Morfologie terennich tvaru_T.pdf - ZápadoÄeská univerzita v Plzni
Morfologie terennich tvaru_T.pdf - ZápadoÄeská univerzita v Plzni Morfologie terennich tvaru_T.pdf - ZápadoÄeská univerzita v Plzni
Základní pojmy http://www.vugtk.cz/slovnik/ Terénní kostra • prostorové čáry, na kterých se stýkají dílčí terénní plochy + body • !!!v mapě se nezobrazují!!! • spádnice •je čára vybíhající na obě strany ze hřbetnice ve směru největšího spádu na úbočích • čáry vedené po zemském povrchu, které jsou v každém svém bodě kolmé k vrstevnicím těmito body procházejícími • udává směr největšího spádu, směr tekoucí vody •měříme na nich rozestupy vrstevnic • na mapě se zobrazují pouze spádovky • hřbetnice • spojnice průmětů relativně nejvyšších bodů vypuklé terénní plochy • čára na styku dvou přilehlých svahů téhož hřbetu nebo hřebene • tvoří vodní předěl (rozvodnici) mezi dvěma úbočími vyvýšeniny • má ze všech spádnic v oblasti hřbetu nejmenší sklon • ostatní spádnice se od ní rozbíhají 2
Terénní kostra • údolnice • plynulá čára ve směru spádu • čára spojující průměty nejníže položených bodů terénních útvarů •určuje směr vodního toku • mají vždy menší spád než přilehlé svahy • sousední spádnice se k ní sbíhají • terénní hrany •představují styk dvou různě skloněných dílčích částí terénní plochy • spojují místa, kde se výrazně mění sklonové poměry •„čára nespojitosti dvou terénních ploch“ • vrstevnice se na hranách lomí • mohou být: přirozené (terénní zlomy) umělé (náspy a zářezy) vodorovné skloněné • např: břehová čára, okraj terénního stupně, … Terénní kostra • tvarové čáry • prostorové křivky ohraničující vodorovnou nebo mírně skloněnou část některého terénního tvaru •průsečnice jednotlivých dílčích ploch rozdílného sklonu v celkové ploše tvaru • probíhají buď ve směru vodorovném (u sedel, kup, spočinků),ve spádnici (u svahových hřbetů, úžlabí, zářezů) nebo v obecném směru (u šikmých svahů, úpatí) • významná pomůcka při zobrazování terénních tvarů pomocí vrstevnic • např. tvarová čára vrcholu, spočinku, sedla Huml, M. a Michal, J. Mapování 10. Vydavatelství ČVUT, Praha. 2001. ISBN: 80-01-02113-0. • body terénní kostry • nejnižší místa prohlubní, nejvyšší místa vypuklých ploch • např. vrchol kupy, střed sedla, styk údolnic, rozdvojení svahových hřbetů 3
- Page 1: Topografické mapování KMA/TOMA Z
- Page 5 and 6: Tvary na vrcholové části vyvýš
- Page 7 and 8: Tvary na vrcholové části vyvýš
- Page 9 and 10: Tvary na vrcholové části vyvýš
- Page 11 and 12: Vypuklé tvary na úbočích • sv
- Page 13 and 14: Vypuklé tvary na úbočích • ž
- Page 15 and 16: Vhloubené tvary na úbočích •
- Page 17 and 18: Tvary na úpatí vyvýšenin • v
- Page 19 and 20: Tvary údolní Huml, M. a Michal, J
- Page 21 and 22: Skalní útvary • v závislosti n
Terénní kostra<br />
• údolnice<br />
• plynulá čára ve směru spádu<br />
• čára spojující průměty nejníže položených bodů terénních útvarů<br />
•určuje směr vodního toku<br />
• mají vždy menší spád než přilehlé svahy<br />
• sousední spádnice se k ní sbíhají<br />
• terénní hrany<br />
•představují styk dvou různě skloněných dílčích částí terénní plochy<br />
• spojují místa, kde se výrazně mění sklonové poměry<br />
•„čára nespojitosti dvou terénních ploch“<br />
• vrstevnice se na hranách lomí<br />
• mohou být:<br />
přirozené (terénní zlomy)<br />
umělé (náspy a zářezy)<br />
vodorovné<br />
skloněné<br />
• např: břehová čára, okraj terénního stupně, …<br />
Terénní kostra<br />
• tvarové čáry<br />
• prostorové křivky ohraničující vodorovnou nebo mírně skloněnou část<br />
některého terénního <strong>tvaru</strong><br />
•průsečnice jednotlivých dílčích ploch rozdílného sklonu v celkové ploše <strong>tvaru</strong><br />
• probíhají buď ve směru vodorovném (u sedel, kup, spočinků),ve spádnici (u<br />
svahových hřbetů, úžlabí, zářezů) nebo v obecném směru (u šikmých svahů, úpatí)<br />
• významná pomůcka při zobrazování terénních tvarů pomocí vrstevnic<br />
• např. tvarová čára vrcholu, spočinku, sedla<br />
Huml, M. a Michal, J. Mapování 10. Vydavatelství ČVUT, Praha. 2001. ISBN: 80-01-02113-0.<br />
• body terénní kostry<br />
• nejnižší místa prohlubní, nejvyšší místa vypuklých ploch<br />
• např. vrchol kupy, střed sedla, styk údolnic, rozdvojení svahových hřbetů<br />
3