Vox Pediatriae

Vox Pediatriae Vox Pediatriae

detskylekar.cz
from detskylekar.cz More from this publisher
09.07.2015 Views

VOX PEDIATRIAEPoruchy hemostázy - trombofilní stavyMUDr. Ivana HadačováOddělení klinické hematologie FN Motol, Praha■ Trombofilní stavyNa vzniku trombózy se účastní tři základní faktory(Virchowova triáda):■ poškození cévního endotelu■ zpomalení krevního toku■ dysbalance v systému srážení krveSrážení krve je proces, kdy postupnou aktivacíkoagulačních faktorů vzniká trombin a ten přeměnífibrinogen na fibrin. Tvorba trombinu je regulovánakoagulačními inhibitory a komplex fibrinolytickýchmechanizmů vede v poslední fázi k zástavě propagacetrombu. Porucha v kterékoli fázi tohoto procesuvede k hyperkoagulačnímu nebo hypokoagulačnímustavu. Při hyperkoagulačním nebolitrombofilním stavu je rovnována posunuta ve prospěchsrážení krve. K rozvoji takového stavu vedouporuchy vrozené i získané. Zatímco vrozená trombofilieznamená celoživotní dispozici ke vznikutrombózy, trombofilie získaná je projevem aktuálnínerovnováhy v koagulačním systému.Dítě má po narození nízké hladiny faktorů II, IX,X a faktorů kontaktu. Hodnot dospělých dosáhnezhruba ve věku 3-6 měsíců. Snížené jsou všaki hodnoty koagulačních inhibitorů - antitrombinu,proteinů C a S a heparinového kofaktoru II. Výrazněsnížená je i hladina plazminogenu. To vše vedek tomu, že dysbalance ve srážení krve vzniká u dítětesnáze než u dospělých. V dětském věku je většítendence ke krvácení. V posledních letech stoupáincidence tromboembolického onemocnění(TEN). Souvisí to s rozšířením invazivních diagnostickýcha léčebných postupů, zejména v oblasti intenzivnípéče. V běžné populaci se předpokládároční výskyt kolem 2,5 případu ischemických cévníchmozkových příhod (CMP) a jedné žilní trombózyna 100 000 dětí. U hospitalizovaných dětí se výskyttrombotických stavů odhaduje na 5:10 000.Zvláště rizikové jsou věkové skupiny novorozenců,kojenců a dospívajících. TEN představuje významnýrizikový faktor, zvyšující celkovou mortalitua druhotnou morbiditu. Na mortalitě se podílí plicníembolizace nebo propagace trombu do srdce.Vzdálenou komplikaci představuje potrombotickýsyndrom, to je otok a bolestivost končetiny, pigmentacea kožní změny vedoucí až k ulceraci. Vzniktrombózy má u dětí téměř vždy známou příčinu. Lékařiby proto měli znát stavy spojené s vyšším výskytemTEN. Včasná eliminace rizikových faktorůanebo zavedení preventivní antikoagulační léčbymůže rozvoji TEN zabránit. Rozhodování o vhodnostiantikoagulační léčby někdy ztěžuje oprávněnáobava z krvácení, nutnost průběžných laboratorníchkontrol, nevýhodná je i parenterální cestaaplikace některých léků.■ Vrozené trombofilní stavyVrozené trombofilní stavy představují trvalý rizikovýfaktor k tvorbě trombózy. Je to však pouze dispozice,která sama trombózu nevyvolá. Poskytujepouze vhodný terén, ve kterém při působení získanýchfaktorů může trombóza vzniknout. K těmto faktorůmpatří u dětí trauma, některé typy operačníchzákroků, zejména ve spojení s dlouhodobou imobilizací,protrahovaný septický stav, zvláště pak při nedostatečnéhydrataci a u dospívajících dívek užíváníhormonální antikoncepce (HAK). V těchto situacíchje pak vhodné zvážit, zda nezajistit dítě antikoagulačníprevencí. Vždy by to mělo být po dohodě s hematologickýmpracovištěm, které diagnózu vrozenéhotrombofilního stavu provedlo. Před paušálnímzajišťováním všech operačních zákroků, napříkladadenotomie, lze varovat právě s ohledem na rizikokrvácení.Leidenská mutace(Faktor VLeiden, FVL, FVQ 506)Tato bodová mutace v genu pro faktor V způsobujerezistenci k aktivovanému proteinu C a je nejčastějšívrozenou trombofilní dispozicí. Leidenskámutace je dominantně dědičná. V naší populaci jeasi 5% nosičů této vlohy. Většina z nich je takzvanýchbezpříznakových nosičů, to znamená, že běhemživota trombózu neprodělají. Z dostupnýchstudií vyplývá, že mezi dětmi, které prodělaly trombózu,je 10-50% nosičů Leidenské mutace. Výraznězvýšené riziko trombózy mají nosičky této vlohy,pokud užívají HAK - asi 35krát.Deficit antitrombinuAntitrombin (AT) je bílkovina produkovaná v játrech.Je to hlavní koagulační inhibitor. Heterozygotnínosiči deficience AT mají hladinu pod 50%a mají tendenci ke vzniku žilní trombózy. U dětí setrombóza může objevit už okolo desátého roku věku.Homozygotní forma se projevuje brzy po narozenírozsáhlými trombózami a vede velmi častok smrti.Deficit proteinu CProtein C (PC) je rovněž produkován v játrech,aktivita je závislá na přítomnosti K vitaminu.Dědičnost je většinou autozomálně dominantnís inkompletní penetrancí. Heterozygoti mají obvyklesníženou aktivitu, aktivita při dolní hranici normyale heterozygotní nosičství nevylučuje. Žilnítrombóza se u těchto nosičů objevuje v adolescentnímvěku. Homozygotní nosičství se obvykleprojeví brzy po narození purpurou fulminans. K léčbětéto závažné formy onemocnění je k dispozicikoncentrát proteinu C.Deficit proteinu SProtein S (PS) je stejně jako PC produkován játry,aktivita je závislá na přítomnosti K vitaminu.V plazmě je jednak volný, jednak vázaný na C4-vaznýprotein. Aktivní je volná forma. Klinický obraz jestejný jako u nedostatku PC, deficit proteinu S seale může podílet i na vzniku arteriální trombózy. Přizahájení léčby warfarinem se u deficitu PC a PSmůže objevit warfarinová kožní nekróza.HyperhomocysteinémieHyperhomocysteinaemie (HHC) je u dospělýchnezávislým rizikovým faktorem pro arteriální i žilnítrombózu. U dětí se dle některých studií může podíletna vzniku CMP i žilní trombózy. Těžkou formuHHC způsobuje mutace v genu pro cystathion betasyntetázu. Mutace v genu pro tetrahydrofolát reduktázuje s HHC spojena méně často, většinoupouze v homozygotní formě.Protrombinová mutace(F II20210A)Protrombinová mutace je v naší populaci zastoupenaasi 2%, děti mají vyšší četnost zejménaarteriálních trombóz v oblasti CNS.Lipoprotein AZvýšená hladina lipoproteinu A (LpA) je dalšímrizikovým faktorem vzniku trombózy, u dětí jde většinouo trombózu žilní.K vzácným vrozeným trombofilním vlohám patříněkteré typy dysfibrinogenémie, deficit plazminogenu,jeho aktivátorů a inhibitorů. Tyto dispozicese ve většině případů projevují až v dospělém věkua vedou častěji k arteriální trombóze. U dětí je nutnési pamatovat, že s vrozenou dispozicí je nutnépočítat i tam, kde je výrazně pozitivní rodinná anamnézave smyslu TEN.■ Získané trombofilní stavyCentrální žilní katetrCŽK je u dětí vůbec nejčastější příčinou vznikutrombózy. Katetr představuje cizí povrch, poškozujecévní stěnu, narušuje tok krve. Některé infundovanéroztoky dráždí cévní endotel. Nejvíce jsou14 VOX PEDIATRIAE - květen/2006 - č.5 - ročník 6

VOX PEDIATRIAEohroženi pacienti na úplné parenterální výživě, hemodialýzea děti do jednoho roku života. Trombózav souvislosti s CŽK bývá asymptomatická (asi 20xčastěji než symptomatická!). K akutním klinickýmpříznakům patří otok, bolestivost nebo změna barvydané končetiny, bolesti hlavy, otoky obličeje.Rozsáhlá trombóza může vyústit v syndrom duté žílynebo v chylothorax. Vznik kolaterálního oběhu jepříznakem pozdním.Každou trombózu na podkladě CŽK - tedyi asymptomatickou - může komplikovat plicní embolizacenebo postflebitický syndrom. Důležitousoučástí prevence TEN je dodržování zásad správnéhoužívání CŽK! Indikaci preventivní antikoagulačníléčby je třeba posuzovat individuálně. Pacientby měl být vždy zajištěn, pokud již trombózuv minulosti prodělal nebo má dvě a více závažnýchrizik pro vznik TEN.Antifosfolipidový syndromAntifosfolipidový syndrom (APS) je charakterizovánpřítomností antifosfolipidové protilátkya alespoň jednoho z klinických kriterií:■ venózní či arteriální trombózy■ opakované reprodukční ztrátyPouhý průkaz aPLA bez průvodních klinickýchpříznaků nelze označit jako APS.Sekundární APS se vyskytuje často v souvislostise systémovými autoimunitními chorobami, zejménalupus erythematodes (SLE). Pokud se APSmanifestuje izolovaně, tedy bez projevů autoimunitníhoonemocnění, jedná se o tzv. primární APS.Diagnostika a léčba APS u dětí je složitá a patří dokompetence specializovaného pracoviště.U dětí se poměrně často setkáme s přechodnoupřítomností aPLA po virovém onemocnění,očkování nebo v souvislosti s léčbou chlorpromazinem,prokainamidem, fenytoinem, interferonem alfa,amoxycilinem nebo chinidinem. Asi 5% zdravépopulace má prokazatelné aPLA v nízkých titrech.Asymptomatická přítomnost aPLA zasluhuje pouzedalší sledování. Přetrvává-li nález déle než 3 měsícenebo se střídají období negativity a pozitivity, indikujemepodrobnější imunologické vyšetření.Hormonální antikoncepceKontraceptiva obsahující estrogeny zvyšují rizikožilní TEN v běžné populaci asi čtyřnásobně,u pacientek s některou z vrozených trombofilií ale30 - 50x! Výrazně je zvýšené i riziko CMP (asi 20x).U všech dospívajících dívek by měl být předzavedením hormonální antikoncepce (i z dermatologickýchindikací!) proveden test APC rezistence.Nefrotický syndromDěti s významnou proteinurií ztrácejí do močikoagulační inhibitory, zejména AT. Trombóza přinefrotickém sy bývá jak žilní, tak arteriální. Nejčastějibývá postižena renální žíla.Další získané trombofilní dispoziceSeptický stav, některé chronické zánětlivé stavy- například autoimunitní onemocnění nebo zánětliváonemocnění střeva, zejména Crohnova choroba,jsou dalším rizikovým faktorem žilní trombózy. U nádorovýchonemocnění se uplatňuje hlavně tlak nádoruna cévy, s výraznou dysbalancí v systému sráženíje spojena například léčba L-asparaginázou.Trombózou jsou dále ohroženi pacienti s některýmvrozenými srdečními vadami. Pacienti s umělousrdeční chlopní jsou standardně léčeni warfarinem,rozmezí INR určuje kardiolog.■ Zásady antikoagulační léčbyv dětském věkuVětšina zásad antikoagulační léčby u dětí seodvozuje ze zkušeností u dospělých pacientů. Jevšak velká snaha zavést protokoly přizpůsobenédětskému věku, vycházející z odlišností koagulačníhosystému zejména u malých dětí. Na podkladěvelkých klinickýchstudiíbyla již vypracovánaněkterádoporučení.Antikoagulačníléčbaje vždy indiko v á n au TEN. Léčbuzahajujemeheparinema pokračujemewarfarinemminimálně3 měsíce,většinou dobuléčby prodlužujemena6 - 12 měsíců,v indikovanýchpřípadechi déle.V každém případěmá léčbapokračovatpo celoudobu přítomnostivyvolávajícíchfakto r ů .U pacientů sezvýšeným rizikemkrvácení(např. s onkologickým onemocněním) dávámepřednost nízkomolekulárnímu heparinu před warfarinem.Preventivní antikoagulační léčba je jasně indikovánau nemocných po náhradě srdeční chlopně, přikatetrizaci srdce, zavedení centrálního arteriálníhokatetru. Preventivní léčbu u dítěte s vrozenou trombofilnídispozicí v rizikovém období doporučuje specializovanépracoviště, které diagnózu stanovilo.Podpořeno výzkumným záměrem MZ a FNM0064203/ 6401.■Použitá literatura1. Manco-Johnson M.J.: How I treat venous thrombosis in children.Blood 2006, 107(1), p.21-292. Andrew M, David M, Adams M, et al: Venous thromboemboliccomplications (VTE) in children: First analyses of the CanadianRegistry of VTE. Blood 1994, 83(5), p.1251-12573. Nuss R, Hays T, Manco-Johnson M: Childhood thrombosis. Pediatrics1995, 96, p.291-2944. Monteleone M. et al: Thromboembolism. eMedicine Journal2006, http://www.emedicine.comVOX PEDIATRIAE - květen/2006 - č.5 - ročník 615

VOX PEDIATRIAEPoruchy hemostázy - trombofilní stavyMUDr. Ivana HadačováOddělení klinické hematologie FN Motol, Praha■ Trombofilní stavyNa vzniku trombózy se účastní tři základní faktory(Virchowova triáda):■ poškození cévního endotelu■ zpomalení krevního toku■ dysbalance v systému srážení krveSrážení krve je proces, kdy postupnou aktivacíkoagulačních faktorů vzniká trombin a ten přeměnífibrinogen na fibrin. Tvorba trombinu je regulovánakoagulačními inhibitory a komplex fibrinolytickýchmechanizmů vede v poslední fázi k zástavě propagacetrombu. Porucha v kterékoli fázi tohoto procesuvede k hyperkoagulačnímu nebo hypokoagulačnímustavu. Při hyperkoagulačním nebolitrombofilním stavu je rovnována posunuta ve prospěchsrážení krve. K rozvoji takového stavu vedouporuchy vrozené i získané. Zatímco vrozená trombofilieznamená celoživotní dispozici ke vznikutrombózy, trombofilie získaná je projevem aktuálnínerovnováhy v koagulačním systému.Dítě má po narození nízké hladiny faktorů II, IX,X a faktorů kontaktu. Hodnot dospělých dosáhnezhruba ve věku 3-6 měsíců. Snížené jsou všaki hodnoty koagulačních inhibitorů - antitrombinu,proteinů C a S a heparinového kofaktoru II. Výrazněsnížená je i hladina plazminogenu. To vše vedek tomu, že dysbalance ve srážení krve vzniká u dítětesnáze než u dospělých. V dětském věku je většítendence ke krvácení. V posledních letech stoupáincidence tromboembolického onemocnění(TEN). Souvisí to s rozšířením invazivních diagnostickýcha léčebných postupů, zejména v oblasti intenzivnípéče. V běžné populaci se předpokládároční výskyt kolem 2,5 případu ischemických cévníchmozkových příhod (CMP) a jedné žilní trombózyna 100 000 dětí. U hospitalizovaných dětí se výskyttrombotických stavů odhaduje na 5:10 000.Zvláště rizikové jsou věkové skupiny novorozenců,kojenců a dospívajících. TEN představuje významnýrizikový faktor, zvyšující celkovou mortalitua druhotnou morbiditu. Na mortalitě se podílí plicníembolizace nebo propagace trombu do srdce.Vzdálenou komplikaci představuje potrombotickýsyndrom, to je otok a bolestivost končetiny, pigmentacea kožní změny vedoucí až k ulceraci. Vzniktrombózy má u dětí téměř vždy známou příčinu. Lékařiby proto měli znát stavy spojené s vyšším výskytemTEN. Včasná eliminace rizikových faktorůanebo zavedení preventivní antikoagulační léčbymůže rozvoji TEN zabránit. Rozhodování o vhodnostiantikoagulační léčby někdy ztěžuje oprávněnáobava z krvácení, nutnost průběžných laboratorníchkontrol, nevýhodná je i parenterální cestaaplikace některých léků.■ Vrozené trombofilní stavyVrozené trombofilní stavy představují trvalý rizikovýfaktor k tvorbě trombózy. Je to však pouze dispozice,která sama trombózu nevyvolá. Poskytujepouze vhodný terén, ve kterém při působení získanýchfaktorů může trombóza vzniknout. K těmto faktorůmpatří u dětí trauma, některé typy operačníchzákroků, zejména ve spojení s dlouhodobou imobilizací,protrahovaný septický stav, zvláště pak při nedostatečnéhydrataci a u dospívajících dívek užíváníhormonální antikoncepce (HAK). V těchto situacíchje pak vhodné zvážit, zda nezajistit dítě antikoagulačníprevencí. Vždy by to mělo být po dohodě s hematologickýmpracovištěm, které diagnózu vrozenéhotrombofilního stavu provedlo. Před paušálnímzajišťováním všech operačních zákroků, napříkladadenotomie, lze varovat právě s ohledem na rizikokrvácení.Leidenská mutace(Faktor VLeiden, FVL, FVQ 506)Tato bodová mutace v genu pro faktor V způsobujerezistenci k aktivovanému proteinu C a je nejčastějšívrozenou trombofilní dispozicí. Leidenskámutace je dominantně dědičná. V naší populaci jeasi 5% nosičů této vlohy. Většina z nich je takzvanýchbezpříznakových nosičů, to znamená, že běhemživota trombózu neprodělají. Z dostupnýchstudií vyplývá, že mezi dětmi, které prodělaly trombózu,je 10-50% nosičů Leidenské mutace. Výraznězvýšené riziko trombózy mají nosičky této vlohy,pokud užívají HAK - asi 35krát.Deficit antitrombinuAntitrombin (AT) je bílkovina produkovaná v játrech.Je to hlavní koagulační inhibitor. Heterozygotnínosiči deficience AT mají hladinu pod 50%a mají tendenci ke vzniku žilní trombózy. U dětí setrombóza může objevit už okolo desátého roku věku.Homozygotní forma se projevuje brzy po narozenírozsáhlými trombózami a vede velmi častok smrti.Deficit proteinu CProtein C (PC) je rovněž produkován v játrech,aktivita je závislá na přítomnosti K vitaminu.Dědičnost je většinou autozomálně dominantnís inkompletní penetrancí. Heterozygoti mají obvyklesníženou aktivitu, aktivita při dolní hranici normyale heterozygotní nosičství nevylučuje. Žilnítrombóza se u těchto nosičů objevuje v adolescentnímvěku. Homozygotní nosičství se obvykleprojeví brzy po narození purpurou fulminans. K léčbětéto závažné formy onemocnění je k dispozicikoncentrát proteinu C.Deficit proteinu SProtein S (PS) je stejně jako PC produkován játry,aktivita je závislá na přítomnosti K vitaminu.V plazmě je jednak volný, jednak vázaný na C4-vaznýprotein. Aktivní je volná forma. Klinický obraz jestejný jako u nedostatku PC, deficit proteinu S seale může podílet i na vzniku arteriální trombózy. Přizahájení léčby warfarinem se u deficitu PC a PSmůže objevit warfarinová kožní nekróza.HyperhomocysteinémieHyperhomocysteinaemie (HHC) je u dospělýchnezávislým rizikovým faktorem pro arteriální i žilnítrombózu. U dětí se dle některých studií může podíletna vzniku CMP i žilní trombózy. Těžkou formuHHC způsobuje mutace v genu pro cystathion betasyntetázu. Mutace v genu pro tetrahydrofolát reduktázuje s HHC spojena méně často, většinoupouze v homozygotní formě.Protrombinová mutace(F II20210A)Protrombinová mutace je v naší populaci zastoupenaasi 2%, děti mají vyšší četnost zejménaarteriálních trombóz v oblasti CNS.Lipoprotein AZvýšená hladina lipoproteinu A (LpA) je dalšímrizikovým faktorem vzniku trombózy, u dětí jde většinouo trombózu žilní.K vzácným vrozeným trombofilním vlohám patříněkteré typy dysfibrinogenémie, deficit plazminogenu,jeho aktivátorů a inhibitorů. Tyto dispozicese ve většině případů projevují až v dospělém věkua vedou častěji k arteriální trombóze. U dětí je nutnési pamatovat, že s vrozenou dispozicí je nutnépočítat i tam, kde je výrazně pozitivní rodinná anamnézave smyslu TEN.■ Získané trombofilní stavyCentrální žilní katetrCŽK je u dětí vůbec nejčastější příčinou vznikutrombózy. Katetr představuje cizí povrch, poškozujecévní stěnu, narušuje tok krve. Některé infundovanéroztoky dráždí cévní endotel. Nejvíce jsou14 VOX PEDIATRIAE - květen/2006 - č.5 - ročník 6

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!