SbornÃk abstraktů a pÅÃspÄvku z 20. kartografické konference
SbornÃk abstraktů a pÅÃspÄvku z 20. kartografické konference SbornÃk abstraktů a pÅÃspÄvku z 20. kartografické konference
Vývoj kartografických znakových sad státního civilního mapového díla Pavla Andělová andelova.p@fce.vutbr.cz (Vysoké učení technické v Brně) V několika posledních letech se často setkáváme s problematikou jednotnosti formátu geodetických a kartografických dat a výstupů, zejména v souvislosti s možnostmi jejich sdílení, a to nejen na půdě České republiky, ale i v rámci evropské i celosvětové spolupráce. Pro získání jednotného výkladu kartografických děl je důležitá především jednotnost znakové struktury. Jejich sjednocení můžeme dosáhnout např. formou vydání závazné znakové sady pro jednotlivé mapy a měřítka. Závazné znakové sady jsou zatím vydávány pro státní mapová díla. Během let se tyto sady postupně upravují a mění, tím ale vzniká nejednotnost map z různých období z hlediska použitých znaků. Tento příspěvek se zaměřuje na znakové sady i samotné znaky určené pro tvorbu státních mapových děl vzniklých na území České republiky, na jejich vývoj a změny. Především se jedná o znakové sady určené pro Základní mapy České republiky. Toto porovnání může přispět k určení míry nejednotnosti znakové struktury na mapách vydávaných v různých obdobích. Zároveň může pomoci k vytvoření nové znakové sady. Díky známému vývoji znaků, mohou být vybrány ty nejdůležitější a nejvhodnější tak, aby mapa poskytovala přehledně důležité a jednoznačné informace. Plné znění článku vyšlo v časopisu Kartografické listy 1/2013 (roč. 21). ISSN 1336-5274. 44
Vnímání barevných stupnic v kartografii studenty nižších ročníků střední školy Barbora Musilová baramusilova@gmail.com (Západočeská univerzita v Plzni) Tematická kartografie umožňuje na mapách znázornit jevy různých druhů. Lze snadno zobrazit jak jednotlivé objekty, tak jevy vztahující se k určitému území, jak jevy kvalitativní, tak kvantitativní. K zobrazení lze využít mnoho různých metod a vyjadřovacích prostředků. Jedním ze základních vyjadřovacích prostředků je barva, konkrétně barevné sady a barevné stupnice. Tento článek se zabývá tím, jak jsou jednotlivé barevné stupnice vnímány v souvislosti s charakteristikou zobrazovaných dat. Pro praktickou část práce byl na principu dělení barevných stupnic vytvořen dotazník, který byl předložen studentům 1. a 2. ročníku gymnázia. Zkoumány byly tři hlavní otázky – zda studenti rozlišují kvalitativní a kvantitativní data a dokážou jim přiřadit zobrazení odpovídající barevnou stupnicí, zda umí pracovat s dvoukoncovými barevnými stupnicemi a zda preferují zobrazení jevů kontextovou barvou, nebo upřednostňují barevně atraktivnější zobrazení barvou nekontextovou. Během vyhodnocování byla také určena závislost odpovědí na některých faktorech. 45
- Page 5 and 6: 20. kartografická konference sborn
- Page 7 and 8: Obsah Programový výbor konference
- Page 9 and 10: Vondráková, A. Význam netechnolo
- Page 11 and 12: Programový výbor konference Doc.
- Page 13 and 14: Úvodní slovo Společná setkává
- Page 15 and 16: Rozumíme mapám? Pojetí kartograf
- Page 17 and 18: Historicko-kartografický výzkum b
- Page 19 and 20: Benefits of the developed applicati
- Page 21 and 22: Obrazová a znaková složka v konc
- Page 23 and 24: Atlasová kartografie v České rep
- Page 25 and 26: Kartografické práce na Akademick
- Page 27 and 28: OpenWebGlobe - virtuální glóbus
- Page 29 and 30: descriptive data, situation is a bi
- Page 31 and 32: Kartografická tvorba v prostredí
- Page 33 and 34: 1 Základné podkladové mapy Zákl
- Page 35 and 36: skenovaných mapových listov je mo
- Page 37 and 38: Obr. 2 Sieťová mapa mesta a tabu
- Page 39 and 40: Podobne ako objekt OSOBA aj objekt
- Page 41 and 42: 3 Kartografické spracovanie geodat
- Page 43 and 44: Obr. 4 Umiestnenie kartodiagramu do
- Page 45 and 46: Obr. 6 Druhy pozemkov vo vektorovej
- Page 47: Ak sa zobrazuje kvalitatívny alebo
- Page 51 and 52: Aplikace tematických map - Atlas O
- Page 53 and 54: z roku 1568, Aretinovu mapu Čech z
- Page 55 and 56: Georeferencování map III. vojensk
- Page 57 and 58: Robustní metoda lokalizace speciá
- Page 59 and 60: Mapové znaky na starých mapách a
- Page 61 and 62: Participativní mapování jako ná
- Page 63 and 64: slední době v Evropě rozšířen
- Page 65 and 66: Národní topografická databáze D
- Page 67 and 68: Nové možnosti tvorby mapových v
- Page 69 and 70: Vybrané aspekty tvorby vrstevnic z
- Page 71 and 72: Geoinformatická východiska pro de
- Page 74: 20. kartografická konference sborn
Vývoj kartografických znakových sad státního<br />
civilního mapového díla<br />
Pavla Andělová<br />
andelova.p@fce.vutbr.cz (Vysoké učení technické v Brně)<br />
V několika posledních letech se často setkáváme s problematikou<br />
jednotnosti formátu geodetických a kartografických dat<br />
a výstupů, zejména v souvislosti s možnostmi jejich sdílení,<br />
a to nejen na půdě České republiky, ale i v rámci evropské<br />
i celosvětové spolupráce. Pro získání jednotného výkladu<br />
kartografických děl je důležitá především jednotnost znakové<br />
struktury. Jejich sjednocení můžeme dosáhnout např. formou<br />
vydání závazné znakové sady pro jednotlivé mapy a měřítka.<br />
Závazné znakové sady jsou zatím vydávány pro státní mapová<br />
díla. Během let se tyto sady postupně upravují a mění,<br />
tím ale vzniká nejednotnost map z různých období z hlediska<br />
použitých znaků. Tento příspěvek se zaměřuje na znakové<br />
sady i samotné znaky určené pro tvorbu státních mapových<br />
děl vzniklých na území České republiky, na jejich vývoj a<br />
změny. Především se jedná o znakové sady určené pro Základní<br />
mapy České republiky. Toto porovnání může přispět<br />
k určení míry nejednotnosti znakové struktury na mapách vydávaných<br />
v různých obdobích. Zároveň může pomoci k vytvoření<br />
nové znakové sady. Díky známému vývoji znaků, mohou<br />
být vybrány ty nejdůležitější a nejvhodnější tak, aby mapa<br />
poskytovala přehledně důležité a jednoznačné informace.<br />
Plné znění článku vyšlo v časopisu Kartografické listy 1/2013 (roč.<br />
21). ISSN 1336-5274.<br />
44