Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy Bílý Trpaslík - Amatérská prohlídka oblohy
24 dá k oné lahÛdce jen letmo pfiivonût a pak nám pfiibouchne pokliãku tûsnû pfied nosem, jak to má potvÛrka v oblibû. âásteãné zatmûní zaãíná 9. ledna v 19:42 SEâ, úplné zatmûní trvá hodinu od 20:50 do 21:51 SEâ (stfied zatmûní je ve 21:21) a ãásteãné zatmûní pak konãí ve 22:59 SEâ. Mûsíc prochází nad stfiedem zemského stínu, tmav‰í proto bude jeho spodní, jiÏní okraj. Kam se tentokrát na své pouti oblohou dostanou planety? Merkuru se doãkáte aÏ na konci ledna, kdy bude díky geometricky pomûrnû pfiíznivé v˘chodní elongaci od Slunce vidût nûkolik stupÀÛ nad jihozápadním obzorem jako jasná hvûzda nulté velikosti, nejlépe mezi asi 23. lednem a 8. únorem. Venu‰e se po nesmûlém podzimním vykukování tûsnû nad veãerním obzorem koneãnû stává dominou (pardon, dominantou) veãerní oblohy – skuteãnou veãernicí. V lednu svítí na konci obãanského soumraku aÏ 30 stupÀÛ nad JZ obzorem. Fáze ub˘vá od 70% zaãátkem prosince do 43% (tedy „necel˘ pÛlmûsíãek“) koncem ledna. Fotogenickou pózu 4 stupnû od Venu‰e zaujme veãer 29. prosince srpek Mûsíce. Mars mÛÏete najít na ranní obloze, ov‰em je je‰tû tak daleko od Zemû, Ïe povrchové detaily na nûm témûfi jistû neuvidíte. Pro pozorování Jupiteru a Saturnu nastává ideální období – planety jsou nejv˘‰ nad obzorem veãer a jsou vidût témûfi celou noc. Jejich nádherná seskupení s Aldebaranem, Plejádami a Mûsícem patfií urãitû k „the best of“ nebesk˘ch scenérií poslední doby (nastanou napfi. 10. 12. a 6. 1.). Uranu a Neptunu teì definitivnû konãí období jejich viditelnosti, obû planety najdete mal˘m dalekohledem v prosinci na veãerním nebi v souhvûzdí Kozoroha, v lednu uÏ jen stûÏí za soumraku. Na Pluto pak mÛÏete s klidem zapomenout. Známé meteorické roje se k nám v poslední dobû nechovají zrovna ‰tûdfie. Po Mûsícem silnû ru‰en˘ch Perseidách i Leonidách pfiijdou úplnû stejnû ru‰ené Geminidy s maximem veãer 13. prosince a s vûrn˘m doprovodem Mûsíce dva dny po úplÀku (obvyklá hodinová frekvence je 110 meteorÛ, jenÏe víte sami, co z toho udûlá svûtlá obloha…). Îelízkem v ohni zÛstávají proto jen ménû známé Ursaminoridy (tedy roj s radiantem v Malém medvûdu), jejichÏ aktivita je nepravidelná s maximem 23. prosince. Je to roj komety Tuttle a mimofiádná maxima nastávají, kdyÏ je tato kometa v aféliu. Letos by tedy mohly po del‰í dobû dosáhnout aÏ 100 m./h., mohou z nich tedy b˘t pfii velkém ‰tûstí druhé Perseidy! Navíc nebude ru‰it ani Mûsíc dva dny pfied novem. Radiant roje nezapadá, mÛÏete tedy s úspûchem pozorovat celou pfiedvánoãní noc (nejlépe 22./23. a 23./24. prosince). Posledním znám˘m rojem zimy jsou novoroãní Kvadrantidy, jejich intenzívní (ale krátké) maximum 3. ledna nastane ov‰em ve vyslovenû trapnou dobu (po poledni), takÏe z nich také asi mnoho mít nebudeme. Na obloze jsou na‰tûstí nejen zajímavé pfiechodné úkazy, ale i fiada krásn˘ch objektÛ, které se sice nijak zvlá‰È nemûní, neuteãou vám, ale pfiesto stojí rozhodnû za to obãas se na nû podívat jako na staré dobré známé. Mezi takové klenoty patfií nepochybnû otevfiená hvûzdokupa M 41 ve Velkém psu, která se v˘bornû hledá díky skuteãnosti, Ïe leÏí 4 stupnû jiÏnû od chladnû planoucího Síria, nejjasnûj‰í hvûzdy oblohy. Je to skvûl˘ objekt pro pozorování triedry – na plo‰e o prÛmûru asi 30' je rozházeno asi 100 pomûrnû jasn˘ch hvûzd (7 – 11 mag). Slab‰í hvûzdy víceménû chybûjí, takÏe pohled vût‰ím dalekohledem uÏ tak pûkn˘ není. Hvûzdokupa jako celek dosahuje 5 mag, takÏe je za tmavé prÛzraãné noci viditelná i pouh˘m okem jako slabá mlhavá skvrnka (moÏná si jí takto v‰iml uÏ Aristoteles 325 let pfi. n. l.). LeÏí nûjak˘ch 2300 svûteln˘ch let dale-
25 ko, právû tedy pozorujeme její vzhled z doby Aristotelovy. Nejjasnûj‰í z jejích hvûzd jsou z vût- ‰iny oranÏoví obfii – nejjasnûj‰í ãlenkou kupy je hvûzda spektrálního typu K2 o jasnosti 6,9 mag. Stáfií kupy je odhadováno na zhruba 200 milionÛ let. LukበKrál Zajímavá pozorování Zimní noci jsou krásné, dlouhé a studené. Na obloze je v tomto období velké mnoÏství jasn˘ch hvûzd. Nejjasnûj‰í hvûzdy jsou uspofiádány do velkého ‰estiúhelníku v jehoÏ stfiedu záfií ãervená Betelgeuze – nepravidelná promûnná. Na vrcholech pak nalezneme Rigel, Aldebaran, Capellu, Kastora s Polluxem, Prokyona a Sírius - nejjasnûj‰í hvûzdu oblohy vÛbec. PfiestoÏe Mléãná dráha není v zimû moc jasná, pokuste se na ni podívat a nakreslit ji. Táhne se od Kasiopei Perseem, Vozkou, BlíÏenci do JednoroÏce a na jih... Tentokrát opût pfii‰lo nûkolik pûkn˘ch pozorování a fotografií (ty v‰ak nejdou vÏdy úplnû dobfie reprodukovat). TakÏe ukázky nûkter˘ch fotografií naleznete v budoucnosti na na‰ich www stránkách. A teì k samotn˘m pozorováním. Jak jsme vidûli Venu‰i V pondûlí 23.11. pfii dokonãovacích pracech na mo‰tu, nás s Matûjem upozornil Láìa na bod u obzoru. Bezpochyby to byla Venu‰e a tak jsme zanechali v‰eho a vpadli do kopule. Byla uÏ pomûrnû nízko u obzoru, ale i pfiesto jsem ji sv˘m stafieck˘m zrakem zachytil. Po chvilce zápasení jsme ji dostali do sometu i do merce a vydrÏeli u pozorovaní aÏ do konce. Sice to vypadalo jako rozplizlá barevná koule, ale tak nízko jsem ji uÏ dlouho nevidûl. âím dál rychleji zapadala za vzdálené stromy a obãas prosvítala, takÏe jsem vlastnû pozoroval sérii zákrytÛ. Defitivnû zalezla za obzor v 18:44 +/-30s. Matûj Kasper a Leon Mi‰ Dal‰í pozorování pfii‰lo od Tomá‰e Zajíce, kter˘ pofiizuje i velmi pûkné fotografie. Ty by se mûly v budoucnu objevit na na‰ich stránkách. TakÏe tady alespoÀ Tomova zmínka o meteorech. Ahoj Marku Tak jsem pozoroval Orionidy, které mne zklamaly. Pfii maximu, tedy pfied v˘chodem Orióna se zatáhlo a druh˘ den jiÏ byly Orionidy pomûrnû slabé (alespoÀ jsem mohl fotit). Zdraví Tom Zajíc Michal ·vanda patfií ke stálicím této rubriky. Dívá se nejen na své oblíbené Slunce, ale zabrousí i do jin˘ch ãástí sluneãní soustavy. Jak si urãitû v‰imnete v dal‰ím textu. NOAA 9167 a 9166, 19.9.2000, Ondfiejov, 12:00-12:20 UT Sluneãní skvrny ve fotosféfie Slunce, projekce v ohnisku dalekohledu HSFA, ohnisko 35 metrÛ, prim. zrcadlo 60 cm KdyÏ se dneska po poledni rozjasnilo a já se cel˘ rozjafien˘, Ïe zase uvidím svou oblíbenou hvûzdu, vrhl do kopule coelostatu a rychle, neÏ se zase zatáhne, otevíral dvefie a odkr˘val zrcadla coelostatu, jsem je‰tû netu‰il, co mû ãeká, aÏ Slunce pustím do tunelu a na ‰tûrbinu. KdyÏ jsem se poprvé pofiádnû podíval, nezb˘valo mi neÏ uÏasle vydechnout: „Ty VOLE! Ty jsou jako krávy!“
- Page 1 and 2: BÍL¯ TRPASLÍK âíslo 102 2000 l
- Page 3 and 4: 3 Podobné pomûry panují i ve vn
- Page 5 and 6: 5 praÏské hromadné dopravy, pro
- Page 7 and 8: to není ono. Jde skuteãnû o grav
- Page 9 and 10: 9 skvrna v pozorovatelské historii
- Page 11 and 12: 11 pfiekraãují svoji plánovanou
- Page 13 and 14: 13 Zvlá‰tû protony mají tak vy
- Page 15 and 16: 15 ry v˘raznû uωí a ostfiej
- Page 17 and 18: noci stojí u obzoru, v poledne nej
- Page 19 and 20: 19 zde - 51,2 °C. Na v˘chodním p
- Page 21 and 22: 21 ZáÏitky z pozorování minima
- Page 23: 23 NGC 253 NGC 253 je spirální ga
- Page 27 and 28: Saturn, 22:35 - 22:45 UT, Coudé 15
25<br />
ko, právû tedy pozorujeme její vzhled z doby Aristotelovy. Nejjasnûj‰í z jejích hvûzd jsou z vût-<br />
‰iny oranÏoví obfii – nejjasnûj‰í ãlenkou kupy je hvûzda spektrálního typu K2 o jasnosti 6,9<br />
mag. Stáfií kupy je odhadováno na zhruba 200 milionÛ let.<br />
LukበKrál<br />
Zajímavá pozorování<br />
Zimní noci jsou krásné, dlouhé a studené. Na obloze je v tomto období velké mnoÏství jasn˘ch<br />
hvûzd. Nejjasnûj‰í hvûzdy jsou uspofiádány do velkého ‰estiúhelníku v jehoÏ stfiedu záfií ãervená<br />
Betelgeuze – nepravidelná promûnná. Na vrcholech pak nalezneme Rigel, Aldebaran,<br />
Capellu, Kastora s Polluxem, Prokyona a Sírius - nejjasnûj‰í hvûzdu <strong>oblohy</strong> vÛbec.<br />
PfiestoÏe Mléãná dráha není v zimû moc jasná, pokuste se na ni podívat a nakreslit ji. Táhne<br />
se od Kasiopei Perseem, Vozkou, BlíÏenci do JednoroÏce a na jih...<br />
Tentokrát opût pfii‰lo nûkolik pûkn˘ch pozorování a fotografií (ty v‰ak nejdou vÏdy úplnû<br />
dobfie reprodukovat). TakÏe ukázky nûkter˘ch fotografií naleznete v budoucnosti na na‰ich<br />
www stránkách.<br />
A teì k samotn˘m pozorováním.<br />
Jak jsme vidûli Venu‰i<br />
V pondûlí 23.11. pfii dokonãovacích pracech na mo‰tu, nás s Matûjem upozornil Láìa na bod u obzoru.<br />
Bezpochyby to byla Venu‰e a tak jsme zanechali v‰eho a vpadli do kopule. Byla uÏ pomûrnû nízko u obzoru,<br />
ale i pfiesto jsem ji sv˘m stafieck˘m zrakem zachytil. Po chvilce zápasení jsme ji dostali do sometu i do merce<br />
a vydrÏeli u pozorovaní aÏ do konce. Sice to vypadalo jako rozplizlá barevná koule, ale tak nízko jsem ji uÏ<br />
dlouho nevidûl. âím dál rychleji zapadala za vzdálené stromy a obãas prosvítala, takÏe jsem vlastnû pozoroval<br />
sérii zákrytÛ. Defitivnû zalezla za obzor v 18:44 +/-30s.<br />
Matûj Kasper a Leon Mi‰<br />
Dal‰í pozorování pfii‰lo od Tomá‰e Zajíce, kter˘ pofiizuje i velmi pûkné fotografie. Ty by se mûly<br />
v budoucnu objevit na na‰ich stránkách. TakÏe tady alespoÀ Tomova zmínka o meteorech.<br />
Ahoj Marku<br />
Tak jsem pozoroval Orionidy, které mne zklamaly. Pfii maximu, tedy pfied v˘chodem Orióna se zatáhlo a druh˘<br />
den jiÏ byly Orionidy pomûrnû slabé (alespoÀ jsem mohl fotit).<br />
Zdraví Tom Zajíc<br />
Michal ·vanda patfií ke stálicím této rubriky. Dívá se nejen na své oblíbené Slunce, ale zabrousí<br />
i do jin˘ch ãástí sluneãní soustavy. Jak si urãitû v‰imnete v dal‰ím textu.<br />
NOAA 9167 a 9166, 19.9.2000, Ondfiejov, 12:00-12:20 UT<br />
Sluneãní skvrny ve fotosféfie Slunce, projekce v ohnisku dalekohledu HSFA, ohnisko 35 metrÛ,<br />
prim. zrcadlo 60 cm<br />
KdyÏ se dneska po poledni rozjasnilo a já se cel˘ rozjafien˘, Ïe zase uvidím svou oblíbenou hvûzdu, vrhl do kopule<br />
coelostatu a rychle, neÏ se zase zatáhne, otevíral dvefie a odkr˘val zrcadla coelostatu, jsem je‰tû netu‰il, co<br />
mû ãeká, aÏ Slunce pustím do tunelu a na ‰tûrbinu.<br />
KdyÏ jsem se poprvé pofiádnû podíval, nezb˘valo mi neÏ uÏasle vydechnout: „Ty VOLE! Ty jsou jako krávy!“
Change language