Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
6 Po dal‰í pfiestávce pro nás byla pfiipravena pfiedná‰ka s názvem „Top 30 aneb obrázky plné barev“ v podání Tomá‰e Havlíka z Ostravské hvûzdárny. Koneãnû jsme zjistili, proã jsou obrázky z HST tak barevné a co to vlastnû zpÛsobuje. Dokonce nám bylo demonstrováno, jak pfiesnû vûdeãtí specialisté upravují získan˘ obraz, kter˘ pak zdobí obálku nejednoho magazínu. Pfiedná‰ka byla zakonãena vyhlá‰ením soutûÏe o nejhezãí objekt, jeÏ HST zaslal z kosmu. První místo patfiilo známé mlhovinû NGC 7635, pfiesnûji fieãeno, ãásti zvaná „KoÀská hlava“. Je‰tû neÏ se v‰ichni rozutekli, tak staãili „demokraticky“ hlasovat o veãerním programu v planetáriu. Byl zvolen program o bolidu, jeÏ nedávno dopadl do nádrÏe Morávka. Veãer se kupodivu umoudfiilo poãasí, takÏe jsme mohli plnû vyuÏít místního dalekohledu k pozorování oblohy. Dne‰ek v‰ak mûl b˘t pouze pfiedehra. V nedûli ráno byl „den D“. Tedy urãitû pro náv‰tûvníky. V 9:00 zaãínal svoji pfiedná‰ku znám˘ astronom RNDr. Jifií Grygar, CSc. s názvem „Klíãové objevy HST aneb Galileo Galilei II.“ Málokdo si nechal ujít pfiedná‰ku ãlovûka, jeÏ stojí za takov˘mi knihami jako Okna vesmíru dokofián, Vesmír ãi multimediálním projektem ASTRO 2001, jeÏ pfiiblíÏil astronomii ‰iroké vefiejnosti. V pfiedná‰ce jsme se vrátili o pár století zpût a vyslechli si o poãátcích astronomie, která se zviditelnila hlavnû zásluhou Galilea Galileiho, jeÏ Ïil na pfielomu 16. a 17. století a kter˘ i s nepatrn˘m vybavením dosáhl na svou dobu pfievratn˘ch objevÛ. Pak uÏ to byl jen mal˘ krÛãek v proudu ãasu k HST. Pan Grygar nás provedl dopodrobna historií, jeÏ pfiedcházela vznik a následné vypu‰tûní kosmického dalekohledu. Koneãnû jsme se také dozvûdûli z jak˘ch dÛvodÛ HST v prvních mûsících svého Ïivota nefungoval a jak˘m zpÛsobem byla „vyléãena“ jeho slepota. Také nám byla nastínûna blízká budoucnost HST a jin˘ch, jemu podobn˘ch dalekohledÛ, které se tak stanou oãima lidstva do hlubokého vesmíru a snad mu pomohou odpovûdût na tisíce nezodpovûzen˘ch otázek. Tím se vyãerpaly ve‰keré informace o tématu HST a my jsme jen mohli podûkovat pfiedná‰ejícím za jejich peãlivû pfiipravené pfiedná‰ky potleskem. Nesmím také opomenout podûkovat pracovníkÛm Hvûzdárny a planetária v Ostravû za bezchybnû zorganizovanou akci, kter˘ch se koná velmi málo, proto potû‰í vidût tak dobfie odvedenou práci. I kdyÏ jsem urazil nûco pfies 700 km, zmokl a moc toho nenaspal, nelituji jediného okamÏiku stráveného mezi lidmi, pro které je astronomie velkou zálibou a dokáÏí ji podat ostatním lidem v poutavé formû. A je‰tû jedna vûc…uÏ vím co budu dûlat pfií‰tí rok koncem záfií. Oldfiich Myslivec P.S. – cesta domÛ skoro nestála za fieã…vlak pfiijel se spoÏdûním zrovna ve chvíli, kdy se polovina lidí obãerstvovala, a zbytek nemohl udûlat nic jiného, neÏ jet…asi mluvím za v‰echny, kdoÏ odjeli, ale moc nás to mrzí – jinak to ne‰lo. Stejnû si za to mÛÏete sami! Klokani, Chandra a Maxim – v‰ichni hledají ãerné díry Kdo by nikdy nesly‰el o fenoménu ãern˘ch dûr – kdyÏ uÏ je nepovaÏuje za prosté gravitaãnû zkolabované hvûzdy, tak je zná alespoÀ z rÛzn˘ch sci-fi coby brány do jiné dimenze nebo nástroje pro cesty ãasem. Ale jak se vlastnû hledají ãerné díry? A jsou vÛbec ãerné? âerné díry jsou fenoménem, kter˘ je jiÏ del‰í dobu pfiijímán jako samozfiejmost. Vesmír bez ãern˘ch dûr by byl nûco jako francouzské brambory bez pepfie. Je jich sice málo, ale bez nich
to není ono. Jde skuteãnû o gravitaãnû zhroucené hvûzdy, které byly pÛvodnû tak hmotné (obvykle 8 a více Sluncí), Ïe nevydrÏely gravitaãní tlak a zhroutily se do velmi malého tûlesa – jeho rozmûr je dán Schwarzschildov˘m polomûrem, kter˘ je dán pouze pÛvodní hmotností – pro Slunce je SchwarzschildÛv polomûr 3 kilometry, pro Zemi asi 9 milimetrÛ. Dovedete si pfiedstavit, jaké asi musí v ãerné dífie vládnout pomûry, kdyÏ by se mûla celá velká Zemû (s vámi nebo bez vás, to uÏ je zanedbatelné) vtûsnat do podobné kuliãky, s jakou se dûti snaÏí na jafie trefit do dÛlku?! âern˘m dírám dal pojmenování v roce 1968 profesor A. Wheeler, ãím velmi elegantnû vyjádfiil jejich dvû základní vlastnosti – a totiÏ, Ïe jsou to díry, protoÏe co se ocitne v jejich blízkosti, stane se jejich souãástí a uÏ nikdy se nevrátí zpût a jsou ãerné, protoÏe jejich gravitace je tak silná, Ïe z ní neunikne ani svûtlo. Ale jak tedy víme o jejich existenci? ·anci odhalit ãernou díru máme jen v pfiípadû, Ïe je souãástí vícenásobného systému. 7 Pfiedstava ãerné díry uprostfied horkého plynu V takovém pfiípadû ze svého hvûzdného kolegy vysává látku, která pak vytváfií kolem ãerné díry akreãní disk. Ten ale pofiád je‰tû pozorovat nemÛÏeme. Látka v akreãním disku padá po spirále k nenasytnému jícnu ãerné díry. Cestou rotuje a zahfiívá se na vysokou teplotu, takÏe vyzafiuje rentgenové záfiení, které jiÏ mÛÏeme registrovat. Dal‰ím z efektÛ, které by se mohly projevit a b˘t zaregistrovány na dálku, je vypafiování ãern˘ch dûr pfiedpovûzené britsk˘m fyzikem Stephenem Hawkingem. AÏ donedávna astronomové objevovali tímto zpÛsobem jen dva druhy ãern˘ch dûr – buì ãerné díry s hmotností fiádovû srovnatelnou s hmotnostmi hvûzd, nebo obfií ãerné díry, které jsou fiádovû milionkrát hmotnûj‰í, neÏ Slunce. Ty první vznikají jiÏ dfiíve popsan˘m zpÛsobem, ty druhé se nacházejí typicky v centrech galaxií a tvofií tak gravitaãní centrum celého hvûzdného ostrova. Zatím se v‰ak nikdo nezmínil o existenci ãerné díry, která by byla mezi uveden˘mi dvûma extrémy. Nov˘ typ ãerné díry byl objevem asi 600 svûteln˘ch let od centra galaxie M82 s vyuÏitím orbitální rentgenové observatofie Chandra. Objevená ãerná díra je pfiinejmen‰ím 500 krát hmotnûj‰í, neÏ na‰e Slunce, ale pfiitom urãitû není vût‰í neÏ Mûsíc. Otázkou zÛstává, jak mÛÏe ãerná díra takovéto velikosti vzniknout. Snad by to ‰lo gravitaãním kolapsem „hyperhvûzdy“ nebo spojením více ãern˘ch dûr. Oba tyto jevy jsou víceménû náhodné. „Taková ãerná díra by se mohla klidnû uhnízdit v centru galaxie a stát se pak supermasívní ãernou dírou tak, jak je známe,“ fiíká Dr. Hironori Matsumoto z MIT (Massachusetts Institute of Technology). JiÏ z pfiedchozích pozorování z observatofií na obûÏné dráze vypl˘vala existence ãerné díry „stfiední hmotnosti“ v galaxii M82, ale teprve snímky z Chandry s vysok˘m rozli‰ením daly vûdcÛm prakticky jistotu. Jiné vysvûtlení pozorovaného jevu, neÏ Ïe objekt je ãernou dírou, je nepravdûpodobné. Astronomové doufají, Ïe tento dÛkladné prozkoumání objevu poopraví a doplní teorii v˘voje hvûzd. âerná díra je aktivním tûlesem. Z jejího centra mÛÏe vystfielit v˘trysk (hmota akreãního disku je velmi rychle vymr‰tûna pryã obrovskou rychlostí), v˘trysk pak vypadá jako napfiíklad
- Page 1 and 2: BÍL¯ TRPASLÍK âíslo 102 2000 l
- Page 3 and 4: 3 Podobné pomûry panují i ve vn
- Page 5: 5 praÏské hromadné dopravy, pro
- Page 9 and 10: 9 skvrna v pozorovatelské historii
- Page 11 and 12: 11 pfiekraãují svoji plánovanou
- Page 13 and 14: 13 Zvlá‰tû protony mají tak vy
- Page 15 and 16: 15 ry v˘raznû uωí a ostfiej
- Page 17 and 18: noci stojí u obzoru, v poledne nej
- Page 19 and 20: 19 zde - 51,2 °C. Na v˘chodním p
- Page 21 and 22: 21 ZáÏitky z pozorování minima
- Page 23 and 24: 23 NGC 253 NGC 253 je spirální ga
- Page 25 and 26: 25 ko, právû tedy pozorujeme jej
- Page 27 and 28: Saturn, 22:35 - 22:45 UT, Coudé 15
6<br />
Po dal‰í pfiestávce pro nás byla pfiipravena pfiedná‰ka s názvem „Top 30 aneb obrázky plné<br />
barev“ v podání Tomá‰e Havlíka z Ostravské hvûzdárny. Koneãnû jsme zjistili, proã jsou obrázky<br />
z HST tak barevné a co to vlastnû zpÛsobuje. Dokonce nám bylo demonstrováno, jak<br />
pfiesnû vûdeãtí specialisté upravují získan˘ obraz, kter˘ pak zdobí obálku nejednoho magazínu.<br />
Pfiedná‰ka byla zakonãena vyhlá‰ením soutûÏe o nejhezãí objekt, jeÏ HST zaslal z kosmu.<br />
První místo patfiilo známé mlhovinû NGC 7635, pfiesnûji fieãeno, ãásti zvaná „KoÀská hlava“.<br />
Je‰tû neÏ se v‰ichni rozutekli, tak staãili „demokraticky“ hlasovat o veãerním programu v planetáriu.<br />
Byl zvolen program o bolidu, jeÏ nedávno dopadl do nádrÏe Morávka. Veãer se kupodivu<br />
umoudfiilo poãasí, takÏe jsme mohli plnû vyuÏít místního dalekohledu k pozorování <strong>oblohy</strong>.<br />
Dne‰ek v‰ak mûl b˘t pouze pfiedehra.<br />
V nedûli ráno byl „den D“. Tedy urãitû pro náv‰tûvníky. V 9:00 zaãínal svoji pfiedná‰ku znám˘<br />
astronom RNDr. Jifií Grygar, CSc. s názvem „Klíãové objevy HST aneb Galileo Galilei II.“<br />
Málokdo si nechal ujít pfiedná‰ku ãlovûka, jeÏ stojí za takov˘mi knihami jako Okna vesmíru<br />
dokofián, Vesmír ãi multimediálním projektem ASTRO 2001, jeÏ pfiiblíÏil astronomii ‰iroké vefiejnosti.<br />
V pfiedná‰ce jsme se vrátili o pár století zpût a vyslechli si o poãátcích astronomie, která<br />
se zviditelnila hlavnû zásluhou Galilea Galileiho, jeÏ Ïil na pfielomu 16. a 17. století a kter˘<br />
i s nepatrn˘m vybavením dosáhl na svou dobu pfievratn˘ch objevÛ. Pak uÏ to byl jen mal˘ krÛãek<br />
v proudu ãasu k HST. Pan Grygar nás provedl dopodrobna historií, jeÏ pfiedcházela vznik<br />
a následné vypu‰tûní kosmického dalekohledu. Koneãnû jsme se také dozvûdûli z jak˘ch dÛvodÛ<br />
HST v prvních mûsících svého Ïivota nefungoval a jak˘m zpÛsobem byla „vyléãena“ jeho<br />
slepota. Také nám byla nastínûna blízká budoucnost HST a jin˘ch, jemu podobn˘ch dalekohledÛ,<br />
které se tak stanou oãima lidstva do hlubokého vesmíru a snad mu pomohou odpovûdût<br />
na tisíce nezodpovûzen˘ch otázek.<br />
Tím se vyãerpaly ve‰keré informace o tématu HST a my jsme jen mohli podûkovat pfiedná‰ejícím<br />
za jejich peãlivû pfiipravené pfiedná‰ky potleskem. Nesmím také opomenout podûkovat<br />
pracovníkÛm Hvûzdárny a planetária v Ostravû za bezchybnû zorganizovanou akci, kter˘ch<br />
se koná velmi málo, proto potû‰í vidût tak dobfie odvedenou práci.<br />
I kdyÏ jsem urazil nûco pfies 700 km, zmokl a moc toho nenaspal, nelituji jediného okamÏiku<br />
stráveného mezi lidmi, pro které je astronomie velkou zálibou a dokáÏí ji podat ostatním<br />
lidem v poutavé formû. A je‰tû jedna vûc…uÏ vím co budu dûlat pfií‰tí rok koncem záfií.<br />
Oldfiich Myslivec<br />
P.S. – cesta domÛ skoro nestála za fieã…vlak pfiijel se spoÏdûním zrovna ve chvíli, kdy se polovina lidí obãerstvovala,<br />
a zbytek nemohl udûlat nic jiného, neÏ jet…asi mluvím za v‰echny, kdoÏ odjeli, ale moc nás to mrzí<br />
– jinak to ne‰lo. Stejnû si za to mÛÏete sami!<br />
Klokani, Chandra a Maxim – v‰ichni hledají ãerné díry<br />
Kdo by nikdy nesly‰el o fenoménu ãern˘ch dûr – kdyÏ uÏ je nepovaÏuje za prosté gravitaãnû zkolabované hvûzdy,<br />
tak je zná alespoÀ z rÛzn˘ch sci-fi coby brány do jiné dimenze nebo nástroje pro cesty ãasem. Ale jak se<br />
vlastnû hledají ãerné díry? A jsou vÛbec ãerné?<br />
âerné díry jsou fenoménem, kter˘ je jiÏ del‰í dobu pfiijímán jako samozfiejmost. Vesmír bez<br />
ãern˘ch dûr by byl nûco jako francouzské brambory bez pepfie. Je jich sice málo, ale bez nich
Change language