelně zkratkovité verzi –a jejich věhlas je založen spíše na minulé reputaci.Zůstávají velmi atraktivní zvláště proto, že zveřejňujíhutné, skvělé a čitelné, přehledné články z různýchvědních oborů. Úspěšně s nimi však soupeříinformačně hutnější, i když delší přehledové řadyPokroků (Advances) v jednotlivých oborech. V jejichvedení jsou různé zájmové skupiny vědců, aletaké zájmy prestižní a komerční, proto k nim přistupujis jistou dávkou opatrnosti. Přesto si Nature zasloužípochvalu. Publikuje vysoce kritické článkyo plánování vědy v EU. Přestože nedává prostorkaždému, dala ho členu Americké akademie vědPeteru Duesbergovi, který hájí scestné názory, žeAIDS není způsoben retrovirem HIV. Jeho názor bymohl zapříčinit katastrofální civilizační dopady, neboťněkteří afričtí činitelé začali uvažovat o zrušeníepidemiologických opatření. Duesberg se v Naturesamozřejmě setkal s nemilosrdnou kritikou kolegů.Ovšem to patří ke svobodě slova.Ve svém článku jsem se pokusil vyjádřit svůj pohledna svobodu slova, kterou pokládám za vrchollidského snažení. V každé opravdové demokraciise o ni vede na různých úrovních nepřetržitý zápas.Je to zápas mocných, někdy opřený i o státní apapo l e m i k aFOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV SSČ AV ČRSvoboda slovaa požadavekna zrušení cenzurybyly jednímz ústředních motivůPražského jara,o čemž svědčíi záběry z výstavyve Valdštejnskézahradě.rát nebo zájmy dravé finanční elity, která ovlivňuje,o čem a jak se píše. Na druhé straně jsme my, obyčejníčtenáři, pozorovatelé a komentátoři. Ideálemzůstává alespoň vyváženost obou stran.Ptáte se, proč biolog zasahuje do problémůobecných? Protože ti, kdo by do nich zasahovatměli, tak většinou nečiní. A ani přírodovědci nemusíbýt idióty ve starořeckém slova smyslu. Dva pohledyz minulosti: Jan Evangelista Purkyně, za nímž stojícelá řada objevů, mezi kterými se třpytí nezávislý objevbuňky, byl zvolen českým poslancem a jeho váhabyla respektována i německy mluvícími obyvateličeských zemí. V poslanecké řeči k tiskovému zákonuuvedl: „Svobodný ruch veřejného mínění, svobodatisku jsou nevyhnutelné podmínky takového vyvinujícíhospolupůsobení národův, a opozice, kteroužzřízení absolutní trpěti nemůže, je nezbytným požadavkemživota konstitučního, je nejjistějším zaručenímřádného postupu ve státech ústavných.“Další osobnost – Emanuel Rádl, který publikovalřadu prací z fyziologie hmyzu – se později soustředilna historii biologie i evropského myšlení. JehoDějiny biologických teorií, které nedávno znovu vyšly,představují monumentální dílo dramaticky zachycujícízápasy o poznání podstaty živého světa.Rádl aktivně a kriticky participoval i na vyjasňovánímnohých stránek veřejného a politického životarepubliky.Před válkou i v prvních letech po ní vydával VáclavČerný Kritický měsíčník, kolem něhož shromáždilto, co zbylo z české inteligence, včetně přírodovědců.Získal si právem obrovský respekt.Proč by Akademický bulletin, který představuje nezávislýčasopis akademické obce, nemohl navázatna tuto tradici? Vyjma zpráv o dění v Akademii, kteréjsou nutné (i když někdy nudné), jej může obohatitpár stránek úvah a kritiky. Rád tomu dopomohu. ■akademickýbulletinab 28JAN SVOBODA,Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

z B r u s e l uFRANCIEV ČELE EVROPSKÉ UNIEFrancie se staví k předsednictví EU, které převzala 1. července 2008od Slovinského předchůdce, ambiciózně. Slovinská ministryně školství a výzkumuMojca Kucler Dolinar považuje práci v oblasti výzkumu za velmi úspěšnou.Zejména díky tzv. Lublaňskému procesu, který se podílí na budování ERA.Za úspěch lze označit zvolení Budapešti za sídlonově vznikajícího Evropského technologickéhoa inovačního institutu, prohloubení vztahů s Ruskem,jež by se mohlo v budoucnosti stát asociovaným státemk 7. RP, nebo ustanovení společné technologickéiniciativy Vodík a palivové články.Francie je odhodlána v budování ERA pokračovata znovu nastartovat jeho efektivní fungování. Cíle francouzskéhopředsednictví jsou totožné s prvním sta -diem Lublaňského procesu postaveným na pěti iniciativáchEK: strategii společného programování – 85 %financování VaV pochází stále z národních či regionálníchzdrojů. Je nezbytné efektivněji využívat finančnízdroje a společnými silami řešit výzvy, jimžčelí všechny členské státy (např. v oblasti změny klimatu,zdraví, energie atd.); nařízení týkajícím se evropskéhoprávního rámce pro budování a fungovánívýzkumných infrastruktur, které jsou považovány zajeden ze základních kamenů budování ERA a společnéstrategické vize; spolupráci v oblasti profesníkariéry výzkumných pracovníků – Francie má v úmysluzvýšit kvalitu univerzitního vzdělávání. Jednouz priorit je mobilita vědeckých pracovníků s důrazemna mobilitu mladých lidí v rámci různých školení; doporučenítýkajícím se správy duševního vlastnictví,které je v rámci konkurenceschopnosti EU důležitýmtématem. Chránit duševní vlastnictví potřebují nejenmalé a střední podniky, ale i jiné inovativní subjekty;strategii mezinárodní spolupráce v rámci Evropskéhovýzkumného prostoru.Francie se hodlá inspirovat Strategickým energetickýmtechnologickým plánem (tzv. SET Plan), který stanovíambiciózní cíle využívání obnovitelných zdrojůenergie v EU do roku 2020. ERA nabízí řešení velkýchvýzev, v nichž si každý členský stát ponechá možnostaktivně se účastnit řešení té či oné priority. Identifikacetěchto velkých priorit bude základem nové podobyERA. Aby mohly být priority úspěšně řešeny, budou jedoprovázet různé akce, definice programů (základnífaktory, krátkodobé a dlouhodobé cíle, technologieatd.) a koordinace rozpočtů.Je nutno, aby se do jejich řešení zapojila nejlepšívýzkumná centra a aby regionální autority vytvořilypro výzkum v daných oblastech kvalitní prostředí.Francouzské předsednictví má jako jednu ze svýchoborových priorit vesmír, v němž EU dosahuje viditelnýchvýsledků, avšak neobejde se bez inovací.Zaměří se zejména na program GALILEO, který seoproti původnímu záměru nestal „public-private partnership“,ale je stále financován EK, a program Globálníhomonitoringu životního prostředí a bezpečnosti– GMES.Za francouzského předsednictví se v oblasti VaVuskuteční např. tyto konference: The EuropeanResearch Council for a policy of excellence: the firstaward winners pave the way – 7. 10. 2008, Paříž;Europe against Alzheimer’s disease – 30.–31. 10. 2008,Paříž; Young researchers in Europe – 20.–21. 11. 2008,Rennes; ICT– 25.–27. 11. 2008, Lyon; Manufuture –8.–9. 12. 2008, Saint Etienne; Major infrastructures forresearch – 9.–11. 12. 2008, Versailles – Saclay.Zda se Francouzům podaří cíle splnit, uvidímekoncem letošního roku. V první polovině příštího rokubude v načaté práci pokračovat ČR.ČESKÁ VĚDA NA STREET FESTUStálé zastoupení ČR při EU v Bruselu uspořádalo12. června 2008 pod záštitou ministra zahraničí KarlaSchwarzenberga již druhý Street Fest jakožto prezentacičeských regionů a subjektů pro belgickou veřejnostv rámci festivalu před Českým domem na uliciCaroly. Stánek Kanceláře CZELO a VŠCHT Praha seznamovalkolemjdoucí s výsledky českého výzkumu.Ing. Anna Mittnerová a prof. Jana Hajšlová informovalyo výsledcích VŠCHT Praha a projektech, do nichž seškola v rámci 6. a 7. RP zapojila.Vítěz kvizu o českém výzkumu a vývoji, který proúčastníky Street Festu připravila Kancelář CZELO, siodnesl dárkový koš, na nějž přispěla všechna česká regionálnízastoupení v Bruselu a Technologické centrumAV ČR. Příští Street Fest se bude konat na nejznámějšímbruselském náměstí Grand Place a slavnostněukončí české předsednictví v Radě EU. Šanci se prezentovatv centru EU bude mít daleko více českýchvědecko-výzkumných subjektů.■TÁŇA PERGLOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,Technologické centrum AV ČR29 ab

Obraz charakterizuje výrazná barevnost kontrastujícís neutrálním pozadím a zájem o postiženíobjemové kvality jednotlivostí v jejich obecnosti.Na druhé straně si přitom uvědomujeme velmiintimní vztah autora k tématu, jakési smyslovévzrušení nad něžností věcí a lyričnost pojetí, vekterém se soudržnost hmot a objemů vybavujev oparu důvěrného rozechvění. Autorem obrazuje Václav Rabas a jak název napovídá, komponovalzátiší ovoce z vlastního sadu, který sámv rodných Krušovicích vysázel a rouboval po celýsvůj život. Obraz je datován do roku 1943 (signaturavpravo dole), do válečných let, ve kterých seumělec programově zaměřil na velmi úsporné ažbaladicky smutné motivy důvěrně známé krajinya velmi intenzivně se věnoval i cyklické tvorbějednoduchých a jakoby záměrně prostých a nepatetickýchzátiší. Pendantem tohoto obrazu jsounapříklad díla Jitčina jablíčka, Marjánčina jablíčka,Třešně, Zátiší s ořechy či rozsáhlá série Selskýchzátiší, jejichž jediným tématem je většinoupecen chleba, jakýsi symbol domova, rodné hroudya přežití. V době, kdy Václav Rabas obraz maloval,byl zralým umělcem ve věku 58 let, uznávanýma známým českým krajinářem a starostouUmělecké besedy.Václav Rabas se narodil 13. listopadu 1885 nasamotě v Pečárkovském mlýně v Krušovicích,kam se přiženil jeho otec z rodu mlynářů a prášků.Po studiích na reálce v Rakovníku se neúspěšněpokoušel o přijetí na UMPRUM, po absolvovánívojenské služby a soukromém uměleckém studiubyl v roce 1906 přijat na Akademii výtvarnýchumění v Praze. Z přípravky přešel do ateliéru HanušeSchwaigera, ale studia nedokončil a byl vyloučenpo té, co v tisku kritizoval konzervativní poměryna Akademii. Povzbuzen kladnými reakcemina své práce vystavené na školní výstavě (mj. odV. V. Štecha) vstoupil do výtvarného odboru Uměleckébesedy a spolu s kolegy Karlem Boháčkema Vlastimilem Vokálkem a dalšími přispěl k modernímusměřování tohoto tradičního spolku založega l e r i eVÁCLAV RABASNetradičně pojaté zátiší zachycuje běžné ovocné plodyjako jablka, hrušky a švestky rozložené volně po desce stolu.Výrazně podélný formát a zřejmá nahodilost aranžováníjednotlivých plodů v rámci celkové kompozice podtrhujíaž snovou atmosféru výsledného celku.ného již roku 1863. Roku 1912 dokončil svá studiana AVU u prof. Maxe Švabinského a rozhodl sezásadně změnit svůj dosavadní život. Následujícíhoroku se rozhodl odejít z Prahy a natrvalo přesídlitdo Krušovic, kde si vybudoval vlastní dům,oženil se s dcerou správce zdejšího hospodářskéhodvora Hermínou a odjel na studijní cestu doPaříže.S lehkým zraněním se mu podařilo vyreklamovatse z bojišť první světové války a cele, bezvýhradně,obklopen mladou rodinou a zázemím domova,který vlastnoručně vybudoval, se věnovalmalířské a sochařské tvorbě. Tématem jeho celoživotníhodíla se stal mikroregion jeho rodnéhokraje, táhlá pole, malebné kopce a ovocné sadya chmelnice na Rakovnicku. Takřka denně vycházeldo plenéru a zachycoval přímo přírodní realituv proměnách ročních dob. Od počátku své tvorbyvšak chápal tuto krajinu symbolicky jako symboldomova a života v monumentálních vizích svýchobrazů doplněných figurální stafáží např. v cyklechRozsévačka, Obilí, Chleba či Maminka. Jakosoučasník slavných umělců ze Skupin Osmaa Tvrdošíjní byl Václav Rabas poučen modernímfrancouzským uměním a odkazem Cézanna, Daumierači Deraina, jejichž díla poznal na výstaváchv Praze i na své cestě do Paříže. Zcela programověšel však svou vlastní cestou, zdánlivě méněelegantní, efektní a internacionální, ale o to hloubějizakořeněnou v rodné zemi a tradici Mánesa,Purkyněho a Alše. Tento svébytný solitér nakonecnašel svoje místo mezi kolegy ve spolkuUmělecká beseda. Patřili mezi ně životní druziVlastimil Rada, Vojtěch Sedláček, Josef Čapek,Rudolf Kremlička, Jan Zrzavý, Miroslav Holý čiJan Slavíček. Zpočátku jednatel, později předsedavýtvarného odboru tohoto spolku se v roce1937 stal jeho starostou, podílel se na výstavběSpolkového domu s Alšovou výstavní síní v pražskéBesední ulici a redigoval časopis Život. Bylčlenem Spolku českých grafiků Holar, reprezentovalčeskoslovenské umění na Bienále v Benát-akademickýbulletinab 30

Z MÉ OVOCNÉ SKLIZNĚOLEJ NA PLÁTNĚ, 54,5 × 94 cm, 1943kách a z titulu starosty UB organizoval řadu velkýchpodnětných výstav v Praze. V roce 1945 byliRabas spolu s Ludvíkem Kubou, Maxem Švabinskýma Václavem Špálou oceněni jako první výtvarníumělci titulem národní umělec. Zemřel 26. října1954 ve věku 69 let na opakovaný záchvat mrtvice,který ochromil jeho uměleckou tvorbu v posledníchletech života.Obraz, který je v soupisu uměleckých děl Akademievěd uváděn pod mírně pozměněným názvemZ mé ovocné zahrádky, se do této instituce dostals největší pravděpodobností nákupem ze soubor-né posmrtné výstavy umělce, která byla uspořádánav Jízdárně Pražského hradu v roce 1956 a kdeje uváděn v katalogu. Dílo bylo publikováno v obouzásadních autorových monografiích od Karla Šourka(1946, obr. XVII) i Jiřího Kotalíka (1961, obr. XXX)a představuje velmi charakteristickou, ale zároveňi velmi osobitou ukázku z tvorby jednoho z hlavníchprotagonistů moderní české krajinomalby. ■JIŘÍ T. KOTALÍK,Akademie výtvarných umění31ab

Působení v památkovém úřadě a v muzeu ho přivedlok problematice památkové ochrany, kterése dlouhá léta aktivně věnoval v Klubu Za starou Prahucoby člen Památkového sboru hl. města Prahy čivýboru hradu Karlštejna. Neméně významná byla jehomuzejnická práce v Národním muzeu, kde vedl svéoddělení až do odchodu na odpočinek roku 1942avněmž prováděl soustavnou inventarizaci a instalacihistoricko-archeologické sbírky.Po studiích na gymnáziu v Žitné ulici se v letech1902–1907 pustil do studia práv na pražské univerzitě.U práv ale nevytrval a začal studovat dějiny uměnía obecný dějepis jako žák profesorů Karla Chytila,Gus tava Friedricha, Josefa Pekaře a Josefa Šusty.Zejména u posledních tří si osvojil přísně kritickou metodupro své budoucí medievalistické bádání. Po promocibyl od roku 1915 zaměstnán v Zemském památkovémúřadě v Praze, v roce 1917 však přešel dohistoricko-archeologického oddělení Národního muzea.Roku 1935 se na Karlově univerzitě habilitoval z dějinumění. Za Guthova vedení se sbírky Národního muzeaneobyčejně rozrostly a dočkaly se roku 1923 novéhouspořádání podle vývojového, chronologického hlediska.Ze své dlouholeté muzejní praxe i z dokonalé znalostimoderních muzeologických zásad následně Guthtěžil také jako zemský muzejní inspektor pro Čechyi jako učitel muzejnictví na Státní škole archivní. Od roku1919 byl také činný ve Svazu českých muzeí.Jeho specializace na dějiny počátků české architekturyv 10. a 11. století ho postupně dovedla k archeologii.S Guthovým jménem jsou proto spjaty nejvýznačpo r t r é t y z a r c h i v uKAREL GUTH(1883–1943)Od smrti významného českéhoarcheologa a historika Karla Guthauplyne 21. září t. r. 125 let.Jeho vědecký zájem se neslněkolika směry.nější archeologické výzkumy českých středověkýchpamátek, v nichž dovedl sloučit praktické zkušenostia metody prehistorické archeologie s teoretickýmiznalostmi historickými a umělecko-historickými. Položiltak základy pro vědecky podloženou historickouarcheologii.Od roku 1923 řídil vykopávky na Vyšehradě a spolupracovalpři vykopávkách ostrovského klášterau Davle. Významně se zapsal i do poznání architektonickéhovývoje Pražského hradu, jehož archeologickýprůzkum vedl od roku 1925 až v podstatě dosvé smrti v roce 1943. Coby uznávaný odborník sestal členem Archeologické komise při České akademiivěd a umění.Architektura raného středověku byla sice nejoblíbenějšímpředmětem Guthova teoretického vědeckéhozájmu, ale nikoli jediným tématem jeho publikační činnosti.Českého stavitelství se týká jeho studie o pravděpodobnépodobě někdejší kaple Betlémské v Praze(1916 a 1922) aoněco starší pojednání o paláciPříchovských na Příkopě v Praze (1913). Od roku1913 začal přispívat drobnými umělecko-historickýmičlánky do Časopisu Společnosti přátel starožitností,Uměleckých pokladů, Věstníku Klubu Za starou Prahu,Krásy našeho domova, do Zpráv soupisné komiseměsta Prahy, Ročenky Kruhu přátel dějin uměnía později i Památek archeologických. Ve výčtu aktivitKarla Gutha nelze opomenout také jeho redakčnípráci v Muzejním obzoru.■akademickýbulletinKATEŘINA MOJSEJOVÁ,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.Při příležitosti pátého výročí činnosti Evropského portálu ERA-MOREbyla 24. června 2008 spuštěna nová podoba portálu s názvemEURAXESS Researchers in Motion (Vědci v pohybu).Webová stránka EURAXESS http://ec.europa.eu/euraxessposkytuje vědeckým pracovníkům, kteří mají zájem pracovat na svém profesním i osobním rozvojiv zahraničí, kromě nabídek pracovních příležitostí, stáží a školení i mnoho praktických informacítýkajících se pobytu v jednotlivých evropských zemích (bydlení, zdravotní péče, zábava atp.).ab 32

z a k a d e m i c k é r a d yInformace ze 48. zasedání Akademické rady AV ČRdne 8. července 2008Akademická rada se zabývala těmito nejdůležitějšími záležitostmi:Schválila■ aktualizovanou Dohodu o vědecké spoluprácimezi Akademií věd ČR a Indickou národní vědeckouakademií,■ dodatečně Dodatek k Dohodě o vědecké spoluprácimezi AV ČR a Estonskou AV,■ změnu výzkumného záměru Střediska společnýchčinností AV ČR, v. v. i.Jmenovala■ doc. RNDr. Bohdana Maslowského, DrSc.,zMatematického ústavu AV ČR, v. v. i., členem Dozorčírady Ústavu teorie informace a automatizaceAV ČR, v. v. i.,■ Ing. Hanu Bartkovou, Ph.D., tajemnicí Radyprogramu Nanotechnologie pro společnost.Souhlasila■ s koncepcí Týdne vědy a techniky 2008,■ s navrženým postupem směřujícím k navázáníspolupráce se strategickým partnerem a dalšímipartnery pro aktivity AV ČR,■ s úkony týkajícími se nakládání s majetkem nazákladě návrhů pracovišť AV ČR.Vyslovila předchozí souhlas■ s návrhem Ústavu experimentální medicínyAV ČR, v. v. i., na založení společnosti BioInova,s. r. o.Vzala na vědomí■ koncepční změny jazykové výuky v AV ČR,■ zprávu o výsledcích kontroly v Mikrobiologickémústavu AV ČR, v. v. i., a o opatřeních k nápravězjištěných nedostatků,■ informaci o výsledcích projektu Otevřená věda,■ informaci o provozních opatřeních počítačovýchsítí AV ČR.Rada Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i.,vyhlašuje veřejné výběrové řízení na obsazení funkceředitele pracoviště.Požadavky:splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17, odst. (4)–(6) zákonač. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění,Ph.D. vzdělání a vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace v oboru ekonomie,významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti v oboru ekonomie,organizační schopnosti a manažerské zkušenosti,jazykové znalosti – plynulá angličtina podmínkou,morální bezúhonnost.Předpokládaný nástup do funkce je 1. ledna 2009.Přihlášky se strukturovaným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci,přehledem dosavadní praxe a seznamem hlavních vědeckých prací zašlete nebodoručte písemně na adresu:Rada Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i.k rukám Radany Díťové, tajemnice radyPolitických vězňů 7111 21 Praha 1nejpozději do 20. října 2008 do 16:00 hodin.Obálku označte nápisem „Výběrové řízení“.Předpokládá se, že při osobním pohovoru přednesete svou představu o funkci, o niž se ucházíte,aozáměrech, které byste v ní chtěl/a realizovat.33ab

k n i h yVYBRANÉ PUBLIKACESOCIOLOGICKÉHO ÚSTAVUAV ČR, v. v. i.,VYDANÉ V ROCE 2007RADKA DUDOVÁOTCOVSTVÍ PO ROZCHODU RODIČOVSKÉHO PÁRUPráce se zabývá otcovstvím, tak jak jej prožívají a konstruují muži, kteří nemají své dítě svěřené dosvé výhradní výchovy a přestávají s ním sdílet společné bydliště. Jedná se o formu otcovství, se kterouse setkává a různým způsobem vyrovnává většina českých mužů po rozvodu: s dětmi již nemajíspolečný domov a místo toho je jim vyhrazen čas na „styk s dítětem“. Kniha se zaměřuje na rozborproměňující se otcovské role, identity a praktik po rozchodu rodičovského páru.ALENA KŘÍŽKOVÁŽIVOTNÍ STRATEGIE ŽEN A MUŽŮ V ŘÍZENÍ (A) PODNIKÁNÍStudie životních podmínek podnikatelů a podnikatelek od poloviny 90. let a s nástupem nového tisíciletív České republice zasazuje jejich životní strategie do složité struktury genderových vztahůčeské společnosti. Cílem práce je ukázat složitost fenoménu samostatného podnikání, které byloznovu umožněno ženám i mužům po roce 1989, a jeho hlubokou provázanost se specifickou a měnícíse genderovou strukturou české společnosti.PETRA RAKUŠANOVÁPOVAHA OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V KONTEXTU STŘEDNÍ EVROPYObčanská společnost je konceptem, tématem, entitou i sociální realitou, se kterou se snad každýz nás setkal v médiích, odborných diskusích a řada z nás také v praktickém každodenním životě.Přesto, nebo možná právě proto, je občanská společnost termín, který je jakousi černou skříňkou,jež se liší podle toho, kdo ji nese. Nejde jen o její obsah, ale také o její použití, které se liší na základězájmů či hodnotových orientací aktérů.DANA HAMPLOVÁ (ED.), JANA CHALOUPKOVÁ, EVA SOUKUPOVÁ,PETR SUNEGA, KRYŠTOF ZEMANDĚTI NA PSÍ KNÍŽKU?Mimomanželská plodnost v ČRZa posledních 15 let došlo v české společnosti k zásadní přeměně rodinného prostředí z hlediska rodinnéhostavu matek. Zatímco na počátku devadesátých let se mimo manželství rodilo jen osm procentdětí, dnes je to již třetina všech narozených. Nárůst počtu neprovdaných matek je svou intenzitou srovnatelnýs poklesem plodnosti, k němuž došlo ve stejném období, přesto však dosud nevyvolal výraznýzájem. Rozšířená totiž byla představa, že rostoucí mimomanželská plodnost je součástí modernizacea westernizace české společnosti, v jejímž důsledku mnoho mladých lidí necítí nutnost dodržovat tradicea řídit se normami, kterým nepřikládají subjektivní důležitost.akademickýbulletinab34PŮLSTOLETÍ KOSMONAUTIKYJe nám ctí a potěšením, že můžeme čtenáře Akademického bulletinu informovat o knize našichpředních odborníků na kosmonautiku a současně našich kolegů a redakčních spolupra covníkůAntonína Vítka a Karla Pacnera. Publikace, která vychází v září v nakladatelství Epocha, není jenchronologickým sledem událostí, které přineslo první půlstoletí dobývání vesmíru. Nejlépe to vystihujejejí podtitul Kroky, skoky a pády na cestě do vesmíru. Autoři se pokusili vybrat z bouřlivé historienejvýznamnější události, které ovlivnily nejen tento obor samotný, ale i politický vývoj na celém světě.I když je největší pozornost pochopitelně věnována pilotované kosmonautice, čtenář se seznámíispřípravou prvních vědeckých družic, s výpravami sond do hlubin sluneční soustavy a v neposlednířadě i s historií vývoje prvních aplikovaných satelitů sloužících dálkovým telekomunikacím a meteorologii.Autoři také představí méně známé vědce a techniky, kteří se značnou měrou zasloužili o výzkumvesmíru. Kniha vznikla na základě seriálu, který vycházel v internetovém deníku iDNES. ■-red-

POČÍTAČOVÁ LITERATURA A UČEBNICE ANGLIČTINYNAKLADATELSTVÍCOMPUTER PRESSNeodmyslitelnou součástísoukromého i pracovního životakaždého z nás jsou počítačea programy, se kterými pracujeme.Vděčně přijímáme publikace,které nám práci s nimi usnadňujía radí nám, jak na to.Podrobná uživatelská příručka MicrosoftOffice 2007 nás srozumitelně naučí, jakpracovat ve Wordu, Excelu, Outlooku, Accessuavdalších aplikacích, které MS Office nabízí.Příručka Microsoft Office PowerPoint 2007detailněji přibližuje aplikaci využívanou proprezentace. Výukový kurz Adobe PhotoshopCS3 využijí především fotografové pro úpravusnímků, Adobe Illustrator CS3 je určen pro vytvářenígrafických dokumentů a Adobe IndesignCS3 pro grafický zlom.V edici Jazyky pro firmy letos vyšly publikaceurčené pro mírně pokročilé uživatele anglickéhojazyka Telefonování v angličtině profesionálněa přesvědčivě, E-mailová korespondence v angličtiněa Obchodní korespondence v angličtině,které se jistě budou hodit v každé kanceláři.Podobné zaměření má i učebnice pro samoukyAngličtina v práci, kterou upotřebí zejménazaměstnanci nadnárodních firem. K učebnicímjsou přiložena i CD obsahující audio, videoadalší prezentace, díky nimž je výuka názornější.■-red-Indian Space Research Organisation (ISRO) ve spolupráci s Confederation of Indian Industry (CIL)pořádá první mezinárodní výstavu Bengaluru Space Expo 2008 a konferenci World Space-Biz.Obě akce jsou věnovány prezentaci nejnovějších kosmických technologií,zařízení a výrobků pro potřeby kosmického výzkumu.Výstava i konference se uskuteční od 29. listopadu do 1. prosince 2008v Bangalore International Exhibition Center (BIEC), Bengaluru, India.Více informací: Gurpal.singh@ciionline.org, rajesh.wadhwa@ciionline.org35 ab

e s u m é“8” ANNIVERSARIES IN CZECHOSLOVAK HISTORYMunich AgreementThe Munich Agreement was a pact regardingthe Sudetenland, which were areas along borders ofCzechoslovakia, mainly inhabited by Czech Germans.The agreement was discussed among representativesof major powers of Europe without the presence ofCzechoslovakia leaders. After a conference heldin Munich in 1938 the agreement was signed inthe early hours of September 30. The purpose ofthe conference was to discuss the future of Czechoslovakiain the face of territorial demands made byGerman dictator Adolf Hitler. The agreement, signedby Nazi Germany, France, Britain, and Italy permittedGerman annexation of Czechoslovakia's Sudetenland.The Sudetenland was of immense strategic importanceto Czechoslovakia, since most of its border defenseswere situated there.SCIENCE AND RESEARCHCrucial periods of Czechoslovak history 1918–1948in historiographical reflectionLiberalization of political and ideological barriers afterthe fall of Communistic regime in Czechoslovakia in1989 has led to intensification of research of period1918–1948. Although it presents relatively shorthistorical period, it involves some milestones like firstCzechoslovak Republic, after-Munich fall of democraticparliamentary, the Second World War and transformationafter the war, that altogether resulted in startof Communistic regime in February 1948.EASAC in PragueThe European Academies Science Advisory Councilwas formed by the national science academies of EUMember States to enable them to collaborate witheach other in providing advice to European policymakers.It thus offers the means for the collectivevoice of European science to be heard. The EASACcovers all scientific and technical disciplines, and itsexperts are drawn from all countries of the EuropeanUnion. The most recent EASAC meeting was held inJune 2008 in Prague.Recent Trends 2008The seminar Recent Trends 2008 is the eleventh ina series of meetings held by Institute of ScientificInstruments ASCR. The first meeting was held in 1989,the second one, in 1990, was held there as well.The following seminars were organized biannually inSkalský dvůr near Brno. This conference is intendedfor discussion of questions connected with the instrumentationand methodology in charged particle opticsand surface physics. Selected themes were introducedby top specialists with emphasis on questionsalready recognized but not as yet fully answered.The second festival of Philosophy in Velké MeziříčíFestival took place 20–22 Jun 2008 in Velké Meziříčíand it was organized by the Institute of PhilosophyASCR with cooperation of the town Velké Meziříčí.The idea of festival arose seven years ago in the northItalian town of Modena. The festival has a goal tocelebrate the philosophy and the literature, to go outfrom the academic grounds to the squares, parksand to address perceptive listeners and the youngpeople especially.BRUSSELSCzech Street Fest in BrusselsThe Permanent Representation of the Czech Republicto the EU opened its doors to the public in Brusselson July 12 2008. On the occasion of the secondCzech Street Fest, the public had an opportunity toget a more depth view of Czech science. CZELOand FEL ČVUT presented their results in the fieldof science during the Fest.akademickýbulletinCentrum adiktologie Psychiatrické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Prazeve spolupráci s partnery společně pořádáV. ročník mezinárodní konference Primární prevence rizikového chovánís podtitulem Kam kráčí(š) primární prevence,která se uskuteční ve dnech 10.–11. listopadu 2008 v Praze.Konference navazuje na předchozí ročníky pořádané v letech 2004 až 2007.Aktuální informace a elektronickou přihlášku na konferenci naleznetena internetových stránkách www.adiktologie.cz.Uzávěrka přihlášek (bez příspěvku) je 2. listopadu 2008, s příspěvkem 10. října 2008.ab36

NOVÉ KNIHY ACADEMIANEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHYV KNIHKUPECTVÍ ACADEMIAV SRPNU 2008GENETICKÁ DIVERZITA,ŠLECHTĚNÍ A SEMENÁŘSTVÍŠlechtění je tvůrčí, vědomá i intuitivníčinnost, která využívá vědecké poznatkyi získané zkušenosti ke genetickému po -změňování rostlin podle požadavků a po -třeb člověka. Jeho význam je ne do zírný,umožnilo nejen zvýšit objem sklizně proobyvatelstvo, jehož počet se ve světězvyšuje geometrickou řadou, ale i rozšířitplochy pěstování.Chloupek, O., Academia, Praha 2008.Vydání 3.PŘÍRODA A KULTURASvět jevů a svět interpretacíVztah lidského a přírodního je jednímz nejdůležitějších témat vůbec a je pro -blematikou velmi širokou. Kniha vzniklana základě autorových přednášek na Přírodovědeckéfakultě UK a obsahuje výběrněkolika kapitol, v nichž se autor snažíupozornit na aspekty spíše přehlíže néa zapomenuté nežli obecně diskutované.Komárek, S., Academia, edice Galileo,Praha 2008. Vydání 2.JEDEN Z VÁS„Ryze lidský dokument, prostý záznamjednoho z těch, kteří vším prošli a vrátilise.“ To jsou vzpomínky brněnského rodáka,významného psychologa a spisovateleRoberta Konečného, který čtenářipředkládá svou zkušenost z věznění v nacistickýchžalářích během druhé světovéválky.Konečný, R., Academia, edice Paměť,Praha 2008. Vydání 1.LABORATORNÍ DENÍKZač jsme bojovaliČestný předseda AV ČR Rudolf Zahrad -ník vzpomíná na klíčové události svého ži -vota od útlých let až po současné dění.Nabízí čtenáři osobní vzpomínky na svénejbližší, na své vědecké bádání, ale takéna působení na půdě Akademie vědavUčené společnosti.Zahradník, R., Academia, edice Paměť,Praha 2008. Vydání 1.MIKROSENZORYA MIKROAKTUÁTORYMikrosystémy jsou považovány za jed -nu z klíčových technologií 21. století. Vy -užívají se ve všech oblastech reálnéhosvěta – v lékařství, v jemné optice čiv automobilovém průmyslu. Publikace jeprvní českou a slovenskou technickouliteraturou, která se komplexně zabývátouto problematikou.Husák, M., Academia, edice Gerstner,Praha 2008. Vydání 1. 1. Zahradník, R. – Laboratorní deník 2. Himmlerová, K. – BratřiHimmlerové, příběh německérodiny 3. Pokorná, M. (eds) – Spoléhámese docela na zkušené přátelství,vzájemná korespondence JosefaJirečka a Václava VladivojeTomka z let 1858–1862 4. Holloway, D. – Stalin a bomba 5. Husák, M. – Mikrosenzorya mikroaktuátory (s podporouČeské matice technické)Tituly ostatních nakladatelů: 1. Černý, J., Holeš, J. – Kdo je kdov dějinách české lingvistiky,Libri 2. Gajda, R. – Moje paměti.Střet českých legií s rodícíse bolševickou mocí, Jota 3. Randák, J. – Kult mrtvých, Argo 4. Mansfeldová, Z., Kroupa, A.– Proměny reprezentace zájmůpo vstupu do Evropské unie,Slon 5. Líbal, W. – Češi naši zvláštnísousedé; s doslovem PavlaKohouta, Barrister PrincipalKnihkupcův tip: Invaze 68 – anonymní fotografJosef Koudelka, TorstSOŇA JANOVCOVÁ,vedoucí knihkupectví Academia,Václavské náměstí 34, Praha 1

FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV SSČ AV ČRČtyřicáté výročí vstupu okupačních vojsk na území Československa se připomínalo po celé naší republice nejenosudného 21. srpna. V ten den přiblížila události srpnových dnů r. 68 v ulicích Prahy řada akcí. Fotografiea letáky dokumentující tehdejší atmosféru zaujaly např. na Václavském náměstí všechny věkové kategorie.skys